Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 535.

Vláda předložila poslanecké sněmovně návrh zákona o zvýšení dávek pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, odpovídající započítání poloviny nepojištěné doby služební. Návrh tento byl poslaneckou sněmovnou 26. června t. r. schválen.

Vládě bylo i po uzákonění pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách zák. 26/29 předloženo několik resolucí a návrhů, které týkaly se reformy tohoto pojištění. Senát Národního shromáždění usnesl se 21. února 1930 na resoluci, která vyjádřila přání, aby byla alespoň starším zaměstnancům započtena nepojištěná doba služební. Mimo to obdržela vláda celou řadu petic, žádostí a resolucí z kruhů soukromých zaměstnanců a jejích příslušných odborových organisací, které zabývaly se reformou novely pens. zákona 26/29. Ministerstvo sociální péče pověřilo již minulého roku bývalou komisi, zřízenou v r. 1923 ministrem Gustavem Habrmanem pro přípravu a novelizaci pensijního zákona, aby znovu podrobila otázku tuto zkoumání a učinila ministerstvu sociální péče potřebné návrhy. Komise zvolila u zkoumání této věci zvláštní subkomisi složenou vedle odborníků také ze zástupců skupiny zaměstnanců a skupiny zaměstnavatelů. Subkomise za předsednictví vládního komisaře V. P. Ú. dr. Hotowtze a ředitele ústavu prof. Emila Schönbauma v celé řadě schůzí otázku dopodrobna projednala a učinila příslušné návrhy, které byly 28. listopadu 1930 zástupci zúčastněných skupin jednomyslně schváleny a pak s příslušným odůvodněním v únoru tohoto roku ministerstvu sociální péče předloženy. Ministerstvo sociální péče na podkladě tohoto elaborátu předložilo poslanecké sněmovně návrh, který tato 26. června t. r. schválila tak, jak je nyní předložen senátu.

V podstatě běží jen o doplnění zákona z 21. února 1929, čís. 26 Sb. z. a n., a do zákona vsunuto bylo za § 177 nové ustanovení § 177 a Doplněk sleduje šlechetný úkol poskytnouti v první řadě důchodcům možnost zvýšení jejich důchodů pomocí příspěvků aktivních pojištěnců a jejich zaměstnavatelů, kteří kromě toho ve většině případů zajišťují sobě nárok z titulu započtení nepojištěné doby.

Podle vládního návrhu schváleného poslaneckou sněmovnou započítává se polovina služební doby odbyté ve smluvním služebním poměru, který by byl zakládal pojistnou povinnost, kdyby za jeho trvání byly platily právní předpisy tohoto zákona, pokud tato doba nebyla pro vyměření dávek již započtena podle § 177 odst. 1. t. j. převodem nebo dobrovolným pojištěním. Pro úhradu bude podle pojistně-matematického propočítání třeba 430,760.000 Kč. Přirážka k měsíčnímu pojistnému má činiti:

V I. třídě není přirážky

Tato přirážka bude se vybírati po dobu 40 roků. Polovinu platí zaměstnanec a polovinu zaměstnavatel. Jedná se o stabilizovanou přirážku, leč zákon pamatuje také na možnou opravu přirážky dolu i nahoru, podle výsledku pojistné matematické bilance, kterou jest V. P. Ú. povinen předkládati ministerstvu sociální péče ve 3letých lhůtách, jak o tom blíže pojednává § 166 platného pensijního zákona. Úprava se může státi jen legislativní cestou. Jakákoli jiná úprava předpokládá ovšem změnu zákona. Příslušné oddělení aktivované ministerstvem sociální péče a vedené prof. Schönbaumem, pamatovalo při dotazníkové akci, která sloužila přípravám k novému zákonu, na šetření poměrů mimo pojistnou dobu a tento materiál umožnil spolehlivé výsledky, na nichž pojistný matematik budoval základnu úhradovou pro tento zákon.

Celkový příjem na přirážkách, nenastane-li změny, činí Kč 421.910.000 takže vyplývá schodek částkou Kč 8,850.000 který uhradí V. P. Ú. ze svých přebytků. Pochopení tohoto ústavu pro potřeby pojištěnců důchodců nutno zvláště uznati, ježto nejde pouze o toto zatížení, které nese zmíněný ústav, nýbrž o celé přípravné práce a zejména provádění zákona, jež všeobecně ukládají ústavu značné povinnosti.

Zákon stane se součástí platného zákona ze dne 21. února 1921, čís. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách jako § 177a s titulem »Zvýšení dávek odpovídající započtení poloviny nepojištěné doby služební«. Zákon platí jak pro aktivní pojištěnce tak i pro důchodce. Nepojištěná doba započítá se polovinou, a to pouze za služby, které podléhají platnému zákonu o pensijním pojištění, bez ohledu, kdy tato nepojištěná doba vznikla. Nezapočítává se tudíž doba dělnická, ani doba státně-zaměstnanecká, mimo smluvní zaměstnance, tudíž platí výhody návrhu za podmínek v něm stanovených též pro zaměstnance charakteru smluvního ve službách zaměstnavatelů, vyňatých podle § 2 odst. 4. pens. zákona, na př. pro faktory a korektory ve státní tiskárně a pod. Započítání děje se u oněch pojištěnců, kteří byli pojištění před 1. lednem 1929 bez ohledu, jedná-li se o pojištění normální nebo dodatečné, o převod nebo o zákup. Důchodcům započítá se nepojištěná doba obdobně, pokud jinak splňují podmínky zákona. Započtení znamená pouze zvýšení dávek, nikoli však zvýšení pojistné doby, která umožňuje získání čekací doby 60 měsíců pro důchodový nárok aneb 480 příspěvkových měsíců pro bezpodmínečný nárok na důchod starob ní. Konstrukce ustanovení § 177a vyjadřuje, jasně, že započtení, pokud jsou splněny ostatní podmínky zákona, znamená vždy plus. Tah ku př. zakoupil-li pojištěnec anebo důchodce nepojištěná léta, započítá se mu přes to polovina nepojištěné doby. § 177 odst. 6. platného zákona praví, že důchod pojištěnce, který získal alespoň 60 příspěvkových měsíců, nesmí býti nižší než důchod podle starého zákona platného do 1. ledna 1929 za respektování zákona o drahotních přídavcích, kterážto kombinace umožnila dosažení důchodů ročních Kč 7.200,-. Započítání nepojištěné doby znamená plus i v tom případě. Státní příslušnost nerozhoduje. Nutno ovšem žádati, aby mezistátní smlouvy, které mají uskutečniti převod prémiových reserv ze státu do státu, byly co nejdříve dojednány, resp. pokud jde o sjednanou smlouvu s Německem, reparovány škody, které vznikly neuznáním doby před ratifikaci této vzájemné smlouvy a dále nutno reciprocitně zabezpečit práva zaměstnanců, kteří sloužili ve státech, kde nebylo nebo není obdobného pensijního pojištěni. Zaměstnanci na Slovensku jsou zde zejména interesováni na Maďarsku a jest spravedlivo těmto zaměstnancům vyhověti a služby v Maďarsku absolvované uznati,

Zvýšení dávek činí u invalidního nebo starobního, důchodu, které jsou základnou všech ostatních dávek, u důchodu, který napadl před 1. červencem 1920, měsíčně ve tř. I. Kč 4.-, ve tř. II. Kč 6 -, ve tř. III. Kč 8,-, ve tř. IV. Kč 12,-, ve tř. V. Kč 16. ve tř. VI. Kč 20,-,

Zvýšení invalidního nebo starobního důchodu, který napadl po l. červenci 1920, činí měsíčně. Ve třídě I. Kč 2,-, ve třídě II. Kč 3,-, ve třídě III. Kč 4,-, ve třídě 1V. Kč 6,-, ve třídě V. Kč 8,-, ve třídě VI. Kč 12,-, ve třídě VIII. Kč 14,-ve třídě IX. Kč 16.-, ve třídě X. Kč 18,r-, ve třídě XI. Kč 20,-, ve třídě.XII. Kč 22, - ve třídě XIII. Kč 24,-, ve třídě XIV. Kč 26 -, ve třídě XV. Kč 28,- a ve třídě XV 1. Kč 30, a to podle třídy pojistného, ve které byl pojištěnec zařazen před 1. lednem 1929, u důchodců před prvou výplatou dávky.

Započtení nepojištěné doby týká se 36,387 žen a 125,480 mužů, tudíž celkem 161,867 pojištěnců. Počet důchodců obnáší 28,640.

Odstavec 6. týká se pojištěnců a důchodců náhradních ústavů. Zde nemohlo býti jinak postupováno než podle jednomyslné dohody zaměstnanců a zaměstnavatelů, žádá se však ministerstvo sociální péče, aby zkoumalo stížnosti, které byly sneseny do činnosti náhradních ústavů.

Nároky na započítání nepojištěné doby nutno uplatniti do 30. června 1932 podle zásad, které vypracuje V. P. Ú.

Zvýšení z titulu tohoto zákona jest nárokem a má tudíž pojištěnec i důchodce právo nastoupiti cestu žaloby podle platného zákona o pensijním pojištění. Poněvadž pro rozhodování nároku jest směrodatné zaměstnání soukromě-zaměstnanecké podle

1. v případě § 2. budou pojišťovací soudy rozhodovati také v nutných případech o této okolnosti.

Zákon nabývá účinnosti 1. dubna 1931, to znamená, že všem důchodcům budou doplaceny vyplývající obnosy. Nutno zdůrazniti, že zvýšení týká se všech druhů dávek, a to vedle starobního a invalidního důchodu, důchodu vdovského, vdoveckého, sirotčího a rodičovského, výbavného, odbytného, není-li nároku na důchod, pohřebného a v důsledku toho týká se zvýšení dávek také v případech 50 % zvýšení důchodů pro bezmocnost a pro výplatu vychovávacích příplatků dětem pojištěnce do 18. resp. 24. roku. Také vdovy, kterým zákon starý upíral právo na důchod proto, že pojištěnec vešel v manželství po 50. roku života, obdrží zvýšení z tohoto titulu. Sociálně-politický výbor uznává nutnou tendenci vyjádřenou tímto zákonem v tom smyslu, že se soukromě-zaměstnanecké pensijní pojištění přibližuje k cíli sociálního pojištění, jež má poskytovati důchody odpovídající celé pracovní době.

Tímto vládním návrhem jest sledován ušlechtilý úkol, který je tím krásnější, že pro důchodce vchází okamžitě v účinnost a že nositel pojištění V. P. Ú. činí veškeré přípravy, aby likvidace potřebných obnosů byla důchodcům co nejrychleji provedena.

Třebaže tato reforma ještě neuspokojuje úplně, a to hlavně po stránce věkové hranice pro důchod starobní, znamená veliký pokrok pojištění soukromého zaměstnanectva. S hlediska národohospodářského a sociálně-politického měla by hranice věková býti sní žena u mužů z 65 alespoň na 55 a u žen z 60 na 50. rok. V dnešní době racionalizační a technického pokroku, který vyřazuje značnou část soukromých zaměstnanců z výrobního procesu, bylo by umožněno celé řadě starých pojištěnců jíti do pense, aby tak uprázdnila se místa pro mladší zaměstnance, kteří s největší části v hospodářských krizích ztrácí zaměstnání. Sociálně-politický výbor vyzývá ministerstvo sociální péče, aby umožnilo dalšími přípravami reformu pensijního pojištění, zejména snížením věkové hranice u mužů z 65 na 55. a u žen z 60 na 50. rok.

Sociálně-politický výbor doporučuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou, ve znění senátního tisku č. 508 a aby též schválil resoluce níže otištěné.

V Praze, dne 8. července 1931.

V. Johanis v. r.
předseda.

Jos. Koukal v. r.
zpravodaj.

I.

Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila senátu předlohu o novelizaci zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, kterouž mají dávky a podmínky pro jejich přiznání býti zlepšeny zejména pokud jde o vdovské důchody.

II.

Vláda se vybízí, aby sjednala co nejrychleji mezistátní smlouvy, zaručující zejména pojistné dávky při přestupu pojištěnců, a přičinila se při tom o uznání doby nepojištěné se strany cizozemského nositele pojištění.

III.

Ministerstvo sociální péče se vybízí, aby u příležitosti schvalování mezistátních úmluv v oboru sociálního pojištění zařídilo u nositelů pensijního pojištění šetření o finančních důsledcích, které by přineslo započítání oné nepojištěné doby služební, strávené mimo území republiky Československé a na býv. území Rakousko-Uherska, pokud tato doba není již započítána. Dovolí-li to výsledky tohoto šetření, budiž přikročeno k řešení této otázky na útraty nositelů pensijního pojištění.