1. ministra sociální péče na interpelaci sen. F. Nováka a druhů ve věci sociálních opatření týkajících se zaměstnanců ve vyšších soukromých službách (tisk 179/1)...........str. 1

2. vlády na interpelaci sen. Hakena a soudr. o návrhu zákona o jízdě motorovými vozidly (tisk 433/4)................. " 2

3. ministra národní obrany na interpelaci sen. Nentvicha a druhů ve věci usmrcení a zranění civilních osob vojenským ručním granátem v Košicích (tisk 492)............ " 3

4. ministra financí na interpelaci sen. Thoře a druhů v otázce limitu přirážek samosprávných svazků (tisk 566/1).................................. " 4

Provedení voleb do orgánů Všeobecného penzijního ústavu a jeho úřadoven, jakož i ústavů náhradních, předpokládá vydání volebního řádu po rozumu § 102 zákona č. 26/1929 o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Příslušná osnova byla ministerstvem sociální péče již vypracována a jest předmětem projednávání v řízení meziministerském. Přípravu voleb sleduje též ministerstvem sociální péče vypracovaný návrh zákona na změnu §§ 193 a 195 pensijního zákona, jenž jest rovněž ve stadiu meziministerského řízení.

Osnovu zákona o úpravě služebních a pracovních poměrů soukromých zaměstnanců ve vyšších službách vypracovalo již svého času ministerstvo spravedlnosti, do jehož kompetence v prvé řadě náleží úprava této věci. Také tato osnova jest v meziministerském připomínkovém řízení.

Ministerstvo sociální péče vypracovalo na podkladě elaborátu býv. ministerské komise pro novelisaci pensijního pojištění referentský návrh zákona o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Návrh tento až na přechodná ustanovení byl zaslán již ministerstvům a ostatním ústředním úřadům k předběžnému vyjádření. Kromě připomínek ústředních úřadů došly však též vyjádření a návrhy na organisaci nemocenského pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách od odbojových organisací úřednických a zřízeneckých. Protože návrhy na úpravu této organisace byly protichůdné, zaslalo je ministerstvo sociální péče k vyjádření členům býv. subkomise pro nemocenské pojištění zaměstnanců ve vyšších službách, dále odborovým organisacím úřednickým a zřízeneckým, svazům nemocenských pojišťoven, jakož i nemocenským pojišťovnám, které výlučně nebo převážně pojišťují zaměstnance podléhající penzijnímu pojištění. Bývalá subkomise pro novelisaci pensijního pojištění zřídila si ke zkoumání otázky organisace nemocenského pojištění zvláštní výbor.

Pokud jde o otázku započítání nepojištěné doby služební, poukazuje se na zákon ze dne 14. července 1931, č. 105 Sb. z. a n. o zvýšení dávek pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, odpovídajícím započtení poloviny nepojištěné doby služební.

V Praze, dne 14. října 1931.

Ministr sociální péče:

Dr Czech v. r.

1. Svaz řidičů automobilů byl stejnou měrou, jako všecky ostatní zájmové organisace, přizván k spoluúčasti na přípravných pracích osnovy zákona o jízdě motorovými vozidly tím, že mu byl stejně, jako ostatním, zaslán referentský návrh osnovy k vyjádření, čímž mu byla stejnou měrou, jako ostatním zájmovým organisacím, dána možnost, aby sdělal úřadu, osnovu připravujícímu, svá přání a návrhy. Větší měrou než právě uvedeno, nebyla žádná jiná organisace zájemců přibrána ke spolupráci.

2. Úřady, jež se účastnily prací při sdělávání osnovy zákona o jízdě motorovými vozidly, přihlížely stejnou měrou ku všem došlým námětům a požadavkům a posuzovaly je ze stejného hlediska bez ohledu na to, kým byly podány; hlavním vodítkem při tomto posuzování byla zásada, že do osnovy pojmouti jest jen takové předpisy, jež jeví se nutnými s hlediska veřejné bezpečnosti. Pokud tedy připomínky zájmových skupin sledovaly cíle jiné, nebylo možno jim při textaci osnovy vyhověti, a stejně i tehdy, přišla-li zúčastněná ministerstva k názoru, že navrhovaná opatření jdou dále, než veřejná bezpečnost bezpodmínečně vyžaduje, takže znamenají buď zbytečné zatěžování administrativních úřadů, nebo ohrožují další vývoj automobilismu nebo konečně jeví se nesociálními tím, že ztěžují nejchudším vrstvám obyvatelstva možnost výdělku.

Z těchto hledisek byly posuzovány i došlé připomínky organisací řidičských, jež byly zvláště učiněny předmětem jednání nejširších meziministerských porad, a možno říci, že v mezích shora vytčených bude jim v konečné textaci osnovy vyhověno.

3. S osnovou zákona, o jízdě motorovými vozidly nebyly dělány tajnosti, poněvadž již první referentský návrh, z něhož byly jasně patrný zásady zamýšlené úpravy, byl, jak shora již uvedeno, rozeslán všem zájemníkům. Konečně byl dán souhlas k tomu, aby text osnovy, zpracovaný na základě došlých připomínek a dohodnutý mezi dvěma na věci nejvíce zúčastněnými ministerstvy, byl otisknut v oficielním časopisu největší zájmové organisace, aby tak byla zúčastněná veřejnost seznámena s tímto textem.

O sdělení tohoto textu osnovy Svazu řidičů automobilů požádán byl toliko telefonicky vrch. odb. rada ing. Janák, jenž odkázal žadatele na příslušný legislativní odbor. Těmito odbor nebyl však zmíněným Svazem o sdělení testu osnovy ani písemně, ani ústně požádán, a kdyby se tak bývalo stalo, bylo by žádostí Svazu řidičů automobilů jistě vyhověno.

Nové rozesílání osnovy k vyjádření všem interesovaným kruhům není v tomto stadiu osnovy jíž zamýšleno, poněvadž jednak přání zájmových organisací jsou úřadu již známa z předběžné písemné ankety, jednak by podobný postup konečné projednání osnovy opět značně oddálil.

4. Oficielní časopis Autoklubu není oficielním orgánem ministerstva veřejných prací, avšak Autoklub republiky československé jest klubem. Zmocněným k vydávání mez, jízd, výkazů.

5. Má státi místo ťJanáčekŤ správně Janák. Zmíněný jest úředníkem ministerstva veřejných prací, kterému se dostalo v roce 1920 presidiálního povolení, aby vykonával v soukromém čase funkcí šéfredaktora klubovního časopisu ťAutoŤ.

6. Osnova zákona o jízdě motorovými vozidly (bude vládou předložena Národnímu shromáždění, jakmile budou odstraněny všecky překážky, jež tomu dosud bráni. Jak již shora uvedeno, byla organisace řidičů během přípravných prací již přibrána k spoluúčastí, stejně jako ostatní zájmové organisace, a to v rozsahu při sdělávání vládních návrhů zákonů obvyklém. Při sdělávání definitivního textu osnovy jest pak k návrhům organisací řidičů z povolání přihlíženo stejným způsobem, jako k návrhům ostatních zájmových skupin.

V Praze, dne 24. října 1931.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

V důsledku katastrofálního neštěstí, jehož se interpelace týká, nařídil jsem ihned po výbuchu, aby s Veškerou přísností a se visím urychlením bylo vykonáno šetření administrativní a aby bylo zavedeno i řízení soudní za účelem zdělá objektivního zjištění, zdali a do jaké míry nesou na neštěstí vinu buď některá vojenská osoba nebo některý vojenský orgán.

Jelikož zavedené trestní řízení je v proudu a nemohu jeho výsledek předbíhali, jsem nucen omeziti se toliko na tuto odpověď.

Aby k podobným neštěstím, pokud jest to vůbec v lidských sílách, nedocházelo, byla vydána jíž dříve řada bezpečnostních a zjišťovacích opatření k ochraně vojska i občanstva hlavně předpisy o střelbě z různých zbraní, o vrhání ostrých ručních granátů, o ničení nevybuchlých ručních granátů a min, o ukládání a převážení výbušných látek a o manipulaci s nimi. Jelikož k neštěstím docházelo i přes tato jinak podrobná ustanovení, nařídil jsem jejich revisi a učinil jsem na základě pečlivého studia a posudku vojenských odborníků další dalekosáhlá bezpečnostní a zajišťovací opatření, jimiž byly dosavadní předpisy do značné míry doplněny a zostřeny.

Zároveň jsem přísně nařídil, aby nejen cvičitelé, nýbrž i velitelé, dozírající na tento výcvik, osvojili si znalosti všech nových předpisů a aby je také svědomitě prováděli.

Pro příště jest postup při cvičeních ostrými granáty upraven takto:

Posádkový velitel jest povinen před začátkem každého cvičení upozorniti okolní obyvatelstvo prostřednictvím obecních (městských) úřadů, kdy se bude cvičení konati a poučiti je, že jest životu nebezpečno dotýkati se nevybuchlých součástek munice a že jest nutno každý podobný nález okamžitě oznámiti nejbližšímu starostovi nebo nejbližší četnické stanici a dbáti pokynů strážních vojínů uzavírajících ohrožený prostor. Příslušné oběžníky nutno v okolních obcích vyvěsiti nebo ústně vyhlásiti a také ve školách předčítati. Aby zejména školní mládež byla co nejnázorněji poučena, jsou posádkoví velitelé povinni po dohodě s místní školní radou a školními radami okolních obcí, uspořádati na začátku školního roku výstižnou přednášku o nebezpečnosti munice a varovati žactvo, aby se nevybuchlých střel nedotýkalo.

Před každým cvičením musí býti celé granátové cvičiště prohledáno, aby bylo zjištěno, nejsou-li tam nezničené granáty nebo střepiny od předchozího cvičení. Dále musí býti zjištěno, zda obě ohrady cvičiště a výstražné tabulky jsou neporušeny a dopadiště granátů urovnáno. Po každém cvičení musí býti provedena nová do nejpečlivější prohlídka a prohlédnut i celý prostor mimo cvičiště na 100 m od vnější stěny ohrady. Provedené prohlídky a jejich výsledek jakož i celý postup vrhání granátů nutno zapisovati do zvláštního záznamu, který po cvičení se uloží u posádkového velitele, jenž jest povinen do seznamu nahlížeti a zjištěné závady okamžitě odstraniti.

Dozor a kontrola nad zachováním těchto bezpečnostních opatření jest co nejdokonalejší. Při cvičení funguje řada odpovědných vojenských orgánů, jejichž kompetence jest podrobně ustanovena. Zejména nově byl zaveden stálý orgán - správce cvičiště - který musí býti každému cvičení přítomen a sledovati, zdali se dodržují platné předpisy.

Zostřena byla dále opatření pro případ, že by vržený granát neexplodoval. Tu nutno ihned cvičení přerušiti a po uplynutí 3 minut granát za pomoci pyrotechnika ihned zničiti. Aby zničení nevybuchlého granátu (střepiny) bylo úplné, jsou vydány další velmi podrobné předpisy, jak si má pyrotechnik počínati a jaké kontrole při tom podléhá.

Cvičiteli se ukládá, aby let granátu i jeho dopad a výbuch pozoroval periskopem.

Nebyl-li granát přes usilovné hledání nalezen, jest nařízeno ponechati na místě strážné vojíny tak dlouho, dokud se nenajde. Posádkový velitel jest povinen ihned upozorniti obecní (městské) úřady posádky a obci v okolí cvičiště, že nevybuchlý granát, střela nebo mina nebyla nalezena. Dokud se nenajde, nesmí se cvičiště používati.

Pokud se týká cvičiště samého, nařídil jsem, aby bylo obehnáno ještě jednou ohradou z ostnatého drátu. Vchod do cvičiště musí býti v době mimo cvičení bezpečně uzavřen. Tráva v cvičišti a v prostoru 100 m od vnější ohrady musí býti pokosena a půda urovnána, aby se daly nevybuchlé granáty a jejích střepiny snadno nalézti.

Jest dále nařízeno, aby rozměry cvičiště byly přezkoumány a kde nevyhovují, byly přiměřeně rozšířeny.

Je-li dopadiště na svahu, musí býti vykopán na příslušném místě příkop, aby se granáty nemohly vykutálet ze cvičiště.

Před cvičištěm musí býti umístěny výstražné tabulky, obsahující zákaz vstupu do ohrady a sbírání nevybuchlých granátů a střepin s upozorněním na nebezpečí života. Nápis ven obrácený musí býti dobře čitelný.

Z těchto jen stručně uvedených opatření je zřejmo, že vojenská správa má nejlepší vůli a učinila vše, co je v její moci, aby napříště k úrazům způsobeným nevybuchlými střelami nedocházelo. Bohužel setkávají se mnohdy všechny tyto dobře míněné rady, zákazy a pokyny s nepochopením u občanstva a specielně u mládeže. To se také ukázalo při neštěstí u Košic. Nebýt přímo bezpříkladné lehkovážnosti jednoho (16ti letého) hocha, který ač na místě varován, nalezený granát nožem rozebíral a do něho tloukl, až jej přivedl k výbuchu, nebylo by bývalo ani k tomuto neštěstí došlo.

Přes to, že bezprostřední vina postižených na tomto neštěstí jeví se nepopiratelnou, učinil jsem další opatření, aby příbuzným čtyř obětí byly uhrazeny pohřební výlohy a mimo to, aby za všechny zraněné byly zaplaceny výdaje nemocniční.

O dalších požadavcích stírán bolestného a pod. se dosud jedná a bude o nich rozhodnuto, jakmile rodiče postižených doplní původně podané neúplné žádosti a jakmile pak bude skončeno předepsané šetření o oprávněnosti jejich nároků.

V Praze, dne 10. října 1931.

Ministr národní obrany:

Dr Viškovský v. r.

Důsledky poslední úpravy samosprávných financí, provedené zákonem ze dne 27. listopadu 1930, čís. 169 Sb. z. a n. nejsou dosud plně známy a nemohly se také dosud ve finančním hospodářství svazků samosprávných projeviti plně důsledky zákona čís. 167/1930 Sb. z. a n., kterým byl změněn a doplněn zákon o daních přímých. Se zřetelem k tomu nemám tou dobou náležitého podkladu pro to, abych mohl prohlásiti, jakým způsobem bude řešena příští úprava samosprávných financí a s ní související otázka limitu přirážek.

V Praze, dne 17. října 1931.

Ministr financí:

Dr Trapl v. r.