Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 504.

1. sen. Hakena, Nedvěda a soudr. ministru financí v záležitosti bezohledného vymáhání dlužných daní na chudém nemocném malorolníku Siegelovi v Langheidu u Horní Plané.

2. sen. Hakena, Nedvěda a soudr. ministrům veřejných prací, vnitra, spravedlnosti a zdravotnictví v záležitosti poškozování malých zemědělců a domkářů akciovou společností dříve Škodových závodů v Plzni při hloubení nového dolu.

V Langheidu u Horní Plané má malé hospodářství Engelbert Siegel. On sám již plných 5 roků je těžce nemocen a úplně neschopný pracovati. Proto veškeré práce v hospodářství vykonávají jeho sourozenci, kteří s ním žijí ve společné domácnosti. Kraj je chudičký, neúrodný, půda málo vydává, drsné podnebí a proto se tamnější malí zemědělci zaměstnávají ponejvíce dobytkářstvím. Engelbert Siegel následkem své dlouholeté nemoci má hospodářství zadlužené a jest také dlužen ještě něco přes 1.000 Kč na dávce z majetku a přes 1.000 Kč na dani obratové a dani domovní.

Dne 5. června t. r. dostavil se k němu exekutor berního úřadu z Horní Plané a zabavil mu na dlužnou dávku z majetku jednoho vola a na dlužnou daň domovní a obratovou jednu krávu a jednoho býčka. Engelbert Siegel protestoval a ukazoval na svou bídu, ale exekutor mu hrozil, že když nezaplatí, přijde v některý den a všechny tři zabavené kousky dobytka prodá pod odhadní cenou za každou cenu. Kdyby k tomu opravdu mělo dojíti, pak bude Engelbert Siegel úplně zničen. Zbyde mu jeden vůl, se kterým nemůže v tomto hornatém kraji pole obdělávati, bude zbaven mléka a možnosti získati něco peněz prodejem býčka.

Toto jest jeden typický příklad z praxe berních úřadů československých a jejich postupu při vymáháni daní u maloživnostníků a malých zemědělců. Jest všeobecně známo, že berní úřady takovýmto způsobem brutálním a bezohledným nepostupují při vymáhání daní od kapitalistů. Sám pan ministr financí přiznal, ze velcí kapitalisté dluží na daních republice na 3.000 milionů Kč, ale proti nim jsou finanční úřady úplně bezmocné.

Podepsaní táží se pana ministra financí:

1. Jest panu ministru tento případ bezohledného vymáhání daní na malém zemědělci znám?

2. Souhlasí pan ministr financí s takovýmto postupem podřízených finančních úřadů a dává k tomu sám rozkazy a pokyny?

3. Jest snahou ministerstva financí přivést všechny malé zemědělce a malé živnostníky na žebráckou hůl?

4. Jest ochoten pan ministr financí naříditi podřízeným úřadům bezohledné vymáhání daní exekucemi u kapitalistických firem a další nařízení, aby hospodářsky slabí poplatníci byli šetřeni?

5. Jest pan ministr ochoten dáti rozkaz příslušnému bernímu úřadu, aby ihned od dalšího pronásledování Engelberta Siegela upustil?

6. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby nemocnému a chudému Engelbertu Siegelovi byly buď veškeré dlužné daně odepsány, anebo aspoň v takové části, aby mohl své hospodářství udržeti?

V Praze, dne 25. června 1931.

Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni, hloubí asi 1 km vzdálenosti od obce Tlučné nový důl Krimich II. Důl má býti hluboký asi 600 m. Při hloubení narazilo se na silné vodní prameny, takže na několik měsíců musilo se ustati v hloubení a pracovalo se na čerpání vody. Následky objevily se v obci. Ve všech studnách v obci ztratila se voda, takže obec jest bez vody. Majitelé domků protestovali a tu správu dolu počala jejich studny na straně blíže dolu prohlubovati o 2-4 m. Voda se sice ve studnách znovu objevila, ale v nepatrném množství, takže při větší spotřebě vody mají pouze kaliště. Obec Tlučná je protknuta tratí dráhy a na druhé straně trati se voda taktéž ztratila, ale společnost odmítá na této straně studně prohlubovat, aby prý si to každý prohloubil sám, že ztráta vody nenastala následkem hloubení dolu a komu to není vhod, ať prý jde k soudu a podá žalobu. Samozřejmě, že chudí domkáři nemohou se pouštět do procesu s milionářskou akciovou společností, zvláště ne do procesu tak nákladného, při němž by mohli ztratit své zadlužené baráčky a chudá políčka.

Máme podrobné zprávy z obce, kde se obyvatelé úpěnlivě dovolávají ochrany a uvádějí případy, že v roce 1927-29 měli ve studnách přes 2 m vody již ve hloubce necelých 11 m, a nyní po hloubení nového dolu, ačkoliv studny prohloubili o další 2 m, s velkou bídou 30-40 cm, ta však jest úplně nepotřebná, jest to bahno.

Podepsaní táží se pánů ministrů veřejných prací, vnitra, spravedlnosti a zdravotnictví:

1. Jest pánům ministrům tento případ kapitalistické bezohlednosti znám?

2. Souhlasí páni ministři s tím, aby kapitalistické milionářské společnosti mohly beztrestně ničiti malé domkáře a chalupníky?

3. Co hodlají učiniti, páni ministři, aby řádění akciové společnosti, dříve Škodových závodů v Plzni bylo zastaveno?

4. Jsou páni ministři nařídit akciové společnosti, dříve Škodových závodů v Plzni postarati se o vodu pro obec tím, že svým nákladem dá prohloubiti a vyčistiti všechny studny poškozených domkářů?

5. Jaká opatření hodlají učiniti páni ministři, aby pro příště takovýto bezohledný postup kapitalistických podniků byl znemožněn?

V Praze, dne 25. června. 1931.