Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 673.

I.

Vládním návrhem zmocňuje se vláda převzíti státní záruku jako rukojmí a plátce za kapitál, úrok a umoření zápůjček, nejdéle ve třiceti letech splatných, na vybudování elektrických podniků těchto akciových společností:

a) Středoslovenských elektráren v Báňské Bystřici do výše 10 000 000 Kč;

b) Západoslovenských elektráren v Bratislavě až do výše 17 500 000 Kč;

c) Spojených elektráren severozápadního Slovenska v Žilině až do výše 12 500 000 Kč;

d) Jihoslovenských elektráren v Komárně až do výše 10 000 000 Kč a

e) Východoslovenských elektráren v Košicích až do výše 10 000 000 Kč.

Při sloučení některých z těchto společností zmocňuje se vláda převzíti stejnou záruku do výše součtu dotyčných částek nahoře uvedených se započtením částek podle tohoto zákona již zaručených.

Totéž platí při společné solidární zápůjčce všech nebo některých jmenovaných společností.

Vše to za podmínky schválení zápůjček vládou a spolupodpisu vládou k tomu zmocněného ministra financí.

Dílčím dlužním úpisům, vydaným na uvedené zápůjčky, přiznává se sirotčí jistota a dále užiti jich až do výše bursovního kursu, avšak nikoli přes jmenovitou hodnotu za služební a obchodní kauce.

Jmenované společnosti provádějí ve smyslu zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, soustavnou elektrisaci na Slovensku, a stát je v nich majoritním akcionářem.

Spotřeba elektrické energie na Slovensku stoupá tak, že s dosavadními výrobními zařízeními uvedených společností nelze vystačiti, nehledě k tomu, že provádění soustavné elektrisace vyžaduje další budování rozvodných sítí.

Finanční prostředky k tomu mohou si společnosti výhodně opatřiti jen pomocí státní garancie.

Není pravděpodobno, že by stát musil v důsledku převzaté záruky něco platiti, a to již vzhledem k tomu, že má přes polovici akciového kapitálu sám.

Aby bylo zajištěno, že vypůjčených peněz bude použito jen k provádění soustavné elektrisace a aby hospodaření společností mohlo býti státní správou kontrolováno, hodlá státní správa vázati převzetí záruky u jednotlivých společností zejména na tyto podmínky:

1. jakékoli platby, které by snad stát musil v důsledku této záruky za společnost vykonati, budou považovány za státní zápůjčku společnosti, kterou bude nutno spláceti, jakmile podle uznání státní správy to dovolí finanční poměry společnosti. Takové zápůjčky budou zúročitelny 5 % a státní správě se vyhrazuje požadovati jejich zajištění formálními dluhopisy, jejichž veškeré útraty zaplatí společnost.

2. Společnost neuzavře po dobu této garancie žádné obligační nebo hypotekární zápůjčky na své podniky a nemovitosti bez svolení státní správy, naopak státní správa si vyhrazuje právo požadovati, aby zápůjčky touto zárukou kryté byly přeměněny v negarantované zápůjčky obligační nebo hypotekární, ukáže-li se kdykoli později možnost umístit i takové zápůjčky za podmínek výhodnějších, nežli jsou podmínky těchto garantovaných zápůjček.

3. Společnost nebude vypláceti žádné dividendy, dokud nebude obstarána amortisační a úroková služba těchto garantovaných zápůjček, po případě pokud nebudou státu nahrazeny částky, které by snad musil v letech předcházejících v důsledku této záruky za společnost zaplatiti spolu s úroky z nich.

4. Společnost použije těchto zápůjček jen k účelům, k nimž byly povoleny, a státní správě vyhrazuje se právo vhodnými kontrolními opatřeními o tomto použití, jakož i o hospodaření společnosti se přesvědčiti. Rovněž bude společnost povinna poskytnouti státní správě, bude-li to státní správa žádati, z titulu této státní záruky zastoupení ve správě společnosti.

Ježto zúročení a splacení dílčích dlužních úpisů vydaných na tyto zápůjčky bude zajištěno jednak veškerým jměním společnosti a zvláštními fondy, jednak státní zárukou, není námitek přiznati zmíněným dlužním úpisům sirotčí jistotu, aby se jim usnadnil oběh.

Ústavně-právní výbor, projednav usnesení poslanecké sněmovny ve své schůzi dne 18. prosince 1931 konané, navrhuje slavnému senátu, aby vládní návrh schválil beze změny tak, jak je obsažen v usnesení poslanecké sněmovny. tisk č. 668.

V Praze, dne 18. prosince 1931.

Dr Witt v. r.
předseda.

Dr Havelka Otakar v. r.
zpravodaj.

II.

Sústavná elektrizácia na Slovensku započala sa v dobách poprevratových. Elektrizačné podniky boly založené:

R. 1920 Stredoslovenské elektrárne, akc. spol. v Baňskej Bystrici, r. 1921 Západoslovenské elektrárne, akc. spol. v Bratislave, r. 1922 Spojené elektrárne severozápadného Slovenska, akc. spol. v Žiline, r. 1926 Juhoslovenské elektrárne, akc. spol. v Komárne, r. 1929 Východoslovenské elektrárne, akc. spol. v Košiciach.

Založenie týchto elektrických podnikov s pomedzi verejných činiteľov vlastne umožnil len štát, ktorý prevzal vyše 50% jejích akciového kapitálu. Poneváč základné kapitále týchto podnikov nepostačovaly na stavby a výroby elektrickej energie, musely si tieto podniky potrebné finančné prostriedky zaopatrovať len úverom krátkodobým a pomerne drahým.

Keď štát je na týchto podnikoch zainteresovaný nie len ako činiteľ prevádzajúci sústavnú elektrizáciu a ako majoritní akcionár, ale i ako veľký konzument svojimi podnikami a vzhľadom k tomu, aby budúci rozvoj a prosperita sústavnej elektrizácie na Slovensku mohla byt uskutočnená, schválila poslanecká snemovňa vládny návrh zákona (tisk 1315), dĺa ktorého sa vláda zmocnuje prevziať štátnu záruku za pôžičku týchto podnikov ako ručiteľ a platec za kapitál, úrok a umorení pôžičiek najďalej za dobu tricať rokov splatných až do výšky 60 000 000 Kč.

Dľa výsledkov hospodárenia a prosperity týchto podnikov za poslednie roky, vysvitá, že týmto prevzatím záruky nevznikne pre štát žiadne nebezpečie.

Technicko-dopravní výbor doporučuje slávnemu senátu na základe svojho usnesenia zo dňa 18. decembra 1931, aby prijal osnovu zákona dľa usnesenia poslaneckej snemovne tak, ako je obsažená v sen. tisku č. 668.

V Prahe, dňa 18, decembra 1931.

J. Havlena v. r,
predseda.

Cyrill Pivko v. r,
zpravodaj.

III.

Vládním návrhem zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků v zemi Slovenské, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto zápůjčky, vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, sleduje vláda myšlenku další podpory soustavné elektrisace Slovenska, a to v širším rámci než tomu bylo až dosud. Třeba předem uvésti, že přes značný pokrok soustavné elektrisace na Slovensku a přes velikou práci v tomto oboru vykonanou, nedosáhla dosud soustavná elektrisace na Slovensku toho rozmachu, jako je tomu v Čechách a na Moravě. Jedním důvodem je to, že s elektrisací soustavnou bylo započato až po převratu, kdežto v zemích historických již před tím skoro 10 let se na projektech, plánech a i praktickém provádění soustavné elektrisace pracovalo, druhý důvod byl nedostatek veřejných peněžních prostředků, kterými by elektrisace byla financována a konečně nedostatek peněžních ústavů lidových (spořitelny, záložny a p), které by byly bývaly potřebné prostředky finanční pro tento účel mohly za mírných podmínek úrokových a úmorových poskytnouti. Musil proto především pomocnou rukou zasáhnouti stát, který převzal více jak 50% akciového kapitálu slovenských elektrárenských společností, provádějících soustavnou elektrisaci Slovenska; další kapitál poskytly některé bohatší obce a i soukromníci. Tyto kapitály ovšem daleko nestačily na stavby rozsáhlých sítí rozvodných a elektráren a byly proto společnosti nuceny další peníze opatřovati si úvěrem, a to buď u dodavatelů nebo soukromých ústavů peněžních, úvěrem krátkodobým a poměrně drahým. Stát ještě dále podpořil elektrisaci Slovenska výstavbou některých elektráren vodních, dal k disposici i hydroelektrárny státních báňských a hutnických závodů, znovuzřídil a rozšířil parní elektrárnu v Komárně, stal se sám velkým konsumentem shora uvedených společností, avšak všechna tato účinná podpora nemohla postačiti, aby pro další rozvoj, elektrisace ve větším stylu byly zjednány pevné podklady, zvláště vybudováním dalších elektráren a hlavních rozvodných sítí. Aby tento předpoklad budoucího rozvoje soustavné elektrisace Slovenska mohl býti uskutečněn, předkládá vláda shora zmíněný návrh zákona, jímž se vláda zmocňuje převzíti záruku až do výše 60 000 000 Kč za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků slovenských, z nichž mají pak býti postavena shora zmíněná zařízení. Jde tu tedy o zápůjčky na provádění nových investic, jichž realisace nejen pro soustavnou elektrisaci Slovenska - ale v dnešní době nezaměstnanosti pro opatření práce závodům a dělnému lidu neobyčejný má význam.

Elektrisaci Slovenska provádí dnes pět všeužitečných elektrických podniků, a to:

Středoslovenské elektrárny, a. s. v Báňské Bystřici, Západoslovenské elektrárny, a. s. v Bratislavě, Spojené elektrárny severozápadního Slovenska, a. s. v Žilině, Jihoslovenské elektrárny, a. s. v Komárně a Východoslovenské elektrárny, a. s. v Košicích.

Prvé tři společnosti prodělaly již počáteční fasi svého vývoje, poslední dvě jsou společnosti mladší, v prvním stadiu svého vývoje. Přes všechny shora vylíčené obtíže, vybudovaly si již všechny tyto podniky pevnou základnu hospodářskou, technickou i finanční, takže prosperita jejich do budoucna je zajištěna. Má-li však tento příznivý vývoj postupovati, je třeba těmto společnostem levných peněz na další investiční program. Peníze tyto hodlají si opatřiti jednak dalším zvýšením svých akciových kapitálů, jednak opatřením výpůjček dlouhodobých, umořitelných, buď jednotných nebo ve formě dílčích úpisů se shora zmíněnou zárukou státní. Vláda vyhovuje předloženým návrhem zákona této potřebě, vycházejíc též z toho hlediska že, jak již bylo dříve uvedeno, je stát majoritním akcionářem v těchto společnostech, je na nich mimo to velmi interesován státními elektrárnami zařazenými do rámce soustavné elektrisace a konečně jest i sám jejich velikým konsumentem svými podniky horními, hutními, železničními, lázeňskými, svými budovami i ústavy Poněvadž prosperita těchto podniků, jak z výsledku jejich hospodaření za poslední léta vysvítá, je zabezpečena, nevzniká převzatou zárukou státu žádné nebezpečí a proto doporučuje rozpočtový výbor, aby předlažený vládní návrh zákona byl slavným senátem schválen tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna, ve znění sen. tisku č. 668. Dále doporučuje výbor, aby slavný senát schválil resoluci níže uvedenou.

V Praze, dne 18. prosince 1931.

Dr J. Karas v. r,
předseda.

F. Novák v. r,
zpravodaj.

Vláde se nakladá, aby žiadosti obcí o pôžičku ku prevedeniu elektrizácie obcí boly nadriadenými úradmi čím najrýchlejšie schválené.