Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 566.

1. sen. Thoře, Pastyříka, Slámy, Kianičky, Kotrby, Trčky a druhů na ministra financí v otázce limitu přirážek samosprávných svazků.

2. sen. Navrátila, Curkanoviče, Votruby, Fr. Nováka a druhů na pana ministra železnic v záležitosti reaktivování restringovaného úřednického čekatele Ladislava Hluchaniče.

Volnost stanovení přirážek samosprávných svazků před přijetím zákona o daňové reformě vedla namnoze k libovůli, takže místy dosahovaly tyto přirážky až několika tisícové procento.

Následkem těchto vysokých přirážek byly v těchto obcích ohroženy existence podniků, které pak se svými centrálami stěhovaly se do míst s přirážkami nižšími a tak byly tyto obce a okresy ochuzovány u takových podniků o přirážky vůbec.

Dále tyto nerovné a vysoké přirážky znemožňovaly podnikatelům, zvláště malým a středním, zdravou a rovnoměrnou konkurenci, protože vysoké přirážky jednoho místa musely se objevit v ceně kalkulovaného zboží a byl ve výhodě ten, kdo se nalézal v místě s menšími přirážkami.

Konečně byla to skutečná přirážková anarchie, když v některých obcích byly přirážky jdoucí do několika tisíc procent, naproti tomu zase v jiných obcích přirážky téměř nepatrné, nedosahující ani 200%, takže bylo nanejvýš nutno v zájmu podnikatelů a poplatníků tyto přirážky sestejnoměrnit, aby nebyli poplatníci zatíženi někde mnoho, jinde opět málo.

Od uzákonění limitu přirážek jsou podávány z některých stran stále návrhy, směřující ke zrušení limitu a opětnému nastolení volnosti. I když přiznáváme, že některé samosprávné svazky jsou ve finanční tísni, varujeme ministerstvo financí před takovou volností, která by mohla býti namnoze opětně libovůlí, protože by to mělo nedozírné hospodářské následky.

Má-li být hospodářství přivedeno do rovnováhy a upraveno, pak v prvé řadě bude třeba příspěvkové břemeno spravedlivě rozdělit, aby tak každý k poměru svých příjmů na potřeby těchto svazků poměrně stejně přispíval.

Činíme proto na pana ministra financí dotaz:

Co hodlá učiniti, aby úprava financí samosprávných svazků stala se bez zrušení limitu přirážek?

V Praze, dne 15. července 1931.

Thoř, Pastyřík, Sláma, Kianička, Kotrba, Trčka,
dr Havelka, Foit, Ušák, Stržil, Donát.

Ladislav Hluchanič, bývalý úřednický čekatel statu III. a) byl v roce 1925 propuštěn ze služeb státních železnic na základě restrikčního zákona z důvodů, že

1. nebyl příslušníkem Československé republiky,

2. že byl barvoslepý,

3. že neobstál při úřední zkoušce administrativní.

Hluchanič proti restrikci rekuroval, ježto podle jeho tvrzení žádný z uvedených důvodů nebyl správný a prokázal prý dokumentárně, že v době restrikce byl státním příslušníkem naší republiky a že nebyl barvoslepým. Pokud jde o 3. důvod, odvolává se Hluchanič na to, že administrativní zkoušky vůbec nekonal, nýbrž zkoušku komerční, z níž dostal známku dobrou. Při této zkoušce dostal ovšem opravnou zkoušku z administrativní části, kteréžto opravné zkoušce se již podrobiti nemohl, ježto byl mezi tím ze služeb dráhy propuštěn, t. j. restringován.

Hluchanič sloužil původně u maďarských státních drah a přestoupil po převratu k státním drahám československým jako úřednický čekatel. Jest ženat a otcem jednoho dítěte a vydržuje také otce, který se vrátil jako invalida ze světové války. Po restrikci byl přijat do železničních služeb jako smluvní dělník, t. č. u dopravního úřadu v Libni-Horní nádraží, a činí jeho měsíční příjem po 16tileté bezvadné službě 680,- Kč, což přirozeně nestačí na vydržování domácnosti.

Podepsaní se táží, zda jest pan ministr železnic ochoten vyšetřiti námitky Ladislava Hluchaniče a v případě, že by byly shledány oprávněnými, resp. že by bylo dokázáno, že restrikce byla provedena na základě mylných předpokladů, Hluchaniče znovu přijmouti do služeb železnic ve služebním poměru, odpovídajícím jeho předběžnému vzdělání a dřívějšímu zaměstnání.

V Praze, dne 14. července 1931.

Navrátil, Curkanovič, Votruba, Fr. Novák,
dr Fáček, dr Kapras, ing. Havlín, Pavelka, dr Žiška, Kavan, Bergman.