Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 672.

Co znamená levná elektrická energie pro ekonomisaci národního hospodářství, o tom svědčí snadný pohyb veškerého průmyslu švýcarského a zemí skandinavských, zejména Švédska. Uznanou cestou k tomuto cíli je soustředění všech výroben elektrické energie, aby se veškerá výroba dostala pod jednotnou kontrolu. Tento význam má soustavná elektrisace, o níž přítomná předloha jedná.

Při uplatnění zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., podle jehož § 28 stát přímo podporuje tuto soustavnou elektrisaci, se předpokládalo, že označení podmínkám odpovídajících podniků bude vyřízeno do jednoho roku. Spolupůsobící okolnosti však se uplatnily v nesnáze nepřekonatelné. Snad i komplikace pravomoci čtyř ministerstev, s nimiž v dohodě ministerstvo veřejných prací označuje podniky, které by mohly přijít v úvahu, snad to byly přehnané nároky jednotlivých podniků, ale nejtížeji se uplatnily potíže finanční. Tyto zejména zabránily souvislému provedení soustavné elektrisace v rozsahu celého státního území, a znemožnily, aby veřejní činitelé (stát, země, okresy a obce) účastnily se předpokládanou měrou.

Byla tedy původní zákonná lhůta prodloužena po prvé zákonem čís. 444/1920, dále pak zákony čís. 294/1924 a č. 191/1930 s platností do konce roku 1931.

Poněvadž však ani tyto lhůty nestačily k provedení celého programu soustavné elektrisace a k žádoucí přeměně v úvahu spadajících podniků na podniky všeužitečné, nezbývá, než lhůtu pro označení dalších elektrárenských podniků opět o jeden rok prodloužiti.

Technicko-dopravní výbor proto doporučuje tuto předlohu, v poslanecké sněmovně přijatou, senátnímu plenu ke schválení beze změny, tak jak je obsažena v senátním tisku č. 667.

V Praze, dne 18. prosince 1931.

J. Havlena v. r.,
předseda.

F. Šťastný v. r.,
zpravodaj.