Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 554.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby v nejkratší době předložila osnovu zákona kterým se mění a nově upravuje zákon čís, 125/1927 ve smyslu těchto zásad:

1. aby okresní a zemské samosprávné sbory v celém složení byly voleny,

2. aby jejich kompetence a pravomoc byla ve svrchované míře rozšířena tak,

jak to odpovídá demokratickému duchu naší republiky a jak toho vyžadují potřeby obcí, okresů, zemí i občanstva na poli zdravotním, sociálním, kulturním i hospodářském,

3. aby finanční hospodaření okresů a zemí bylo osamostatněno, a prováděno toliko příslušnými samosprávnými sbory,

4. aby v nejkratší, době bylo provedeno nové teritoriální rozdělení a uspořádání okresů,

Zákon čís. 125 z r. 1927 je v krajním rozporu s demokratickými zásadami, na nichž je vybudována republika Československá, neboť práva volených zástupců stlačuje na míru nejmenší a dává úplnou pravomoc i kompetenci státní byrokracii. Ustanovení o složení okresních a zemských zastupitelstev porušuje zásadu všeobecného rovného práva hlasovacího, neboť jmenováním jedné třetiny členů je vykonáván rozhodující vliv na složení těchto sborů proti vůli většiny voličů – občanů. Okresním hejtmanům a zemským presidentům zákon uděluje neobyčejnou pravomoc na úkor volených zástupců občanstva. Všechna tato reakční ustanovení příčí se principům demokracie a velmi těžce poškozují naší samosprávu.

Dvouletá praxe nových správních okresních a zemských orgánů přesvědčila, že nesplnily se předpoklady, na nichž byl zákon čís. 125 z r. 1927 vybudován. Zákon měl zjednodušiti veřejnou správu, a odstraniti i zlevniti t. zv. dvojí kolej. Zkušenosti však přesvědčily, že na místo toho nastalo komplikování, zhoršení a zdražení veřejné samosprávy. Staré samosprávné sbory okresní i zemské měly plné pochopení pro potřeby i zájmy občanstva a stály plně v jeho službách. Nové úřady pod vedením státních úředníků nedovedou splniti požadavky na ně kladené, považují se za orgány občanstvu nadřízené a občanstvu vstříc nevycházejí, takže jsme svědky stálých stížností na neudržitelné poměry v úřadech okresních i zemských.

Státní byrokracie pracuje přímo k vyřazení volených členů z každého vlivu a zasahování. Nejen, že agenda samosprávná se vyřizuje vrchnostensky, nýbrž i návrhy pro výbory a zastupitelstva připravují státní úředníci bez součinnosti volených členů. Výklad zákona zemskými presidenty a okresními hejtmany jest úplně libovolný, většina jich počíná si vůči samosprávným sborům úplně absolutisticky a odnímají jím každou možnost řádné kontroly a rozhodování. Možno říci, že veškerá činnost členů okresních a zemských výborů a zastupitelstev jest obmezena téměř na pouhé hlasování.

Také zrušení velikého počtu samosprávných okresů citelně postihlo občanstvo, neboť nové okresy jsou rozsáhlé, nemají komunikačního spojení a tím znemožňuje se nemajetnému občanstvu styk s úřady.

Bilance dvouleté činnosti nové administrativy je velice smutná. Činnost samosprávy byla podlomena, ba i znemožněna, na druhé straně pak státní byrokracie úplně opomíjí veliké úkoly samosprávy na poli kulturním, sociálním, zdravotním i hospodářském.

Tato dvě léta dokázala nade vší pochybnost, že v republice Československé není možna vláda státní byrokracie, nýbrž že musí býti podporován vývoj samosprávy, má-li stát dospěti k bezpečnému a klidnému vývoji. Potlačování samosprávy nebezpečně ohrožuje výstavbu mladého státu, neboť bez samosprávy není žádné demokracie a nemůže také býti republika.

Od 1. prosince 1928 kdy vešel v účinnost zákon o organizaci správy politické, ustanovení ústavy o tom, že lid jest jediným zdrojem vší státní moci v Československé republice, jest prázdným pojmem, neboť veškeru moc ve veřejné správě drží státní byrokracie. Zákon neotevřel slibovanou éru důsledného demokratismu ve veřejné správě, nýbrž pravý opak - provedl nejdůslednější byrokratizaci celé veřejné správy v takových rozměrech, že ohroženy jsou základy demokratické republiky.

Vzhledem k těmto skutečnostem a se zřetelem k výroku samotného presidenta republiky, že demokracie spočívá na samosprávě občanů, podáváme tento návrh.

V Praze, dne 14. července 1931.

Petřík, dr. Farkas, Johanis, Modráček, Pocisk, Časný, F. V. Krejčí.