Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období

4. zasedání.

Tisk 551.

Odpovědi:

1. ministra železnic na interpelaci sen. Šelmece a spol. v záležitosti železničních katastrof na východním Slovensku (tisk 429).

2. vlády na interpelaci sen. Pánka a spol. ve věcí zkracování výpovědních lhůt soukromým zaměstnancům (tisk 403).

3. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dra Bačinského, Šelmece, Curkanoviče a spol. ve věci zakoupených knih s protistátním obsahem školními úřady na Podk. Rusi a zařadění těchto knih do knihoven škol mateřských, učitelských a žákovských na školách obecných a měšťanských a obchodní akademií (tisk 403/4).

4. ministra vnitra na interpelaci sen. Teschnera a druhů stran jednání četnického strážmistra z Kopist u Mostu a mužstva, kterému velel pří veřejné voličské schůzi dne 8. března 1931 v Kopistech u Mostu (tisk 451/2).

5. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dra Budaye a druhů ve věci bývalého okresního soudce v Bratislavě dra Františka Linharta (tisk 385/4).

 

551/1.

Odpověď

ministra železnic

na interpelací senátora Šehnece a spol.

v záležitostí železničních katastrof na východním Slovensku (tisk 429).

Nehoda, uvedená v interpelaci pod čís. 1. byla podle úředního vyšetření zaviněna tím, že u zvláštního osobního vlaku čís. 423. dopravujícího vojenské propuštěnce, strhl neznámý pachatel svévolně záchrannou brzdu. Takto nastalým prudkým za brázděním roztrhl se jmenovaný vlak, při čemž jeden osobní vůz se vyšinul a dvě osoby byly lehce zraněny.

Obě další nehody byly způsobeny nepředvídatelnými účinky vyšší mocí.

Na trati Poprad Velká-Podolinec došlo při jarním tání sněhu k uvolnění hlinitých vrstev v zářezu, jímž jest trať v km 21,3 vedena. Účinkem dešťů dostaly se tyto uvolněné vrstvy dne 24. března t. r. do pohybu, sesuly se na trať a přivodily tak vykolejení stroje.

Příčinou nehody z 25. března na trati Prešov Orlov-Plaveč n. P. bylo náhlé rozvodnění neregulované řeky Torysy, která zcela neočekávaně opustila svoje původní řečiště, vzdálené v místě nehody 80 m od trati a prorvala těsně před pří jezdem vlaku čís. 702 železniční násep. Hledíc ke značné vzdálenosti řeky od tratí nemohl býti tento abnormální odklon řečiště předvídán a nebyla tudíž v tomto úseku traťovém zařízena zvláštní mimořádná opatření, která jsou jinak v těchto případech.Předvídána zvláštními nařízeními.

Zabezpečení trati před povodněmi bylo vzhledem k této příhodě nesíleno a kontrola zvýšena.

V Praze, dne 26. června 1931.

Ministr železnic: 
Mlčoch
v. r.

 

551/2.

Odpověď

vlády na interpelací senátora R. Pánka a spol. ve věcí zkracování výpovědních lhůt soukromým zaměstnancům (tisk 403/3).

O svém stanovisku k požadavku v interpelací tlumočenému, aby se totiž soukromým zaměstnancům, jmenovitě těm, jejichž pracovní poměr se spravuje dosavadním zákonem o obchodních pomocnících, dostalo ochrany prodloužením výpovědních lhůt, měla vláda příležitost se vysloviti ve svých odpovědích na interpelace poslance Köhlera a druhů (č. t. 205 a 889). Upozornila jmenovitě na to, že otázku tuto chce vyřešiti připravovaná osnova zákona o zaměstnancích ve vyšších službách soukromých, v níž jsou navržena ustanovení podstatně zlepšující předpisy o výpovědi dané v zákoně ze dne 16. ledna 1910. č. 20 ř. z. Jedině z toho důvodu, že nepovažuje za vhodné úpravu výpovědní doby vytrhovati z celkové úpravy pracovního poměru soukromých zaměstnanců, nepředložila vláda o této věci samostatnou osnovu, zvláště když dosavadní osud iniciativních návrhů na takovou částečnou úpravu, podaných v obou sněmovnách Národních shromáždění, sotva ukazuje, že by úpravě částečné slušelo dáti přednost před celkovou.

Vláda zdůrazňuje znovu, že si je těžké situace, v jaké je dnes značná část soukromých zaměstnanců, dobře vědoma, že má pevnou vůli do těchto poměrů vhodným způsobem zasáhnouti. Upozorňuje také, že důvodně lze očekávati, že novým zákonem o zaměstnancích ve vyšších službách soukromých, na jehož osnově se, jak již shora naznačeno, pracuje budou znemožněny aspoň některé ze zjevů na které interpelace na odůvodnění svého požadavku ukazuje.

V Praze, dne 8. července 1931.

Předseda vlády:
Udržal
v. r.

 

551/3.

Odpověď

minstra školství a národní osvěty na interpelací senátorů dra Bačínského, Šelmece, Curkanovíče a spol.

ve věcí zakoupených knih s protistátním obsahem školními, úřady na Podkarp. Rusi a zařadění těchto knih do knihoven škol mateřských, učitelských a žákovských na školách obecných a měšťanských a obchodní akademií (tisk 4034).

Ukrajinské dětské knížky, které jsou uvedeny v interpelaci, objednal mukačevský školní inspektor s povolením nadřízeného úřadu pro mateřské školy svého obvodu, aby opatrovníčky pro nedostatek obrázkové literatury domácí nebyly nuceny používati knížek maďarských, jak bylo dosud zvykem. Poslední list zpěvníku »Vesniany kvitunky« a s písní “Ukrajina” dal jmenovaný školní inspektor vytrhnouti, jakmile byl na píseň tu upozorněn. Nelze tvrditi, že by šlo o podporu iredentistických anebo komunistických snah, neboť knížky ty pedagogicky jinak nezávadné byly vesměs určeny pro mateřské školy, tedy pro dětí ve věku předškolním.

Do školních knihoven na Podk. Rusi byly v prvých letech po převratu zakoupeny pro naprostý nedostatek domácích knih knihy cizozemské, mezi nimi i ukrajinské, vydané většinou před převratem, resp. před připojením Podk. Rusi k Československé republice. Knihy ty měly býti pouze pomůckou pro učitele z důvodů didaktických. Ježto těchto knih není již potřebí, nařídil školský referát v Užhorodě již před podáním interpelace důkladnou revisi všech školních knihoven, aby byly z nich vyloučeny všechny knihy, jichž obsah není v souladu s nynějším stavem věcí na Podkarpatské Rusí.

V případě zaslání závadné brožurky Lastivky bylo vyšetřováním zjištěno, že správce školy v Lecovicích předložil - přes to, že již jednou potvrdil řádné obdržení knih - téměř po roce protokol o nové prohlídce knih a o nálezu dvou listů této brožurky v knize zaslané referátem ministerstva školství a národní osvěty v Užhorodě. Za vyšetřování však doznal, že po úmluvě s jiným učitelem listy ty z důvodů osobních zájmů do knihy sám vložil a o nálezu jejich sepsal vědomě nesprávný protokol.

Státní školská správa věnuje školským poměrům na Podkarpatské Rusi plnou pozornost a dbá toho, aby mládež byla vychovávána v duchu státním a aby nebyly mezí ní šířeny iredentistické tendence.

V Praze, dne 24. června 1931.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.

 

551/4 (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelací senátora Teschnera a druha stran jednání četnického strážmistra z Kopist u Mostu a mužstva, kterému velel, pří veřejné voličské schůzi dne 8. března 1931

v Kopistech u Mostu (tisk 451/2).

Jak je z interpelace samé patrno, byl na této schůzí přítomen velký počet mladých osob obojího pohlaví ve stáří, jež neopravňuje k účasti pří volbách, takže nešlo vůbec o schůzi voličů za účelem rozpravy o volbách, jak páni interpelanti tvrdí, nýbrž veřejnou schůzi pořádanou proti předpisům shromažďovacího zákona. Stejně nezákonným byl postup předsedy, když po bezvýsledném jednání se stoupenci německé strany sociálnědemokratické o její zastoupení v předsednictvu ohlásil konání schůze podle § 2 tohoto zákona.

Velitel četnické stanice v Kopistech, byv o případu informován, zpravil starostu města Jaroslava Koudelku a telefonoval, když se byl sám přesvědčil o povážlivosti situace nastalé rozporem mezí stoupenci obou stran, velitelství četnického oddělení v Mostě o posilu. Krátce na to přijelo z příkazu okresního úřadu v Mostě do Kopist 10 četníků k zesílení místní stanice pří udržování veřejného pořádku.

Když starosta města Kopist rozpustil schůzi, vešel podle své povinností velitel četnické stanice s několika četníky a s místními strážníky do sálu a vyzval shromážděné jménem zákona k rozchodu. Poněvadž účastnící schůze výzvy neuposlechli, byl sál četnictvem vyklizen.

Štábní strážmistr Josef Douda z četnické stanice v Kopistech udržoval se čtyřmi četníky u schodiště volný průchod a přišel do sálu později. V tom okamžiku přišel k němu člen zemského zastupitelstva Proske a stěžoval si mu, že jej některý z četníků udeřil pažbou. Na dotaz štábního strážmistra Doudy nemohl však Proske žádného z četníků jako pachatele označiti.

Provedeným šetřením bylo zjištěno, že při vyklizování sálu nebylo použito násilí. Poněvadž také nebylo zjištěno, že by některý z četníků byl člena zemského zastupitelstva Proskeho pažbou udeřil nebo použil v interpelaci uvedeného výroku, nemám příčiny k nějakému opatření.

V Praze, dne 26. června 1931.

Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.

 

Překlad ad 551/4.

 

Antwort

desMinisters des Innern

auf die Interpellation des Senators

Teschner und Genossen

in Angelegenheit des Verhaltens des Gendarmeriewachtmeisters von Kopitz bei Brüx und der von ihm kommandierten Mannschaft anläßlich der öffentlichen

Wählerversammlung am 8. März 1931 in Kopitz bei Brüx (Druck 451/2).

Wie aus der Interpellation selbst ersichtlich, war bei dieser Versammlung eine große Anzahl jugendlicher Personen beiderlei Geschlechtes im nichtwahlfähigen Alter anwesend, so daß es sich überhaupt um keine Wählerversammlung behufs Besprechung der Wahlen, wie die Herren Interpellanten behaupten, sondern um eine gegen die Vorschriften des Versammlungsgesetzes veranstaltete öffentliche Versammlung handelte. In gleicher Weise ungesetzlich war der Vorgang des Vorsitzenden, als er nach ergebnislosem Verhandeln mit den Anhängern der deutschen sozialdemokratischen Partei über deren Vertretung im Präsidium »die Abhaltung einer § 2 Versammlung angekündigt hat.«

Der Kommandant des Gendarmerieposten in Kopitz hat, über den Vorfall informiert, den Bürgermeister Jaroslav Koudelka verständigi und, nachdem er sich selbst über die Bedenklichkeit der durch den Konflikt zwischen den Anhängern bender Parteien enistandenenen Situation überzeugt hatte, an das Gendarmerieabteilungskommando nn Brüx um Verstärkung telefoniert. Kurz darauf kamen über Anordnung des Bezirksamtes in Brüx 10 Gendarmen zur Verstärkung der lokalen Station bei der Aufrechthaltung der öffentlichen Ordnung nach Kopitz gefahren.

Als der Bürgermeister von Kopitz die Versammlung aufgelöst hatte, kam der Kommandant des Gendarmeriepostens pflichtgemäß mit einigen Gendarmen und Orispolizisten in den Saal und forderte die Versammelten im Namen des Gesetzes zum Auseinandergehen auf. Da die Teilnehmer der Versamnilung der Aufforderung nicht Folge leisteten, wurde der Saal von der Gendarmerie geräumt.

Stabswachtmeister Josef Douda vom Gendarmerieposten in Kopitz hielt mit 4 Gendarmen

beim Stiegenhaus freien Durchgang aufrecht und kam später in den Saal. In diesem Augenblicke trat an ihn das Mitglied der Landesvertretung Proske heran und beschwerte sich bei ihm, daß ihn einer der Gendarmen. mit dem Kolben gestoßen, habe. Über Anfrage des Stabswachtmeisters Douda konnte jedoch Proske keinen der Gendarmen als Täter bezeichnen.

Durch die gepflogenen Erhebungen wurde sichergestellt, daß bei der Räumung des Saales keine Gewalt angewendet wurde, Nachdem auch nicht sichergestellt wurde, daß einer der Gendarmen das Mitglied der Landesvertretung Proske mit dem Kolben gestoßen oder den in der Intenpellation angeführten Ausspruch getan hätte, finde ich keine Veranlassung zu irgendwelcher Verfügung.

Prag, am 26. Juni 1931.

Der Minister des Innern:
Dr. Slávik m. p.

 

551 /5.

Odpověď

ministra spravedlností

na interpelací senátora dra Budaye a druhů

ve věcí bývalého okresního soudce v Bratislavě dra Františka Linharta (tisk 385/4).

Neodpovídá pravdě, že okresní soudce František Linhart byl propuštěn ze státních služeb.

Tento soudce byl sice uveden v souvislost s trestními činy jiných osob, ale řízení, které bylo o tom zavedeno, neprokázalo jeho vinu a bylo proto již právoplatně zastaveno.

V Praze, dne 25. června 1931.

Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP