Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

Tisk 468.

Koncem srpna 1930 vypukla stávka pracujícího dělnictva v parní pile společnosti Latorica v Čiňaděvě. Podle trestního oznámení shromáždili se dne 1. září 1930 stávkující na nádraží a odtud šli k parní pile, která byla zavřena. Zástup počal útočiti na plot a uzavřená vrata a vniknul do ohraženého prostoru tím, že vytrhal v plotě prkna a vyvrátil vrata. Na to šel zástup před kancelář parní pily, kde počal křičeti a volati po řediteli Strausovi, že ho zabijí. Demonstranti měli v rukách kamení a klacky. Demonstrace trvala asi půl hodiny, načež se podařilo přítomnému četnictvu zástup z ohraženého místa vytlačiti. Při demonstraci bylo házeno kamením na dělníky, kteří se stávky nezúčastnili, takže ti se ukryli do ubikací na parní pile a odpoledne odjeli do svých domovů ze strachu před dalšími násilnostmi.

O senátoru Ivanu Lokotovi se uvádí v trestním oznámení, že demonstranty naváděl, že dělníkům, kteří byli ochotni pracovati, vyhrožoval krveprolitím a zbitím pro případ, že budou pracovati, a dále, že vůbec se postavil v čelo demonstrujícímu zástupu a jeho činnost řídil.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát dal svolení k trestnímu stíhání senátora Ivana Lokoty pro uvedený trestný čin, neboť, prokáže-li se pravdivost trestního oznámení - což je věcí soudu -, pak senátor Ivan Lokota zašel ve své činnosti za přípustné meze a musí nésti důsledek svého jednání. Je sice pravda, že jako člen své politické strany má právo hájiti zájmy stávkujícího dělnictva a dbáti toho, aby stávka byla účinná, avšak tohoto účelu smí se domáhati jen v mezích zákona a jeho snaha nesmí ho pohnouti, aby vytknutého cíle hleděl dosáhnouti trestnými činy, jmenovitě násilím proti osobám nebo cizímu vlastnictví. Senátor Lokota měl v tomto případě zejména uvážiti, jak snadno jeho působením může dojíti k těžkému porušení veřejného klidu a pořádku.

V Praze, dne 20. května 1931.

Šelmec v. r.,
předseda.

Dr Milota v. r.
zpravodaj.