Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 481.

Odpovědi:

1. ministra financí na interpelaci sen. dra Witta, Koukala a soudr. ve věci novelisace a provádění dosavadního zákona o konversi peněžních pohledávek (tisk 363/1).

2. ministrů financí a zemědělství na interpelaci sen. Luksche, Kahlera a soudr. stran provádění zákoná o povinném semílání domácí pšenice a žita a mísení pšeničné a žitné mouky (Sb. z. a n. 2. č.154/30) (tisk 385/5).

 

481/1.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci senátarů dra Witta, Josefa Koukala a soudruhů,

ve věci novelisace a provádění dosavadního zákona o konversi peněžních pohledávek (tisk 363/1).

Větší průtahy ve vyřizování konversí jsou zaviňovány zejména tím, že se strany nepostarají o brzký výmaz staré konvertované pohledávky.

Přes to ministerstvo financí podřízeným úřadům nařídilo, aby zajišťování podmínek úlev bylo co nejvíc urychleno. Mimo to nařídilo, aby strany byly po takovém zjištění, požádají-li za to a nevedou-li konkretní případy, s urychlením o platnosti nebo neplatnosti úlev zpravovány, třebaže o vyřizování žádostí za úlevy nejde, protože úlevy platí již ze zákona.

Pro posouzení, zdali jsou podmínky úlev splněny, je podle zákona i judikatury rozhodný jen obsah listin. Finanční správa nemůže proto připustit, aby obsah listin byl dodatečně měněn, je-li úlevám na překážku. Žádat od stran jakákoli vysvětlení o obsahu listin, nemělo by z téhož důvodu rovněž smyslu. Zdali se obsah listin shoduje se směrnicemi pro jich vydávání úředně schválenými, resp. se stanovami peněžních ústavů, nemá podle zákona a judikatury také významu, právě jako okolnosti, zdali bylo toho kterého ustanovení listiny potřebí či ne a zdali je takové ustanovení skutečně praktikováno.

Konversím u Všeobecného pensijního ústavu v Praze byly poplatkové úlevy odpírány z toho důvodu, že se dlužník v dlužním úpise zavazoval platit věřiteli náklady kontroly nad hypotekou atd. bez jakéhokoliv omezení, takže není vyloučeno, že by se mohly tyto náklady v budoucnosti státi platy periodickými a tedy k úrokům podle zákona přepočítatelnými a že by mohly dosáhnout takové výše, že by nebyla splněna zákonná podmínka úlevy.

Tato praxe se srovnává se zákonem, jak rozhodl též n. s. s. ve svém nálezu Boh. F 180/20.

Ministerstvo financí učinilo však opatření, aby při konversích tohoto ústavu jakož i všech jiných peněžních ústavů v přechodné době a pokud nenabyla příslušná rozhodnutí právní moci, nebylo toto ustanovení listin samo o sobě pokládáno za překážku konversních úlev.

Pokud se žádá za novelisaci a unifikaci zákonných předpisů o poplatkových úlevách při konversi peněžitých pohledávek, sluší uvážiti, že se chystá úprava poplatkového práva, zahrnující všechny poplatkové předpisy, tedy i předpisy o této materii, a že by nebylo vhodno předcházeti této úpravě ojedinělým opatřením, které by event. mělo ráz pouhého provisoria.

 

V Praze, dne 9. května 1931.

 

Ministr financí:

Dr Trapl v. r.

 

481/2 (původní znění).

Odpověď

ministrů financí a zemědělství

na interpelaci senátorů Luksche, Kahlera a soudr.

 stran provádění zákona o povinném semílání domácí pšenice a žita a mísení pšeničné a žitné mouky (Sb. z. a n. č. 154/30), (tisk 385/5).

Prováděním zákona č. 154/30 pověřeno jest ministerstvo financí. Ministerstvo zemědělství ve snaze usnadniti pokud možno provádění dozoru na správné plnění předpisů cit. zákona, vyzvalo prostřednictvím zemědělských rad všechny jejich delegáty a konsulenty, aby v případě vyzvání příslušným zemským finančním ředitelstvím dali se k dispozici důchodkovým kontrolním úřadům jako kontrolní orgány.

Mimo to opatřilo ministerstvo zemědělství pro oddělení důchodkové kontroly ministerstva financí znalce experta pro provádění kontroly cit. zákona.

K provádění této kontroly ve Velké Praze byly dále opatřeny dva orgány lichevního úřadu.

Všem orgánům, kontrolu provádějícím, dalo ministerstvo zemědělství k dispozici brožurku, obsahující otisk všech platných ustanovení se vzorci a vysvětlivkami.

Ministerstvo zemědělství požádalo mimo to ministerstvo vnitra o vydání zvláštního výnosu všem okresním správám politickým, aby tyto s největším urychlením a se vší přísností vyřizovaly oznámení důchodkových kontrolních úřadů o přestupcích podle §u 10 výše cit. zákona.

Finanční správa, jsouc si dobře vědoma toho, že cena každého zákona spočívá hlavně v jeho provádění, vybavila již v prvních dnech účinnosti zákona ty důchodkové kontrolní úřady, které bez újmy vlastních povinnností nemohly zdolati nové úkoly jim uložené, dostatečným počtem pomocných sil, jednak z řad finanční stráže, jednak z řad výše dotčených delegátů nebo konsulentů zemědělských rad.

Vzdor tomu, že důchodkové kontrolní úřady, na něž se kladou stále nové a značné požadavky, byly citovaným zákonem opětně ne málo zatíženy, přece zdařile splnily a dosud plní tuto novou, jim uloženou, povinnost.

1. S prováděním zákona, až na zcela nepatrné výjimky, bylo téměř u všech důchodkových kontrolních úřadů započato již konce listopadu anebo počátkem prosince 1930, a to revisí předepsaných záznamů, zásob mouky a obilí. Tato kontrola prováděla se a dosud se provádí ponejvíce ve spojení s jinými úředními úkony v časových intervalech, jaké dovoluje ostatní služba.

V podnicích, mouku dovážejících a v podnicích, moukou obchodujících, případně ji zpracujících, vykonány byly prohlídky většinou ihned po ohlášení zásob cizozemských mouk k 26. listopadu 1930 tím způsobem, že přihlášky byly porovnány se skutečnou zásobou.

Ve mlýnech, semílajících cizozemské obilí, vykonává se dozor tak, že kontrolující orgán přezkouší zásobníky a mlecí výkazy, porovná zápisy se skutečnou zásobou obilí a zjistí, jsou-li jendotlivé položky zásobníků kryty doklady o původu zboží.

U osob, provádějících mísení mouky, jest vždy dbáno toho, zda zásobníky a záznamy o místení mouk cizozemského původu s moukou vyrobenou z obilí domácího, jsou řádně vedeny. Při mísení cizozemské mouky intervenují důchodkové kontrolní úřady podle služební možnosti.

U pekařů zjišťuje se původ zásob mouky podle dokladů a jde-li o mouku již smísenou, je dbáno toho, zda obaly jsou pevně uzavřeny a opatřeny označením, že jde o mouku mísenou podle zákona č. 154/30 Sb. z. a n.

Ustanovení cit. zákona nebyla stranami dozoru podléhajícími ve všech případech dodržována. V úvahu přicházející podnikatelé podrobovali se těžko a jenom postupně ustanovením zákona a vládního nařízení. Tento stav byl v prvé řadě zaviněn stavovským tiskem mlynářských a pekařských organizací, které svému členstvu vysvětlily některá zákonná ustanovení proti duchu zákona, odvolávajíce se při tom na informace získané prý v centrálních úřadech.

Tímto postupem byli ovšem neposlušní podnikatelé v úvahu přicházejících živností jenom posilováni v odporu proti provádění zákona, čímž jeho provádění bylo důchodkovým kontrolním úřadům značně ztěžováno.

Po překonání počátečních potíží, jakož i usměrnění některých zákonných ustanovení vysneseními ministerstva financí, jsou zákonná ustanovení ve většině případů respektována a bez odporu prováděna.

2. S kontrolou podniků podle zákona č. 154/30 Sb. z. a n. započato bylo v prosinci 1930 a v lednu 1931 a jest tato podle služebních možností stále prováděna. O její intensitě svědčí zejména značný počet zjištěných přestupků. Nejčastěji shledané závady pozůstávaly v tom, že strany buď vůbec neohlásily zásob mouk nebo cizozemského obilí podle §u 7 zákona, nebo učinily tak opožděně, nebo že neohlašovaly převodů cizozemských mouk uvnitř skladišť, že nevedly předepsaných záznamů anebo, že propisy mlecích výkazů, nařízené §em 1, odst. 1. vlád. nař. č. 164/30, nebyly od stran buď vůbec nebo opožděně důchodkovým kontrolním úřadům předkládány. Pro veliký počet podniků, jakož i veliké množství vykonaných dozorů není ovšem možno detailně uvésti, kde a kdy takové kontroly byly prováděny.

3. Proti osobám hrubě se prohřešivším proti ustanovením zákona byla důchodkovými kontrolními úřady podle §u 10 činěna oznámení politickým úřadům za účelem potrestání.

Z uvedeného vyplývá, že obavy, vyjádřené interpelací, jsou zcela neodůvodněné a byly pravděpodobně vyvolány jen nesprávnými nebo neúplnými informacemi.

 

V Praze, dne 13. května 1931.

 

Ministr financí:

Dr Trapl v. r.

Ministr zemědělství:

Bradáč v. r.

 

 

Překlad ad 481/2.

 Antwort

 

der Minister für Finanzen und Landwirtschaft auf die Interpellation der Senatoren Luksch, Kahler und Genossen hinsichtlich der Durchführung des Gesetzes über die pflichtgemässe Vermahlung einheimischen Weizens und Roggens und des Mischens von Weizen- un Roggenmehl (Slg. d. G. u. V. No. 154/30), (Druck 385/5).

Mit der Durchführung des Gesetzes Nr. 154/30 ist das Finanzministerium betraut. Das Ministerium für Landwirtschaft hat in dem Bestreben, die Durchführung der Aufsicht über die ordnungsmässige Erfüllung der Vorschrigten des zit. Geseztez tunlicht zu erleichtern, im Wege der Landeskulturräte alle Delegierten und Konsulenten derselben aufgefordert, sich im Falle der Aufforderung durch die zuständige Finanzlandesdirektion den Gefällskontrollämtern als Kontrollorgane zur Verfügung zu stellen.

Ausserdem hat das Ministerium für Landwirtschaft für die Gefällskontrollabteilung des Finanzministeriums einen sachverständingen Experten für die Durchführung der Kontrolle des zit. Gesetzes bestellt.

Zur Durchführung dieser Kontrolle in GrossPrag wurden ferner zwei Organe des Wucheramtes bestellt.

Allen Organen, welche die Kontrolle durchführen, wurde vom Ministerium für Landwirtschaft eine Broschüre zur Verfügung gestellt, welche den Abdruck allen geltenden Bestimmungen mit Mustern und Erklärungen enthält.

Das Ministerium für Landwirtschaft hat ausserdem das Ministerium des Innern um die Herausgabe eines besonderen Erlasses an alle politische Bezirksverwaltungen ersucht, dass dieselben die Anzeigen der Gefällskontrollämtern über Uebertretungen nach § 10 des oben zit. Geseztes mit grösster Beschleunigung und mit aller Strenge zu erledigen haben.

Indem sich die Finanzverwaltrung dessen gut bewusst ist, dass der Wert eines jeden Gesetzes hauptsächlich in der Durchführung desselben liegt, hat sie schon in den ersten Tagen der Wirksamkeit des Gesetzes diejenigen Gefällskontrollämter, welche unbeschadet der eigentlichen Verpflichtungen nicht im Stande waren, die ihnen neu auferlegten Aufgaben zu bewältigen, mit einer genügenden Anzahl von Hilfskräften, einerseits aus den Reihen der Finanzwache, andererseits aus den Reihen der oben erwähnten Delegierten oder Konsulenten der Landeskulturräte ausgestattet.

Ungeachtet dessen, dass die Gefällskontrollämter, an welche stets neue und bedeutende Anforderungen gestellt weden, durch das zitierte Gesetz neuerlich nicht unerheblich belastet wurden, haben dieselben dennoch diese neue, ihnen auferlegte Pflicht erfolgreich erfüllt und erfüllen dieselbe bis heute.

1. Mit der Durchführung des Gesetzes wurde, bis auf ganz geringfügige Ausnahmen, nahezu bei allen Gefällskontrollämtern bereits mit Ende November oder Anfangs Dezember 1930 begonnen, und zwar durch die Revision der vorgeschriebenen Vormerke, der Mehl- und Getreidevorräte. Diese Kontrolle wurde und wird bisher zumeist in Verbindung mit anderen Amtshandlungen in Zeitabschnitten vorgenommen, wie sie der sonstige Dienst gestattet.

In Unternehmungen, welche Mehl einführen und in Unternehmungen, welche mit Mehl handeln bzw. Mehl verarbeiten, wurden die Untersuchungen meist gleich nach Anmeldung der Vorräte ausländischer Mehlsorten zum 23. November 1930 in der Weise durchgeführt, dass die Anmeldungen mit dem tatsächlichen Vorrate verglichen wurden.

In Mühlen in welchen ausländisches Getreide vermahlen wird, wird die Aufsicht in der Weise ausgeübt, dass Kontrollorgan die Vorrätsbücher und die Mahlausweise überprüft, die Eintragungen mit dem tatsächlichen Vorrate des Getreides vergleicht und sicherstellt, ob die inzelnen Posten der Vorratsbücher durch Belege über die Herkunft der Ware gedeckt sind.

Bei Personen, welche die Mehlmischung vornehmen, wird stets darauf geachtet, ob die Vorratsbücher und Vormerke über die Mischung auslandischen Mehles mit aus einheimischen Getreide erzeugtem Mehle ordnungsgemäss geführt werden. Bei der Mischung ausländischen Mehles intervenieren die Gefällskontrollämter je nach Zulass des Dienstes.

Bei den Bäckern wird die Herkunft der Mehlvorräte nach den Belegen sichergestellt, und wenn es sich um bereits gemichtes Mehl handelt, darauf geachtet, ob die Umhüllungen fest verscholssen und mit der Bezeichnung versehen sind, dass es sich um nach dem Gesetze Nr. 154/30 S. d. G. u. V. gemichtes Mehl handelt.

Die Bestimmungen des zit. Gesetzes wurden von den der Aufsicht unterstehenden Parteien nicht in alle Fällen eigehalten. Die in Betracht kommenden Unternehmer fügten sich schwer und nur nach und nach den Bestimmungen des Gesetzes und der Refierungsverordnung. Dieser Zustand wurde in erster Reihe durch die Standespresse der Müller- und Bäckerorganisationen verschuldet, welche ihren Mitgliedern manche gesetzliche Bestimmungen gegen den Geist des Geseztes, unter Berufung auf angeblich in den Zentralbehörden gewonnene Informationen erklärt haben.

Durch diesen Vorgang wurden die unfolgsamen Unternehmer der in Betracht kommenden Gewerbe allerdings in ihrem Widerstande gegen die Durchführung des Gesetzes nur gestärkt, wodurch die Durchführung desselben den Gefällskontrollämtern bedeutend erschwert wurde.

Nach Ueberwindiung der anfänglichen Schwierigkeiten sowie nach Erläuterung einiger Gesetzesbestimmungen durch Erlässe des Finanzministerums werden die Bestimmungen des Gesetzes in der Mehrzahl der Fälle respektiert und widerstandslos durchgeführt.

2. Mit der Kontrolle der Unternehmungen nach dem Gesetze Nr. 154/30 wurde im Dezember 1930 und im Jänner 1931 begonen und wird dieselbe nach Zulass des Dienstes weiter durchgeführt. Die Intensität derselben bezeugt namentlich die bedeutende Anzahl der sichergestellten Uebertretungen. Die zumeist wahrgenommenen Anstände bestanden darin, dass die Parteien entweder die Vorräte an Mehl oder ausländischem Getreide überhaupt nicht gemäss § 7 des Gesetzen angemeldet oder dies verspätet veranlasst haben, oder dass sie die Uebertragungen ausländischer Mehlsorten innerhalb der Lager nicht angemeldet, die vorgeschrieben Vormerke nicht geführt haben, oder dass die im § 1, Abs. 1 der Reg. Vdg. Nr. 164/30 vorgeschriebenen Durchschriften von der Parteien entweder überhaupt nicht oder verspätet den Gefällskontrollämtern vorgelegt wurden. Angesichts der grossen Anzahl der Unternehmungen als auch der grossen Menge der durchgeführten Kontrollen ist es selbstverständlich nicht möglich, detailiert anzuführen, wo und wann derartige Kontrollen vorgenommen wurden.

3. Gegen Personen, welche sich gröbich gegen die Bestimmungen des Gesetzes vergangen haben, wurden seitens der Gefällskontrollämter gemäss § 10 die Anzeigen an die politischen Behörden behufs Bestrafung derselben erstattet.

Aus dem angeführten geht hervor, dass die in der Interpellation zum Ausdrucke gebrachten Befürchtungen vollkommen unbegründet sind und offenbar nur durch unrichtige oder unvollständige Informationen hervorgerufen wurden.

Prag, am 13. Mai 1931.

Der Finanzminister:

Dr Trapl m. p.

Der Minister für Landwirtschaft:

Bradáč m. p.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP