Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 650.

Dosud platné předpisy zákona ze dne 14. ledna 1910 říš. z. č. 19 o uzavírání krámů v živnostech obchodních a závodech příbuzných, představující vlastně novelisaci některých ustanovení VI. hlavy živnostenského řádu, jsou od let předmětem stížností obchodního zaměstnanectva a soukromého úřednictva.

Stížnosti tyto jsou odůvodněny zejména ze zřetelem na zákon o 8 hod. době pracovní, který za dosavadní platnosti ustanovení §. 96 e) živnostenského řádu se velmi často přestupuje. Tím větší měrou stupňují se tyto stížnosti zaměstnanectva v tomto směru, zvláště pokud se týče uzavírání krámů, obchodních živností a místností příbuzných závodů, na Štědrý den (24. prosince), kdy všude jinde v továrnách a dílnách končí práce již o poledni nebo v dřívějších hodinách odpoledních, a jenom v živnostech obchodních trvá práce do pozdních hodin večerních a to v době předvánoční, kdy na obchodní zaměstnanectvo klade se zvýšená námaha fysická i duševní.

Požadavky zaměstnanectva stýkají se v tomto případě do velké míry i se zájmem zaměstnavatelů, neboť jde tu o všeobecně uznávaný svátek rodinný a nesporně

nejkrásnější den církevní. Jsou zde i důvody citové a lidské. Tato okolnost vysvětluje, proč právě všichni lidé chtějí zejména 24. prosince býti pokud možno co nejdříve u svých rodin. Pohříchu ve většině případů pravděpodobně ze starého, ničím neodůvodněného zvyku bývá to obyčejně o Štědrém dnu, o kterém bývají krámy dlouho do večera otevřeny, čímž je vzata možnost zaměstnanectvu - zejména je-li bydliště jeho rodiny od místa zaměstnání poněkud vzdálenější - jakož i obchodnictvu samotnému, užíti nejkrásnější chvíle o Štědrém dnu v kruhu rodinném.

Tento fakt, jakož i vědomí, že ostatní vrstvy občanstva již řadu hodin jsou u svých rodin, působí v jejich myslích pochopitelně roztrpčení, zejména přicházejí-li právě na Štědrý den ještě později než v jiné dny ke svým rodinám. Zkušenosti učí, že na Štědrý den dochází k nákupům jen menším a omezuje se jen na drobnější nákupy zapomenutých věcí. Není také důvodů, aby k vůli zapomnětlivosti nebo mnohdy snad i pohodlnosti uhrazovalo se zvýšené vydání na otop, světlo, světelnou reklamu a pod., čímž ztrácí se často i část docíleného zisku z předchozího denního prodeje. Jsou to tedy i hospodářské důvody a hospodářský zájem obchodnictva, který odůvodňuje dřívější uzavírání krámů na Štědrý den. Tím, že uzavírání krámů provede se jednotnou zákonitou úpravou, jsou i konkurenční obavy rozptýleny.

Dále nutno míti na zřeteli, že značná část majitelů obchodů již po mnoho let uzavírá své obchody o Štědrém dnu mnohem dříve a pak že toto dávné přání zaměstnanectva dochází i porozumění v kruzích zaměstnavatelských. Může se právem poukázati na fakt, že mnoho obchodních gremií uvítalo tuto akci sympaticky a jejich odborový tisk doporučoval její všeobecné a jednotné zavedení.

Zákon, jak se navrhuje, bude nesporně znamenati i značný sociální pokrok. Připomenouti dlužno, že obdobná úprava byla předsevzata v Německu již zákonem ze dne 13. prosince 1929 č. ř. z.

Podle tohoto předloženého vládního návrhu stanoví se uzavírací hodina krámů, obchodních místností odběratelům přístupných a náležejících k nim pisáren a skladů v živnostech obchodních při prodeji zboží výrobních živností, při prodeji konsumních spolků a jiných výrobních stavebních, hospodářských, zemědělských, nákupních a prodejních družstev, jakož i v živnosti zasilatelské a dopravní na 17 hod. odpolední, při čemž zůstávají v platnosti ustanovení kolektivních smluv a zvyklostí, pokud jsou výhodnější pro zaměstnance než navržené ustanovení zákona.

Sociálně-politický výbor projednal ve své schůzi dne 27. listopadu 1931 tuto vládní předlohu a doporučuje slavnému senátu ke schválení osnovu zákona ve znění dole otištěném. Dále navrhuje výbor, aby slavný senát schválil resoluci níže uvedenou.

V Praze, dne 28. listopadu 1931.

V. Johanis v. r.,

předseda.

Havránek v. r.,

zpravodaj.

II.

Štědrý večer jest svátek, který se světí ode všeho lidstva, pročež vláda předložila návrh na zavedení jednotné uzavírací hodiny o 5. hod, a to pro všechny obchodní místnosti; tím se též rozumějí automatní zařízení. Živnostensko-obchodní výbor souhlasí s předlohou a doporučuje ji slavnému senátu k schválení tak, jak byla přijata sociálně politickým výborem a jak je dole otištěna, jakož i resoluci níže uvedenou.

V Praze, dne 2. prosince 1931.

Vilém Votruba v. r,

místopředseda.

Jílek v. r,

zpravodaj.

o uzavírání krámů dne 24. prosince každého roku (na Štědrý den) o 17. hodině.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Dne 24. prosince každého roku (na Štědrý den) musí býti obchodní místnosti odběratelům přístupné (krámy) i s náležejícími k nim pisárnami a sklady v živnostech obchodních, při prodeji zboží v živnostech výrobních, při prodeji zboží v konsumních spolcích a ve výrobních, stavebních, hospodářských, zemědělských, nákupních, prodejních a podobných družstvech, dále v živnosti zasilatelské a dopravní, uzavřeny nejpozději o 17. hodině.

(2) Kupující, kteří při zavření krámu jsou již v krámě, smějí býti ještě obslouženi.

§ 2.

Přestupky těchto předpisů trestá okresní úřad peněžitou pokutou do 1000 Kč, v případě opakování vedle pokuty vězením do 14 dnů. Při nedobytnosti budiž uložená pokuta přeměněna na vězení podle míry zavinění.

§ 3.

Výhodnější ustanovení kolektivních a individuelních smluv, jakož i výhodnější zvyklosti co do dřívějšího než-li v § 1 uvedeného uzavírání, zůstávají v platnosti.

§ 4.

Tento zákon vstupuje v účinnost dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Vláda se vybízí, aby co nejdříve předložila Národnímu shromáždění návrh zákona, kterým se mění zákon ze dne 3. dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech republiky Československé v ten rozum, že se opět zavádějí dvojsvátky o Vánocích, Velikonocích a Letnicích.