Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

Tisk 453.

Navrhujeme, aby senát Národního shromáždění usnesl se na tomto zákoně:

ze dne...........,

kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Každé veřejné měšťanské škole přidělí se obvod (přiškolené území), aby dětem bydlícím v něm (§ 23) a povinným docházkou do měšťanské školy bylo zajištěno přijetí do ní.

Obvod veřejné měšťanské školy budiž upraven tak, aby dětem bydlícím v něm byla jak možno usnadněna pravidelná docházka do měšť. školy, při čemž jest dbáti, aby děti neměly do školy zpravidla dále, než 5 km.

Obvody veřejných měšťanských škol na území hlavního města Prahy, zemského hlavního města Brna, pak měst Moravské Ostravy, Olomouce a Plzně, jakož i měst, která tvoří samostatné městské školní okresy, mohou přesahovati hranice těchto měst jen se souhlasem jejich obecních zastupitelstev.

Rovněž je souhlasu těchto zastupitelství potřebí k tomu, aby část území jmenovaných měst byla přiškolena k měšťanské škole v jiné obci.

(¹) Jsou-li v téže školní obci nebo v témž školním újezdě (§ 8) dvě nebo několik veřejných měšťanských škol téhož vyučovacího jazyka, budiž souhrn obvodů měšťanských škol, které jsou přístupny chlapcům (chlapeckých a smíšených), zpravidla shodný se souhrnem obvodů měšťanských škol, přístupných dívkám (dívčích a smíšených).

(²) Jsou-li v téže školní obci nebo v témž školním újezdě veřejné měšťanské školy různého vyučovacího jazyka, buďte souhrny obvodů škol každého jazyka zpravidla vzájemně shodné.

(¹) Obvody všech měšťanských škol, zřízených před účinností tohoto zákona, buďte nově upraveny tak, aby vyhovovaly ustanovením §§ 2 až 4. Dokud příslušné rozhodnutí o nové úpravě obvodu nenabude právní moci, zůstává každé veřejné měšťanské škole dosavadní obvod, který jí byl přidělen školními úřady.

(²) Každé stanovení a každá změna hranic školního obvodu, pokud jsou zároveň hranicemi školní obce nebo školního újezdu, mají za následek i stejnou úpravu hranic školní obce, pokud se týče školního újezdu.

Obvody veřejných měšťanských škol zřizuje a mění zemská školní rada, vyslechnouc vydržovatele školy. Okolnosti, důležité pro úpravu školního obvodu buďte zjištěny komisí, ustanovenou okresním školním úřadem a to pokud nutno místním ohledáním. Ke komisi přizve okresní školní úřad znalce (pedagogického, zdravotního a technického) a vydržovatele školy. Jednání, o němž sepsati jest protokol, je podkladem dalšího úředního řízení. Útraty komise uhradí školní obec nebo školní újezd, do jehož působnosti náleží škola, o jejíž obvod jde. Zažádá-li o změnu obvodu některá obec, uhradí sama útraty komise.

Nepřesahuje-li obvod veřejné měšťanské školy nebo souhrn obvodů několika takových škol území školní obce, náležejí tyto měšťanské školy jako dosud i nadále do působnosti školní obce a do působnosti místní školní rady nebo místních školních rad v ní zřízených, pokud nebyly z této působnosti vyňaty podle § 2, odst. 3., zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., jímž se upravuje správa školství.

Přesahuje-li obvod veřejné měšťanské školy nebo souhrn obvodů několika takových škol, zřízených v téže školní obci, území školní obce, tvoří soubor místních obcí nebo jejich částí, přiškolených k této měšťanské škole (měšťanským školám) školní újezd.

Na školní újezdy vztahují se všechny předpisy, platné o školních obcích, není-li v tomto zákoně ustanoveno jinak.

Působnost školního újezdu vztahuje se jen na veřejné měšťanské školy, zřízené na jeho území (§ 8), vyjímajíc školy, které spravuje přímo a výhradně ministerstvo školství a národní osvěty podle § 2, odst. 1., čís. 3. a odst. 2. a 3., zák. č. 292/1920 Sb. z. a n. Školy, náležející do působnosti školního újezdu, jsou vyňaty z působnosti školních obcí a nazývají se »újezdní měšťanské školy«.

V školní obci, na jejímž území jest újezdní měšťanská škola, zřídí se na místě dosavadní místní školní rady správní orgán společný pro školní obec i pro školní újezd, nazvaný »újezdní školní rada«.

(¹) Újezdní školní rad se skládá:

a) ze zástupců škol, náležejících do působnosti školní obce,

b) ze zástupců škol náležejících do působnosti školního újezdu,

c) ze zástupců škol obce,

d) ze zástupců školního újezdu.

(²) Újezdní školní rada člení se ve dva odbory:

1. v odbor pro věci školní obce,

2. v odbor pro věci školního újezdu.

(³) Členy prvého odboru jsou zástupci, uvedení v odst. 1., písm. a) a c), členy druhého odboru zástupci, uvedení v odst. 1., písm. b) a d).

(¹) Újezdní školní rada koná, jednak schůze odborů, jednak schůze plenární.

(²) Prvému odboru přísluší usnášeti se samostatně o věcech, které se týkají výlučně jen škol, náležejících do působnosti školní obce a práv, povinností a zájmů školní obce. Druhému odboru náleží usnášeti se samostatně o věcech, které se týkají výlučně jen újezdních měšťanských škol a práv, povinností a zájmů školního újezdu. Do působnosti druhého odboru nenáleží však povinnost dělávati soupis školní mládeže a vésti školní matriku, která zůstává vyhrazena, i pokud jde o žáky újezdní měšťanské školy, orgánům té školní obce, na jejímž území žáci bydlí.

(³) Plenární schůzi újezdní školní rady přísluší voliti předsedu a jeho náměstka, z nichž aspoň jeden budiž zástupce obce, v níž jest budova újezdní školy a jednati i usnášeti se o věcech, společných všem školám, které náležejí jinak do působnosti jednotlivých odborů. Vystaví-li se však většina přítomných členů některého odboru proti tomu, aby se plenární schůze usnášela o některé společné věci, musí býti rozhodnutí o ní odkázáno oběma odborům v oboru jejich samostatné působnosti. Vzniknou-li spory mezi odbory, je předseda nebo jeho náměstek povinen předložití věc do 3 dnů k rozhodnutí nadřízenému okresnímu školnímu úřadu, který jest povinen rozhodnouti v plenární schůzi do 30 dnů ode dne předložení.

Předseda újezdní školní rady nebo jeho náměstek předsedá v plenárních i odborových schůzích a vykonává platná usnesení.

Náklad na úřadování újezdní školní rady rozdělí její plenární schůze mezí školní obec a školní újezd podle poměru úhrnů jejích ostatních řádných rozpočtových potřeb, vykázaných v rozpočtech na běžný rok.

Ostatně platí o újezdních školních radách nebo jejich odborech obdobně §§ 19 až 21 a 23 až 32 zák. č. 292/1920 Sb. z. a n.

Vládním nařízením lze tyto předpisy přizpůsobiti ustanovením §§ 12 až 15.

(¹) O hospodaření školních újezdů a o sestavování a stanovení jejich školních rozpočtů a účtů platí obdobně všechna ustanovení, platná dosud, v těchto věcech pro školní obce, není-li v tomto zákoně ustanoveno jinak.

(²) Obce přiškolené zcela nebo zčásti (§ 8) uhrazují náklad na zřízení a vydržování újezdní měšťanské školy podle obdobných ustanovení platných v té které zemi o úhradě nákladů na školy obecné. Stejným způsobem buďte hrazeny výlohy, vzniklé školnímu újezdu na základě tohoto zákona.

(³) Správa újezdního školního fondu, který se zřídí ve školních újezdech na území bývalého Slezska podle § 38, odst. 1., zákona ze dne 6. listopadu 1901, č. 41 slez. z. z., týkajícího se zřizování, návštěvy a vydržování veřejných škol obecných, přejde na újezdní školní radu.

(¹) Na školní újezd (újezdní školní fond) přecházejí všecka práva i všecky závazky, které příslušely dosud školní obci (místnímu školnímu fondu) z jejího dosavadního právního poměru k měšťanské škole, jež podle § 8 přejde z působnosti školní obce do působnosti školního újezdu.

(²) Právní závazky třetích osob (jednotlivců, korporací, nadání, fondů) přispívati na potřeby měšťanské školy zůstávají v platnosti i po jejím přechodu do působnosti školního újezdu. Zavázala-li se před účinností tohoto zákona jedna nebo několik přiškolených obcí místních, že ponesou náklad na zřízení a vydržování měšťanské školy zcela nebo z větší části než jak bylo jejich povinností podle zákona, bude na žádost vysloveno – po slyšení příslušných okresních výborů – zemskou školní radou osvobození od těchto zvláštních závazků s tím, že se nadále bude díti rozvrh nákladů na přiškolené obce podle ustanovení § 17, odst. 2.

(¹) Podrobné provedení úpravy majetkových práv a povinností mezi jednotlivými školními obcemi a školními újezdy podle § 18 zůstavuje se především dohodě jejich zastupitelských sborů. Úmluvu a dohodě předložiti jest zastupitelstvům všech obcí, jejichž území náleží zcela nebo zčásti jednak k území školní obce, jednak k území školního újezdu. Nepodají-li obce do 30 dnů ode dne, kdy byla úmluva o dohodě podána obecnímu úřadu, proti ní námitky, nabývá moci práva. Byly-li podány námitky, rozhodne o nich v první instanci okresní školní úřad, vyslechna příslušné okresní výbory.

(²) Nedojde-li k dohodě zúčastněných stran (odst. 1., věta 1.) do 3 měsíců ode dne, kdy je k tomu vyzval okresní školní úřad, nadřízený příslušné újezdní měšťanské škole, upraví s jejich vzájemná práva a povinnosti rozhodnutím zemské školní rady, jež je povinna vyslechnouti před rozhodnutím zastupitelstva obcí a příslušné okresní výbory. Nedojde-li jejich vyjádření do 60 dnů ode dne, kdy jim bylo vyzvání doručeno, rozhodne zemská školní rada bez tohoto vyjádření, hledíc k ustanovením tohoto zákona.

(¹) Veřejné měšťanské škole, která přejde do působnosti školního újezdu, buďte ponechány nadále v užívání školní budovy, místnosti i pozemky s příslušenstvím a veškeré vnitřní zařízení školy (nábytek, nářadí, vyučovací a učebné pomůcky, knihovny atp.), kterých užívala, než přešla do působnosti školního újezdu. Všechny tyto věci však zůstávají ve vlastnictví obce a jsou toliko propůjčeny újezdní měšťanské škole k užívání. Školní újezd jest však povinen uhrazovati výlohy spojené s udržováním těchto věcí v dobrém stavu. Při tom zůstávají místnosti spojené se školou, ale vyhražené jiným účelům než školním (přednáškové síně, veř. obec. knihovny, čítárny a pod.) zachovány původnímu účelu.

(²) Kdyby místnosti újezdní měšťanské školy, která nezná vlastní budovy, bylo podle zjištění okresního školního úřadu nezbytně potřebí pro veřejnou obecnou školu, anebo místní školu měšťanskou, může zemská školní rada, vyslechnouc příslušné okresní výbory naříditi, aby se školní újezd v přiměřené lhůtě postaral újezdní měšťanské škole o jiné vhodné místnosti.

(¹) Za školní nemovitosti a movitosti, které přejdou podle § 20, odst. 1., do užívání újezdní měšťanské školy, školní újezd není povinen náhradou.

(²) Hradila-li však některá obec před účinností tohoto zákona na nemovitosti a movitosti, uvedené v § 20, odst. 1., náklad, který na obce připadl podle dosavadních předpisů nebo podle zvláštní úmluvy, zcela, nebo zčásti zápůjčkou, jíž dosud nesplatila, jest školní újezd povinen nahrazovati jí náklad na úrokování a umořování zápůjčky dosud nesplacené, počínaje prvním dnem měsíce následujícího po převzetí nemovitostí i movitostí do užívání pro újezdní školu měšťanskou, nedohodnou-li se zúčastněné obce jinak.

(³) Z povinnosti přispívati školnímu újezdu na náhradu nákladu podle ustanovení odst. 2. jest však vyňata obec, přiškolená k měšťanské škole již před účinností tohoto zákona, která již zaplatila část nákladu na nemovitosti a movitosti, uvedené v § 20, odst. 1., připadlého na ni podle dosavadních předpisů nebo podle zvláštní úmluvy, nebo která prohlásí, že tuto část nákladu sama zaplatí.

(⁴) Předchozí ustanovení o obcích platí i o osadách zápůjčky učinivších.

(⁵) Nemovitosti, jejichž cena bude umořena školním újezdem dle odst. 2. do výše dvou třetin celkové ceny, stanou se po umoření vlastnictvím újezdu.

§ 22.

(¹) Přejde-li do působnosti školního újezdu veřejná měšť. škola, která nemá vlastní samostatné budovy a užívá společně se školou jinou místností ve školní budově, náležející buď veřejné obecné škole, buď školní obci, nebo některé místní školní obci, jest školní újezd povinen, aby po dobu tohoto užívání, pokud jde o školní budovu:

a) nesl zcela náklad, jehož je potřebí, aby místností, výhradně užívané jen měšť. školou, byly udržovány v dobrém stavu,

b) přispíval k úhradě ostatního nákladu na udržování školní budovy v dobrém stavu, nejde-li o náklad na místnosti, užívané jen školou jinou,

c) přispíval na úrokování a umořování dluhů školní obce nebo přiškolených obcí (osad), potud byly učiněny před účinností tohoto zákona na úhradu nákladů na opatření školní budovy příslušenstvím a nejsou dosud zaplaceny.

(²) Příspěvky školního újezdu podle odst. 1., písm. b) a c), i způsob jejich placení určí se dohodou mezi školní (místní) obcí (osadou) a školním újezdu, kterou jest sděliti všem přiškoleným obcím. Nedojde-li k dohodě nebo podá-li do 15 dnů ode dne vyrozumění některá z přiškolených obcí proti dohodě u okresního školního úřadu námitky, rozhodne ve věci tento úřad, vyslechna příslušné okresní výbory. Jde-li o výši příspěvku, může úřad, neuzná-li za vhodné měřítko jiné, rozvrhnouti příspěvky školního újezdu podle odst. 1., písm. b) a c) tak, aby byly k úhrnu všech příslušných nákladů v témž poměru, ve kterém jest úhrnná plocha místností, užívaných jen měšťanskou školou, k úhrnné ploše všech místností v budově, při čemž se místnosti, kterých užívá měšťanská škola společně s jinou školou, čítají na vrub měšťanské školy polovinou své plochy. Proti rozhodnutí mohou se odvolati školní (místní) obec (osada), školní újezd a přiškolené obce.

O docházce do měšťanských škol.

(¹) Choditi do veřejné měšťanské školy jsou povinny v době své školní povinnosti děti československých státních občanů, mající trvalé bydliště v obvodě veřejné měšťanské školy, které vyhovují podmínkám, platným pro přijetí do této školy.

(²) Za bydliště dětí se pokládá trvalé bydliště otcovo (rodičů). Jde-li o děti, které nepodléhají moci otcovské (rodičovské), tedy trvalé bydliště toho, kdo má podle platných předpisů právo dítě vychovávati. Děti v cizí péči (ošetřovanců, schovanců), týká se povinnost podle odst. 1. jen tehda, jsou-li dány do cizí péče trvale a trvale bydlí v školním obvodě; netýká se dětí, které rodiče nebo jejich zástupci dali do cizí péče na byt a stravu a pod. jen dočasně, aby chodily do školy v jiném obvodě, než je ten, v němž mají trvalé bydliště.

(1) Povinnosti choditi do veřejné měšťanské školy jsou zproštěny:

a) děti, které by přecházely do měšťanské školy z obecné školy jiného vyučovacího jazyka,

b) děti, které chodí do škol středních,

c) děti úchylné (hluchoněmé, slepé, málo nadané, mravně vadné, zmrzačelé atp.),

d) děti, zproštěné povinnosti choditi do školy vůbec pro těžký neduh tělesný nebo duševní, který znemožňuje vyučování nebo školní docházku,

e) děti, chodící do soukromých měšťanských škol,

f) děti vyučované doma, pokud se jim dostává tímto způsobem vzdělání, předepsaného měšťanským školám, aspoň dostatečnou měrou.

Děti, které sice nejsou povinny choditi do veřejné měšťanské školy, ale vyhovují podmínkám, platným pro přijetí do této školy a děti, bydlící v obvodě měšťanské školy, které po skončené školní povinnosti chtějí dále choditi do měšťanské školy, buďte na žádost svých zákonných zástupců do ní přijaty. Avšak újezdní školní rada může jim kdykoliv odepříti další návštěvu školy, když učitelská konference se stanoviska školního a zejména se zřetelem ke školní kázni to navrhne.

§ 26.

Počet dětí ve třídě nepřesahujž 50. Při počtu 51 zapsaných počátkem školního roku do jedné třídy zřizuje se při ní pobočka. Pobočka se zrušuje jen tehdy, nedosahuje-li počet dětí v obou souběžných třídách počtu 40. Zjišťuje-li se počet žactva, který je podmínkou pro zřizování pobočných tříd při veřejné měšťanské škole, budiž přihlíženo k dětem, které jsou podle § 23 povinny choditi do této školy a skutečně do ní chodí a pak k dětem, které byly přijaty podle § 25.

Ustanovení tohoto zákona platí též pro obecní a státní měšťanské školy v zemi Slovenské, avšak s těmito odchylkami:

1. Ustanovení § 3 vztahuje se též na obvody měšťanských škol na území měst Bratislavy a Košic.

2. Kdekoli se v zákoně užívá slov »školní obec«, rozumí se tím v zemi Slovenské politické obce, pokud se týče politické obce spojené podle § 46 zák. čl. XXXVIII/1868, o vyučování v národních školách a to po dobu, než se i tam zřídí školní obce.

3. Na dobu, než se zřídí v zemí Slovenské:

a) zemská školní rada,

b) okresní školní úřady,

budou působnost, přikázanou jim tímto zákonem, vykonávati

a) zemský úřad,

b) okresní úřady, vyjímajíc působnost podle § 24, odst. 2., kterou budou v téže době vykonávati školní inspektoři.

4. Dokud se v zemi Slovenské nezřídí místní školní rady, vztahují se ustanovení tohoto zákona, týkající se místních školních rad, na příslušné obecní školské stolice, pokud se týče na příslušná kuratoria státních měšťanských škol.

5. Na dobu, než se v zemi Slovenské zřídí školní obce, zřídí se újezdní školní rady vedle dosavadních obecních školských stolic a kuratorií pro ľudové školy a přísluší jim jen opatřovati věci, týkající se újezdních měšťanských škol a školních újezdů. Nečlení se v odbory a skládají se jen ze zástupců škol, náležejících do působnosti školního újezdu a ze zástupců školního újezdu.

6. Stane-li se újezdní měšťanskou školou škola dosud státní, jejíž budova, místnosti a pozemky s příslušenstvím a vnitřním zařízením školy (nábytkem, nářadím, vyučovacími a učebnými pomůckami, knihovnami atp.) jsou ve vlastnictví státu, zůstanou tyto věci dále v jeho vlastnictví a propůjčí se újezdní měšťanské škole k dalšímu užívání. Školní újezd je však povinen uhrazovati výlohy, spojené s udržováním těchto věcí v dobrém stavu.

Ustanovení § 27 platí obdobně též pro zemi Podkarpatoruskou, pokud zákon jejího sněmu v mezích jeho působnosti neustanoví jinak.

Ustanovení §§ 2 až 22 a 26 netýkají se veřejných měšťanských škol, které spravuje přímo a výhradně ministerstvo školství a národní osvěty podle § 2, odst. 1., čís. 3. a odst. 2. a 3. zákona č. 292/1920 Sb. z. a n. Ustanovení §§ 23 až 25 vztahují se na tyto školy s výhradou ustanovení § 2, odst, 1. a. 2., zák. č. 292/1920 Sb. z. a n., podle nichž správa jích přísluší výhradně ministerstvu školství a národní osvěty.

Ode dne účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti všechna ustanovení v jiných předpisech obsažená, která mu odporují, zejména:

a) zemský zákon pro Čechy ze dne 18. srpna 1880, č. 38 čes. z. z., kterým se objasňuje zákon, daný dne 24. února 1873, č. 16 čes. z. z., jímž se upravuje zřizování a vydržování veřejných škol obecných,

b) § 6, odst. 4., zákona ze dne 13. července 1922, čís. 226 Sb. z. a. n., jímž se mění a doplňují zákony o školách obecných a občanských,

c) § 3 zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n., o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích ve znění upraveném zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n.; ustanovení tohoto paragrafu zůstávají však v platnosti pro veřejné měšťanské školy, spravované přímo a výlučně ministerstvem školství a národní osvěty.

(¹) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1931. Již před tímto dnem lze provésti podle předpisů tohoto zákona opatření přechodná a opatření, jež zákon ku včasnému provedení předpokládá již v roce předchozím.

(²) Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministry vnitra a financí.

Předložený návrh zákona jest jen částečnou změnou zákonů o zřizování, vydržování a navštěvování veřejných škol obecných a měšťanských. Jeho úkolem je zejména upraviti normy o úhradě nákladu na měšťanské školy tak, aby se náklad rovnoměrně a spravedlivě rozvrhl na všecky obce, které užívají měšťanské školy. Po takové úpravě volá veřejné mínění již řadu let.

Podle platných zemských zákonů jsou školní obce povinny hraditi všechen věcný náklad školní (na školní budovy, topení, osvětlování, čištění, nábytek a nářadí, vyučovací potřeby a j.).

Až do roku 1919 platila při tom zásada, že se do škol přijímaly zásadně jen děti, bydlící ve školní obci, a děti jiné jen se svolením místní školní rady, pokud se jejich přijetím nepřeplnily školní místnosti a nebylo nutno zřizovati pro tento přírůstek dětí z cizích obcí nové třídy (pobočky). Školní obec byla tedy povinna vydržovati i měšťanské školy a třídy zásadně jen pro děti, bydlící na jejím území.

Tato zásada byla však prolomena, zákonem ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n., novelisovaným zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n., který v § 3 ustanovil mimo jiné, že se do měšťanské školy musí za všech okolností přijímati děti z kruhu o poloměru 4 km od školní budovy bez zřetele, přesahuje-li tento kruh území školní obce.

V Radotíně u Prahy jest na př. tento stav (od vzniku měšťanské školy r. 1922/23): I. rok 60%, obvod 40%, II. rok 53%-47%, III. rok 42%-58% (!), IV. rok 45%-55%, V. rok 58%-42%, VI. rok 53%-47%, VII. rok 45%-55%, VIII. rok, 1929/30 Radotín 44%, obvod 56%. (Celkem za 8 let 570 dětí z Radotína, 592 z obvodu, t. j. 49%-51 %).

Zvláště instruktivní jest případ roku 1929/30, kdy na 61 žáka místního byl náklad 13.900 Kč, na 79 žáků z okolí 18.100 Kč. Na umořování dluhu za školní budovu pro měšťanskou školu připadalo v témže roce 41.000 Kč na žáky místní a 54.000 Kč na žáky z obvodu.

Je tedy zřejmo, že zmíněná změna zákona o povinnosti přijímati žáky z celého obvodu měšťanské školy do vzdáleností 4 km nutně žádá také změnu povinností úhrady věcných nákladů na tuto měšťanskou školu.

Předložený návrh vytváří z obce s měšťanskou školou a z okolních obci až do vzdálenosti nejvíce 5 km novou širší školní obec (školní újezd), na který se přenáší veškeren věcný náklad na veřejnou měšťanskou školu. Zvolen je poloměr 5 km, protože jde o mládež vyspělejší, než která chodí do školy obecné a tedy schopnější překonávati tuto vzdálenost. Spolunáklad na školu se zmenšuje pro jednotlivé kompaciscenty. Dosavadní příkré rozdíly ve finančním zatížení školním nákladem jednotlivých blízkých obcí se takto vyrovnají a vyhoví se spravedlivému požadavku, aby dobrodiní, užívati měšťanské školy, bylo poskytováno všemi zúčastněnými obcemi rovnoměrně, a ne na účet cizí.

Předložená osnova zákona vrací se k starému, historicky vžilému názvu »měšťanská škola« z důvodů jazykových, vědecky zdůvodněných »Naší řečí« (ročník VI./1922 na str. 210). Ostatně název »občanská škola« lépe nevystihuje zvláštního úkolu této školní kategorie, ježto i obecné školy mají sloužiti výchově a vzdělání všeho občanstva a mimo to starý název se shoduje s názvy v jiných jazycích.

V Praze, dne 6. května 1931.

dr Klouda, dr Veselý, Šťastný, Klofáč, Pichl, Berkovec, Šolc, dr Milota, Merta, Riedl, Pánek, Černý.