Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

Tisk 477.

Dne 25. května 1931 měla se v obci Košutu u Diosegu konat veřejná schůze. Od obce Hey přišla na tuto schůzi skupina asi 40 osob v čele s poslancem Majorem. Na hranici obce Košut byl této skupině beze všeho ponechán volný průchod. Na náměstí v Košutech čekalo asi 40 lidí.

Četníci v počtu asi 40-50 mužů utvořili řetěz a sňali pušky s ramenou. Poslanec Major šel k veliteli vyjednávat. Četnictvo však v tom vystřelilo do bezbranných, hladových dělníků, takže 4 lidé byli na místě zastřeleni a celá řada ostatních těžce raněna. Někteří z nich zápasí se smrtí. Mezi raněnými je také komunistický poslanec Major.

Dělníkům, kteří žádali chléb a práci, dostalo se opět odpovědi - olovem. Stejně jako v Duchcově měli být nezaměstnaní zastrašeni od svého boje, tak v Košutech mělo být zastrašeno dělnictvo zemědělské, aby se podrobilo svévoli velkostatkářů. Právě v dioseckém cukrovaře vybojovali si dělníci před několika dny vítěznou stávkou, vedenou Rudými odbory a komunistickou stranou, 30 % zvýšení mezd. Protože si dělníci vybojovali na panstvu zvýšení mezd, proto se po jejich vzoru šikovalo také ostatní dělnictvo zemědělské k boji a proto bylo do košutských dělníků stříleno. Střelbou měli být zastrašeni nezaměstnaní, domáhající se zlepšení svého postavení, když prohlédli, jaký podvod byl s nimi spáchán sliby, že prý najdou práci, až vyleze sluníčko, že prý vláda podnikne velkolepou investici atd.

Střelbou mělo býti zastrašeno dělnictvo v závodech, které se brání proti propouštění a proti snižování mezd. Proto podniká současně četnictvo na Frýdecku útoky na stávkové hlídky u Karlovy Huti, proto byl také rozpuštěn sjezd Rudých odborů.

Střelbou v Košutech měla býti zastrašena celá dělnická třída, měly býti zastrašeny masy malorolníků a maloživnostníků v boji proti drahotě, exekucím, daním, proti zbídačování finančním kapitálem. Proti slovenským dělníkům, proti utlačenému národu bylo začato, aby mohlo býti pokračováno v teroru proti proletariátu českému a německému.

Za košutské střílení nese plnou odpovědnost vláda, nesou plnou odpovědnost pánové Udržal, Slávik, Meissner, Bechyně, Dérer, Franke a spol. Košutská střelba je důsledkem plánovité persekuce, kterou proti proletariátu organisovali od samého počátku svého ministrování, je součástí plánovitého všeobecného útoku, který spolu s kapitalisty podnikají na životní úroveň dělnických mas.

Proletariát, pracující masy, se však zastrašit nedají. V závodech, na statcích, všude, kde dělnictvo žije, kde se lid schází, bude protestovati proti brutálnímu střílení v Košutech, bude demonstrovati a vyhlásí v den pohřbu košutských obětí demonstrační stávku. Nastoupí tím spíše k mohutnému, jednotnému, organisovanému boji proti ofensivě kapitálu, za chléb a práci, za svobodu, za svržení kapitalistického režimu a nastolení režimu proletářského - diktatury proletariátu, která jediná může vyvésti masy ze zbídačení a útisku. Sociálně demokratičtí a národně socialističtí dělníci vyhlásí nejostřejší boj zrádným vůdcům, kteří jsou odpovědni za bídu a za zabíjení dělníků. Tito třídně uvědomělí dělníci vystoupí ze sociálfašistických stran a sjednotí se s ostatním revolučním proletariátem ke společnému boji za povalení této vlády a celého kapitalistického systému.

Tážeme se vlády:

Jak odůvodní střílení do košutských dělníků?

Myslí-li snad, že se masy dají těmito brutálními methodami zastrašiti?

Je si vědoma odpovědnosti, kterou na sebe přejímá, neodvolá-li okamžitě ozbrojenou moc z okolí továren a velkostatků, kde dělnictvo stávkuje?

Je ochotna pozůstalým po zastřelených v Košutech a raněným tamtéž poskytnouti náhradu podle návrhu komunistických senátorů?

V Praze, dne 26. května 1931.

Kindl, Stejskalová, Langer, Stránský, Hlávka, Schwamberger, Douda, Pilz, Haken, Kello, Lokota.