Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 452.

1. sen. Thoře a druhů ministru financí v otázce postupu revisních orgánů daně obratové u peněžních ústavů.

2. sen. Nedvěda, Hakena a soudr. ministru vnitra v záležitosti obecních voleb v Gajdlu na Slovensku, dne 28. října 1930.

3. sen. Pánka a spol. na vládu republiky Československé ve věci snížení platů státních zaměstnanců.

Revisní orgány ministerstva financí daně obratové ve své upřílišněné horlivosti neřídí se přesně podle zákona a překročují jej, neboť nutí jednotlivé peněžní ústavy k prozrazování úředního tajemství a žádají volnost k prozkoumání účtů klientů.

Tento nátlak odporuje zákonu o daňové reformě ze dne 15. července 1927, č. 76 Sb. z. a n., odst. 4, bod 5, jakož i prováděcímu nařízení téhož § a odstavce, kde je výslovně uvedeno, že odst. 4, bod 5 § 301 týká se peněžních ústavů.

Tyto revisní orgány odvolávají se na vládní nařízení z 1. března 1919, č. 96 Sb. z. a.n., podle něhož prý mají k výše uvedenému postupu právo. Toto právo je jen domnělé a proto nesprávné, protože výše uvedené vládní nařízení r. 1919 týkalo se a mohlo se týkat jedině daní v té době existujících a ne daní, které byly po tomto vládním nařízení teprve zavedeny. A daň z obratu byla zavedena až 11. prosince 1919 pod č. 658 Sb. z. a n., tedy více jak o 9 měsíců později, co bylo vydáno dotyčné nařízení.

Nemůže se tedy vládní nařízení vztahovat na později zavedenou daň z obratu a nemohou se také revizní orgány o něj opírat.

Rovněž tak nelze na obhajobu postupu revisních komisí použít čl. III. odst. 2. zákona o daňové reformě č. 76 Sb. z. a n. z r. 1927, kde v druhé větě zřetelně se uvádí, že činnost revisního odboru vztahuje se na veškeré daně, upravené tímto zákonem, tedy nevztahuje se na daň z obratu, která pod tento zákon nepřináleží.

Z výše uvedeného lze snadno předpokládat, že by judikatura jiný výklad zaujmouti nemohla.

Ale vedle uvedených důvodů jsou zde ještě různé, ne méně vážné důvody národohospodářské. Kdyby mělo býti prozrazováno peněžními ústavy úřední tajemství, na nějž zvláště vkladatelé spoléhají, pak by nastalo nebezpečí, že by přebytky byly noseny – kde by tak bylo možno, jako v průmyslových krajích pohraničních – do ústavů zahraničních, bylo by tak ochuzováno naše hospodářství, aneb by vkladatelé jimi jinak manipulovali, jen aby se peněžním ústavům vyhnuli. Jaké nezměrné škody by tím celému státu vznikly, dá se lehce domyslet.

Proto podepsaní činí na pana ministra financí dotaz:

Co hodlá učiniti, aby revisní orgány řídily se podle zákona?

Co chce učiniti, aby důvěra v úřední tajemství našich peněžních ústavů nebyla otřesena?

V Praze, dne 29. dubna 1931.

Pastyřík, dr Havelka, Sehnal, Kianička, Trčka, Kotrba, Stržil, Hrubý, Foit, Sláma.

Podepsaní senátoři podali dne 29. ledna 1931 panu ministru vnitra interpelaci v záležitosti obecních voleb v Gajdlu. V interpelaci podrobně uváděli, že proti volbám dne 26 října 1930 v Gajdlu provedeným podány byly námitky, dokázali, že tyto námitky jsou bezpředmětné a ku konci se tázali pana ministra zdali je ochoten případ vyšetřit, nařídit zamítnutí námitek, učinit opatření, aby nově zvolení členové zastupitelstva mohli převzít správu obce a zamezit pro příště porušování volebního řádu.

Pan ministr dr Slávik na uvedenou interpelaci odpověděl dne 21. března 1931 tiskem č. 431/7 a ve své odpovědi praví, že zemský úřad v Bratislavě výměrem ze dne 6. března 1931 č. 37242-2-1931 nevyhověl námitkám podaným proti volbě obecního zastupitelstva v Gajdlu a že nově zvolené zastupitelstvo bude se moci ujmouti své funkce až volba obecní rady stane se pravoplatnou.

Ku konci odpovědi praví pan ministr, že k nějakému opatření neshledává důvodu.

Podepsaní obdrželi dne 4. května 1931 dopis z Gajdlu podepsaný nově zvolenými členy obecního zastupitelstva, datovaný a podaný na poštu 29. dubna, v němž se jim oznamuje, že stále ještě v obci Gajdlu je stará obecní správa, nově zvolené obecní zastupitelstvo nebylo svoláno k ustavující schůzi, nebyla tudíž zvolena žádná obecní rada ani představenstvo obecní a táží se jak je toto možno.

Z uvedeného dopisu je vidět, že okresní úřad v Německém Pravně vzdor výměru zemského úřadu v Bratislavě ze dne 6. března 1931, jímž námitky byly zamítnuty, nesvolává nově zvolené obecní zastupitelstvo k ustavující schůzi a tím znemožňuje převzíti správu obce ve smyslu platných zákonů.

Podepsaní táží se pana ministra vnitra:

1. Jest panu ministru známo, že okresní úřad v Německém Pravně sabotuje rozhodnutí vyšších úřadů?

2. Jest pan ministr ochoten zjistiti, kdo jest vinníkem a dáti ho potrestat?

3. Jest pan ministr ochoten nařídit okamžité svolání nově zvoleného zastupitelstva v Gajdlu k ustavující schůzi?

4. Jest pan ministr ochoten postarati se o to, aby takováto zřejmá sabotáž a stranickost státních úřadů byla znemožněna?

V Praze, dne 5. května 1931.

Kindl, Stejskalová, Schwamberger, Mezö, Hlávka, Langer, Stránský, Douda, Pilz, Mikulíček, Lokota.

Ve vážném denním tisku vyskytují se stále častěji zprávy, že na úředních místech uvažuje se o snížení platů státních zaměstnanců o 2 až 6%.

Vzhledem k tomu, že podobné poplašné zprávy pobuřují státně zaměstnaneckou veřejnost a jsou s to vážně ohroziti tolik v dnešní době potřebný klid a chod prací v úřadech, dovolujeme si vznésti na vládu Československé republiky tento dotaz:

Jest vládě známo, že na úředních místech uvažuje se o snížení platů státních zaměstnanců a na čí pokyn se tak děje?

Jest vláda ochotna kategoricky a veškeru pochybnost vylučujícím způsobem zprávy tyto vyvrátiti?

V Praze, dne 6. května 1931.

Plamínková, Pichl, dr Veselý, Šťastný, dr Milota, dr Klouda, Hubka, Klofáč, Berkovec, Černý, Merta, Šolc, Riedl.