Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 568.

Zákonem, jehož vládní návrh je předmětem ústavního projednávání, má býti poskytnuta elektrickým podnikům prohlášeným anebo přeměněným na všeužitečné, finanční výhoda záležející v osvobození dílčích dlužních úpisů jimi vydaných od poplatků, které z těchto dílčích dlužních úpisů mají býti placeny přímo před jejich vydáním, a dále má býti přiznáno osvobození od kolků a poplatků listinám vydaným k zápisu a výmazu závazků za kauci k zajištění těchto dílčích dlužních úpisů, jakož i knihovním zápisům z té příčiny vykonaným, vše to na další dobu, t. j. na dobu od 1. ledna 1931 do 31. prosince 1940.

Účelem toho je zlevniti opatřování finančních prostředků pomocí dílčích dlužních úpisů.

Nová a to právní výhoda měla podle vládního návrhu spočívati v tom, že vláda měla býti zmocněna přiznávati takovým dílčím dlužním úpisům sirotčí jistotu, ježto zúročení a splacení jich je bezpečně zajištěno veškerým jměním podniků a zvláštními zárukami (zástavním právem na nemovitostech podniků resp. elektrických vedeních, fondem zajišťovacím, fondem úrokovým a splacovacím). Přiznávání sirotčí jistoty toliko vládním nařízením bylo odůvodňováno tím, že jinak by se musilo státi ohledně jednotlivých emisí zákonem, což by byl způsob zdlouhavý vzhledem k nutně urychlenému rozhodování, jak toho intence zákona, totiž podporovati soustavnou elektrisaci také v tomto směru, vyžaduje. Mimo to v zemi Slovenské a Podkarpatoruské neposkytuje zákon tam platný podkladu pro přiznávání sirotčí jistoty vůbec, takže tam takového vládního nařízení sirotčí jistotu přiznávajícího vždy bude zapotřebí.

Ústavně-právní výbor vzhledem k tomu, že tento navržený způsob všeobecného zmocnění vlády připraviti sirotčí jistota dílčím dlužním úpisům všeužitečných elektrických podniků, by se odchyloval od dosavadní praxe, totiž od přiznávání sirotčí jistoty zvláštním zákonem, považoval za nutné souhlasiti zásadně s navrhovaným zmocněním vlády, ale podmínil je ustanovením, že, jednak zúročení a splacení těchto dílčích dlužních úpisů musí býti zajištěno, jednak, že vláda je povinna, v takovémto případě sirotčí jistotu přiznati.

Další novou rovněž právní výhodou má býti, že služebnosti zřízené ve prospěch elektrických podniků všeužitečných, ať smlouvou nebo vyvlastněním vzniklé, na př. služebnosti vodovodu, parovodu a pod. nezapočítávají se při nucených zcizeních služebných nemovitostí na nejvyšší podání, takže vydražitel musí služebnosti ty převzíti bez započtení na nejvyšší podání, ať jsou zajištěny v pořadí jakémkoli. Doposud se započítávaly a vyšly na prázdno, byly z knih pozemkových vymazány, a musily býti znovu zřizovány.

Není námitek, ano pro nerušený provoz podniku je žádoucno, aby tato výhoda byla poskytnuta i služebnostem zřízeným ve prospěch elektrických podniků všeužitečných, a to tím spíše, že totéž platí již o důlních služebnostech.

Jmenované finanční i právní výhody jsou účelným a vhodným prostředkem ku podpoře soustavné elektrisace a podpora ta je právě účelem zákona a proto ústavně-právní výbor, projednav vládní návrh ve svých schůzích dne 8. a 14. července 1931, usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil vládní návrh se změnou čl. II tak, jak dole otištěno.

V Praze, dne 14. července 1931.

Dr Veselý v. r.,
místopředseda.

Dr Havelka Otakar v. r.,
zpravodaj.

Rozpočtový výbor pojednal ve schůzích konaných dne 8. a 15. července 1931 o vládním návrhu, kterým se poskytují další právní výhody na podporu soustavné elektrisace, tisk senátu 493, a doporučuje přijetí tohoto zákona, ve znění dole otištěném, poněvadž předpoklady, které byly při projednávání novely zákona v r. 1926, dosud splněny nejsou a poněvadž elektrárny prohlášené za všeužitečné podniky musí další investice podnikati, proto jeví se potřebným působnost zákona čís. 238/26 prodloužiti do konce r. 1940.

Zároveň rozpočtový výbor pojednal o nutnosti prodloužení účinnosti zákona o podpoře soustavné elektrisace venkova čís. 46/29 do konce r. 1940 a přijal připojenou resoluci.

V Praze, dne 15. července 1931.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

Jan Jiří Krejčí v. r.,
zpravodaj.

ze dne.......................................1931,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

§§ 2 a 3 zák. č. 143/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 238/126 Sb. z. a n. se mění a budou zníti takto:

§ 2.

Dílčí dlužní úpisy elektrických podniků prohlášených za elektrické podniky všeužitečné nebo na takové přeměněných (§§ 4 a 28 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, a §§ 1 a 2 zákona ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., jímž se doplňuje zákon č. 438/1919 Sb. z. a n.) vydané v době od 1. ledna 1922 do konce roku 1940, jsou osvobozeny od poplatků, jež z těchto dílčích dlužních úpisů mají býti placeny přímo před jejich vydáním.

§ 3.

Listiny vydané k zápisu a výmazu závazků za kauci k pojištění dílčích dlužních úpisů, vydaných všeužitečnými elektrickými podniky (§ 2) v době od 1. ledna 1922 do konce roku 1940, a knihovní zápisy vykonané z té příčiny jsou osvobozeny od kolkův a poplatků.

Čl. II.

(¹) Je-li zúročení a splacení dílčích dlužních úpisů v čl. I. uvedených zajištěno, stanoví vláda nařízením pro jejich jednotlivé emise, že těchto dílčích dlužních úpisů smí býti užíváno k úročnému ukládání peněz poštovní spořitelny, nadací a ústavů podléhajících veřejnému dozoru, rovněž k ukládání peněz poručenců a opatrovanců a peněz depositních, a konečně až do výše bursovního kursu, avšak nikoli přes jmenovitou hodnotu, za služební a obchodní kauce.

(²) Ustanovení § 6, č. 1 zák. č. 438/1913 Sb. z. a n. zůstávají nedotčena.

Čl. III.

(¹) Služebnosti zřízené ve prospěch všeužitečných elektrických podniků (čl. I.) jest povinen při dražbách služebných nemovitostí vydražitel převzíti bez započtení na nejvyšší podání, ať jsou zajištěny v jakémkoli pořadí.

(²) Tato výhoda týká se všech služebností (odst. 1.) zřízených jak dobrovolnou dohodou, tak i vyvlastněním [§ 7 lit. d) a § 12 zák. č. 438/1919 Sb. z. a n.].

(³) Nerozhoduje, zda-li služebnost byla zřízena před účinností tohoto zákona nebo teprve později.

Čl. IV.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedení se ukládá ministrům veřejných prací, financí, spravedlnosti a vnitra.

Vládě se ukládá, aby zákon č. 46 z r. 1929 o podpoře elektrisace venkova byl novelisován a aby další potřebné prostředky pro elektrisaci venkova byly touto novelou poskytnuty.