Ministerstvo zásobovania.

V rozpočte pre ministerstvo pre zásobovanie ľudu, ktorého výdavky boly stanovené cifrou Kč 14.5 mil., prevedené bolo proti r. 1931 sníženie o 1.35 mil. Kč a to u výdavkov osobných o 0.18 mil. Kč, u výdavkov na akciu sľavňovaciu o 0.87 mil. Kč a u výdavkov na likvidáciu viazaného hospodárstva a na núdzové stravovanie po 0.5 mil. Kč. Až dosiaľ bolo ponechané v obore činnosti tohoto rezortu temer jedine dozor nad cenovou politikou, služba protiúžerová a distribucia.. Ministerstvo usiluje o plánovanie odbytu výrobkov v presvedčení o špatnej distribucii konzumu. Zdôrazňuje zvlášte problém domácej spotreby, jej posílenie a sanáciu, v čom jedine cele správne vidí možnosti zabrániť nebezpečiu, hroziacemu z ohromných obetí okliešťovania výroby.

Ministerstvo zdravotníctva a telesnej výchovy.

Ministerstvo verejného zdravotníctva a telesnej výchovy snížilo v rámci úsporných snáh svoj rozpočet o 7.3 mil. Kč, takže celková spotreba je stanovená čiastkou 149.9 mil. Kč: Sníženie postihlo tentokrát hlavne výdavky vecné a to čiastkou 11.3 mil. Kč. Naproti tomu zvýšily sa jako dôsledok platových zákonov výdavky osobné temer o 4 mil. Kč. Prijmy preliminované sú čiastkou 361 mil. Kč.

V rámci svojej pôsobnosti v obore verejného zdravotníctva pripravuje rezort väčší počet zákonov a vládnych nariadení, z ktorých si zaslúži pozornosti najmä zákon o boji groti tuberkulóze, o organizácii zdravotnej správy, zákon lekárnický, novelizácia zákonov o zubnom lekárstve a zubných technikoch.

Do technickej pečlivosti rezortu .spadá najmä bohátá sieť nemocníc a obdobných humanných zariadení, ktoré bohužiaľ vosmes zápasia s nedostatkom finančných prostriedkov. Aby bola sjednaná náprava aspoň v najnutnejších prípadoch, postupuje ministerstvo plánovite v budovaní nových ústavov a dáva prednosť špecializácii a rozširovaniu ústavov stávajúcich. Zmeny tieto týkajú sa najmä štátnej nemocnice na Kr. Vinohradoch, v Bratislave, Košiciach, Žiline a Mukačeve.

V obore telesnej výchovy podporuje rezort telocvičné a športovné inštitúcie v ich podnikoch. Pre tento rok zúčastní sa spolu s ministerstvom verejných prác a národnej obrany úpravy strahovských lomov pre telocvičné podniky, z ktorých prvý, t. j. IX. Všesokolský slet je pripravovaný už na leto 1932.

Podporou telovýchovných organizácií kráča vlastne rezort so svojim dôležitým úkolom zorganizovať telesnú výchovu mládeže v dobe od skončenia školskej dochádzky do nastúpenia prezenčnej služby vojenskej, lebo práve táto doba má pre telesný a duševný vývoj mládeže najvyšší význam. Bohužial nejde opomenúť stesk p. ministra Dra Spiny, že sníženie rozpočtovej položky bude mať pre ďalšiu zdarnú činnosť rezortu nepriaznivé dôsledky.

Zreteľ zvláštny nutno venovať dôležitému podniku - štátnym kúpeľom a všeobecnej ich organizácii hospodárskej. Veľmi významná ich hospodárska funkcia oprávňuje k volaniu, aby bolo úsilne pokračované v modernizácii tohoto podniku, znamenajú-ceho pre štátne hospodárstvo význam bezprostredný i priamy. Kvitujem rad kladných zásahov pána, ministra, zvlášte pokiaľ ide o kúpele slovenské, volám o ďalšiu ich účinnú pečlivosť.

Odpočivné a zaopatrovacie platy.

Odpočivné a zaopatrovacie platy štátnych zamestnancov vzrastly v poslednej dobe na čiastku temer 2 miliardy Kč ročne, pri čom nie sú ešte rozpočítané zaopatrovacie platy učiteľov škôl národných.

Z čiastky uvedenej :pripadá na ,zaopatrovacie platy štátnych zamestnancov 881.1 mil., Kč a na zaopatrovacie platy štátnych podnikov 1.100.7 mil. Kč. Čiastka táto rozdelená je od r. 1925 v rozpočtoch jednotlivých štátnych podnikov.

Ačkoľvek cifry uvedené sú vysoké, bolo možno pri veľkom počte výslužníkov zlepšiť ich existenčné postavenie teprv dlho očakávaným zákonom č. 70/30, ktorý samozrejme požiadavok na štátnu pokladňu ešte značne zvýšil.

Ministerstvo financií.

Rozpočet ministerstva financií, na ňom vlastne z veľkej čiastky závisí rozpočtová rovnováha, sostavovaný bol so zreteľom na ťažké pomery hospodárske. Nebolo pri ňom hľadené len k obmedzeniu výdavkov, ale bolo bedlive uvažované, ako hlboko v budúcnosti môže hospodárska kríza zasiahnuť štátne prijmy. Jestliže na laňský rok bólo pamätované vo výdavkoch čiastkou 2.984.6 mil. Kč, vyžaduje ministerstvo financií pre r. 1932 len 2.672.6 mil. Kč, takže celkové sníženie výdavkov, činiace formálné 312 mil. Kč, činí fakticky (odpočítameli z rozpočtu pre r. 1931 položku na vianočný príspevok zamestnancom) cca 167.3 mil. Kč.

Z výdavkov výšuvedených participuje najvyššou kvótou všeobecná pokladničná správa, ktorá zo svojej úhrnnej potreby 2.110.7 mil. Kč odvádza jako príspevok štátnej správy na úhradu štátneho dlhu čiastku 1.590.7 mil. Kč. Na vecné potreby vojenskej správy pamätované je čiastkou 3.15 mil. Kč.

O mnoho zaujímavejšie, než položky výdavkové, sú u kapitole ministerstva financií položky prijmové.

Očakávaný pokles príjmov štátnej správy ocenený bol čiastkou vyššou než 1/2 mi-liardy Kč, takže celkové prijmy preliminované sú na výšku 8.819.8 mil. Kč.

Tak ako v roku 1931 počíta štátna správa tiež pre rok 1932 s tým, že hlavný zdroj jej prijmov budú činiť dane obratová a prepychová, t. j. čiastku 1.030 mil. Kč.

Na týchto oboch daniach vybere sa síce ďaleko viac, t. j. 2.037.5 mil. Kč, z toho však odvádza štátna správa prídele obciam temer 1.043 mil. Kč.

Druhý veľký zdroj prijmový má finančná správa štátu v dani dôchodkovej a clách, ktoré vynesú po 1.020 mil. Kč, trebárs aj u nich sa očakáva silný pokles.

Spotrebné dane prispievajú štátnej pokladni čiastkou 1.806.3 mil. Kč, na ktorej par-ticipuje daň z liehu 400 mil. Kč, daň z cukru 635 mil. Kč, daň z piva 300 mil. Kč, dáň z mäsa 115 mil. Kč, daň z uhlia 180 mil. Kč.

Celková politika finančnej správy založená je na pevných pilieroch, ktoré tak geniálne postavil náš nezapomenuteľný Dr. Al. Rašín. Spoľahlivý a pevný základ ním daný, je ďalej výborne prepracovávaný a chránený jeho nástupcami, takže i vo finančných zmätkoch súčasna zostalo Československo až dosiaľ a iste i naďalej, pevným ostrovom kľudu a istoty.

Népovažujem ani za potrebné zvlášt vyzdvihovať dôležitosť prísľubu oficiálnych miest, že hodnota jednotky menovej bude chránená a bezpečne uchránená od všetkých otrasov.

Všeobecná správa pokladieň.

Rozpočet pre všeobecnú pokladnú správu v kapitole ministerstva financií vyžaduje vo výdavkoch čiastku 2.110,652.000Kč, proti ktorým stojí úhrn prijmových položiek 1.657,320.500 Kč. Na výdavkoch participuje najviacej už skorej uvedený príspevok štátnej správy na úhradu dlhu. Prijmy všeobecnej pokladnej správy tvoria z najväčšej čiastky odvody zo štátnych podnikov, t. j. temer 1.336 mil. Kč a prijmy administratívne, najmä z účasti štátu na predaji zdaneného liehu.

Najvyšší kontrolný úrad.

Najvyšší kontrolný úrad preliminuje výdavky na rok 1932 čiastkou 6.9 mil. Kč, tedy pomerne zvýšené opätovne vlivom nových platových zákonov. Prijmy nevykazuje pochopiteľne žiadne a je to tedy rezort rydze spotrebný. Vysokú dôležitosť jeho funkcie vhodne vyzdvihla v poslednej dobe znovu tlač. Rád dosvedčujem rýchlu pohotovosť tohto úradu, ktorý zdoláva v nie zcela snadných pomeroch úkoly veľké.

štátne podniky.

Konečné saldo štátnych podnikov, t. j. zisk, ktorý štátne podniky musia štátu odviesť, preliminuje sa na, rok 1932 čiastkou 1.479,146.900 Kč proti 1.336 mil. Kč v roku 1931, 1.204 mil. Kč v roku 1930 a 1.058.3 mil. Kč v roku 1929. Konečné saldo je, ako videť, síce zvoľna, ale stále zvyšované. Ako na celkovom úhrne participujú jednotlivé podniky, ukáže tabuľka :

 

Tabáková režia	1 441.2 mil. Kč,
štátna loteria	20.4 mil. Kč,
Štátna mincovňa v Kremnici	1.1 mil. Kč,
Poštová sporiteľňa	8.2 mil. Kč,
štátne banské a hutné závody	11.-mil. Kč,
štátne tlačiarne	0.1 mil. Kč.

Schodok hradený štátnou správou vykazujú Úradné noviny a Č. T. K.

Prez tento značný odvod zisku štátnej pokladne trpia štátne podniky značným nedostatkom investičného kapitálu. Preto sa navrhuje finančným zákonom, aby na úhradu investičných potrieb štátnych podnikov uvoľnená bola buďto zálohou zo štátnej pokladne, alebo úverovou operáciou čiastka 762.9 mil. Kč.

Na celkovom odvode štátnej pokladne participujú:

§ 1. Tabáková režia zvyšuje prevozné výdavky o 19.5 mil. Kč a prevozné prijmy o 175.8 mil. Kč, takže preliminovaný zisk činí 1.464.2 mil. Kč, z čoho sa štátnej pokladni odvádza 1.441.2 mil. Kč.

§ 2. štátna loteria preliminuje prevozné výdavky čiastkou 100.8 mil. Kč a zvyšuje ich teda o 14.6 mil. Kč hlavne zvýšením výhier a pôžitkov predájní.

§ 3. Štátna mincovňa, ktorá pri svojich výdavkoch 5.6 mil. Kč advádza štátnej po-kladni 1.1 mil. Kč, prideľuje čiastku 0.4 mil. Kč svojmu ebnovovaciemu a rezervnému fondu.

§ 4. Čs. pošta prideľuje celý svoj prevozný zisk 39.2 mil. Kč základnému majetku.

§ 4a) Poštová sporiteľňa jako nástupca bývalého poštového úradu šekového odvádza štátnej pokladni 8.2 mil, Kč. Prevozné vydavky preliminuje čiastkou. 112 mil. Kč, z ktorých veľkú čiastku pohlcujú výdavky osobné.

§ 5. Veľmi ťažkú krízu prekonávajú železnice, ktoré participujú na celkovom majetku štátnom temer 60%. Preliminujú schodok 45.9 mil. Kč, ktorý hradia zo svojich prostriedkav.

Je síce nutno chápať stížené predpoklady, v ktorých štátny podnik železničný sa octnul vlivom menšieho pohybu zbožia (hospodárska depresia) a zvlášte tiež vlivom súťaže motorových vozidiel. Faktom je, že štátny podnik železničný stal sa finančnými dôsledlkami svojho hospodárstva značnou príčinou zaťaženia výdavkových položiek. Tuná je treba zásahu, ktorý by prirodzene veľmi bedlive dbal o veľkosť kapitálových hodnôt investícií ČSD, ktorý by ale rovnako hľadel k hospodárskym potrebám a funkciám. Nejde neuznať, že v celom rade oborov železničného podnikania preukázalo vedenie ČSD správné pochopenie pre technickú i organizačnú modernizáciu. Prezto však z hľadiska celkového pracovného prevozu ide docieliť ešte nepomerne podstatnejších a hlbších výsledkov, ktoré nemôžu zostať neprejavené v záverečnom finančnom efekte podniku.

Pomery automobilovej dopravy treba vyriešiť, poneváč dosavádny chaos pôsobí ťažké škody ako štátnemu podniku železničnému, tak tiež najširším vrstvám záujemníckym, ktoré finančne i s hľadiska bezpečnosti a spoľahlivosti jazdy doplácajú na častú dravosť súťaže. Nemôže byť ovšem doporučované nejaké rozšírenie monopolizácie, ktorá by chcela automobilovú dopravu riešiť jediným, nutne ťažkopádnym podnikom. Automobily, ktoré už svojou technickou pohyblivosťou vyžadujú rychlej prispôsobivosti, a je treba veľmi opatrne regulovať tento pomer. Snáď bolo by dobre doporučiť ďalšie pokusy ustavenia smiešaných spoločností poIoštátnych, ktoré sa podľa zpráv dobre osvedčujú.

Celý prevozný zisk spotrebujú pre seba:

§ 6. Štátne lesy a statky.

§ 8, školný závod v Déčíné.

§ 10. Vojenská továrňa na lietadlá v Liberci.

§ 11. Vojenské lesné podniky.

§ 12. Štátne kúpéle.

§ 16. žabčický a Kuřimský školný závod.

Podiel samosprávnych sväzkov a fondov.

Podiel na štátnych daniach preliminuje sa pre rok 1932 vyššie o 282 mil. Kč a činí 1.821 mil. Kč, z čoho na vlastný podiel samosprávnych sväzkov a fondov pripadá 1.520.7 mil. Kč, na podiel silničného fondu 274 mil. Kč a zbytok na fond vodohospodársky, vodohospodárske meliorácie a podpory k riešeniu. kríze malých pivovarov.

Podstatné zvýšenie prídelu spôsobila hlavne dáň z piva a to o 142 mil. Kč a domovná daň o 19.5 mil. Kč.

Na učiteľské platy preliminovaný je opäť prídel 800 mil. Kč.

Tiež podiel štátneho a siIničného fondu sa značne zvýšil o 66 mil. Kč, podielom na dani z motorových vozidiel, ciel z dovozu minerálnych olejov, pneumatík a na spotrebnej dani z minerálnych olejov.

Veľmi rád. kvitujem sľub p. ministra financií o tom, že je študovaný vážne problém oddlženia samosprávy. Riešenie tohoto úkolu je v záujme konsolidácie a poriadku finančne-politického u nás naprosto nezbytné. Nebolo bý miestne poukazovať na ztiesnenú situáciu na trhu peňažnom. Práve naopak, konsolidácia finančného hospodárenia územných sväzkov nižších poriadkou (predovšetkým okresov a obcí) bude mať veľmi priaznivý vliv v tomto smere. Ochromenie hospodárskej činnosti samosprávy spôsobilo by svojími dôsledkami, t. j. tým, že by okresy neudržovaly cesty a stavby a i. pod., nielen zdržanie hospodárskeho vývoja, ba priamo hospodárske škody tým; že by sa snáď nenapraviteľne zmarila hodnota verejných statkov, často veľmi ťažko posriaďovaných.

Správa štátneho dlhu.

Je veľmi radostným zjavom, že pri dnešnej svizelnej situácii výdavky správy štátneho dlhu nestúpajú, ale klesajú. Je to iste príznačný dôsledok našej finančnej politiky, ktorá dochádza svojho ocenenia práve v dnešných dobách.

Veľmi dobrou oporou finančnej situácie štátu je skutočnosť, že naše dlhy sú väčšinou vnútorné, a pokiaľ ide o zahraničné, sú vosmes dlhodobé

Celkové preliminované výdavky skupiny IV (správy štátnych dlhov) dosahujú výšky 2.160.7 mil Kč, proti 2.263.8 mil. Kč v r. 1931, z čoho na dlh vnútorný pripadá 1.730.8 mil. Kč a na dlh zahraničný 337.3 m.il. Kč, zbytok na dlh štátovkový a správné výdavky Sníženie docielené bolo práve u dlhu zahraničného, o čiastku 117.4 mil. Kč, naproti tomu zvýšily sa výdaje vnútorného štátneho dlhu o 43.6 mil Kč.

Faktický štátny dIh k 1. I. 1932 odhadnutý je na viacej jako 371/2 rriiliardy Kč, zvýšiI sa teda proti roku 1931 0 585.8 mil. Kč, na čom najviacej participuje 5% investičná pôžička z roku 1931, t. j. 1.300 mil. Kč. Toto zvýšenie bolo ovšem čiastočne vyvážené zmenšením dlhov iných, na pr. štátovkového o 200 mil. Kč, krátkodobého o 116 mil. Kč a slósovaním a splátkami pôžičiék ;podľa umorovacích plánov.

Záver.

Obdobie, pre ktoré je pripravovaný predkládaný rozpočet, bude isto vyžadovať na správe hospodárskych vecí veľa schopnosti a účinnej pečlivosti. Jestliže sa zamyslíme nad vývojom vecí hospodárskych, objaví sa nám, že sme skutočne v určitom vývojovom období zlomu, ktorý vedecky bol správne z.hodnotený, predovšetkým tak, že vývoj . hospodárského života - jako všetkého žijúceho - nepozná presného návratu do nezmenených foriem. Ide iste o určité preskupenie z hľadiska medzinárodného i vnútroštátnej úpravy hospodárskej. Veľké otrasy, ktorých sme toho roku boli svedkami na poli finančnom, zmeny, ktorých tri stoletia neboly svedkami (jako je trebárs otras anglickej menovej základny), nepretržité stupňovanie hospodárskej izolovanosti štátov europských, to všetko sú symptomy, ktoré kladú organizácii a vedeniu hospodárskemu úkoly väčšinou docela nové.

Ide o to, aby veci hospodárske, ktoré potrebujú viacej riadenia než nariadenia, boly vedené nie ideologicky, ale podľa pozitívnych skutočností. Je samozrejmé, že ona veľká, hlboko zasahujúca zmena, prevedená predovšetkým v dnuka podnikov, spôsobená zvedáčením procesu hospodárskeho, (nech už ide o továrne, zemedelské prevozovne alebo úradovne) nemôže sa nenajsť súbežnej zmeny v úprave pomerov medzi jednatlivými hospodárstvami, tiež v úprave národohospodárskej.

A v tomto smere, v plnom súlade s posledným prejavom pána prezidenta republiky vidím zvlášť .dôležitý úkol hošpodársko-politických vodcov štátu. Nie je pochyby, že hospodárske predpoklady našej republiky sú silné a zdravé. Máme dostatok prírodných predpokladov, máme schopný, práce sa nehanbiaci ľud. Ide o to, aby veľký problém organizačný, t. j. účelné priradenie jednotlivých tvorčích složiek národa, bolo ,ako z hľadiska jednotlivých odvetví výrobných, prostredkujúcich zmenu a i. pod., ale i z hľadiska samých atomov hospodárskeho tvoreni a spoločenského, t. j. ľudí, prevedené účelne, plánovite a tým hospodárne. Zvedáčenie hospodádskeho života nie je nejakou floskulou, ale dnes už úkolom najbežnejšej praxe. Znamená praktické rozšírenie poznania o hospodárskych zjavoch medzi všetkých, kto hospodársky vedú a organizujú i tiež medzi tých, ktorí jakokoľvek hospodársky tvoria. Takto proste ide označiť najaktuálnejšie všeobecné problémy hospodárskej správy štátu, poneváč v tomto riešení sú už zahrnuté aj oné pozitívne opatrenia hospodárskej politiky štátu, o ktorých v zásade je názor jednotný a ktoré prakticky znamenajú len palliativné lieky: udržať organizmus neohrožený, aby mohol znovu nazbierať síl k mocnému životnému rozmachu.

Apelujem len ešte v záverečných.slovách, aby v prechodnej dobe, v ktorej depresia hospodárska bude snižovať existenčné možnosti tisícom hospodárstvam, nebola vo svojich koreňoch. ohrožená dôležitá složka stability, evolučnosti a konsolidovanosti hospodárskeho života štátneho, ktorou je v našom štáte zemedelská prvovýroba. Zachránenie tejto je dnes z najdôležitejších úkolov samotnej našej rydzej sociálnej politiky, poneváč 87%, t. j. 1,405.741 z celého počtu všetkých zemedelských podnikov v ČSR. je podnikov malozemedelských. Títo zemedelci a príslušníci ich rodín tvoria dôležitú složku politickej, hospodárskej, ale tiež morálnej sily štátu. Doba, ktorá prichádza, činí na nich nároky veľké. Je úkolom riaditeľov hospodárskych vecí štátu nedať ohroziť možnosti ich bytia.

Po prejednaní rozpočtu a všetkých jeho kapitôl a skupín s prílohami a finančným zákonom bol tento rozpočet v schôdzi rozpočtového výboru dňa 12. decembra schválený vo znení prijatom snemovňou poslaneckou a rozpočtový výbor si dovoľuje navrhnúť, aby rozpočet tento na rok 1932 spolu s finačným zákonom bol slávnym senátom schválený podľa tlačiva 651 sen.

V Prahe, dňa 12. decembra 1931.

Dr. J. Karas v. r.,	. Kornel Stodola v. r.,
predseda.	hlavný zpravodaj

 

Jednání rozpočtového výboru.

Rozpočtový výbor senátu zahájil jednání o státním rozpočtu a finančním zákoně pro rok 1932 dne 5. prosince 1931 a skončil své jednání dne 12. prosince 1931.

Schůzí bylo 9 a trvaly celkem 53 hodin.

Generálním zpravodajem zvolen byl senátor Stodola Kornel.

Zpravodaji o jednotlivých kapitolách byli:

 

Oddíl	Kapitola	Název	Senátor
A. Ústřední orgány státu	1.	President republiky a kancelář prezidenta republiky	Vaněček
	2.	Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven	Vaněček
	3.	Předsednictvo ministérské rady a ze skupiny II. § 13 Státní tiskárny a), § 14 úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15 československá tisková kancelář	Dr Karas
B. Správa zahraniční a vojenská:	4.	Ministerstvo zahraničních věcí	Dr Karas
	5.	Ministerstvo národní obrany a ze skupiny II. § 10 Vojenská továrna na letadla, § 11 Vojenské lesní podniky a § 13 Státní tiskárny b )	Dr Karas
C. Správa vnitřní:
a) politická:	6.	Ministerstvo vnitra	Foit
b) justiční a unifikační	7.	Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem	Šelmec
	8.	Ministerstvo pro sjednocení zákonů a organisace správy	Zimák
	9.	Nejvyšší správní soud a Volební soud .	Šelmec
c) kulturní :	10.	Ministerstvo školství a národní osvěty a ze skupiny II. § 7 Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 8 školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 16 Žabčický školní závod zemědělský a § 17 Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně	Plamínková
d) hospodářská a dopravní:	11.	Ministerstvo zemědělství, ze skupiny II. § 6 Státní lesy a statky a ze skupiny III.Státní fond pro vodohospodářské meliorace	Dr Rozkošný
	12.	Státní pozemkový úřad	Dr Rozkošný
	13.	Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností	Dr Fáček
	14.	Ministerstvo veřejných prací, ze skupiny II. § 9 Státní báňské. a hutnické závody a ze skupiny III. Státní silniční fond a státní vodohospodářský fond .	Krejčí J.J.
	15.	Ministerstvo pošt a telegrafů, ze skupiny II: § 4a Československá pošta a § 4b Poštovní spořitelna	Pánek
	16.	Ministerstvo železnic a ze skupiny II. § 5 československé státní dráhy	Thoř
e) sociální:	17.	Ministerstvo sociální péče	Zimák
	18.	Ministerstvo pro zásobování lidu	Zimák
	19.	Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ze skupiny II. § 12 Státní lázně	Zimák
	20.	Odpočivné a zaopatřovací platy	Pánek
D. Správa finanční:	21.	Ministerstvo financí, ze skupiny II. § 1 Tabáková režie, § 2 Státní loterie, § 3 Státní mincovna v Kremnici, skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (vyjma fondy u kap.11. a 14.) a skupina IV. Správa státního dluhu	Modráček
E. Kontrola státní správy	22.	Nejvyšší účetní kontrolní úřad	Modráček

Část všeobecná.

Usnesení poslanecké sněmovny Národního shromáždění o osnově finančního zákona. a státního rozpočtu pro rok 1932 bylo senátem přikázáno k podání zprávy rozpočtovému výboru senátu. Tento výbor započal s projednáváním uvedené osnovy dne 5. prosince 1931 všeobecnou debatou, která potrvala celý den.

Povšechnou výstižnou zprávu o hospodářské situaci a celkový rozbor rozpočtu podal generální zpravodaj senátor Kornel Stodola.

Poukázal především na to, že po pětileté stabilisaci bylo nutno rozpočet pro rok 1931 zvýšiti o 600 mil. Kč. Pro rok 1932 byla však nastoupena opačná cesta. Rozsah rozpočtu výdajového pro rok 1932 snižuje se proti roku 1931 o 520 mil. Kč. Tento přelom výdajové linie byl železnou nutností vzhledem k hospodářské krisi. Generální zpravodaj zdůraznil pak, že krisi hospodářskou a z ní rodící se krisi mravní bude možno překonati, upevní-li se důvěra občanů v seriosnost státní politiky a přesvědčení ciziny o nezdolném úsilí k zabezpečení rozpočtové rovnováhy. Jako karakteristickou známku projednávaného rozpočtu generální zpravodaj uvedl úspornost a rovnováhu za každou cenu.

Po tomto všeobecném úvodu zmínil se generální zpravodaj o rozpočtu po stránce formální a o změnách ve finančním zákonu, které se týkají hlavně úvěrových operací a rozšíření plné moci pro ministra financí.

Pokud jde o rozpočet po stránce materielní, uvedl generální zpravodaj, že rozsah výdajového rozpočtu je stále ještě veliký a že vzhledem k poklesu cen bude nutným požadavkem budoucích rozpočtů pokračovati ve snižování výdajů podobně, jako činí i jiné státy, na příklad i bohatá Francie. Poukazuje pak na výsledek hospodaření za rok 1930, žádá generální zpravodaj, aby hospodaření mimo rozpočet bylo podrobeno nejpřísnější. kontrole.

O rozpočtové rovnováze prohlásil pak, že není založena na reservách, jako tomu bylo v minulých letech, nýbrž na úspornosti: S reservami nelze počítati, poněvadž prameny příjmové slábnou.

Při rozboru státních příjmů poukazoval generální zpravodaj hlavně na nedoplatky, zmiňuje se pak o dodávkách, doporučoval pro ně zřízení Ústředního dodávkového úřadu.

Na to přešel generálná zpravodaj k vylíčení problémů nynější světové hospodářské krise a doporučoval pro náš stát, aby byla věnována péče zvýšení kupní síly vnitrozemského trhu. Dále se zmínil o některých problémech slovenských a zejména poukázal na odbytovou a cenovou krisi dobytka na Slovensku a na rozdíl v cenách, které obdrží výrobci a které jsou nuceni platiti spotřebitelé.

Zpravodaj vítá jasné stanovisko vlády proti inflaci, která u nás podle jeho názoru nepadá na váhu, ježto koruna spolu s dolarem. a francouzským frankem jsou nyní nejlépe podložené měny.

Na konec generální zpravodaj prohlásil, že má důvěru v lepší budoucnost, která se zakládá na vlastenectví našich vedoucích lidí a doporučil, aby rozpočet na rok 1932 zároveň s finančním zákonem po projednání výborem byl schválen ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou.

Po tomto projevu generálního zpravodaje byla provedena debata, kterou zahájil ministr financí drTrapl. Uvedl především, že rozpočet na rok 1932 byl sděláván již pod vlivem mimořádných poměrů, kdy světová krise hospodářská zasahovala již do našich zemí. Vývoj hospodářských událostí byl tak rychlý, že hospodářský plán, kterým jest rozpočet, zůstává sice v platnosti, ale musí se přizpůsobovati změněným poměrům. To se děje na příklad přirážkou k dani důchodové, která. byla nedávno uzákoněna Národním shromážděním a která bude míti vliv na příjmy v roce 1931, a dále zákonem o úsporných opatřeních ve státní správě. Pokud jde o vánoční příspěvek, prohlásil ministr financí, že zákon se netýká rozpočtu pro rok 1932, poněvádž o výplatě tohoto příspěvku ve snížené výši má (býti rozhodnuto teprve vládním nařízením

.

Dále poukázal ministr financí na to, že rozpočet je plánem maximálním a že tudíž vláda má vždy možnost a v nynější mimořádné době také povinnost schválené rozpočtové výdaje snižovati dále. Tím bude vyhověno i přání Národního shromáždění, aby rozpočet po stránce výdajové byl pokud možno nejnižší.

Na konec zdůraznil ministr financí, že nutno postaviti státní hospodářství na pevnou základnu, aby bylo možno za všech okolností hraditi výdaje při klesajících příjmech. Uznává, že tato cesta jest obtížná, avšak je nutná v zájmu státním a vykonává svůj úkol.

Další rozpravy zúčastnili se četní senátoři. Bylo v ní mimo jiné poukázáno na to, že rozpočet státní, tak jak jest předložen nyní, neodpovídá již skutečným poměrům. V tom směru možno poukázati na vývody ministra financí vpředu uvedené, zejména pokud se týkají povahy rozpočtu jakožto maximálního plánu a na to, že schválené výdaje mohou a mají býti snižovány dále.

Pokud jde o státní podnikání, byl vysloven názor, aby jeho rozsah nebyl zužován. Konečně bylo vysloveno podobně jako loňského roku přání, aby státní rozpočet byl sestaven tak, aby z něho bylo možno vypočísti veškeré výdaje a příjmy pro Slovensko. K tomu dlužno poznamenati, že v dílčích rozpočtech jsou speciální výdaje a příjmy pro Slovensko uvedeny, nelze však v rozpočtu provésti rozdělení výdajů společných všem zemím.

Většina námětů, přání a stížností pronesených ve všeobecné debatě týká se však jednotlivých resortů a proto o nejdůležitějších z nich bude učiněna zmínka při jednotlivých kapitolách.

Část zvláštní:

Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Zpravodaj sen. Čeněk Vanéček.

 

Celkové výdaje této kapitoly preliminují se na rok 1932

částkou ..................................................................................................13,877.300 Kč

a jsou oproti úvěru na rok 1931..............................................................19,101.800 Kč

nižší o..........................................................................................................224:500 Kč

Z celkového prelimináře .činí

a) výdaje osobní....................................................................................10,524.600 Kč

oproti rozpočtu na rok 1931

více o 304.800 Kč

b) výdaje věcné.......................................................................................8,352.700 Kč,

oproti rozpočtu na rok 1931

méně .o.......................................................................................................529.300 Kč.

Zvýšení osobních výdajů jest odůvodněno nákladem na resystemisaci,

vánoční příspěvek, a konečně časovým postupem.

Příjmy preliminují se částkou...................................................................2,611.500 Kč,

tedy ve srovnání s rozpočtem na rok 1931 méně o.......................................64.900 Kč

v důsledku snížení cen užitkového i palivového dříví a hospodářských produktů.

Restaurační práce ve starém hradě soustředily se převážně na konservaci a zabezpečení jižního Vladislavského křídla.

Celé toto křídlo bylo konstruktivně zabezpečeno a jeho rozrušená kamenná, architektura vyměněna a doplněna. Konservační práce byly ukončeny v II. a I. patře tohoto traktu (síně býv. státní rady a české kanceláře) a zahájeny konservační práce v přízemí a v místnostech sklepních.

Dále byla ukončena konservace jižní fagady Vladislavského sálu, odbouráno II. patro tereziánského přístavku a tím odkryt pohled na renaissanční průčelí sálu Vladislavského. Tereziánský přístavek bude vhodně upraven pro archiv Pražského hradu, kde jsou uloženy vzácné archiválie bývalé dvorské komory a část archivu nejvyššího hofmistrovského úřadu a archiv bývalého zámeckého hejtmanství.

V dolním Jelením příkopě byly provedeny zabezpečovací práce podchycením středověkých hradeb od Daliborky až k východní hlásce. Zabezpečeny také obě hlásky a částečně Bílá věž.

V nové části hradu provedená úprava zahrady na Baště a přilehlého nádvoří. Zahrada na Baště (mezi arcibiskupským palácem a Pražským hradem) byla ve své severní části snížena odstraněním pozdějších násypů a tím získán z nádvoří průhled do Jeleního příkopu. Opěrná zeď na straně horního Jeleního příkopu provedena ve formě mohutných arkád ukončených kamennou balustrádou. Arkády jsou prodlouženy až k Prašnému mostu. Nad nimi byla zřízena komunikace pro pěší z Prašného mostu zahradou na. Baště a na hradčanské náměstí. V souvislosti s těmito pracemi zabezpečen západní pilíř traktu španělského sálu podchycením až na pevnou skálu. Nádvoří sousedící se zahradou na Baště bylo vydlážděno mosaikovou .dlažbou z říčních oblázků, odděleno od vlastní zahrady žulovou ozdobnou zdí ve středu s kruhovitým schodištěm.

Ve sloupové síni v traktu Matyášovy brány položena žulová dlažba a oba vchody na druhé hradní nádvoří uzavřeny dubovými zasklenými vraty.- Obdobně bude upraven i podjezd na I. hradní nádvoří. V celém traktu mezi sloupovou zdí a Španělským sálem byly vybourány všecky příčky a získána prostora 61 m dlouhá, 14 m široká a vysoká o třech etážích. V tomto prostoru budě zřízeno slavnostní schodiště ku Španělskému sálu a potřebné vedlejší místnosti.

Úvěru povoleného na úpravu Pražského hradu bylo použito také na výkup některých objektů z důvodů .arondačních.

V r. 1931 byly vykoupeny tři domky ve Zlaté uličce a jeden domek, v horním Jelením příkopě.

Domky ve Zlaté uličce vykupují se jednak z důvodů asanačních, jednak proto, že jsou vestavěny do středověké hradní fartifikace a stojí z větší části na pozemku hradním.

Otázkou podmáčení Pražského hradu spodními vodami zabývala se zvláštní komise, jejímiž členy byli vynikající :odborníci a na podkladě dobrozdání této komise a státního ústavu geologického provedena již značná část zajišťovacích prací a především odstraněny příčiny, které podmáčení základů Pražského hradu zaviňovaly.

Odborná komise dospěla k přesvědčení, že vody, pokud se na území hradním vyskytují, ,jsou původu lokálního - jednak prosakující vody dešťové, jednak vody unikající z netěsných instalací vodovodních a kanalisačních.

Odstraňují se proto příčiny tohoto podmáčení vodotěsnou dlažbou a ukládáním veškerých vodovodních a kanalisačních potrubí do průlezných štol, kde lze event. závady ihned zjistiti a odstraniti.

Celkové potřeby pro státní statek Lány preliminují se částkou...............2,463.700, Kč tedy oproti prelimináři na rok 1931 v částce..........................................2,590.700, Kč méně o.......................................................................................................127.000, Kč.

Naproti tomu příjmy preliminují se částkou..............................................2,448.900 Kč, tedy proti rozpočtu na rok 1931..............................................................2,513.800 Kč, méně o..........................................................................................................64.900 Kč.

Menší příjem jest odůvodněn nepříznivými poměry na trhu dříví a hospodářských produktů. Jeví se tedy v hospodářství státního .statku v Lánech schodek v částce 14.800 Kč.

Tento schodek jest zaviněn investičním výdajem na meliorace a zřízení cest v částce 100.000 Kč při položce 30. Z úvěrů povolených k tomuto účelu bylo: inklusive r. 1931 zmeliorováno pozemků v celkové míře 111 ha 41 arů. Z kvoty určené na zřízení cest upravují se příjezdné cesty do porostů, kde v nejbližších letech bude se prováděti těžba dříví. Jest proto úprava těchto cest nutná z důvodů hospodářských.

Při posuzování celkového výsledku hospodaření na státním statku v Lánech nutno přihlížeti jednak k všeobecnému poklesu cen produktů jak lesního, tak polního hospodaření a dále ku zvláštním výdajům, které vyplývají z účelového určení a povahy tohoto statku.

Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.

Zpravodaj sen. Čeněk Vaněček.

Rozpočet kap. 2. Zákonodárné sbory a Kanceláře sněmoven skládá se ze tří titulů: Poslanecké sněmovny, Senátu a Společných výdajů obou sněmoven. Celkový výdaj činí u všech tří titulů 43,203.500 Kč, z čehož připadá na poslaneckou sněmovnu 25,23.700 Kč, na senát 13,246.000 Kč a na společné výdaje 4,722.200 Kč. Výdaje tyto jsou proti rozpočtu za r. 1931, který činil 43,371.200 Kč, menší o 167.700 Kč. Personální výdaje sice vzrostly, ale příčina spočívá v tom, že vyšší náklady osobní vznikly jednak ze zákonů a nařízení vydaných o úpravě platů státních zaměstnanců, jednak zařazením 13. služného a postupem zaměstnanců do vyšších stupnic. Podstatné snížení vzniklo ve vydání věcném.