Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 524.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovou úmluvou k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií dne 30. března 1931 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. června 1931, čís. 79 Sb. z. a n.

I.

Naše obchodní smlouva s královstvím Jihoslavií byla dosud upravena obchodní a plavební smlouvou ze dne 14. listopadu 1928. Tato smlouva byla pouze tak zvanou smlouvou rámcovou, bez celně-tarifní části a bez veterinární dohody, v níž si oba státy pro vzájemnou výměnu zboží poskytovaly pouze celní nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách. Jihoslovanské zboží při dovozu do Československa bylo odbavováno hlavně na základě celně-tarifních slev smlouvy československo-maďarské, a zboží československé při dovozu do Jihoslavie na základě jihoslovanských celně-tarifních úmluv se západními státy evropskými a Rakouskem.

Po výpovědi obchodní smlouvy československo-maďarské navázalo ministerstvo zahraničních věcí jednání s vládou Jihoslovanskou v doplnění smlouvy z roku 1928, aby obchodně-politická kontinuita mezi oběma státy nebyla přerušena. Toto jednání skončilo dne 30. března 1931 podpisem této dodatkové úmluvy mezi republikou Československou a Jihoslavií, kterou tímto návrhem předkládá vláda Národnímu shromáždění ku schválení.

Výbor zahraniční jednal o tomto vládním návrhu ve své dnešního dne konané schůzi a po uvážení důvodů v důvodové zprávě vlády uvedených, doporučuje slavnému senátu usnesení, jak je obsaženo ve vládním návrhu tisk 480:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovou úmluvou k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií dne 30. března 1931 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. června 1931, čís. 79 Sb. z. a n.

V Praze, dne 2. července 1931.

F. V. Krejčí v. r.,

předseda.

Dr Rozkošný v. r.,

zpravodaj.

II.

Dosavadní styky hospodářské mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců byly upraveny obchodní smlouvou v roku 1928, která byla jen smlouvou rámcovou, bez celně-tarifní části a bez dohody veterinární. Smlouva tato spočívala pouze na zásadě nejvyšších výhod a dle tuho také bylo zboží dovážené k nám z Jugoslavie a vyvážené zboží z naší republiky do SHS. na hranicích odbavováno. My poskytovali jsme totiž celně-tarifní slevy na zboží Jugoslávské k nám dovážené v té výši, jak stanoveny byly nejvýhodněji ve smlouvě československo-maďarské a Jugoslavie zase zacházela se zbožím našim k nim vyváženým dle celně-tarifních úmluv, které sjednala se západoevropskými státy a Rakouskem.

Vypovězením však československo-maďarské obchodní smlouvy nemohli jsme již poskytovati Jihoslavii ty výhody celně-tarifní, jež dosud na základě klausule o nejvyšších výhodách na zboží k nám dovážená měla a proto odhodlalo se ministerstvo zahraničních věcí vyjednávati s král. SHS. o doplnění smlouvy ze dne 14. listopadu 1938, aby nebyly porušeny hospodářské styky s našimi dohodovými přáteli. Dosavadní tato obchodní smlouva československo-jugoslávská měla však i působnost jen tříletou a lhůta její končila letošního roku, neboť se předpokládalo, že do této doby bude sjednána řádná definitivní obchodní smlouva. Jen kdyby se bylo nepodařilo novou smlouvu obchodní uskutečniti, mohla býti dosavadní mlčky prodloužena.

Navázané jednání naše s Jugoslavií bylo sice dosti obtížné vzhledem k stávajícím těžkým poměrům hospodářským, ale neminulo se svého cíle a výsledek jeho byl, že sjednána byla v Praze dne 30. března 1931 dodatková úmluva, která byla vládní vyhláškou ze dne 1. června t. r. uvedena v prozatímní platnost a předkládá se nyní i Národnímu shromáždění ke schválení.

Obchodní styky naše s král. Srbů, Chorvatů a Slovinců jsou ve stálém vzestupu a obchodní bilance naše je vždy aktivní.

V minulém roce 1930 uvádí náš Státní statistický úřad,

Letošního roku v prvém čtvrtletí

Z Jugoslavie dovážíme k nám hlavně tabák, pšenici, kukuřici, ovoce čerstvé i sušené (švestky), víno, konopí, sádelné vepře, dříví, surové kůže, tříslo, železnou rudu, Calcinovanou sodu, dusíkaté vápno a j. Důvodová zpráva vládního návrhu uvádí, kolik jsme dovezli těchto výrobků v letech 1928 a 1929.

Dle statistických údajů dovezli jsme však v roce 1930 z SHS.

Do Jugoslavie vyvážíme skoro jen naše průmyslové výrobky, jak patrno ze statistických dat našeho vývozu. V roce 1930 jsme vyvezli do SHS.:

Dodatková úmluva je doplňkem obchodní a plavební smlouvy československo-jugoslávské ze dne 14. listopadu 1928 a obsahuje krátkou část úvodní o čtyřech článcích, tři přílohy a závěrečný protokol.

Obě smluvní strany poskytují si v ní navzájem pro veškeré druhy zboží celní výhody. Tak upravuje Československo v příloze A cla pro dovážené zboží jihoslovanské a Jugoslavie v příloze B poskytuje celní úlevy na zboží československé k nim dovážené. Celní sazby, vyznačené v těchto přílohách, nesmějí býti překročeny.

Dále sjednaly obě smluvní strany veterinární úmluvu, která tvoří podstatnou část této dodatkové smlouvy (příloha C), dle níž se upravuje dovoz a průvoz zvířat, zvířecích surovin, masa a masných výrobků.

V úmluvě byla též získána ochrana názvu >Plzeňského piva<.

Dodatková smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou v Bělehradě vyměněny. Nabude působnosti 15. dne po výměně ratifikací a zůstane v účinnosti šest měsíců po dané výpovědi.

Snahou obou spřátelených států bylo při sjednávání této dodatkové úmluvy upraviti a prohloubiti v největší míře vzájemné obchodní styky a hospodářskou spolupráci mezi oběma státy.

Národohospodářský výbor jednal o této smlouvě ve schůzi dne 2. července 1931 a doporučuje slavnému senátu její přijetí.

V Praze, dne 2. července 1931.

K. Sáblík v . r.,

předseda.

J. Stržil v. r.,

zpravodaj.