Stávající hospodářská krise má za následek značnou nezaměstnanost dělnictva a tak působí státu veliká vydání ve formě příspěvků na podpory v nezaměstnanosti. I když uznáme potřebu toho, aby těm dělníkům, kteří při nejlepší snaze nemohou dostati práci, byla jejich situace usnadňována všemi vhodnými prostředky za přispění státu, přece jen musíme konstatovati, že dosavadní způsob této veřejné péče o nezaměstnané plně nevyhovuje a má některé nedostatky, které musí býti odstraněny jak v zájmu veřejném, tak i v zájmu nezaměstnaných.

Tak především je nutno poukázati na to, že nezaměstnanost vyskytuje se u nás toliko u průmyslové výroby jako přímý důsledek průmyslového systému, kdežto u zemědělství jeví se spíše nedostatek pracovních sil a proto nutno klásti na to velkou váhu, aby na organisovanou péči o nezaměstnané přispívaly především obory průmyslové.

Problém nezaměstnanosti jest důsledkem krise výroby a proto nejspolehlivějšími prostředky ke zmírňování nezaměstnanosti jsou ty akce, které směřují k zabezpečení domácí výroby, ať již zemědělské, nebo průmyslové a živnostenské.

Zejména jest prokázaným faktem jak u nás, tak i v cizině, že nezaměstnanost postupuje paralelně se světovou krisí agrární.

Jen ten stát nevykazuje nezaměstnanosti, který netrpí agrární krisí, jako Francie. Podlomení kupní síly zemědělců znemožňuje nákup průmyslových výrobků a jako důsledek toho se dostavuje omezování průmyslové výroby a propouštění dělnictva, Nezaměstnanost jest v různých státech tím větší, čím více byla porušena rovnováha mezi zemědělstvím a průmyslem.

V našem státě nemusela otázka nezaměstnanosti narůsti na obtížný problém sociální, kdyby hospodářská politika státu projevovala více porozumění pro zájmy a potřeby domácí výroby, zejména zemědělské. Proklamovali jsme stále program ochrany domácí práce a výroby, čili ochrany národního hospodářství, zejména, aby náš konsum kupoval výhradně domácí zemědělské výrobky. Kdyby tento nepsaný zákon byl zachováván, nebylo by u nás nezaměstnanosti.

Problém nezaměstnanosti v našem státě, který jest poměrně menší než v jiných přeindustrialisovaných státech, jest nutno především řešiti opatřeními v pracovních poměrech, jež mají za účel umožniti nezaměstnaným přístup ku práci. V tomto směru přichází v úvahu zejména odstranění práce přes čas, vyloučení zaměstnání pensistů, dávání přednosti starším dělníkům ženatým a pod.

Veřejná péče o nezaměstnané, která jest akcí subsidierní, musí býti prováděna s náležitou účelností a úsporností, aby nebylo plýtváno penězi poplatníků v těžké době hospodářské. Těžiště podpůrné akce bylo by účelno přesunouti na poskytování práce (produktivní péče), aby každý si zasloužil veřejnou podporu a nepociťoval ji jako almužnu. A proto je třeba vyzvednouti zásadu, aby každý, kdo přijímá podporu, byl povinen vykonávati práce na vyzvání veřejných orgánů, zejména obce a okresu, pro veřejné účele v míře úměrně udělované podpoře.

Podpůrná akce prováděná dle dosavadního gentského systému, který v této mimořádné době nemohl plně obstáti, měla by býti organisačně doplněna. Tak především se pokládá za účelné, aby v ústředí ministerstva soč, péče byl vytvořen určitý fond pro tuto akci nezaměstnaných a pro jeho správu jmenováno zvláštní kuratorium. Do tohoto fondu by se soustředily všechny stávající finanční prostředky k tomuto účelu vyhrazené a dle potřeby bylo by nutno zavésti a fondu přiděliti nové zdroje, jako mimořádnou přirážku k dani výdělkové od velkého průmyslu a velkoobchodu, nebo zvláštní dávky velkého průmyslu, případně dávku ze stabilisačních fondů, z tantiém, přebytky sociálně-pojišťovacích ústavů a pod. Působnost kuratoria mohla by se vhodně upraviti tak, aby kuratorium stanovilo zásady pro provádění celé akce, provádělo kontrolu a dbalo nad úsporností a účelností celé akce. Také dole u místních činitelů jest třeba naříditi důkladnou kontrolu, kterou by mohly prováděti obce a okresní úřady a za tím účelem mají jim odborové organisace hlasití všechny nezaměstnané, aby každý případ mohl býti individuelně zkoušen. Obce a okresy mohou podporované osoby vyzvati ku nouzové práci, odpovídající udělované podpoře.

Výše státního příspěvku může býti přiměřeně snížena a to v poměru ke snížení životních nákladů, jako se to stalo v Anglii. Z hlediska sociálního, aby bylo čeleno disparitě mezí zemědělským dělnictvem, které musí těžce pracovati, a nezaměstnanými, kteří berou podporu, bylo by spravedlivé, aby maximální výše státního příspěvku byla stanovena na tři čtvrtiny průměrné mzdy zemědělských dělníků, poněvadž další jednu čtvrtinu vyplácí odborová organisace, takže by nastalo vyrovnání podpor nezaměstnaných a skutečné mzdy pracujícího zemědělského dělnictva.

Sezónní dělnictvo nelze pokládati za nezaměstnané v době, kdy ani za normálních poměrů nepracuje, jako ku př. stavební dělnictvo v době zimní. Určitá kontrola musí býti vykonávána u těch závodů, které dělnictvo propouštějí nebo toliko částečně zaměstnávají.

U obcí a okresů projevuje se usilovná snaha o to, aby mohly v nejhorší době, zejména v zimě, prováděti určité nouzové práce za účelem udržení zaměstnanosti, a za tím účelem dožadují se příspěvků od ministerstva soč, péče; když však tyto příspěvky dostanou, nemají často ve svém rozpočtu žádné možností na opatření dalších finančních prostředků k úhradě dalších nákladů s tím spojených, ať již na doplatek mzdy nebo na materiálie. A proto doporučuje se, aby pro takovéto případy bylo dovoleno obcím získati si úhradu zvláštní zvýšenou přirážkou až do 50%, která by v zájmu urychlení byla schvalována okresním výborem.

Vedle těchto akcí provádí ministerstvo soč. péče též t. zv. akci vyživovací, ve které se vyskytly četné nedostatky, poněvadž její organisace a hlavně kontrola nebyla dokonalá. Vyskytly se případy, kdy poukázky na potraviny poukázány byly do okresů a obcí, které o to ani nežádaly, takže ostatní obyvatelstvo bylo tím přímo roztrpčeno. Aby tomu bylo do budoucna zabráněno, jest třeba také akci této dáti náležitou organisaci. Iniciativa může vycházeti od obce v tom směru, že obecní starosta pod osobní zodpovědností podá žádost o vyživovací příspěvky pro osoby toho nezbytně potřebující okresnímu úřadu, který pomocí úředních orgánů tento výkaz přezkouší a za součinnosti okresního výboru projedná, načež postoupí žádost ministerstvu soč. péče. Ministerstvo přidělí okresu potřebné finanční prostředky a okres rozdělí je do obcí dle určitého měřítka za tím účelem, aby pro nezaměstnané, kteří neberou jme podpory, byly obstarány nejnutnější naturálie, zejména brambory, chléb a palivo.

Pro celou agendu klademe na to největší váhu, aby bylo postupováno účelné, úsporně a hospodárně takovým způsobem, aby veřejnost nemohla konstatovati nikde opak toho. Také nutno učiniti vhodná opatření, aby tato akce nebyla zneužívána od některých odborových organisací, které by snad chtěly takto získaných prostředků používati částečně pro své účele a tím poškozovaly nezaměstnané.

Proto použití příspěvků poskytnutých ministerstvem soč. péče odborovým organisacím pro podporu nezaměstnaných budiž přísně kontrolováno. Odborová organisace, která neplní zákon o gentském systému v celém rozsahu, nemůže dostávati ani příspěvek státní.

Z těchto důvodů navrhují podepsaní:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby s největším urychlením vypracovala a Národnímu shromáždění předložila novelu zákona o podpoře v nezaměstnanosti, ve které byly by uplatněny všechny uvedené zásady a zejména tyto:

1.) K financování veřejné péče o nezaměstnané zřídí se zvláštní fond, který bude spravovati kuratorium jmenované vládou a pro který budou určeny zvláštní příjmy;

2.) zjišťování a kontrolu nezaměstnaných budou prováděti obce a okresy pod osobní zodpovědností vedoucích funkcionářů a za pomoci úředních orgánů, a tyto samosprávné svazky mají právo přidělovati všem nezaměstnaným, kteří berou podporu, přiměřenou práci pro veřejné účele;

3.) těžiště celé akce budiž přesunuto na produktivní péči, aby byly prováděny účelné nouzové práce, při čemž obcím, které provádějí nouzové práce, může býti povoleno vybírati další zvláštní přirážku až do 50%;

4.) státní příspěvek dle gentského systému budiž omezen na tři čtvrtiny průměrné mzdy zemědělských dělníků v dotyčné oblasti a budiž vyplácen jen těm odborovým organisacím, které plní zákon v celém rozsahu;

5.) vyživovací akce budiž prováděna naznačeným způsobem na iniciativy obcí a pod kontrolou okresních úřadů tak, aby podpora byla vydávána především v potřebných naturáliích;

6.) v zájmu zmírnění nezaměstnanosti klade se největší váha na to, aby stát s největší rozhodností podporoval zájmy a potřeby domácí výroby, zejména výroby zemědělské a dobudoval systém ochrany domácí práce a výroby proti nepříznivým důsledkům ničivé a spekulační konkurence ciziny; současně s tím nutno vyřešiti účinnou pomoc pro zlevnění úvěru domácímu zemědělství.

Finanční zatížení návrhem tímto nevznikne. Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu a pak výboru sociálně-politickému.

V Praze, dne 26. listopadu 1931.