1. sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dra Šrobára a spol. vládě o těžké krisi našeho dobytkářství.. str. 1

2. sen. Sechtra a spol. na pana ministra financí v záležitosti bezohledného provádění exekucí v obcích, postižených krupobitím v okrese jílovském...................... str. 2

3. sen. Filipínského, Foita, Jílka, Riedla, Slámy, Votruby a druhů na pana předsedu vlády o stanovisku ministra školství a úmyslech vlády ve věci vysoké školy zemědělské v Brně.........str. 3

Chov hospodářského zvířectva, který v naší republice nachází se z 90% v rukou malého a středního rohlíka a který je podstatnou složkou zemědělského podnikání a téměř jediným zdrojem příjmů rolníka v krajinách horských a chudých, kde pěstování obilnin ustupuje do pozadí před produkcí živočišnou, je v současné době v těžké krisi cenové a odbytové. Tuto kritickou situaci zavinila především neúroda krmiv, jmenovitě slámy a píce, takže zemědělci z obavy, že dobytek přes zimu neuživí, tento hromadně odprodávají. I potřeba peněz ke krytí nutných vydání nutí rolníka k těmto nuceným odprodejům. takže trhy v současné době jsou dobytkem přímo zaplavovány. Kromě toho přímo ničivě působí dovoz dobytka hovězího i vepřového, dále masa a mlékařských výrobků (másla, sýrů, mléka a kaseinu) z ciziny, kterýžto dovoz se provádí většinou pod vlivem valutového dumpingu nebo exportních prémií.

Tato veliká nabídka na trzích není ovšem bez vlivu na ceny dobytka, které v poslední době rapidně poklesly. V minulých dnech prodávaly se na některých venkovských trzích voli 1 kg živé váhy za 1.50 Kč, krávy za 1.- Kč, telata za 4.- Kč a vepři 4-5 Kč. Podobný cenový pokles jeví se i na hlavních trzích v republice. Zatím co 80 i více procent domácího dobytka na trhy přivedeného zůstává neprodáno, dováží se k nám veliké množství dobytka cizího, které zaplavuje ústřední trhy velkých měst, bere možnost odbytu dobytka domácího a cenu jeho sráží hluboce pod výrobní náklady.

Po konstatování, že všechny prostředky rázu svépomocného jsou zde příliš slabými, než aby mohli odstraniti příčiny katastrofálních poměrů na trhu dobytkem a u vědomí, že nejedná se zde o přirozený cenový pokles, nýbrž o pokles zcela mimořádný, který může vésti k úplnému porušení, ano i zničení základů našeho chovu dobytka a ohrožuje existenci nejdrobnějších vrstev zemědělských, žádají kruhy zemědělské, aby dovoz dobytka, který je zbytečný a ničí naše dobytkářství, byl se zřetelem na dnešní situaci kritickou úplně zastaven.

Československá republika jest jediným státem středoevropským, který v nynější těžké době nečiní přísných opatření k zabránění katastrofální záplavy domácích trhů cizozemským dobytkem. Tak ku př. Rakousko, které do nedávna bylo silně dovozním státem cizozemského dobytka, ohrazuje se nyní proti jeho dovozu zavedením zvýšených cel, vybudováním dobytčí ústředny a opatřením devisovým. Též Francie zavedla povolovací řízení a povolila nepatrné dovozní kontingenty pro rok 1931 jako přechodné stadium k úplnému zákazu dovozu dobytka cizozemského. Do Německa, Švýcarska a států středoevropských je nyní dovoz úplně zakázán.

Obchodní smlouvy uzavřené v poslední době s cizími státy tuto situaci nebezpečně zhoršují. jak stanovením vysokých kontingentů, tak i liberální praksi při vyclívání a veterinárních prohlídkách na hranicích. Nepříznivé důsledky působí též nepoměr mezi clem stanoveným na živé vepře a clem na vepřové maso a dále smluvní sazby poskytnuté pro dovoz vepřů nad 120 kg. Těchto sazeb využívají zvýšeným dovozem sádelných vepřů (nikoliv pouze bagounů) jiné státy, než se kterými byly sjednány, a stlačují tak nebezpečně ceny i u vepřů lehkých přemírou nabídky méně kvalitního masa, získaného z těchto kusu.

Z těchto důvodů žádají kruhy zemědělské, aby smluvní úprava cel na vepře přes 120 kg těžké byla co nejdříve revidována a omezena výslovně jen na bagouny.

Veškeren dovoz dobytka a všech zvířecích výrobků budiž podroben povolovacímu řízení, a pokud u některých výrobků je dovoz nutný, budiž regulován zvláštní organisací za účasti chovatelských a zpeněžovacích organisací zemědělských.

Také poměry na domácím trhu vyžadují nutné nápravy a ozdravění a proto žádají kruhy zemědělské, aby po vzoru druhých států byla podporována akce pro vybudování svépomocné zpeněžovací organisace, která by usilovala o zlepšení odbytu domácí výroby a pravidelné zásobování trhů dobytkem domácím. Dosavadní způsob zásobování hlavních konsumních středisk, spočívající většinou na spekulačním zájmu několika cizích importéru způsobuje značné kolísání cenové a škodí výrobci i spotřebiteli.

Za opatření přechodná, jež by mohla dnešní krisi v dobytkářství zmírniti, považujeme zlevnění dopravních tarifů pro dopravu dobytka ze vzdálených míst na hlavní trhy, dále zlevnění dopravních tarifů při dovozu krmiv, jež v nynější době musí zemědělec nakupovati, aby těmito kryl schodek vzniklý letošní neúrodou píce.

Pro kraje, které byly postiženy živelními pohromami, budiž uvažováno o opatření nouzových krmiv za pomoci státní, aby zabráněno bylo ještě větším ztrátám nuceným odprodejem dobytka.

Dosavadní daně a poplatky buďtež zrevidovány a sníženy úměrně k cenám dobytka a masa, budiž upuštěno od dvojího vybírání daně z masa při zásilkách z venkova a poplatky na trzích buďtež podstatně sníženy.

Také naše mlékařství je v kritické situaci v důsledku abnormálního a většinou na dumpingu založeného dovozu mlékařských výrobků z ciziny.

Od 1. ledna 1931 do 1. října 1931 bylo do ČSR, dovezeno 159.5 vagónů másla za 27.679.000.- Kč na rozdíl od r. 1930, kdy za celý rok bylo dovezeno pouze 32 vagónů másla. Za tutéž dobu také dovoz sýrů a kaseinu značně stoupl, takže jsme v těchto položkách silně pasivní.

K těmto důsledkům dochází v době, kdy domácích mléčných výrobků je veliký nadbytek a nemohou býti ani za značně pokleslé ceny odprodány. Tento stav je důsledkem nedostatečné celní ochrany v době, kdy všechny ostatní státy bezohledně stupňují celní ochranu vlastní mléčné produkce, takže náš stát je za dnešního stavu vítaným odbytištěm importérů z celého světa. Kruhy zemědělské žádají důrazně, aby povolovací řízení bylo rozšířeno na celý odbor mlékařský a aby dovoz těchto výrobků byl úplně zastaven. Zemědělská veřejnost právem poukazuje na to, že cizí dovoz v tak velkém rozsahu v době těžké odbytové krise domácí je plýtváním naší valuty a postupem, který ohrožuje její stabilitu.

Podepsaní se proto táží:

1. Je vládě známa tato těžká situace našeho dobytkářství, která vážně ohrožuje existenční zájmy všech vrstev zemědělců?

2. Jaká opatření hodlá vláda učiniti pro urychlené sjednání nápravy?

V Praze, dne 25. listopadu 1931.

V okrese jílovském postižena byla celá řada obcí letošního roku krupobitím, které zničilo úplně úrodu, takže zemědělci ničeho nesklidili a naopak utrpěli ohromné ztráty a jen ztěží udržují svá hospodářství v chodu. Těžký hospodářský stav postižených zemědělců byl uznán po důkladném vyšetření příslušnými státními úřady a také dostalo se postiženým zemědělcům alespoň částečné náhrady utrpěných škod finančním příspěvkem ze státních a veřejných prostředků.

Považovali jsme za samozřejmé, že alespoň v letošním roce posečkají se postiženým zemědělcům starší dlužné daně, protože nedá se dobře srovnati se zdravým rozumem, když jeden státní úřad přímou finanční podporou chce ulehčiti postiženým zemědělcům jejich těžkou hospodářskou situaci a druhý statní úřad, t. j. finanční správa prováděním exekucí jim tyto finanční prostředky opět odebírá. Uvítali jsme proto prohlášení pana ministra financí, že postižení zemědělci nebudou exekvováni pro daňové nedoplatky, Bohužel však jiného názoru je berní úřad v Jílovém, který v minulých dnech provedl hromadné exekuce právě v obcích poškozených krupobitím jako v Březové, Olešku, v Libni, ve Zlatníkách, a to takovým způsobem, že opravdu to popuzuje proti státním úřadům.

Jak se takovéto exekuce provádějí, uvádíme případ ze Zlatník. Do této obce přijeli dne 11. listopadu exekutor, dva četníci s nasazenými bodáky a několik zřízenců s povozem. Exekutor ironicky přečetl výnos ministerstva financí, že v krupobitím postižených obcích nemá se prováděti exekuce, a při tom prohlásil, že přesto má rozkaz ji vykonati. Exekuci prováděli od čísla k číslu a žádali okamžité zaplacení celé částky, nebo jinak že odvezou zabavené předměty. Po dlouhém telefonickém jednání s berní správou na Král. Vinohradech musili postižení zemědělci zaplatiti 200 až 300 Kč hotově a transferační poplatek. Exekuce byly prováděny i pro nepatrné daňové nedoplatky, jako na př. 33.50 Kč a 94.85 Kč.

Je samozřejmé, že takovýto postup nejenom ohrožuje exekvované existenčně, ale u všech občanu vyvolává nespokojenost a odpor, a je třeba sjednati zde nápravu a jmenovitě plísně vyšetřiti, z jakých důvodů tato exekuce byla prováděna. Asistence četnická byla úplně zbytečná a ba vyžádána jedině z toho důvodu, aby občanstvo bylo jitřeno a umožněno jeho popuzování proti státní správě. Zde je třeba přísné vyšetření a potrestání vinníka.

Z těchto důvodů táží se podepsaní:

1. Jsou výše měděné okolnosti panu ministrovi financí známy?

2. Jest pan ministr financí ochoten vyšetřiti tyto nepřístojnosti, odvolati exekuce u zemědělců postižených krupobitím a přísným vyšetřením a potrestáním vinníků zabrániti opakování těchto případů'

V Praze, dne 28. listopadu 1931.

Vysoká škola zemědělská v Brně byla zřízena zákonem, jenž určoval také, že má býti dobudována a vybavena nejpozději do roku 1930. Skutečný stav je však takový, že vysoká škola zemědělská v Brně v řadě svých oborů tísní se v naprosto nesnesitelných poměrech v budově, která pro tento účel naprosto nevyhovuje. Zatím byla vystavěna velikým nákladem budova určená pro vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství v Praze a vytrvale se buduje německá škola vysoká v Libverdě. Pan ministr školství pak užil v rozpočtovém výboru výroku, který vzhledem k výše uvedeným faktům nutí nás, abychom žádali pana předsedu vlády o jasné vyjádření:

1. Chce-li vláda splniti ustanovení zákona o výstavbě vysoké školy zemědělské v Brně do konce roku 1930 urychleným vybudováním této školy?

2. Jaký podíl a pro kterou stavební etapu bude přidělen na výstavbu a vybavení vysoké školy zemědělské v Brně z fondu pro výstavbu vysokých škol, jenž činí 900 milionů Kč?

3. Jaké jsou úmysly vlády ve věci účelné a hospodárné organisace vysokého školství zemědělského v Československé republice?

V Praze, dne 28. listopadu 1931.