Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

Tisk 467.

Zákonem ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., byla vláda zmocněna, aby do pěti let ode dne účinnosti zákona zřídila státní policejní úřad všude tam, kde toho podle volného uvážení uzná potřebu. Platnost tohoto zákona měla končiti dnem 31. března 1925. Poněvadž však nebylo možno hlavně z důvodů finančních ve stanovené lhůtě provésti celý program této akce, bylo zákonem ze dne 19. prosince 1924, č. 306 Sb. z. a n., zmocnění vlády prodlouženo do konce r. 1929. Na základě obou těchto zákonů zřízeno bylo celkem 28 nových policejních ředitelství a komisařství ve všech zemích republiky.

Ježto však i nyní ještě zamýšlí vláda zříditi státní policejní úřady v několika významných městech, předložila dne 18. prosince 1929 návrh na další prodloužení tohoto zmocnění do konce roku 1934.

Tento vládní návrh byl z podnětu člena ústavně-právního výboru sen. Dr. K. Hellera za souhlasu vlády ústavně právním výborem přepracován a to jak co do obsahu, tak co do formy.

Návrh ústavně-právního výboru vychází ze zásady, že místní policie bezpečnostní - pokud ovšem nedojde ke všeobecnému převzetí jejímu státem nebo širšími svazy samosprávnými po rozumu §u 20, č. 2 zákona ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n., - náleží podle platných obecních zřízení do samostatného oboru působnosti obecní a vyžaduje se tedy zpravidla ke zřízení státního policejního úřadu v jednotlivých obcích souhlasu příslušných obecních zastupitelstev. Kde běží o zřízení státního policejního úřadu pro celou skupinu sousedících obcí, stačí souhlas zastupitelstev oněch obcí, které čítají alespoň polovinu obyvatelstva celého tohoto obvodu; při tom však vždy se žádá souhlas obcí, které čítají více než 5000 obyvatelů.

Výjimečně může však usnesením vlády býti zřízen státní policejní úřad i bez souhlasu obce, když bylo zjištěno, že obec hrubě zanedbala péči o veřejnou bezpečnost, klid a pořádek. Výslovně se zdůrazňuje, že zanedbání musí býti hrubé, stačí však zanedbání jediné. Samo sebou se rozumí, že zanedbání musí býti řádně úředně zjištěno a průkaz o tomto zjištění předložen vládě s návrhem na zřízení státního policejního úřadu. K návrhu sen. prof. Dr. A. Miloty byl tento odstavec ve smyslu zásadních ustanovení §u 28 českého a §u 27 moravského a slezského obecního zřízení doplněn ustanovením, že postátnění místní policie může nastati též v tom případě, když řádné plnění této povinnosti přesahuje vlastní síly obce.

Aby nebylo pochybností, bylo v §u 1, v posledním odstavci, výslovně ustanoveno, že zůstávají nedotčeny předpisy dosavadní (totiž poslední věta §u 28 českého obecního zřízení a §u 27 moravského a slezského obecního zřízení), podle kterých může býti v jednotlivých obcích část místní policie zákonem přenesena na státní úřady policejní.

Novelisace zákona použito bylo dále k tomu, že byl k dosavadnímu §u 2 připojen nový odstavec, kterým se autenticky vykládá dosavadní odstavec druhý původního zákona vzhledem ku pochybnostem vyskytnuvším se v tom směru, zda-li pod pojem policie bezpečnostní spadá také péče o bezpečnost a snadnost dopravy na cestách.

Vzhledem k tomu, že celá konstrukce zákona byla změněna a zřizování státních policejních úřadů bylo omezeno, bylo vypuštěno ustanovení o časovém omezení platnosti zákona; bude tedy nový zákon platiti tak dlouho, pokud nebude provedeno ustanovení zákona č. 76/19 Sb. z. a n. shora zmíněné o všeobecném postátnění místní policie bezpečnostní nebo pokud nebude přítomný zákon jiným všeobecným zákonem změněn nebo doplněn.

Po stránce formální byl zákon v zájmu jasnosti upraven jakožto novelisace §§ů 1 a 2 původního zákona č. 165/20 Sb. z. a n.; vzhledem ke změněnému obsahu změněn byl též nadpis původního zákona.

Ostatní ustanovení původního zákona samozřejmě platí beze změny dále, zejména že věcný obor působnosti každého nového státního policejního úřadu určí se podrobněji v rámci zákona a vyhlásí se ve Sbírce zákonů a nařízení.

Ve čl. II stanoví se počátek účinnosti zákona dnem vyhlášení, ježto se naléhá na zřízení nových policejních úřadů v některých obcích.

Ústavně-právní výbor navrhuje, aby zákon byl schválen ve znění níže uvedeném.

Dále doporučuje, aby byla přijata připojená resoluce.

V Praze, dne 21. května 1931.

Dr. Veselý v. r.,
místopředseda.

Emanuel Trčka v. r.,
zpravodaj.

Výbor rozpočtový přistupuje k usnesení výboru ústavně-právního, neboť náklady na každé nové sestátnění policie obecní jsou každoročně vkládány do rozpočtu státního. Podobně doporučuje i schválení resoluce ústavně-právního výboru.

V Praze, dne 21. května 1931.

Frant. Jan Kroiher v. r.,
místopředseda.

Dr. J. Karas v. r.,
zpravodaj.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně :

Zákon ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje zřizovati státní policejní úřady, platí nadále s doplňky a změnami níže uvedenými.

§ 1 nahrazuje se tímto zněním:

(¹) Státní policejní úřad může býti usnesením vlády zřízen v obci, jejíž zastupitelstvo s tím projevilo souhlas.

(²) Má-li se obvod státního policejního úřadu vztahovati na území několika obcí, stačí, projeví-li souhlas zastupitelstva obcí, které čítají alespoň polovinu obyvatelstva celého tohoto obvodu zjištěného posledním sčítáním lidu; při tom však vždy se žádá souhlas jednotlivých obcí čítajících více než 5000 obyvatelů.

(³) Není-li podmínek stanovených v předcházejících odstavcích, může býti státní policejní úřad usnesením vlády zřízen, bylo-li zjištěno, že obec hrubě zanedbala péči o veřejnou bezpečnost, klid a pořádek, nebo přesahuje-li řádné plnění této povinnosti vlastní síly obce.

(⁴) Nedotčeny zůstávají předpisy obecních zřízení, podle kterých může býti z důležitých důvodů státních část místní policie obecní zákonem přenesena na úřady státní.

K §u 2 připojuje se odst. 3. tohoto znění:

(³) Pod policií bezpečnostní v odst. 2. rozumí se též péče o bezpečnost a snadnost dopravy na cestách.

(¹) Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(²) Provede jej ministr vnitra v dohodě s ministrem financí.

Vláda se vybízí, aby Národnímu shromáždění předložila co nejdříve osnovu zákona, podle kterého stát v těch obcích, ve kterých policie byla převzata státem, má proti státním občanům stejnou povinnost k náhradě škody, jakou podle českého obecního zřízení má obec.