Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

Tisk 466.

Nutnost zkoušeti střelné zbraně s ohledem na jejich bezpečnost výbušnou vedla státy, v nichž se nalézá výroba takových zbraní, ke zavedení nucených úředních zkoušení zbraní. I v Rakousku-Uhersku zákony z roku 1891 byly takové zkoušky zavedeny (jak v Předlitavsku tak i v Zalitavsku). Zákony ty pro dnešní dobu a pro pokročilou výrobu technickou jsou ve mnohém zastaralé, nehledě ani k tomu, že na území Slovenska platný zákon není v obsahu totožný se zákonem, platným pro země historické. Tedy i ohledy unifikační spolu působily, že vláda přichází s novou zákonnou úpravou tohoto předmětu.

Podstatných změn proti dosavadnímu stavu však navržený zákon nepřináší. Tak v § 1 předepsaná povinnost předložiti k úřednímu přezkoušení všechny ruční střelné zbraně, jak v tuzemsku vyrobené, tak z ciziny dovezené, není novotou. Zkoušení podle tohoto zákona nebudou i nadále podléhati zbraně určené pro výzbroj československého vojska a dále vojenské zbraně státních orgánů bezpečnostních, orgánů finančních a vězeňských, kteréžto všechny zbraně jsou zkoušeny od vojenských odborných komisí. Rovněž se nebude vztahovati zkušební povinnost ani na vyvážené zbraně určené pro výzbroj cizozemských vojsk, dále na zbraně cizinců při jejich dočasném pobytu v tuzemsku a konečně na zbraně, které jsou jen prováženy naším celním územím.

Ruční střelné zbraně, které při zkoušce vyhověly, musí býti opatřeny úředními značkami. Nevyhoví-li však, budou vráceny straně bez označení. Ve výjimečných případech může je zkoušející úřad učiniti též nepotřebnými, kdežto podle dosavadních předpisů byl k tomu vždy povinen. Rovněž nesmí úřad opatřiti úředními značkami takové zbraně, které sice zkušebním předpisům vyhovují, avšak odporují jiným předpisům, na př. policejním.

Aby mohlo býti zjištěno, zda předpisy tohoto zákona jsou v praksi zachovávány, mohou býti prováděny prohlídky u výrobců zbraní a obchodníků s nimi, a to orgány, které k tomu pověří ministerstvo veřejných prací.

Trestní ustanovení osnovy shodují se celkem s dosavadními předpisy. Zejména zakazuje se též míti na skladě nezkoušené zbraně. Aby však zdejší výrobci zbraní nemusili z hotových zbraní, které mají na skladě, platiti poplatky hned po vyrobení zbraní, umožňuje se jim, aby zbraň předkládali ke zkoušení - a tudíž zaplatili též zkušební poplatky - teprve bezprostředně před tím, než dají zbraň do obchodu. Tím bylo vyhověno požadavkům zdejších výrobců. Na přání zdejších obchodníků zbraněmi bylo do osnovy pojato též ustanovení, že trestným je také ten, kdo zbraň, která není opatřena úředními značkami, po živnostensku zasílá. Poněvadž kontrole podle tohoto zákona podléhají též zbraně dovezené z ciziny, je trestným také ten, kdo takovou zbraň nezaslal do 30 dnů úřadu pro zkoušení ručních střelných zbraní k přezkoušení.

Při opakování přestupku tohoto zákona může býti dotyčnému živnostníkovi po předchozí pohrůžce odňato živnostenské povolení na čas nebo navždy.

Na organisaci státní správy nastává tímto zákonem pouze ta změna, že provádění prohlídky náleží v obor ministerstva veřejných prací oproti dosavadní příslušnosti úřadů živnostenských. Dosavadní ústavy pro zkoušení ručních střelných zbraní v Praze a ve Vejprtech zůstávají i nadále a to pod novým označením úřadů pro zkoušení ručních střelných zbraní, kterýžto název jejich úřední činnosti lépe vyhovuje.

V § 9 osnovy dává se vládě zmocnění k vydání prováděcích předpisů. V těchto předpisech bude zejména stanovena definice ručních střelných zbraní, dále předpisy o jejich zkouškách; rovněž se vláda zmocňuje, aby značky cizozemských zkušeben ručních střelných zbraní prohlásila za stejně platné s úředními značkami našich úřadů. Dosud máme podobnou dohodu s Rakouskem a Belgií.

Při této příležitosti se dává vládě též nové zmocnění, aby vydala předpisy o označování nábojů v obchodu jsoucích, aby byla umožněna kontrola jejich výrobců.

Aby byl poskytnut potřebný čas k provedení přechodu do nových předpisů, navrhuje se k žádosti zástupců vlády, aby zákon nabyl účinnosti až dnem 1. ledna 1932.

Poplatky ve smyslu §u 3 nelze pokládati za dávky ve smyslu zákona o dávkách za úřední úkony (zákon ze dne 20./12. 1929, č. 180 Sb. z. a n., § 9), a tedy není třeba předkládati dotyčné nařízení o nich Národnímu shromáždění k vědomí.

Zákon tento, doplněn zkušenostmi dosavadními, hoví jak potřebám veřejnosti i výrobců a proto navrhuje výbor ústavně-právní jeho schválení ve znění dole otištěném.

V Praze, dne 31. května 1931.

Dr Veselý v. r.,
místopředseda.

Dr J. Karas v. r.,
zpravodaj.

Důvodem k vydání nového zákona o zkoušení a označování ručních střelných zbraní a označování nábojů jest dvojí nutnost: jednak jest to potřeba unifikace zákona rakouského a uherského, jež oba měly sice stejné zásady, ale přece se v některých podrobnostech lišily, jednak jest tu naléhavá nutnost nahraditi zastaralé technické předpisy o zkouškách zbraní určitými novými ustanoveními, jež jsou ve shodě s novými pokroky zbrojní i nábojové techniky.

Jest jistě nesporno, že nepřezkoušená ruční střelná zbraň může býti zdrojem nebezpečí nejen pro střelce, jenž jí používá, ale často i pro jeho bezprostřední okolí. Proto již v dobách velmi dávných bylo nařízeno přezkoušení vyrobených ručních střelných zbraní před jejich uvedením do obchodu a tím i do majetku jednotlivců. Při tom se seznalo, že zkušební akt měl za následek snahy o výrobu co možná dokonalých a bezvadných zbraní, jakož i že důsledkem větší dokonalosti a bezpečnosti, zkušebnou zaručené, nastal i zřejmý a patrný jejich zvýšený odbyt. Tak Anglie zavedla zkoušení ručních střelných zbraní již v roce 1637, Belgie pak r. 1672 a oba státy nařídily závaznost těchto zkoušek. Jedině odbornou technickou zkouškou lze totiž v prostředí na výrobci skutečně nezávislém zjistiti vady způsobené nevhodným nebo vadným materiálem, neodborným zpracováním, nebo nesprávnou konstrukcí zbraně. Vykonanou zkouškou sleduje se prospěch nejen uživatelů zbraní, ale i jejich výrobců, neboť průkaz o vykonané zkoušce jest i průkazem o dobré jakosti zbraně.

Rakousko-Uhersko nařídilo zkoušení ručních střelných zbraní jednak zákonem z 23. června 1891 č. 89 ř. z., jednak uherským zákonem čl. XXXIV/1891 a patřičnými provozovacími nařízeními, k těmto zákonům vydanými. Administrativně jeví se tu značná a nepříjemná nesrovnalost, že pro výkon starého zákona rakouského, jenž až posud beze změny u nás byl v platnosti, jest kompetentním ministerstvo veřejných prací, kdežto provádění zákona uherského, jenž platí na Slovensku a Podkarpatské Rusi, spadá do oboru působnosti ministerstva obchodu. Tuto nesrovnalost odstraňuje nový návrh zákona konečnou unifikací a přikazuje výkon zákona výlučně ministerstvu veřejných prací.

Osnova vládního návrhu nového zákona o zkoušení a označování ručních střelných zbraní a označování nábojů spojuje ustanovení obou dřívějších zákonů účelně dohromady a doplňuje je některými dodatky, získanými zkušeností. Ustanovení zákona týkají se všech ručních střelných zbraní kromě zbraní vojenských, určených pro výzbroj československého vojska a vojenských zbraní státních orgánů bezpečnostních, finančních a dozorčích orgánů ve vězeňských ústavech, jež jsou zkoušeny odbornou komisí, jmenovanou ministerstvem národní obrany. Dále jsou vyňaty zbraně určené pro výzbroj vojska v cizině, jež zkoušejí odborné komise dotyčných států a konečně zbraně cizinců, kteří jich používají ku své osobní potřebě při přechodném pobytu v tuzemsku. Rovněž i zbraně provážené československém nespadají pod ustanovení tohoto zákona. Každá ruční střelná zbraň, jež podléhá ustanovením nového zákona, dříve než přijde do oběhu, musí býti vyzkoušena ve státní zkušebně zbraní. Pro nezachování těchto nařízení jsou uvedena v §§ 5-7 ustanovení trestní.

Prováděcí nařízení k původním zákonům budou však hlavním předmětem nové moderní úpravy, neboť jejich až dosud platné podrobnosti z let devadesátých doznaly vlivem vývoje moderní zbrojní techniky četných změn. Ve starých prováděcích předpisech nebyla až dosud nařízena zkouška zbraní bezdýmým prachem, jehož se dnes všeobecně používá. Mohla se sice prováděti, ale jen na výslovné přání a se souhlasem toho, kdo zbraň dal zkoušeti. Zkoušky střelných zbraní provádějí se nábojem, jenž jest vždy silnější, než náboj obyčejně ve zbrani používaný. Tak na př. nejdůležitější druh zbraní, brokovnice, dvojka, podrobuje se několika zkouškám. Hlavně samotné, zpola teprve hotové, ale již obě dohromady spojené podrobí se zkoušce výstřelem černého prachu, při němž má tlak plynů činiti asi 800 atmosfér. Při zkoušce jest hlaveň vzadu uzavřena šroubem a střílí se z ní jako z předovky. Když zbraň jest hotová - kromě rytin a hnědění- podrobí se další zkoušce černým prachem, jejíž tlak má býti asi 620 atm. Konečně podrobí se zkoušce bezdýmým prachem, jež bude nyní obligatorní, tak aby tlak byl asi kolem 1000 atm. Podobně zkoušejí se pistole a kulovnice náboj,i značně silnějšími, než jsou jejich obyčejné náboje. Zařízení úřadů pro zkoušení ručních střelných zbraní dovoluje nyní měření důležitých hodnot jako jsou na př. tlaky plynů při výstřelu, vyšetřování vnitřku hlavní atd. a jest u nás na stejné výši jako v cizině. Nyní j sou takové úřady dva a to v Praze, jemuž však chybí vhodná střelnice, a ve Vejprtech, jenž jest zařízen aspoň z části na zkoušky balistické.

Byla-li kdysi zvolena Praha, stalo se tak proto, že byla vždy důležitým střediskem obchodu se zbraněmi, Vejprty pak zvoleny proto, že jsou důležitým místem výrobním, neboť dodávají nejvíce brokovnic, vesměs výtečné kvalitní ruční práce. V posledních létech bylo předloženo k přezkoušení oběma úřadům okrouhle asi čtyři tisíce dvojhlavňových brokovnic, z kteréhožto množství bohužel pouze jenom asi jedna čtvrtina jest domácí výroby. Automatických pistolí přezkoušeno ročně asi sedm tisíc kusů, z čehož zase jenom jedna třetina připadá na domácí výrobky. Za to však se v poslední době zmáhá domácí výroba malorážek čili t. zv. flobertek. Nejzajímavějším zjevem při výrobě ručních střelných zbraní jest ta okolnost, že vyvážíme do ciziny ocel z Poldiny huti, ocel speciální, jež jest vedoucí značkou v oboru výroby ručních střelných zbraní, že však teprve odtamtud dostáváme vrtané hlavně, kteroužto výrobou se u nás velmi málo naši výrobci zabývají.

Ježto však v praxi jest potřebí, aby každá přezkoušená zbraň byla označena úřední značkou zkušebny, jest pamatováno § 9 na toto opatření i v tom směru, že vládním nařízením se stanoví, které značky cizozemských zkušeben budou u nás uznávány, zrovna tak jako budou učiněna opatření, aby ruční střelné zbraně byly označeny výrobními, továrními nebo obchodními značkami, zejména pokud toho bude potřebí k označení použitého materiálu. Podobná ustanovení budou vydána i o označování nábojů a bylo by si přáli, aby vláda podpořila co nejrychlejší vybudování balistického ústavu, jenž by svými zkouškami přispěl značně k důkazu neobyčejné kvality našich bezdýmých prachů a tak jim získal co největšího rozšíření a upotřebení.

Nový zákon má vejíti podle návrhu v platnost dnem 1. října 1931 a přejímá vládní nařízení ze dne 24. září 1926, č. 179 Sb. z. a n., jímž se uznávají belgické značky ručních střelných zbraní, jako nařízení vydané podle tohoto zákona. Na žádost ministerstva veřejných prací navrhuje se však změna § 11 odst. 1. v tom smyslu, aby zákon nabyl účinnosti teprve dnem 1. ledna 1932, aby se získal čas k přechodu do nových poměrů.

Technicko-dopravní výbor, projednav všechny okolnosti právě uvedené a přesné znění navrženého zákona, doporučuje, aby senát přijal osnovu zákona o zkoušení a označování ručních střelných zbraní a o označování nábojů ve znění vládního návrhu tisk č. 448 pouze se shora uvedenou změnou § 11 odst. 1. ve znění níže uvedeném.

V Praze, dne 20. května 1931.

J. Havlena v. r.,
předseda.

Ing. Havlín v. r.,
zpravodaj.

ze dne.........................................................................1931

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Všechny ruční střelné zbraně, jak v tuzemsku vyrobené, tak z ciziny dovezené, bez rozdílu ráže a rozměrů musí býti předloženy k úřednímu přezkoušení úřadu pro zkoušení ručních střelných zbraní, aby byla zjištěna jejich bezpečnost.

(²) Úřednímu přezkoušeni podle tohoto zákona nepodléhají zbraně určené pro výzbroj vojska a vojenské zbraně, jimiž jsou vyzbrojeny orgány státní služby bezpečnostní a finanční, jakož i dozorčí orgány ve vězeňských ústavech justiční správy. Rovněž nepodléhají tomuto úřednímu přezkoušení zbraně cizinců, kteří jich při přechodném pobytu v tuzemsku používají ke své osobní potřebě, jakož i cizozemské zbraně provážené československým celním územím.

(³) Co jest v tomto zákoně ustanoveno o ručních střelných zbraních, platí také o jejich podstatných součástech.

(¹) Ruční střelné zbraně, které při úředním přezkoušení vyhověly zkušebním předpisům a které zároveň neodporují jiným předpisům, budou opatřeny úředními značkami stanovenými vládním nařízením.

(²) Ruční střelné zbraně, které nevyhovuji zkušebním předpisům nebo odporují jiným předpisům, budou vráceny straně, aby závadu odstranila. Kdyby však bylo podezření, že zbraně bude používáno, aniž by závada byla odstraněna, bude zbraň úřadem pro zkoušení ručních střelných zbraní učiněna vhodným způsobem neupotřebitelnou.

Za úřední přezkoušení ručních střelných zbraní vybírají se poplatky, jejichž výši určí vládní nařízení.

(¹) Aby bylo zjištěno, zda jsou zachovávána ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných, mohou býti vykonávány prohlídky u výrobců zbraní a obchodníků s nimi.

(²) Tyto prohlídky vykonávají orgány pověřené tím od ministerstva veřejných prací.

(¹) Kdo má na prodej, prodává, dá k používání, má na skladě nebo po živnostensku zasílá ruční střelnou zbraň, která není opatřena úředními značkami (§ 2, odst. 1.) nebo která sice jest opatřena, úředními značkami, avšak na níž byly později vykonány změny, které jsou s to snížiti její bezpečnost, dopouští se přestupku. Výrobce zbraní, který má na skladě takovou zbraň vlastní výroby, není však trestný.

(²) Přestupkem jest rovněž vinen, kdo dovezl ruční střelnou zbraň z ciziny a nezaslal ji do 30 dnů po dni, kterého ji obdržel (dovezl), úřadu pro zkoušení ručních střelných zbraní k úřednímu přezkoušení.

(³) Takové zbraně (odst. 1. a 2.) buďtež zabaveny a přezkoušeny z úřední moci. Straně smějí býti vydány, zaplatí-li poplatek, který činí pětinásobek poplatku za úřední přezkoušení.

Trestními ustanoveními tohoto zákona zůstávají nedotčeny předpisy všeobecných trestních zákonů a předpisy živnostenského řádu (zákona). Padělání nebo pozměnění úředních značek o zkoušení ručních střelných zbraní, a to nejen značek tuzemských, nýbrž také cizozemských uznaných za stejně platné s tuzemskými, je trestné podle ustanovení o padělání úředních kolků, pečetí a známek [ § 199 d) trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z. a § 1 zák. čl. XXXVII/1897]

(¹) Přestupky § 5 a předpisů podle tohoto zákona vydaných budou potrestány pokutou do 5.000 Kč. Za nedobytnou pokutu budiž vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění až do 14 dnů.

(²) Účastníci přestupků podléhají témuž trestu jako pachatelé.

(³) Pokus přestupku je trestný.

(⁴) Trestní řízení podle tohoto zákona přísluší okresním úřadům (státním policejním úřadům).

(⁵) Byla-li pro přestupek tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných opětovně potrestána osoba, která po živnostensku má na prodej nebo na skladě nebo po živnostensku prodává, dává k používání nebo zasílá ruční střelné zbraně, může příslušný okresní úřad jakožto živnostenský úřad kromě toho pohroziti, že živnostenské oprávnění bude odňato na určitý čas nebo navždy. Při dalším potrestání může býti taková pohrůžka vykonána.

(⁶) Trestní ustanovení tohoto zákona vztahují se též na přestupky spáchané před účinností tohoto zákona, o nichž nebylo až do účinnosti tohoto zákona právoplatně rozhodnuto, není-li vinníku příznivější zákon, který platil v době, kdy přestupek byl spáchán.

(¹) Úřady pro zkoušení ručních střelných zbraní (§ 1, odst. 1.) jsou podřízeny ministerstvu veřejných prací. Jejich sídla stanoví vládní nařízení.

(²) Není-li strana s opatřením úřadu pro zkoušení ručních střelných zbraní spokojena, budiž na její žádost věc předložena k rozhodnutí ministerstvu veřejných prací.

(¹) Vládním nařízením budou vydány předpisy o tom, které zbraně jest třeba pokládati za ruční střelné zbraně podle tohoto zákona a které jejich součásti za součásti podstatné, pak předpisy o úředním přezkoušení ručních střelných zbraní a jich podstatných součástí, jakož i o tom, zda a pokud budou značky cizozemských zkušeben ručních střelných zbraní uznávány za stejně platné s úředními značkami tuzemských úřadů pro zkoušení ručních střelných zbraní.

(²) Vládním nařízením mohou býti vydány též předpisy o označování ručních střelných zbraní výrobními, továrními nebo obchodními značkami, zejména pokud by toho bylo zapotřebí k označení použitého materiálu, jakož i předpisy o označování nábojů v obchodu jsoucích.

Úřední přezkoušení ručních střelných zbraní vykonané podle dříve platných předpisů podrží platnost i po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(¹) Tento zákon nabude účinnosti dnem 1. ledna 1932. Tímto dnem pozbudou platnosti všechny předpisy, které jsou s tímto zákonem v odporu nebo které obsahují s ním stejná ustanovení, zejména zákon ze dne 23. června 1891, č. 89 ř. z., o obligatorním zkoušení všech ručních střelných zbraní, a zák. čl. XXXIV/ 1891, o závazném přezkoušení ručních střelných zbraní.

(²) Vládní nařízení ze dne 24. září 1926, č. 179 Sb, z. a n., jímž se uznávají belgické značky ručních střelných zbraní, zůstává v platnosti jako nařízení vydané podle tohoto zákona.

(³) Provésti tento zákon se ukládá ministru veřejných prací v dohodě s ministry financí, obchodu a vnitra.