Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 553.

Předloha tato sleduje v podstatě dva cíle:

1. unifikaci, více méně širší, pro celé území republiky v oboru poplatkového práva,

2. zvýšení sazeb poplatkových podle dnešních valutárních hodnot.

Ad 1. Tato unifikace zavedena skoro úplně v oboru poplatků v řízení konkursním a vyrovnacím (čl. V.), kteroužto unifikaci umožňuje nový spolčený konkursní a vyrovnací řád. Podobně je tomu i v oboru řízení trestního čl. IV. bod 5. V oboru ostatních poplatků soudních unifikace tato není tak důkladná, neboť až dosud nejsou unifikovány základy pro tyto poplatky, totiž zákony o soudních řízeních. Ale i tu hledí se zmenšiti rozdíly mezi výší poplatků v zemích historických a zemích druhých tím, že řada zásad a téměř veškerá ustanovení sazebníků zdejších se převádějí do zemí Slovenské a Podkarpatoruské.

Ad 2. Hlavním však cílem této předlohy jest zvýšení poplatků vzhledem k dnešním valutárním poměrům a vzhledem na zvýšený náklad osobní v soudnictví.

Vždyť hodnota koruny valutárně poklesla asi na 15 1/2 %, a tu tedy třeba, aby i poplatky, vyjádřené korunou předválečnou, byly zvýšeny na dnešní hodnotu koruny, tedy asi 6 1/2kráte. Jestliže předloha zvyšuje poplatky pouze v několika případech na pateronásobek, ale ostatní položky nikde ani tohoto násobku nedosahují, nelze mluviti o novém zatížení řízení soudního pro strany, nýbrž dohání se pouze něco, co již dávno se mělo státi.

Vyšší poplatek (5násobek) zaveden zejména u sporů majetkových nad 500.000 Kč, kdežto dříve hranici tu tvořila hodnota 100.000 Kč. Tím odstraněno favorizování větších procesů (punkto nad 100.000 Kč).

Avšak i tento zákon pravidelně zvyšuje řadu poplatků jen 3 neb 4krát, pouze výjimku činí při sporech bagatelních, kde zvyšuje poplatek dokonce jen 2 a půlkrát.

Pouze v jediném případě zavádí se poplatek nový. Článek VII. totiž ustanovuje, že ten, kdo žádá za zápis knihovní poznámky pořadí pro zadlužení do veřejných knih, je podroben poplatku ve výši 1/4 % z hodnoty zadlužení, dosud platilo se pouze 6 Kč jako jednotný poplatek.

Jednak t. zv. lex Dolanský a platový zákon ze dne 3. července 1926, č. 103, jednak pak vládní opatření ze dne 16. ledna 1931 valutárně zvýšily osobní náklad justice, a tedy jest spravedlivo, aby i ti, kdo se domáhají ochrany soudní, ke zvýšenému tomuto nákladu přispěli valutárně zvýšenými poplatky.

Finanční efekt tohoto zvýšení odhaduje vláda na 15 mil. Kč, při čemž ustanovení čl. VII samo vynese asi 9 mil. Škrty, provedené v poslanecké sněmovně – která snížila poplatky z vyšších obnosů sporných – sníží samozřejmě i výnos tento. Vždy však stačí pro onen vyšší náklad osobní.

Zákonem tímto učiněn další krok k unifikaci poplatků započaté již v r. 1922 zákonem č. 38 z r. 1925 č. 54.

Finanční správa zamýšlí provésti úplně novou kodifikaci poplatkového práva a doufá, že do konce r. 1935 bude s touto osnovou hotova. Proto omezuje se účinnost tohoto provisorního zákona do konce téhož roku.

Vzhledem k uvedenému navrhuje rozpočtový výbor přijetí této osnovy, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna ve znění sen. tisku č. 550.

V Praze, dne 15. července 1931.

F. J. Kroiher v. r.,

místopředseda.

Dr. J. Karas v. r.,

zpravodaj.