Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 577.

Interpelace:

1. sen. Nedvěda a soudr. panu ministru vnitra ohledně neslýchaného postupu policejního komisaře Freiwalda při stávce dělnictva na regulaci říčky Chustnice v Chustu.

2. sen. Nedvěda a soudr. panu ministru spravedlnosti ohledně trestných činů Antonína Kovalského z Berehové, t. č. vedoucího stavby na regulaci říčky Chustnice v Chustu.

3. sen. Nedvěda a soudr. pp. ministrům sociální péče a vnitra v záležitosti povolení důchodu matce zastřeleného dělníka Mikloše Hincáka v Chustu.

4. sen. Spiese, Stöhra, Luksche, Kahlera a soudr. panu ministru financí stran opatření o užívání jazyka při styku berních úřadů s obecními úřady v německém území.

5. sen. Stöhra, Lipperta, Luksche, Kahlera a soudr. na veškerou vládu stran nedostatečné jazykové znalosti státních úředníků v okresu Planá.

577/1.

Interpelace

senátora Nedvěda a soudruhů

panu ministru vnitra

ohledně neslýchaného postupu policejního komisaře Freiwalda při stávce dělnictva na regulaci říčky Chustnice v Chustu.

Dne 12. července vypukla na regulaci říčky Chustnice v Chustu stávka dělnictva. Do stávky vstoupilo 240 dělníků. Firma hledala stávkokaze a podařilo se jí 6 opatřiti. V pondělí dne 20. července táhli stávkující v čele se senátorem Lokotou na regulaci, kde senátor Lokota vyzval stávkokaze, aby v práci ustali a nepoškozovali bojující dělníky. Byl napaden stavbyvedoucím Kovalským Antonínem z Berehova sekerou a když se mu podařilo sekeru Kovalskému vyrvat, odhodil ji a na to počali policisté střílet. Policejním komisařem v Chustu je pan Freiwald. Policie temnější podléhá úplně jeho velení. Poněvadž ke střílení do dělníků došlo bez jakékoliv příčiny, je policejní komisař Freiwald zodpovědným a o jeho naprosté neschopnosti svědčí, že nijakým způsobem nezakročil a že také neprovedl výslechy a vyšetřování jednotlivých policistů, kteří se střelby zúčastnili, ačkoliv následkem střelby byla jednomu dělníkovi Bogáčovi prostřelena pravá ruka a druhý Mikloš Hincák byl smrtelně zraněn a svému zranění podlehl.

Policejní komisař Freiwald dal rozkaz k zatčení senátora Lokoty, ale ne na místě činu, nýbrž až delší dobu po srážce v Robotnickém domě, čímž se dopustil porušení imunity člena Národního shromáždění.

Policejní komisař Freiwald nedal zatknout dílovedoucího Kovalského, který se sekerou v ruce útočil na senátora Lokotu, čímž se dopustil veřejného násilí, ačkoliv to bylo jeho svatou povinností, když Kovalský tento čin spáchal.

V úterý 21. července přijel do Chustu sekretář Rudých odborů Derkač a byl z rozkazu policejního komisaře Freiwalda v Robotnickém domě zatčen. Když senátor Nedvěd se tázal komisaře Freiwalda, proč je Derkač zatčen a uvězněn, dostal za odpověď, že Derkač je intelektuálním původcem krveprolití v Chustu, protože prý stávku vedl a proto je zodpovědným za vznik srážky. Dle této logiky nesmí žádný odborový sekretář zastupovat stávkující a vésti mzdový boj. Nejlepším důkazem nesprávnosti postupu policejního komisaře Freiwalda je, že druhý den musil být sekretář Derkač propuštěn, protože dokázal, že v pondělí při krveprolití v Chustu vůbec nebyl a dojel do Chustu teprve v úterý, když se dozvěděl o srážce.

Ve středu dne 22. července přišla do Chustu rota pěchoty se 14 automatickými puškami a utábořila se na dvoře Obecního domu, v němž jest umístěno policejní komisařství. Senátor Nedvěd, poslanec Hrubý odebrali se v průvodu právního zástupce dra Sekaniny ihned k policejnímu komisaři Freiwaldovi, tázali se ho, kdo dal vojsko povolat, žádali odvolání vojska a protestovali proti povolání vojska. Komisař Freiwald odpověděl senátoru Nedvědovi: >To jste zavinili vy, tím, že jste sem přijeli, je zde velikýrozruch, celé město je vzhůru a já musím učinit opatření, aby k něčemu nedošlo.< Tato odpověď dokazuje, že komisař Freiwaid se vůbec na své místo nehodí. Nejlepším důkazem, že jeho tvrzení jsou za vlasy přitažená, je fakt, že ačkoliv senátor Nedvěd a poslanec Hrubý přijeli do Chustu již v úterý odpoledne, nedošlo k žádným novým událostem, které by mohly vzbuzovat obavy před novými srážkami. Ale povolání vojska mělo za následek, že opravdu celé město bylo vzhůru, poněvadž se všeobecně očekávalo, že dojde k nějakým velkým událostem.

V úterý dne 21. července dostavili se senátor Nedvěd a poslanec Hrubý do Obecního domu, poněvadž jim bylo řečeno, že bude zahájeno vyjednávání mezi stávkujícími a firmou. Tázali se komisaře Freiwalda, kdy bude jednání. A tu jim odpověděl: >Žádné jednání nebude. Přijede sem pan viceguvernér Jech a policejníředitel Vyhlídal, aby vyšetřili příčiny srážky.< Senátor Nedvěd i poslanec Hrubý uvěřili policejnímu komisaři Freiwaldovi a pracovali si na úplně jiných věcech. Pojednou dostali zprávu, že komisař Freiwald na dvoře Obecního domu mluví ke stávkujícím dělníkům. Ihned tam běželi a opravdu pan policejní komisař měl okolo sebe zástup přes 100 stávkujících dělníků, vybízel je, aby nastoupili práci, sliboval jim za firmu Weisshaus, že dostanou přidáno a končil tím, že vyzval nějakého zřízence firmy, aby si nepsal ty, kteří jsou ochotni ihned začít pracovat. Senátor Nedvěd ihned vystoupil a varoval dělníky před nastupováním práce, upozornil je, že napřed musí býti uzavřena řádná smlouva, podepsaná firmou i oprávněnými zástupci dělnictva a tím zmařil plán pana komisaře na skončení stávky ve prospěch firmy. Pan komisař Freiwald ale, sotvaže senátor Nedvěd začal mluvit, vyzýval ho, aby nemluvil, že není žádná schůze povolena, ačkoli byl on první, který bez povolení úřadů mluvil na dvoře ke stávkujícím dělníkům. Komisař Freiwald prokázal tímto svým vystoupením, že je úplně ve službách firmy Weisshaus a že se mu jedná o to, aby dělníci svůj boj prohráli, nehledí si svých povinností, zanedbává je, ale plete se do záležitostí, do kterých mu ničeho není.

Podepsaní táží se pana ministra vnitra:

1. Je panu ministrovi známo, že v Chustu má policejního komisaře Freiwalda, který v této situaci prokázal naprostou neschopnost, jehož vinou došlo k zatýkání nevinných osob, které musily býti propuštěny, který povoláním vojska jenom vyvolával nepokoj a rozčilení, a který otevřeně pokusil se v zájmu firmy ukončit stávku ve prospěch zaměstnavatele, když předem dal zatknout zástupce odborové organisace, aby dělníci bojující byli bez vedení?

2. Je pan ministr ochoten komisaře Freiwalda ihned suspendovat, vzít do disciplinárního vyšetřování a postarati se o to, aby se dostal na jiné místo, kam se snad hodí, jako kancelářská síla, ale ne jako exponovaný vedoucí úředník?

3. Co hodlá pan ministr učinit, aby pro příště takový to postup policejních orgánů byl znemožněn?

V Praze, dne 27. července 1931.

Nedvěd,
Douda, Stejskalová, Mikulíček, Schwamberger, Hlávka, Kello, Fidlík, Kindl, Pilz, Mezö, Haken.

577/2.

Interpelace

senátora Nedvěda a soudruhů

panu ministru spravedlnosti

ohledně trestních činů Antonína Kovalského z Berehové, t. č. vedoucího stavby na regulaci říčky Chustnice v Chustu.

Dne 12. července vypukla na regulaci říčky Chustnice stávka veškerého dělnictva. Dělnictvo vstoupilo do boje, aby se domáhalo vyšší mzdy, protože podnikatel firma Weisshaus platila za desetihodinnou dobu pracovní 18 Kč a za 11hodinou dobu pracovní 20 Kč. Firma sháněla stávkokaze a podařilo se jí sehnati celkem 6 stávkokazů.

V pondělí 20. července ráno odebrali se stávkující hromadně se senátorem Lokotou v čele na místo, kde stávkokazové pracovali a senátor Lokota oznámil stávkokazům, že na regulaci vypukla stávka a vyzval je, aby nezrazovali své kamarády, nepoškozovali je a zanechali práce. Vedoucí stavby Antonín Kovalský z Berehova uchopil sekeru a hnal se na senátora Lokotu. Senátor Lokota byl nucen se bránit, podařilo se mu Kovalskému sekeru vyrvat a odhodit stranou. Čin Kovalského měl za následek, že policie začala střílet a došlo ke krveprolití, jemuž za oběť padl život mladého dělníka Mikloše Hincáka. O tomto činu Kovalského ví přes sto svědků, z nichž asi 20 bylo vyslechnuto a všichni potvrzují, že Kovalský se sekerou v ruce podnikl útok na senátora Lokotu.

Ačkoliv tento čin Antonína Kovalského obsahuje skutkovou podstatu nějakého zločinu trestního zákona, nebyl Kovalský vzat ani do vazby, ani vyslechnut jako obžalovaný, ani zatčen, pohybuje se úplně volně a je dále vedoucím na stavbě.

Podepsaní táží se pana ministra spravedlnosti:

1. Je panu ministru známo, že Kovalský Antonín spáchal trestný čin zde uvedený?

2. Je pan ministr ochoten dáti prokuratuře v Chustu příkaz, aby ihned zahájila kroky potřebné k poslání žaloby na Antonína Kovalského pro veřejné násilí, spáchané za okolností zvláště nebezpečných?

3. Co hodlá pan ministr spravedlnosti učinit, aby pro příště nebylo možno beztrestně páchat zločiny proti chudému pracujícímu lidu?

V Praze, dne 27. července 1931.

Nedvěd,
Douda, Stejskalová, Schwamberger, Hlávka, Mikulíček, Fidlík, Kello, Kindl, Mezö, Pilz, Haken.

577/3.

Interpelace

senátora Nedvěda a soudruhů

pp. ministrům sociální péče a vnitra

v záležitosti povolení důchodu matce zastřeleného dělníka Mikloše Hincáka v Chustu.

V pondělí dne 20. července t. r. došlo při stávce dělnictva pracujícího na regulaci říčky Chustnice ke srážce s policií. Policisté stříleli do bezbranných dělníků a byli dva zranění, Mikloš Hincák těžce a Bogáč těžce. Mikloš Hincák zemřel následkem zranění ve středu dne 22. července. Zůstala zde stařičká, 70letá matka, která jest úplně bez prostředků a zastřelený Mikloš Hincák byl jejím jediným živitelem. Manžel Julči Hincákové zemřel již před dlouhými lety. Její syn Ivan padl r. 1917 na bojišti v stáří 35 let. Druhý syn Vasil 17letý padl na bojišti v r. 1918, třetí syn Joži 18letý padl na bojišti v r. 1917, čtvrtý syn Juraj vrátil se ze světové války jako těžký invalida se strašnými ranami, dlouhá léta trpěl a konečně následkem zranění utrpěných ve válce zemřel r. 1930. Pátý syn Mikloš byl zastřelen nyní policistou v Chustu při boji za větší skývu chleba pro sebe a svou matku. Šestý syn je ženat, otec několika dětí, proletář a nemůže uživit ani sebe a svou rodinu. Jediná dcera je vdaná a žije taktéž ve velké bídě. Zastřelený Mikloš žil s matkou ve společné domácnosti a odevzdával jí svou chudičkou mzdu, ze které oba byli živi.

Podepsaní táží se pánů ministrů:

1. Je pánům ministrům tento případ znám?

2. Jsou páni ministři ochotni postarati se o to, aby matce zastřeleného Mikloše Hincáka vyplácena byla doživotní renta v takové výši, aby měla zajištěnou skrovnou existenci?

3. Je pan ministr vnitra ochoten podrobiti předpisy pro asistence řádné revisi a učiniti opatření, aby pro příště jakékoliv střílení do bezbranného lidu bylo znemožněno?

4. Co hodlají páni ministři učinit, aby se v budoucnosti takovéto případy neopakovaly?

V Praze, dne 27. července 1931.

Nedvěd,
Douda, Mikulíček, Stejskalová, Kindl, Schwamberger, Pilz, Fidlík, Mezö, Haken, Hlávka, Kello.

 

Překlad ad 577/4.

Interpelace

senátorů Spiese, Stöhra, Luksche, Kahlera a soudr.

panu ministru financí

stran opatření o užívání jazyka při styku berních úřadů s obecními úřady v německém území.

Před několika dny obdržely městské a obecní úřady ve všech skoro německých okresech výnos tohoto obsahu:

>Berní úřad . . . . . . . . . . . . .	Důležité!
č. j. . . . . . .
Věc: Styk státních úřadů
s obcemi v jazykovém ohledu.
Obecnímu úřadu
v . . . . . . . . . . . . . . .

Ve smyslu výnosu zemského finančního ředitelství ze dne 30. května 1931, č. j.v. III-34/148 z r. 1931, má se styk státních úřadů s obcemi díti jen ve státnímjazyku, ježto požadavek německých obcí, aby státní finanční úřady s nimikorespondovaly také v německém jazyku, eventuelně, aby se k jejich úředním přípisůmpřipojoval německý překlad, v předpisech jazykového zákona a jazykového nařízenínemá opory.

Žádáme tudíž tamní úřad, aby nám další korespondenci zasílal jen v jazykustátním.<

Podle tohoto výnosu budou tedy v budoucnosti také ryze německé obecní úřady dostávati od příslušných berních úřadů jen české přípisy, ke kterým nebude připojen ani překlad, a od obecních úřadů se žádá, aby rovněž odpovídaly ve >státnímjazyku<. Žádá se tudíž zcela vážně od starostů venkovských obcí, aby ovládali český jazyk slovem a písmem, čemuž samozřejmě skoro nikde tak není. Bude tudíž výnos, budou-li ho berní úřady přísně zachovávati, míti jen za následek, že přípisy berního úřadu zůstanou jednoduše ležeti a že zmatek, který v daňových otázkách již jest, bude jen ještě větší. Tím mohou býti poškozeny nejen strany, nýbrž také stát utrpí škody, neboť daně bude lze vymáhati ještě obtížněji nežli tomu již beztak jest. Ale na tom byrokratem u zemského finančního úřadu patrně nezáleží. Pro ně je hlavní věcí, aby se >státnímu jazyku< dopomohlo k vítězství všude a také tehdy, když jejich předpis je proti všemu zdravému lidskému rozumu a státu samému na škodu.

Podepsaní členové parlamentu žádají od pana ministra financí, aby tento výnos zemského finančního úřadu byl přiměřeným způsobem co nejdříve modifikován, a aby se styk berních úřadů s obecními úřady německých obcí dál takovým způsobem, aby také zabezpečena byla záruka bezvadného styku. Stát a jeho úřady musí přece v prvé řadě míti největší zájem na tom, aby se tento styk dál bezvadně.

Požadavek novelisace jazykového zákona, který parlamentní zástupcově německého lidu v tomto státě již tak často kladli, nabývá dnes stále vzrůstajícího oprávnění v nejvlastnějším zájmu státu.

Tážeme se pana ministra financí, zdali jest ochoten zrušiti tento výnos finančního zemského ředitelství, jenž odporuje jazykovému zákonu a praktickým potřebám.

V Praze, dne 14. července 1931.

Spies, Stöhr, Lukseh, Kahler,
Lichtneckert, Lippert, Palme, dr Heller, Kostka, Eichhorn, Jokl, Beutel, Reyzl.

577/4 (původní znění).

Interpellation

der Senatoren Spies, Stöhr, Luksch, Kahler und Genossen

an den Herrn Finanzminister

betreffs der getroffenen Verfügung über den Sprachgebrauch bei dem Verkehr der Steuerämter mit den Gemeindeämtern in den deutsehen Gebieten.

Vor einigen Tagen ging den Bürgermeisterund Gemeindeämtern in fast allen deutschen Bezirken ein Erlaß folgenden Inhaltes zu:

>Steueramt . . . . . . . . . . . . .	Wichtig!
Č. j. . . . . . .
Betrifft: Verkehr der staatlichen Behörden mit den Gemeinden in sprachlicher Beziehung.
An das Gemeindeamt
in . . . . . . . . . . . . . . .

Im Sinne des Erlasses der Finanzlandesdirektion vom 30. Mai 1931, č. j. v. III-34/148vom Jahre 1931 soll der Verkehr der staatlichen Behörden mit den Gemeinden nur in derStaatssprache erfolgen, da die Forderung der deutschen Gemeinden, daß die staatlichenFinanzbehörden mit ihnen auch in deutscher Sprache korrespondieren, eventuell daß ihrenamtlichen Zuschriften eine deutsche Übersetzung angeschlossen wird, in den Vorschriftendes Sprachengesetzes und der Sprachenverordnung keine Stütze hat.

Wir ersuchen daher das dortige Amt, uns die weitere Korrespondenz nur in derStaatssprache auszuhändigen.<

Nach diesem Erlasse werden in Hinkunft also auch den rein deutschen Gemeindeämtern von den zuständigen Steuerämtern nur čechische Zusehriften zugehen, denen nicht einmal eine Übersetzung beiliegt, und von den Gemeindeämtern wird verlangt, daß sie ebenfalls in der >Staatssprache< antworten. Man verlangt also allen Ernstes von den Vorstehern der Landgemeinden, daß sie die čechisehe Sprache in Wort und Schrift beherrschen, was selbstverständlich fast nirgends der Fall ist. Daher wird der Erlaß, wenn er von den Steuerämtern rigoros befolgt wird, nur zur Folge haben, daß die Zuschriften des Steueramtes einfach liegen bleiben und das Durcheinander, das in Steuerfragen schon besteht, nur noch größer wird. Dadurch können nicht nur die Parteien gesehädigt werden, sondern auch der Staat wird dabei zu Schaden kommen, denn die Steuern werden noch schwerer einzutreiben sein, als es ohnehin schon der Fall ist. Aber daran liegt den Bürokraten des Landesfinanzamtes anscheinend nichts. Für sie ist die Hauptsache, daß der >Staatssprache< überall und auch dann zum Siege verholfen wird, wenn ihre Vorschreibung gegen allen gesunden Menschenverstand ist und dem Staat selber zum Nachteile gereicht.

Die gefertigten Parlamentarier fordern vom Herrn Finanzminister, daß dieser Erlaß des Landesfinanzamtes in entsprechender Weise ehestens modifiziert wird und daß der Verkehr der Steuerämter mit den Gemeindeämtern der deutschen Gemeinden in jener Weise erfolgt, daß die Gewähr einer klaglosen Abwicklung des Verkehres auch gesichert erscheint. Der Staat und seine Ämter müssen doch in erster Linie an der klaglosen Abwicklung dieses Verkehres das größte Interesse haben.

Die von den parlamentarischen Vertretern des deutschen Volkes in diesem Staate bereits so oft erstellte Forderung der Novellierung des Sprachengesetzes gewinnt heute immer mehr und mehr an Berechtigung im ureigensten Interesse des Staates.

Wir fragen den Herrn Finanzminister, ob er bereit ist, diesen dem Sprachengesetze, und den praktischen Bedürfnissen widersprechenden Erlaß der Finanzlandesdirektion außer Kraft zu setzen.

Prag, den 14. Juli 1931.

Spies, Stöhr, Luksch, Kahler,
Lichtneckert, Lippert, Palme, Dr Heller, Kostka, Eichhorn, Jokl, Beutel, Reyzl.

Překlad ad 577/5.

Interpelace

senátorů Stöhra, Lipperta, Luksche, Kahlera a soudr.

na veškerou vládu

stran nedostatečné jazykové znalosti státních úředníků v okresu Planá.

V okresu Planá, jehož obyvatelstvo z 97% je německé národnosti a jehož česká menšina vlastně se skládá jen ze státních úředníku a zřízenců, kteří sem byli přeloženi po převratu, a z několika majitelů zbytkových statků s příslušníky, došlo již tak daleko, že se na vedoucí místa státních úřadů povolávají osoby, které se s obyvatelstvem, jež mluví pouze německy, nemohou vůbec dorozuměti. Tak na příklad přednosta zdejší berní správy nemůže s německou stranou jednati německy, nýbrž potřebuje k tomu tlumočníka. Připomíná se, že u tohoto úřadu není již vůbec žádného německého úředníka. Lesní inženýr pro západní Čechy, přidělený okresnímu úřadu v Plané, není rovněž mocen německého jazyka a nemaže jednati s německými stranami. Podobné poměry jsou také u jiných úřadů okresu Planá.

Tato okolnost má velký hospodářský význam pro obyvatelstvo okresu a obzvláště pro zemědělské obyvatelstvo, které přirozeně má méně příležitosti učiti se cizím jazykům nežli stav obchodnický a živnostenský. Zemědělci se tímto způsobem znemožňuje, aby své věci a stížnosti přednostům státních úřadů přednesl sám, ježto úřednictvo úřady stále nedostatečněji ovládá německý jazyk.

Mluvě, v okresu Planá obvyklé, a nářečí, obyvatelstvem většinou užívanému, úředníci tamních státních úřadů vůbec nerozumějí, což obzvláště u bezpečnostních orgánů, jako u četnictva a finanční stráže, znamená velkou nevýhodu.

Podepsaní dovolují si žádati veškerou vládu, aby poměry v úřednictvu u státních úřadů okresu Planá, pokud jde o jeho jazykovou kvalifikaci, upravila tak, jak se to v zájmu bezvadného styku úřadů s obyvatelstvem jeví bezpodmínečně nutným. Úředníci, kteří jazykově nejsou dostatečně kvalifikováni, nahrazeni buďtež co nejdříve úředníky přiměřeně a dostatečně kvalifikovanými.

V Praze, dne 15. července 1931.

Stöhr, Lippert, Luksch, Kahler,
A. Scholz, Lichtneckert, Kostka, Dr Heller, Palme, Eichhorn, Jokl, Reyzl, Beutel, Stark.

577/5 (původní znění).

Interpellation

der Senatoren Stöhr, Lippert, Luksch, Kahler und Genossen

an die Gesamtregierung

betreffs mangelnder Sprachkenntnis der Staatsbeamten im Bezirke Plan.

Im Planer Bezirke, dessen Bevölkerung zu 97% deutscher Volkszugehörigkeit ist und dessen čechische Minderheit eigentlich nur aus den nach dem Umsturze hieher versetzten Staatsbeamten und Angestellten und einigen Restgutbesitzern mit Anhang besteht, ist es bereits soweit gekommen, daß an die leitenden Stellen der Staatsämter Personen berufen werden, die sich mit der nur deutsch sprechenden Bevölkerung überhaupt nicht verständigen können. So ist z. B. der Vorstand der hiesigen Steueradministration nicht im Stande, mit einer deutschen Partei deutsch zu verhandeln, sondern bedarf hiezu eines Dolmetsches. Es wird bemerkt, daß bei diesem Amte überhaupt kein deutscher Beamter mehr tätig ist. Der der Bezirksbehörde in Plan zugeteilte Forstingenieur für Westböhmen ist ebenfalls der deutschen Sprache nicht mächtig und kann mit deutschen Parteien nicht verhandeln. Ähnliche Verhältnisse bestehen auch bei anderen Ämtern des Bezirkes Plan.

Dieser Umstand ist von großer wirtschaftlichen Bedeutung für die Bevölkerung des Bezirkes und besonders für die landwirtschaftliche Bevölkerung, die natürlich weniger als der Kaufmanns- und Gewerbestand auf die Erlernung fremder Sprachen eingestellt ist. Dem Landwirte wird es auf diese Weise unmöglich gemacht, seine Anliegen und Beschwerden den Vorständen der Staatsämter selbst vorzubringen, zumal die Beamtenschaft der Ämter die deutsche Sprache immer mangelhafter beherrscht.

Die im Bezirke Plan in Übung stehende Mundart und der vonder Bevölkerung meist gebrauchte Dialekt wird von den Beamten der dortigen Staatsämter überhaupt nicht verstanden, was besonders bei den Sicherheitsorganen wie Gendarmerie und Finanzwache ein großer Nachteil ist.

Die Unterfertigten erlauben sich die Gesamtregierung zu ersuchen, die Verhältnisse in der Beamtenschaft bei den Staatsämtern des Bezirkes Plan bezüglich deren sprachlicher Qualifikation so zu regeln, wie es im Interesse eines klaglosen Verkehres zwischen Amt und Bevölkerung unbedingt notwendig erscheint. Die in sprachlicher Hinsicht nicht entsprechend hinreichend qualifizierten Beamten sind ehetunlichst durch entsprechend ausreichend qualifizierte Beamte zu ersetzen.

Prag, den 15. Juli 1931.

Stöhr, Lippert, Luksch, Kahler,
A. Scholz, Lichtneckert, Kostka, Dr Heller, Palme, Eichhorn, Jokl, Reyzl, Beutel, Stark.