Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.
III. volební období.
4. zasedání.
Tisk 523.
Zpráva
I. zahraničního výboru
II. národohospodářského výboru
o vládním návrhu (tisk 449), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní úmluva mezi Československem a Tureckem, podepsaná v Ankaře dne 17. ledna 1931.
Schvalovací usnesení:
Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní úmluvou mezi Československem a Tureckem, podepsanou v Ankaře dne 17. ledna 1931.
I.
Republika Československá uzavřela s republikou Tureckou obchodní smlouvu, podepsanou v Ankaře dne 31. května 1922, jež byla v platnosti až do dne 2. září 1929.
Tuto obchodní smlouvu - stejně jako obchodní smlouvy s jinými státy - vypovědělo Turecko republice naší na jaře r. 1929 za tím účelem, aby uvolnilo si cestu k nové úpravě obchodních styků svých s cizinou, jimž na příště za základ měl sloužiti nový celní sazebník republiky Turecké, jenž nabyl účinnosti od 1. října 1929.
Ihned po výpovědi smlouvy zahájila vláda československá jednání o novou smlouvu, po delším obtížném a s průtahy spojeném jednání však dosáhla toliko dohody prozatímní, jež podepsána byla v Ankaře dne 19. září 1929 a jež uzavřena byla na 6 měsíců s výhradou ovšem jejího prodloužení mlčky, nebude-li na 30 dní napřed vypověděna. Bez výpovědi pak přestane účinnost této až dosud platné prozatímní dohody, jakmile nabude platnosti obchodní smlouva definitivní.
Mezitím sjednalo Turecko na základě svého nového celního sazebníku řádné obchodní smlouvy jednak s Francií - dne 29. září 1929 - , jednak s Německem - dne 27. května 1930.
Mohlo tedy obnoveno býti i jednání naší vlády s vládou Tureckou o uzavření definitivní smlouvy obchodní; také toto jednání se protáhlo, ježto střetly se při něm požadavky turecké na zvýšení ročního tabákového kontingentu - podle obchodní smlouvy z r. 1927 měli jsme povinnost odebírati z Turecka ročně průměrně 3 miliony kg tabáku, podle prozatímní dohody z r. 1929 poklesl tento závazek o jednu třetinu, t. j. toliko na jeden milion kg tabáku za šest měsíců - s požadavkem naším, aby republika Turecká při svých státních dodávkách dbala nabídek československých podniků.
V obou těchto směrech dosaženo mezi oběma státy posléze dohod, jejíž výsledkem jest obchodní úmluva ze dne 17. ledna 1931, nyní vládou ke schválení předložená.
Úmluva tato spočívá na zásadě nejvyšších výhod, které si oba státy pro nakládání se zbožím vzájemně zaručují; kromě toho vyhražují si obě smluvní strany navzájem zvláštní výhody celnětarifní, jež vyloženy jsou v seznamech A a B ve smlouvě připojených. V protokolu o podpisu obsažena jest řada ustanovení a vysvětlivek ke smlouvě, z nichž zvláště vytknouti dlužno závazek československé tabákové režie k ročnímu průměrnému odběru dvou milionů kg tureckého cigaretového tabáku a vzájemný závazek vlády turecké k blahovolnému posuzování nabídek československých podniků neb obchodních firem československých.
Počátek platnosti smlouvy stanoven za jeden měsíc po výměně ratifikací. Doba platnosti úmluvy určena na 2 roky s možnosti jejího automatického prodloužení, nebude-li vypověděna na 6 měsíců napřed.
V ostatním znění svém obsahuje úmluva obvyklá ustanovení shodná s duchem i zněním jiných našich obchodních smluv.
Poměr dovozu a vývozu za poslední léta vykazují tato čísla:
Náš vývoz do Turecka: |
Náš dovoz z Turecka: |
||
R. |
1927 |
185,351.000 Kč |
169,263.000 Kč |
R. |
1928 |
178,098.000 Kč |
58,350.000 Kč |
R. |
1929 |
205,453.000 Kč |
125,163.000 Kč |
R. |
1930 |
112,601.000 Kč |
78,159.000 Kč |
Vykazuje tedy obchodní bilance naše s Tureckem za poslední čtyři léta saldo aktivní, které zůstává aktivním - pokud statistická data byla veřejnosti již oznámena - i v prvních měsících r. 1931, ovšem již v důsledku světové hospodářské deprese znatelně snížené.
Možno očekávati, že tento příznivý pro nás poměr bude také za platnosti nové definitivní úmluvy zachován.
Zahraniční výbor senátu projednav ve schůzi dne 2. července 1931 vládní návrh obchodní smlouvy s Tureckem ze dne 17. ledna 1931, usnesl se předložiti senátu Národního shromáždění tento
návrh:
Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní smlouvou mezi Československem a Tureckem, podepsanou v Ankaře dne 17. ledna 1931.
V Praze, dne 2. července 1931.
F. V. Krejčí v. r.,
místopředseda.
Dr Klouda v. r.,
zpravodaj.
II.
Československo-turecká dohoda o úpravě obchodních styků ze dne 19. září 1929, čís. 140/1929 Sb. z. a n., nyní platná, jest jen prozatímní. Má ji nahraditi předkládaná definitivní obchodní úmluva ze dne 17. ledna 1931. Obsahuje část všeobecnou, přílohy celně-tarifní (seznamy A a B), vzory legitimací pro obchodní cestující (příloha C) a pro návštěvníky veletrhů a trhů (příloha D) a konečně protokol o podpisu.
Ve všeobecné částí v článcích I.-III. obě strany pokud se týče nakládání se zbožím si poskytují vzájemně nejvyšší výhody a kromě toho zvláštní celně-tarifní výhody, uvedené podrobně v seznamech A a B; v článku IV. upravuje se otázka osvědčení o původu zboží, a to na základě nejvyšších výhod; v článku V. strany si zaručují v otázce dovozního a vývozního řízení volnost obchodu, omezenou pouze klasickými výjimkami, stanovenými Mezinárodní úmluvou o zrušení dovozních a vývozních zákazů a omezení ze dne 8. listopadu 1927.
Články VI., XI., XIII. jednají o otázkách přepravních, ve formulaci, obvyklé v československých obchodních úmluvách, čl. VII. obsahuje ustanovení o stejném nakládání se zbožím, dováženým z území druhé strany v oboru daňovém jako se zbožím domácím, nebo se zbožím jakéhokoli jiného státu. V článcích VIII. a IX. jest úmluva o připuštění obchodníků a obchodních cestujících k uzavírání obchodů na území druhé strany a nakládání s jejich vzorky a připuštění příslušníků na veletrhy a trhy. Ustanovení obou článků se kryje úplně s ustanoveními v jiných československých obchodních úmluvách.
O ochraně proti nekalé soutěži pojednává článek XII., článek X. obsahuje případy, na které se ustanovení smlouvy nevztahují. Úmluva podle čl. XIV. se sjednává na 2 rohy s možností dalšího automatického prodloužení. Vstoupí v platnost měsíc po výměně ratifikací. Výpovědní lhůta je šestiměsíční.
Seznam A obsahuje celně-tarifní výhody pro některé druhy tureckého zboží v Československu. Zde vázala naše republika většinou své dosavadní autonomní nebo smluvní sazby. V seznamu B obsaženo jest jednak vázání některých, pro nás důležitých tureckých smluvních celních slev, a nalézáme zde i slevy nové, kterých Turecko neposkytlo doposud žádnému jinému státu.
Nejdůležitějšími ustanoveními obsažného protokolu o podpisu jsou závazek, že čsl. tabáková režie bude za jistých předpokladů kupovati po dobu platnosti úmluvy ročně průměrně 3 miliony kg tureckých cigaretových tabáků a turecký protizávazek, že turecká vláda bude při státních dodávkách posuzovati blahovolně nabídky československých podniků. Možno očekávati, že předkládaná obchodní úmluva může přispěti k oživení a prohloubení obchodních styků, jejichž slibný vývoj za dřívějších let nyní značně utrpěl pod vlivem všeobecné hospodářské krise.
Národohospodářský výbor projednal tento vládní návrh ve své schůzi dne 20. května 1931 a usnesl se doporučiti k projevu souhlasu obchodní úmluvu mezi Československem a Tureckem, podepsanou v Ankaře dne 17. ledna 1931.
V Praze, dne 20. května 1931.
K. Sáblík v. r.,
předseda.
Jan Kotrba v. r.,
zpravodaj.