Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 455.

Interpelace:

1. sen. Mikulíčka a soudr. ministru vnitra o ztýrání rekruta Antonína Korbela, příslušného do Tvrdonic, četnickým strážmistrem Pokorným z Lanžhota.

2. sen. dra Korlátha a druhov ministrovi financií o úrokoch z dľhov a pohľadávok v starých rak.- uh. korunách.

3. sen. Lokoty a soudruhů ministrům pro věci zahraniční a zemědělství o vyvlastnění půdy našich rolníků v Rumunsku.

455/1.

Interpelace

senátora Mikulíčka a soudr.

ministru vnitra

o ztýrání rekruta Antonína Korbela, příslušného do Tvrdonic, četnickým strážmistrem Pokorným z Lanžhota.

Dne 21. dubna 1931 byly v Břeclavě v hotelu Koruna vojenské odvody rekrutů z Tvrdonic. Když po odvodu ubírali se rekruti po schodech dolů, byl mladík Antonín Korbel, narozený r. 1910, příslušný do Tvrdonic, četnickým strážmistrem Pokorným z Lanžhota kopnut a shozen se schodů takovou prudkostí, že mladík zůstal na místě ležet a musel býti autem červeného kříže odvezen do městské nemocnice v Břeclavi, kde teprve po lékařském zákroku přišel k vědomí.

Při vyšetřování potvrdilo 6 svědků se starostou obce Tvrdonic, že týraný Antonín Korbel nedopustil se žádného protizákonného činu.

Podepsaní se táží pana ministra vnitra:

Je panu ministru tento případ četnické surovosti znám?

Hodlá pan ministr tento případ nechat přísně a nestranně vyšetřit a vinníka potrestat?

Co hodlá pan ministr podniknouti, aby podobné vyloženě trestné činy se strany četníků byly příště zamezeny?

V Praze, dne 8. května 1931.

Mikulíček,
Kindl, Stejskalová, Schwamberger, Mezö, Hlávka, Douda, Langer, Haken, Stránský, Pilz, Lokota.

 

455/2 (překlad).

Interpelácia

senátora dra Korlátha a druhov

ministrovi financií

o úrokoch z dlhov a pohľadávok v starých rak.-uh. korunách.

Zúčtovací úrad v Bratislavě, poverený zúčtovaním súkromých dlhov a pohľadávok v rak.-uh. korunách, práve teraz rozposiela platebné príkazy dlžníkom v Československu, aby oni zaplatili svoje dlhy svojim veriteľom v Maďarsku. Podľa článku 16 dohody, uzavretej o tejto veci medzi Československom a Maďarskom dňa 29. apríla 1930 a vyhlásenej dňa 17. mája 1930 pod čís. 55 vo Sb. z. a n. môže zúčtovací úrad z kapitálového dlhu v každom prípade účtovať len jednoduchý úrok 4 %. Prez to však menovaný ústav účtuje v platebných príkazoch stranám zasielaných s prípadu na prípad úrok 5 až 8%-ný, k čomu žiadneho právneho titulu nemá. Takýto neprávom účtovaný úrokový zvýšok činí v niektorých prípadoch niekoľko tisíc korún. Aby som z veľa prípadov zmienil sa len o jednom, poukazujem na dva platebné príkazy vydané zúčtovacím úradom v tejže veci, a to zo dňa 28.apríla 1931 čís. 15.500/31-15212/Z a čís. 15.500/ 31-15211/Z, ktoré účtujú úroky 5%-né, následkom čoho úrokový rozdiel neprávom účtovaný činí 5500 Kč. Je síce pravda, že interesenti môžu do 30 dní, počítaných od doručenia platebného príkazu, podat námietky protí zrejme nesprávnému účtovaniu úrokov, znamená to však nové zaťaženie pre občanov, ktorí sú už beztoho dosť šikanovaní daniami a sociálnymi bremeny.

Za poctivé prevádzanie citovaného medzištátneho ujednania odpovedá vláda a menovite vládna správa finančná, a preto tážem sa pána ministra financií:

1. Či máte vedomosť o tom, že zúčtovací ústav v Bratislave vyberá od dlžníkov v Československu úroky vyššie, než ako sú stanovené patričnou medzištátnou dohodou?

2. Či ste ochotný postarať sa o to, aby vydané už platebné príkazy z úradnej moci boly revidované a aby citovaná dohoda poctive bola prevádzaná?

V Prahe, dňa 13. mája 1931.

Dr Korláth,
Teschner, Köhler, dr Szilassy, Wenzel, Füssy, Richter, Böhm, Tichi, dr Jesser, dr Grosschmid.


Původní znění ad 455/2.

Interpelláció

a pénzűgyminiszter urhoz,

a régi, osztrák-magyar koronatartozások és követelések kamatai tárgyában.

Beadják Korláth Endre dr. és társai.

A régi, osztrák-magyar koronára szóló magántartozások és kővetzlések .felszámolásával megbizott s Pozsonyban székelő Felszámoló Hivatal, a Zúčtovací Ústav a csehszlovákiai adósoknak most küldi szét a fizetési meghagyásokat a magyarországi hitelezökkel szemben fennálló tartozásuk kifizetésére. A csehszlovak és magyar állam között e tárgyában 1930, április 29.-én kötött s a törvénytárban 55, szám alatt 1930, május 17.-én kihirdetett egyezmény 26. cikke szerint a Felszámoló hivatal a töketartozás után minden esetben csakis .4 százalék egyszerű kamatot számíthat fel. Ennek ellenére az említett intézet a feleknek küldött fizetési meghagyásokban esetenkint 5. sőt 8 százalékos kamatokat is felszámít, amire semmi jogcime nincs. Az ilyen jogtalanul felszámított kamattőbblet eseteknmt több ezer koronát tesz ki.Hogy a sok közül csak egy konkrét esetet említsek, hivatkozom a Zúčtovací Ústav 1931. év aprilis 28.-án kelt 15500/31-15212/Z számu s az ugyanebben az esetben kiadott 15.500/31-15211/Z számu fizetési meghagyásokra, amelyek 5 százalékos kamatot számítanak s ennek folytán a jogtalanul felszámított kamatkülönbözet 5500 Kc-t tesz ki. Igaz ugyan, hogy az érdekelt felek a fizetési meghagyás kézhezvételétől számított 30 napon belül ellenmondással élhetnek a nyilván helytelen kamatfölszámítás miatt, ez azonban csak ujabb megterhelést jelent az adó és szociális terhekkel amugy is eléggé zaklatott polgárokra.

Az idézett államközi egyezmény becsületes végrehajtásáért a kormány, nevezetesen. a pénzügyi kormányzat felel, ezért kérem a Pénzügyminiszter Urtól:

1. Van-e tudomása arról, hogy a pozsonyi Zúčtovací Ústav az illetékes alamkőzi egyezményben megállapitottnál magasabb kamatokat szed a csehszloyákiai adósoktól?

2. Hajlandó-e haladéktalanul gondoskodni a már kibocsátott fizeitési meghagyásoknák hivatalból való felülvizsgálatáról s az idézett egyezmény becsületes végrehajtásáról?

Prága, 1931, május 13.

Dr Korláth,
Teschner, Kőhler, dr, Szilassy, Wenzel, Fűssy Richter, Böhm, Tichi, dr. Jesser, dr. Grosschmid.

 

455/3 (překlad).

Interpelace

senátora I. Lokoty a soudruhů

ministrům pro věci zahraniční a zemědělství

o vyvlastnění půdy našich rolníků v Rumunsku.

Rumunská fašistická vláda, spojenec našich agrárních a sociálfašistických ministrů, chce vyvlastniti pozemky ťačovských, bočkovských a j. rolníků, žijících u rumunských hranic. Pracující rolníci mají býti oloupeni a ožebračeni. Rolníci jsou krajně pobouřeni. Úřady a vláda neučinily nic proti tomuto zločinnému útoku. Podepsaní žádají:

1.) Aby vláda znemožnila vyvlastnění našich pozemků na rumunském území;

2.) aby pro případ, kdyby rumunská vláda přes to, neohlížejíc se na protesty, provedla vyvlastnění, neprodleně byly rolníkům poskytnuty jako náhrada státní pozemky v přiměřené ceně.

V Praze, dne 11.května 1931.

Lokota,
Haken, Kindl, Douda, Hlávka, Langer, Mezö, Pilz, Kello, Stejskalová, Mikulíček, Fidlík.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP