Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovým protokolem ze dne 23. září 1931 k obchodní úmluvě sjednané mezi republikou Československou a Francií dne 2. července 1928, uvedeným v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. září 1931, č. 148 Sb. z. a n.

I.

Změnou platné obchodní smlouvy, stanovenou tímto dalším dodatkem, připuštěno, resp. již provedeno zvýšení některých celních položek k ochraně některých oborů domácí výroby jednak zemědělské, jednak průmyslové vzájemnými ústupky.

Na straně francouzského celního tarifu jsou změny tyto: Koupací pláště a ručníky, pro které platila sazba 15% z ceny budou na příště proclívány za sazby příslušných tkanin se zvláštní konfekční, přirážkou 10% těchto sazeb. Dále uvolňuje se pro Francii vázanost cla na pražce a řezivo, ke zvýšení však posud nedochází pro vázanost Francie smlouvami s jinými státy. Doposud nevyváželi jsme pro nákladnost dopravy do Francie pražců vůbec a řezivo jen mimořádně (v roce 1930 320 vagónů měkkého a 52 dubového); na dobu tří let přiznává se nám ještě dovozní kontingent ročních 1500 vagonů za posavadní clo. Konečně vzdáváme se vázanosti smluvního cla na chmel, které zvyšuje se z posavadních 125 fr. na 400 fr. za 100 kg; povoluje se nám však, a to trvale, dovoz 8000 q (pro běžící rok výjimečně 9000 q) za nižší sazbu 200 fr.

Naší výrobě polohedvábných krajek a krajkových šátků, provozované po většině po domácku v horských krajinách, dostává se navzájem vydatné ochrany tím, že místo posavadní smluvní sazby 6875 Kč za 1 q nastoupí autonomní sazba 30.000 Kč za 1 q, která tím nabývá účinnosti i proti tíživé soutěži Německa na našem trhu. Dále pak zjednána dodatkem tímto účinnější ochrana zemědělské výrobě některých semen tím, že na místo posavadní smluvní sazby 60 Kč nastupuje autonomní sazba 150 Kč za 1 q.

Zahraniční výbor doporučuje slavnému senátu, aby projevil souhlas s uvedeným dodatkovým protokolem.

V Praze, dne 3. listopadu 1931.

II.

V dodatkovém protokolu ze dne 23. září 1931 shodly se vlády republiky Československé a Francie na některých ustanoveních k obchodní úmluvě česko-slovensko-francouzské, sjednané dne 2. července 1928 v Paříži.

Podle znění tohoto dodatkového protokolu vzdávají se oba státy vázaného cla na některé výrobky a upravují dle nové dohody svoje celní sazby. Tak u položky ex 460 francouzského celního sazebníku vzdává se republika naše vázání cla pro koupací pláště a ručníky, neboť tyto konfekční výrobky byly při dovozu do Francie vyclívány sazbou daleko nižší než látky ke zhotovení jejich sloužící. Zboží toto bude nyní vyclíváno podle položky 460 sexies francouzského celního sazebníku. Francie oproti tomu vzdala se zase vázaného cla na polohedvábné krajky a krajkové šátky, vyclívané podle položky 235 československého celního sazebníku. Uvedené toto kvalitně lepší a dražší zboží bylo dováženo z Francie k nám za sazbu 6875.- Kč za 100 kg, kdežto horší zboží bavlněné toho druhu vyclíváno bylo třikráte vyšší sazbou (22.500.- Kč za 100 kg). Dohoda tato prospěje zejména našim drobným výrobcům krajek a šátků v pohorských krajích, kteří těžce trpí neutěšenými poměry hospodářskými.

Republika Francouzská vzdává se vázaného cla, jež jí bylo poskytnuto dosavadní obchodní smlouvou pro dovoz semen do Československa, a to jiných než řepných a jehličnatých stromů, uvedeného v položce č. 52 československého celního tarifu sazbou 60.- Kč za 100 kg. Tím poskytuje Francie našemu státu možnost chrániti účinněji výrobu semen, jejichž vývoz do ciziny stále stoupá.

Dohodovým protokolem vzdává se republika Československá vázaného cla na dříví, a to u celé položky 128 bis francouzského celního sazebníku. Francie odůvodňovala tento svůj požadavek tím, aby mohla čeliti proti ruskému dumpingu se dřívím ve Francii. My vyhověli jsme této žádosti proto, že Francie nám stanovila kontingent pro vývoz našeho dříví do Francie, a to za staré clo. Stalo se tak se zřetelem na zvláštní poměry dřevařského trhu v Československu v důsledku smrští, které zpustošily jeho lesy. Republika Československá bude požívati přechodně dovozního kontingentu 45.000 tun za dnešní celní sazbu. Tento kontingent dříví bude rozvržen na dobu tří let po 15.000 tunách ročně. Dříví takto dovezené bude podléhati formalitě osvědčení o původu.

Konečně vzdává se republika naše podle sjednaného protokolu vázaného cla na chmel, který se vyclíval podle položky 160 francouzského celního tarifu sazbou 125 franků za 100 kg. Clo toto bude nyní zvýšeno na chmel na 400 franků za 100 kg. Vláda francouzská odůvodňovala nutnost zvýšení cla na chmel tím, že skoro všechny evropské státy mají clo daleko vyšší než Francie, a to má za následek, že francouzská produkce chmele je vážně ohrožena. Upozorňovala Francie i nás, že z tohoto nízkého cla nemá zisk náš stát, nýbrž jen ty státy, které produkují chmel jakosti daleko horší. Nicméně však vláda francouzská povolí za sazbu 200 franků za 100 kg v mezích ročního kontingentu 8000 q čisté váhy dovoz chmele československého původu v původním balení, upraveného podle ustanovení československého zákona čís. 297 ze dne 12. srpna 1921 a podle prováděcího nařízení č. 217 ze dne 8. srpna 1922, opatřeného pečetí úředního orgánu československé vlády a doprovázeného ověřovací listinou, vydanou ústavem úředně k tomu zmocněným. Stanovený kontingent 8000 q chmele odpovídá přibližně průměrnému dovozu československého chmele do Francie za poslední léta. Dostává se tím uspokojení československým vývozním zájmům pro odbyt chmele ve Francii, takže touto dohodou nebude vzájemný obchod mezi zpřátelenými státy nijak ob-mezen, ba spíše prohlouben.

Národohospodářský výbor senátu jednal o sjednaném dodatkovém protokolu ve své schůzi dne 20. října 1931 a usnesl se doporučiti jej slavnému senátu ke schválení, a to tak, jak uvedeno jest ve vládním návrhu tisk senátu č. 589, i s příslušným schvalovacím usnesením.

V Praze, dne 21. října 1931.