Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 552.

I.

Zákon rozvržen je na dvě hlavy, z nichž první jest věnována státnímu spolupojištění
exportních úvěrů, t. j. stát zaručuje pojištěncům svou účastí, aby mohli snáze nésti risiko pojištění. Jsou to risika t. zv. katastrofální a politická. Katastrofální risika znamenají případy, v nichž insolvence zahraničního dlužníka byla způsobena buď válkou nebo zemětřesením. Politická pak byla způsobena zásahy cizího státu na poli devisovém, měnovém, moratorním a pod. Ve všech takových případech bude moci stát, přebíraje pojištění risika, účinně přispívati ke zvelebení našeho vývozu. Pak jsou tu také risika t. zv. taktéž katastrofální v případech, kdy vzešlá ztráta převyšuje značně (125 % v Německu) obnos zaplacený. I v takových případech stát pomůže svou účastí. Aby se tak mohlo státi, bude zřízen fond, do něhož budou plynouti prémie oné části, jež bude určena smlouvou mezi fondem a soukromými pojišťovnami. Zákon činí opatření, aby fond byl spravován za účasti všech složek našeho národního hospodářství, pokud tyto mají zájem o vývoz. Nejen tedy vývoz průmyslový a vývoz zemědělský, nýbrž i vývoz odvětví živnostensko-obchodních. Komise bude míti za úkol stanoviti zásadní věci, smlouvu s pojišťovnami a zásadní podmínky.

Pracovní výbor má prováděti v jednotlivých případech dozor nad pojišťovací úřadovnou, jejíž provoz bude oddělen od ostatní agendy pojišťovací.

Aby mohl fungovati od počátku způsobem účinným, ručí stát za závazek do výše částky, které se nedostává do 100 mil. Kč. Tímto je umožněno, aby fond mohl od počátku rozvinouti činnost přiměřenou důležitosti exportních našich zájmů, při čemž ovšem musí toho dbáti, že jeho celkové závazky nesmí převyšovati pateronásobek jeho jmění.

Zmínky zasluhuje z ustanovení hlavy I. zásada, podle které má pracovní výbor dbáti toho, aby fond nebyl zatížen jednostrannými risiky určitých zemí nebo vývozců nebo vývozních oborů a aby byla dávána přednost úvěrům na zboží, v němž je více lidské práce. Z tohoto ustanovení je zvlášť patrna souběžná tendence zákona o potírání nezaměstnanosti.

Kdežto ustanovení hlavy I. slouží hlavně krátkodobému úvěru, je pro dodavatele dlouhodobé směrodatná opět hlava II. zákona. Jde zde o československé dodávky cizím státům, komunám a jiným dlužníkům, obzvláště dobré jakosti. Pohledávky za tyto dodávky jsou sice spolehlivě zajištěny, avšak platební podmínky jsou z rozpočtových důvodů částečně rozvrženy na dlouhou řadu let. Zájem našich podniků spočívá v tom, aby docílily přiměřenou mobilnost úvěrovou, k čemuž jim má dopomoci státní záruka. Pro poskytování státní záruky je předpisována dohoda celé řady ministerstev a návrh onoho ministra, do jehož resortu spadá výroba vývozního zboží ve speciálním případě.

Další zajištění pro opatrný postup na tomto poli možno shledati ustanovení, že vývozce sám musí nésti dosti značnou částku ztráty, jakožto svoje vlastní risiko, t. j. 35 %. Částku tuto nesmí krýti žádné pojištění. Další zajištění spočívá v předpisu, že se záruky povolují na jeden rok, a to až do výše 600,000.000 Kč a že výši záruk pro další léta určí teprve zákon.

Aby byl zajištěn plný účinek výhod zákona pro odbourání nezaměstnanosti, určuje § 10, že se zákon smí vztahovati toliko na dodávky, uzavřené po jeho vyhlášení.

Hlava III. zákona obsahuje ustanovení společná co do osvobození od poplatků, kontroly Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, trestní sankci, jakož i ustanovení o účinnosti, kde je vysloveno, že zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení.

To jsou ve stručnosti hlavní zásady osnovy zákona, která je určena, aby podobně, jak se to stalo v různých zemích konkurující ciziny, posloužila našim vývozním snahám jakožto účinná pomůcka zvelebovací.

Ve smyslu tomto navrhuje živnostensko-obchodní výbor slavnému senátu přijetí osnovy zákona tak, jak byla poslaneckou sněmovnou schválena, ve znění sen. tisku č. 549. Dále doporučuje výbor slavnému senátu přijetí resoluce dole otištěné.

V Praze, dne 14. července 1931.

Vilém Votruba v. r.,

místopředseda.

J. Pastyřík v. r.,

zpravodaj.

II.

Osnova zákona o podpoře zahraničního obchodu vzešla z podnětu výrobních kruhů, jehož váha byla zvýšena naléhavou potřebou zachovati našemu vývozu stará odbytiště a získati nová i za dnešních stížených poměrů a čeliti tak vzrůstající nezaměstnanosti domácího průmyslu. Dostalo se jí důkladné přípravy v Poradním sboru pro otázky hospodářské a bylo při ní použito zkušeností jiných států a zejména vzoru Německa.

Státní pomoc, která se zákonem poskytuje vývozu československého zboží, směřuje k tomu, aby umenšeno bylo risiko vývozcovo, aby mu bylo zlevněno pojištění proti ztrátám a aby mu byla usnadněna mobilizaci kapitálu vloženého do vývozu bankovním úvěrem.

Účelu má býti dosaženo jednak finanční účastí státu při pojištění krátkodobých pohledávek z vývozního obchodu v součinnosti se soukromými pojišťovnami úvěru, jednak přímým přejímáním státní záruky za dlouhodobé pohledávky z dodávek cizím státům a jiným tamním veřejným korporacím. V prvém směru zřizuje se samostatný fond pro pojišťování vývozních úvěrů, jemuž stát přispívá na režii nejvýše 1,000.000 Kč ročně a za jehož závazky ručí doplňkovým ručením, dokud jeho vlastní jmění nedostoupí 100,000.000 Kč, což umožňuje fondu přejímání závazků do 500,000.000 Kč. V druhém směru přejímá stát sám záruky, pro prvý rok nejvýše do 600,000.000 Kč. Obé týká se jen dodávek v budoucnu sjednaných. V obou případech vývozce sám nese část risika, při pojištění odstupňovanou, při záruce stanovenou pevně na 35 %. Pojistné prémii při pojištění odpovídá při záruce provise placená věřitelem ve prospěch státu.

Zákon je rámcový, podrobná úprava zůstavena jednak vládnímu nařízení, jednak smlouvě státu se soukromými pojišťovnami. Pro agendu pojistného fondu zřizuje se komise a pracovní výbor s vymezenou pravomocí, pronikavý vliv zabezpečen ministerstvu průmyslu, obchodu a živností, při přejímání záruk ministerstvu financí.

Pro účely zákona přiznává se též dalekosáhlé osvobozen od poplatků.

Zahraniční výbor návrhu.je senátu, aby schválil osnovu zákona, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna, i resoluci níže uvedenou.

V Praze, dne 1. července 1931.

V. Donát v. r.,

předseda.

Dr. Fáček v. r.,

zpravodaj.

III.

Usnesením poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o podpoře zahraničního obchodu činí se další legislativní krok k zmírnění nynější hospodářské krise. Návrh zákona má dvě části. V prvé zřizuje se při ministerstvu průmyslu, obchodu a živností ”Fond pro pojišťování vývozních úvěrů”, v druhé zmocňuje se finanční ministr, aby v dohodě s ministry obchodu, sociální péče, zemědělství, zahraničních věcí a národní obrany poskytoval státní záruky za přiměřenou část ztrát, které by utrpěli českoslovenští vývozci na svých pohledávkách za dodávky as nimi spojené výkony, provedené na úvěr cizím státům nebo cizozemským veřejným korporacím, po případě i za přiměřenou část ztrát u jiných osob nebo korporací, jsou-li jejich pohledávky zaručeny dovozním státem, cedulovou bankou nebo jinou dostatečnou jistotou. Podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu půjde při zaručování exportních úvěrů zpravidla o dodávky větší, dlouhodobé, kdežto krátkodobé dodávky pro jiné kategorie cizozemských importérů budou zpravidla pojišťovány za účasti fondu pro pojišťování exportních úvěrů. Způsob a míru účasti státu na ztrátě a jiné podrobnosti ponechává osnova zákona vládnímu nařízení.

Rozpočtový výbor senátu zabýval se hlavně finanční stránkou předlohy, pokud dotýká se státního rozpočtu. Stát zavazuje se poskytovati Fondu pro pojišťování vývozních úvěrů ku krytí provozních nákladů v prvém roce 1 mil. Kč, v dalších letech 250.000 až 1,000.000 Kč. Kromě toho ručí stát za závazky Fondu, pokud jmění Fondu nebude obnášeti 200 mil. Kč, do výše částky, která se nedostane do 100 mil. Kč. U státních záruk za vývozní úvěry (cizozemským státům a cizozemským veřejným korporacím) přejímá stát risiko do 65 % pohledávek, 35 % případných ztrát nese sám vývozce. Pro prvý rok účinnosti zákona nesmí však úhrn záruk přesahovati 600 mil. Kč.

Ježto podle zkušeností učiněných v jiných státech, kde pojišťování vývozních úvěrů a státní záruky jsou zavedeny, riziko státu je poměrně malé a je vyvažováno příznivými účinky, jež opatření tato vykazují v oživení vývozního obchodu, usnesl se rozpočtový výbor ve své schůzi dne 15. července 1931 doporučiti sl. senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny schválil beze změny ve znění sen. tisku č. 549. Dále doporučuje výbor slavnému senátu, aby schválil resoluci dole otištěnou.

V Praze, dne 15. července 1931.

Dr. J. Karas v. r.,

předseda.

Frant. Modráček v. r.,

zpravodaj.

Vláda se vyzývá, aby s urychlením předložila osnovu zákona o zřízení samostatného exportního ústavu se sekcemi průmyslovou a zemědělskou.