Senát Národního shromáždění R, Čs. r. 1931.
III. volební období.
5. zasedání.
Tisk 597.
Návrh
senátorů Mikulíčka, Mezö, Lokoty a soudr.
na vydání zákona k zmírnění následků krise, postihující domkáře a drobné rolníky.
Senát Národního shromáždění republiky Československé se usnesl:
Zákon
ze dne...............................
o zmírnění následků krise, postihující domkáře a drobné rolníky.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Domkáři a rolníci, jichž roční příjem nepřesahuje 16.000 Kč, jsou osvobozeni ode všech přímých daní.
§ 2.
Domkářům a rolníkům, jichž roční příjem obnáší nejméně 16.000 Kč, nepřesahuje však 24.000 Kč, snižují se všechny přímé daně na polovinu.
§ 3.
Proti domkářům a rolníkům, jichž roční příjem nedosahuje 16.000 Kč, zastavují se daňové exekuce a všecky jejích daňové dluhy se škrtají.
§ 4.
1) Stát poskytuje 75 milionů Kč vlastních prostředků jako první část k bezodkladné sanační akci existenčně ohrožených domkářů a rolníků, uvedených v §u 1.
2) Z obnosu 75 milionů Kč přiděluje se zemi české 20 mil. Kč, moravsko-slezské 15 mil. Kč, Slovensku 25 milionů Kč a Podkarpatské Rusi 15 milionů Kč.
3) Podpory ze sanační akce vyplácejí okresní úřady za účasti a kontroly výborů domkářů a drobných rolníků uvedených v §u 1.
§ 5.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 6.
Provedením pověřují se ministři financí a sociální péče.
Odůvodnění.
S všeobecnou krisí kapitalismu projevila se i v Československu krise zemědělská. Také ona vyplývá z kapitalistického řádu. Ani návrh tohoto zákona nemůže zemědělskou krisi úplně odstraniti. Jedná se mu pouze o zmírnění následků krise domkářů a drobných zemědělců, jež jsou krisí nejvíce dotčeni a přímo existenčně ohroženi. Jejich stav je zhoršován daňovou politikou státu, jež přesunuje daňová břemena na vrstvy hospodářsky slabé, aby ulevila zámožným. I tvrdá praxe ve vybírání daní obrací se na venkově proti domkářům, malým rolníkům a živnostníkům, což se projevuje nemilosrdnými soudními daňovými exekucemi. Ty se vyskytují hromadně zejména v krajích chudších, pak na Slovensku a Podkarpatsku, konečně také i u drobných nabyvatelů půdy pozemkovou reformou. Ochrannými zemědělskými cly - jak zkušenost ukázala - není malým a středním rolníkům pomoženo. Nynější celní politikou vydělávají jen velkostatkáři a spekulanti, za to malorolník nese tíhu stoupající drahoty. Pracující rolníky nejvíce tíží dluhy, daně, exekuce a všeobecná drahota jejich potřeb. Proto zmírnění daňového břemene, zastavení daňových exekucí, škrtnutí dlužných daní a vyvazení z dluhů vůbec jsou nejnaléhavější požadavky pracujícího zemědělského lidu. Tento zákon má být pouze rychlou pomocí a nejenom úmyslem vyčerpat požadavky všechny. Některé z nich uplatňujeme v jiných návrzích, zejména též okamžitou pomoc domkářům, drobným rolníkům a živnostníkům, postiženým letošními živelními pohromami. Jelikož krise přivodila v četných případech úplné zhroucení hospodářsky slabých existencí drobných rolníků, navrhujeme v § 4, aby stát poskytl z vlastních prostředků 75 milionů Kč jako první část k bezodkladné jejich sanaci. Náklady, vzešlé tímto zákonem, odhadujeme na 1.500 milionů Kč, jež budou uhrazeny okamžitým zvýšením přímých daní uvalených na velkostatkáře, průmyslové velkopodniky, akciové společnosti, banky a milionáře. Návrh v tomto směru předloží Národnímu shromáždění vláda. Po stránce formální navrhujeme, aby byl návrh přikázán výborům zemědělskému, sociálně-politickému a rozpočtovému.
V Praze, dne 10. října 1931.
Mikulíček, Mezö, Lokota,
Bouda, Schwamberger, Fidlík, Kello, Stejskalová, HIávka, Kindl, Pilz, Haken.