Všeobecný vývoj hospodářské a výrobní krise v R. Č. vytvořil za posledních čtrnáct měsíců velmi těžkou situaci soukromých zaměstnanců, z nichž nejvíce jsou postiženi soukromí zaměstnanci zejména v textilním a kovodělném průmyslu; kovodělný průmysl byl také jedním z prvních průmyslových výrobních odvětví, jenž vystavil své zaměstnance nepříznivým sociálním účinkům racionalisace, prováděné v dalekosáhlých mezích a později důsledkům výrobní a hospodářské krise, jejíž průvodní zjev, nezaměstnanost, zasáhl i v katastrofální míře i nejmocnější koncern těžkého průmyslu. Tisícové hromadně propuštěných úředníků z kovodělného průmyslu zbaveni jsou na delší dobu své existence a zajištění svých rodin, a ostatní, dosud zaměstnaní, hledí s největšími obavami vstříc blízké budoucnosti. Nezaměstnanost kovodělného průmyslu je ve stálém vzestupu a dokončené přípravy pro sloučení v automobilovém průmyslu (Škodovy závody, Českomoravská automobilka) a chystaná další koncentrace, vyřadí ještě nemalé procento úřednictva z výrobního procesu. Nejen Škodovy závody, Českomoravská strojírna a automobilka, ale i kovodělný průmysl na Moravě (Královopolská strojírna, První brněnská strojírna, Vítkovice), ale i zbrojovky (Strakonice, Brno), továrny na letadla. menší železárny a strojírny (Bořek, Holoubkov, Rokycany), výroba kovového zboží (Mewa, Waldes) atd. provedly již, anebo ohlašují další snížení počtu zaměstnanců a současně diktují úřednictvu snížení platu, pro které není dostatečných objektivních národohospodářských předpokladů. Konstatujeme, že propouštění zaměstnanců není zaviněno jen důsledky hospodářské krise, ale i následky cenové politiky kartelů, nehospodárnosti, nepředvídavosti, protekčního systému, zaměstnávání cizinců a státních pensistů a anarchie v komerčním a technickém vedení.

Systém soukromokapitalistického podnikání nejen že zbavuje tisíce rodin existence, ale využívá i nadbytku sil na trhu práce ke zhoršování služebních podmínek, ba nutí soukromé zaměstnance k práci přes čas, a to bez náhrady, v době, kdy statistika vykazuje další vzrůst nezaměstnanosti inteligence.

K rozsahu a vývoji nezaměstnanosti soukromých zaměstnanců uvádíme tato data: Počet hlášených nezaměstnaných ke dni 31. srpna 1930 činil 87.146, počet hlášených nezaměstnaných ke dni 31. srpna 1931 činil 213.845. Podle vývoje nezaměstnanosti v R. Č. lze odhadnouti z celkového poetu hlášených nezaměstnaných k shora uvedenému datu v roce 1930 počet nezaměstnaných soukromých zaměstnanců na jedno procento, t. j. 871; v roce 1931 pět procenit, t. j. 10.690 soukromých zaměstnanců.

Konstatujeme, že vývoj překotného vzrůstu nezaměstnanosti v řadách soukromých zaměstnanců byl provázen těmito sociálními zjevy v jejich služebním poměru:

1. Výpovědní lhůty kvartální byly zaměstnavateli jednostranně sníženy na nejkratší dobu, t. j. na jeden měsíc (odst. 2. § 20 zák. o obch. pomoc.), zejména u firem Škodovy závody, Českomoravská-Kolben-Daněk, Asap, Mewa a j.

2. Soukromí zaměstnanci byli hromadně propouštěni na základě zkrácených výpovědních lhůt (tak na př. Škodovy závody propustily od 1. října 1930 do 1. října 1931 téměř 2000 zaměstnanců ve vyšších službách).

3. Platové podmínky jsou zhoršovány ustanovením, že v měsíčním pevném platu je již přihlíženo i k úplatám za případnou práci přes čas (Škodovy závody, Mewa a j.).

4. Zmíněného ustanovení, jímž zavedena bezplatná práce přes čas, je nadměrně využito vnucenou prací přes čas, při níž není šetřeno ani základních ustanovení zákona o 8hodinné době pracovní, a aniž by to budilo pozornost živnostenských inspektorátů.

5. V některých závodech byla pracovní doba soukromých zaměstnanců jednostranně prodloužena, a to až na 50 hod. týdně (fa Walter & spol.).

6. Práce přes čas povoluje se i závodům, které soukromé zaměstnance hromadně propouští.

7. Ochrana služebního poměru ve smyslu zákona o závodních výborech § 3 odst. 1. lit. g) - podle některých nálezů rozhodčích komisí pro závodní výbory - při hromadném propouštění zaměstnanců neplatí; v důsledku toho zbavují se závody starších ročníků soukromých zaměstnanců. kteří však nemají ještě nároku na starobní důchod, a kteří při vyšším stáří sotva kdy najdou jiné zaměstnání a existenční základnu.

8. Při propouštění nepřihlíží se však dostatečnou měrou na zaměstnávané cizince, a zejména státní pensisty, kteří jsou v poslední době do služeb soukromého podnikání přijímáni v povážlivém počtu, jakožto lidé, mající u státních úřadů vlivné styky.

Dlužno ještě poznamenati, že v kovodělném průmyslu byly kolektivní smlouvy pro úřednictvo již v roce 1923 vypověděny a že tento bezesmluvní stav trvá do dnešního dne.

O snížení výpovědních lhůt, prodloužení pracovní doby bez úplaty, hromadném propouštění a o snižování platů není se závodními výbory ve většině případů vůbec jednáno.

Tento reakční vývoj služebního poměru soukr. zaměstnanců je výsledkem jednostranného diktátu zaměstnavatelů, kteří zneužívají dnešní nedostatečné zákonité ochrany soukromého zaměstnanectva.

Konstatujeme dále, že intervenční zákroky zájmových odborových organisací soukr. zaměstnanců na příslušných místech byly bezvýsledné, ba v některých případech nebyli zástupci těchto organisací k vedoucím ředitelům průmyslových koncernů vůbec připuštěni.

Nelze také přehlížeti, že snižováním výpovědní lhůty soukr. zaměstnanců a tím i předčasným hromadným propouštěním utrpěl stát hmotné újmy na vyplaceném státním příspěvku k podporám v nezaměstnanosti (odhad 20 milionů za rok 1931).

Úvodem této interpelace a vylíčením skutečného stavu ve služebním poměru soukr. zaměstnanců je dokumentována jejich kritická hospodářská a sociální situace, která vyžaduje, aby se jí i Národní shromáždění a vláda R. Čs. vážně zabývala.

Podepsaní vznášejí tudíž na vládu republiky Československé tento dotaz:

1. Jsou vládě republiky Československé a příslušným resortním ministrům známy shora vylíčené poměry soukr. zaměstnanců?

2. Co hodlá vláda republiky Československé a příslušní resortní ministři učiniti:

a) aby se dostalo soukr. zaměstnancům vyšší ochrany jejich služebního poměru aspoň po dobu mimořádných hospodářských poměrů?

b) aby zákon o závodních výborech byl plně respektován?

c) aby byla dodržována ustanovení zákona o 8hodinnové době pracovní?

d) aby nebyla rozšiřována nezaměstnanost soukr. zaměstnanců povolováním práce přes čas, dnešními poměry na trhu práce neodůvodněné a zejména pro závody, které soukr. zaměstnance hromadně propouštějí?

e) aby bylo omezeno zaměstnávání cizinců (hospodářská a průmyslová špionáž) a státních pensistů, kteří zabírají místa kvalifikovaných soukr. zaměstnanců a mnohdy svým zaměstnavatelům konají služby se zájmy státu ne vždy slučitelné?

Podepsaní žádají, aby odpovědi na tuto interpelaci přiznána byla naléhavost, zejména se zřetelem k dalšímu hrozivému vývoji výrobních poměrů v soukromém podnikání.

V Praze, dne 10. listopadu 1931.