Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

 III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 505.

1. ministra financí na interpelaci sen. dr Korlátha a druhů o úrocích z dluhů a pohledávek ve starých rakousko-uherských korunách (tisk 455/2).

2. ministra vnitra na interpelaci sen. dr Hellera a soudr. stran reakcionářského výnosu českého zemského presidenta proti campingu mládeže (tisk 451/4.

Případy, o nichž interpelace jedná, byly podrobně vyšetřeny, přičemž bylo zjištěno:

Platební příkaz č. 15500/31-15212/Z týká se pohledávky ve starých korunách rakousko-uherských maďarské firmy >Magyar Földhitelintézet Budapešť< proti vdově Menyhért Ujhelyi-ové, Tiszaujhely, pp. Vulok, a zní na 5.675,25 Kč.

Platební příkaz č. 15500/31-15211/Z týká se týchž stran, a zní na 12.469,35 Kč.

Oba dluhy vznikly z umořitelné zápůjčky (v roce 1895 resp. 1905) a jsou zaknihované na nemovitostech ležících na území republiky Československé. V platebních příkazech účtovány byly úroky 5%.

Podle čl. 16., odst. 2. úmluvy mezi Československou republikou a královstvím Maďarským o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských, ze dne 26. května 1928, č. 55/1930 Sb. z. a n., jest při pohledávkách z umořitelných zápůjček platiti úroky smluvené mezi zúčastněnými stranami. Je tedy v tomto případě přípustná též vyšší sazba, než 4%, byla-li smluvena.

Pohledávky maďarských věřitelů za dlužníky československými přešly podle čl. 11., odst. 1. úmluvy na Československý zúčtovací ústav. V tomto svém postavení (jako právní zástupce věřitelův) pokládá čsl. zúčtovací ústav právem za smluvené úroky ty, které jako takové mu udal maďarský věřitel resp. maďarský zúčtovací ústav. Maďarské peněžní ústavy hledíce k tomu, že úroková míra je tam velmi rozmanitá, kolísajíc v sazbách odstupňovaných i podle 0.05%, udávají zpravidla pro zjednodušení smluvený úrok 5%; zjišťování správnosti míry úrokové, věřitelem udané, při odchylném údaji v přihlášce dlužníkově (vyžádáním dokladů apod.) mělo by v zápětí nadměrné rozmnožení a prodloužení prací zúčtovacích a tím i jich zdražení, čemuž nutno však každým způsobem co nejvíce brániti. Československý zůčtovací ústav vyznačuje však vždy na příslušných platebních příkazech, že výška úroku stanovena byla podle výpočtu věřitelova. Je potom na československém dlužníku, aby, může-li prokázati, že mu byly účtovány útoky vyšší než smluvené, dožadoval se opravy rozkladem podle čl. 13., odst. 4. cit. úmluvy. Ježto podání rozkladu jest bez kolku, neznamená pro stěžovatele žádného finančního zatížení.

Z uvedeného je zřejmo, že vylíčeným postupem nedopouští se čsl. zúčtovací ústav s hlediska praktického nijaké nezákonnosti a s hlediska praktického snaží se právě řízení zúčtovací co nejvíce zjednodušiti a urychliti a tím zlevniti. Nelze proto také z dohlédací mocí uložiti Čsl. zúčtovacímu ústavu, aby dosud vydaná platební vyzvání z úřední moci přezkoumal, zvláště, když by tím řízení zúčtovací se velmi zdrželo a zdražilo.

Ministerstvo financí však uložilo ze své moci dohlédací Československému zúčtovacímu ústavu, aby, pokud se tak zatím už nestalo, ihned přezkoumal platební rozkazy č. 15500/31-15212/Z a č. 15500/31-15211/Z, o nichž je v interpelaci zmínka, a rozdíl mezi úrokem účtovaným a zjištěným skutečným úrokem smluveným odepsal, resp. vrátil.

Příště pak bude Československý zúčtovací ústav všude tam, kde již z přihlášek (věřitelské a dlužnické) bude zřejmý zvláště závažný rozdíl v udané míře úrokové, a pokud zjišťování správné míry úrokové nesetká se se zvláštními potížemi, případy takové vyšetřovati ještě dříve, než vydá platební příkaz.

V Praze, dne 15. června 1931.

Ministr financí:
Dr Trapl v. r.

Az interpellációban tárgyalt esetek részletes megvizsgálása után a következők állapíttattak meg:

A 15.500/31 - 15212 /Z sz. fizetési meghagyás a Ujhelyi Menyhértné tiszaujhelyi (u. p. Vulok) la>Magyar Főldhitelintézet Budapesten< cégnek őzv. kossal szemben fennálló s régi osztrák- magyar koronaértékre szóló kővetelésére vonatkozik és 55.675.25 Kč-ra szól.

A 15500/31 - 15211/Z sz. fizetési meghagyás ugyanazon feleket érinti és 12.469.35 Kč-ra szól. Mindkét adósság tőrlesztési kőlcsőnböl ered (az 1895. illetőleg 1905. évből) és a Csehszlovák köztársaság területén fekvő íngatlanokna van bekebelezve. A fizetési meghagyásokban 5% - os kamat számittatott fel.

A régi osztrák-magyar koronaértékre szóló tar tozások és. kőveltelések rendezéséről a Csehszlovák köztársaság és a Magyar királyság kőzőtt kőtőtt 1928. május 26.-i 55/1930. gy.- sz. egyezmény 16. cikkének 2. bekezdése elmében a tőrlesztési kölcsőnőkből eredő követeléseknél az érdekelt felek kőzőt kikőtött kamat fizetendő. A jelen esetben tehát a 4%-ot meghaladó kamat is megengedett, ha az kikőttetett.

A magyar hitelezőknek a csehszlovák adósokkal szemben fennálló kővetelései az egyezmény 11. cikkének 1. bekezdése értélmében a Csehszlovák elszámoló intézetre (Československý zúčtovací ústav) szállottak át. Ebbeli minőségében, mint t. i. a hitelező jogutódja, a csszl. elszámaló íntézet joggal tekinti kikötöttnek azt a kiamatot, amelyet neki mint ílyet a magyar hitelező, illetőleg a magyar elszámoló íntézet bemondott. A magyar pénzintézetek, tekintettel léven arra, hogy ott a kamatláb 0,05%-os fokozat szerint ingadozva nagy eltéréseket mutat, egyszerűsités céljából rendszerint 5%- os kikött kamatot jelentenek be; a hitelező áltál bemondott kamatláb helyességének megállapitása az atdós által bejelentett adattól való eltérés esetében (okmányok bekivánása stb. utján.) az elszámolási munkálatok nagymértékű felszaponodását és meghosszabbítását s kővetkezőleg ezek megdnágulását vonná maga után, amivel szemben minden lehető eszkőzzel védekezni kell. A csehszlovák elstzámoló intézet azonban mindeneggyes fízetési meghagyáson feltünteti, hogy a kamat a hitelezö számadatari szerint állapíttatott meg. Itt azután a csehszlovakiai adóson áll, hogy a helyesbítést, - ha ígazolhattja, hogy terhére a kikőtöttnél magasabb kamat számíttatott fel. az idézett egyezmény 13. cikkének 4. bekezdése. értelmében előterjesztés utján sürgesse. Minthogy az előterjesztés benyujtása bélyegmentes a panaszos terhére anyagi megterhelést nem jelent.

A felhozottakból világos, hogy a Csehszlovák elszámó intézet a vázolt eljárásból kifolyólag jagi szempontból semmiféle törvérnytelenséggel nem vádolható, mert éppen gyakorlati szempontbó1 az elszámolási eljárás egyszerüsítésére, gyorsabbá s igy olcsóbbá tételére tőrekszik. Ez okból a felügyeleti hatóság a Csehszlovák elszámoló intézezetet nem utasithatja, hogy az ezideig kibocsátott fizetési meghagyásokat hivatalból vizsgálja felül, annál kevésbbé, mert ezáltal az elszámolási aljárás tetemes késedelmet szenvedne és megdrágulna.

A pénzügyi minisztérium azonban saját felügyeleti hatalmánál fogva a Csehszlovák elszámoló intézetnek meghagyta, hogy az interpellációban megemlitett 15500/31-15212 /Z és 15500/ 31-15211/Z sz. fizetési meghagyásokat, amennyiben az még ezideig meg nemtőrtént, azonnal vizsgálja felül s hogy a felszámított s a megállapított tényleges kikőtőtt kamat kőzötti külőnbőzetet leirja, illetőleg vissatéritse.

Jövőre nézve a Csehszlovák elszámoló intézet mindenütt, ahol a bemondott kamatlábak kőzőtt már a bejelentésekből (hitelező és adós bejelentései) kitetszőleg különősem lényeges kűlőnbség fog mutatkozni, az ilyen eseteket, amennyiben a helyes kamatláb kipuhatolása nem fog különősébb nehézségekbe ütközni, még a fizetési meghagyás kibocsátása előtt vizsgálat tárgyává teszi.

Praha, 1931, június 15.-én.

A pénzűgyi miniszter:
Dr. Trapl s. k.

Z podnětu opětovaných stížností a žádostí české zemské komise a některých okresních komisí pro péči o mládež do zneužívání campingu a trampingu, způsobem ohrožujícím po mravní stránce mládež a způsobujícím hmotné škody na majetku lesním a polním a dokonce ohrožujícím i bezpečnost osoby, vydal zemský president v Čechách, v interpelaci zmíněný, výnos o opatřeních proti výstřelkům campingu a trampingu.

Opatření toto směřuje výhradně jen proti řádění takových živlů, které ohrožují svým nepřístojným jednáním a chováním se na místech veřejných nebo veřejně přístupných veřejný pořádek, klid, bezpečnost a mravnost, ničí přírodu nebo svým chováním vzbuzují veřejné pohoršení.

Bezpečnostním orgánům zemský president zvlášť dal pokyn, aby vůči slušným vrstvám občanstva, vyhledávajícího osvěžení pobytem v přírodě, zejména pak vůči členům různých korporací a institucí, jako organisací turistických, skautských, tělovýchovných a jiných, které samy již skýtají záruku, že netrpí ve svých řadách živlů, proti nimž nutno veřejnou mocí zakročovati, postupovaly s veškerým taktem, a dále, aby stíhaly v rámci zákonných předpisů pouze živly, proti nimž je zákrok nutný z důvodů, že chování jich působí pohoršlivě a urážlivě na veřejnost.

Ježto - jak z uvedeného patrno - vyhláška zemského presidenta v Čechách směřuje pouze proti těm, kdož zneužívali pobytu ve volné přírodě k mnohým nepřístojnostem a svým bezohledným chováním znemožňovali slušnému obyvatelstvu nerušený pobyt a zotavení se v přírodě, neshledávám důvodů k nějakému opatření z podnětu této interpelace.

V Praze dne 16. června 1931.

Ministr vnitra:

Dr Slávik v. r.

Aus Anlass wiederholter Beschwerden und Ansuchen der böhmischen Landeskommission und einiger Bezirkskommissionen für Jugendfürsorge gegen den Missbrauch des Campings und Trampings in einer Art und Weise, welche in moralischer Hinsicht die Jugend gefährdet und materiellen Schaden an Wald- und Feldeigentum verursacht und sogar auch die Sicherheit der Person gefährdet, hat der Landespräsident in Böhmen den in der Interpellation erwähnten Erlass über Verfügungen gegen die Auswüchse des Campings und Trampings verlautbart.

Diese Verfügung richtet sich ausschliesslich nur gegen das Treiben solcher Elemente, welche durch ihr un gebührliches Verhalten und Benehmen an öffentlichen oder öffentlich zugänglichen Orten und Stellen die öffentliche Ordnung, Ruhe, Sicherheit und Moral gefährden, die Natur vernichten oder durch ihr Benehmen öffentliches Aergernis erregen.

Des Sicherheitsorganen hat der Landespräsident besonders die Weisung erteilt, gegen anständige Schichten der Bevölkerung, welche durch den Aufenthalt in der Natur erholung aufsucht, namentlich sodann gegen Mitlieder verschiedener Korporationen und Institutionen, als Organisationen für Turistik, Skauting, körperliche Erziehung u. a., welche allein schon die Gewähr bieten, dass sie in ihren Reihen keine Elemente dulden, gegen welche mit öffentlicher Gewalt einzuschreiten wäre, mit allem Takte vorzugehen, und ferner im Rahmen der gesetzlichen Vorschriften nur solche Elemente zu verfolgen, gegen welche ein Einschreiten aus dem Grunde notwendig ist, weil ihr Betragen Aergernis erregend und beleidigend auf die Oeffentlichkeit einwirkt.

Nachdem - wie aus dem Angeführten ersichtlich - die Kundmachnung des Landespräsidenten in Böhmen lediglich gegen solche Personen gerichtet ist, welche den Aufenthalt in freier Natur zu verschiedenen Unzukömmlichkeiten missbraucht und durch ihr rücksichtsloses Benehmen anständigen Bevölkerungskreisen den ungestörten Aufenthalt und Erholung in der Natur unmöglich gemacht haben, finde ich keine Veranlassung zu irgendwelcher Verfügung aus Anlass dieser Interpellation.

Prag, am 16. Juni 1931.

Der Minister der Innern:
Dr. Slávik m. p.