Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 674.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení

dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 12. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, čís. 193 Sb. z. a n.

Návrh schvalovacího usnesení.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 12. listopadu 1931, podpisový protokol téhož data a vyměněné noty ze dne 1. prosince 1931, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11 prosince. 1931 čís. 193 Sb. z. a n.

Důvodová zpráva.

Obchodně-politické styky Československa s Německem jsou upraveny hospodářskou dohodou ze dne 29. června 1920, jež je vybudována na doložce o nejvyšších výhodách, ale nemá dosud příslušné celně tarifní přílohy. K sjednání celně tarifní smlouvy s Německem dosud nedošlo pro silně ochranářský kurs, jejž Německo sleduje již několik let, hlavně u položek zemědělských. Naše bilance zahraničního obchodu s Německem proto také se stále zhoršovala v náš neprospěch, takže významné naše aktivum se změnilo od roku 1928 ve velké passivum, které dosáhlo v roce 1929 částky 1 053 819 000 Kč, v roce 1930 1 020 358 000 Kč a v prvých devíti, měsících roku 1931 879 732 000 Kč.

V posledních šesti letech vyvíjel se náš obchod s Německem takto:

Rok	Vývoz z ČSR do Německa	Dovoz z Německa do ČSR	Přebytek čs. vývozu + Resp. něm. Dovozu -
1926	3 552 400 000 Kč	3 237 511 000 Kč	+ 314 889 000 Kč
1927	4 847 832 000 Kč	3 752 944 000 Kč	+ 1 094 888 000 Kč
1928	4 694 662 000 Kč	4 768 278 000 Kč	- 73 616 000 Kč
1929	3 932 489 000 Kč	4 986 308 000 Kč	- 1 053 819 000 Kč
1930	2 970 565 000 Kč	3 990 923 000 Kč	- 1 020 358 000 Kč
1.I.-30.IX. 1930	2 191 534 000 Kč	3 023 092 000 Kč	- 831 558 000 Kč
1.I.-30.IX. 1931	1 481 647 000 Kč	2 361 379 000 Kč	- 879 732 000 Kč

Československo usiluje již po léta, aby upravilo v celně tarifním oboru své obchodní styky s Německem, leč ku provedení tohoto úmyslu nemohlo dojíti pro zmíněné tendence německé obchodní politiky. V poslední době byl jimi nejvíce postižen náš tradiční vývoz, zejména chmele, ječmene a sladu, z nichž otázka chmele byla zatímně vyřešena dodatkovou úmluvou z 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920.

Úprava vývozu našeho ječmene, sladu a ještě jiných československých výrobků je na programu dalšího obchodně politického jednání s Německem.

Z Československa vyvezlo se chmele:

r. 1927	81 213 q	za	440 558 000 Kč	z toho do Německa	36 887 q	za	205 546 000 Kč
r. 1928	65 553 q	za	277 994 000 Kč	z toho do Německa	26 597 q	za	114 268 000 Kč
r. 1929	84 872 q	za	170 127 000 Kč	z toho do Německa	29 394 q	za	58 386 000 Kč
r. 1930	90 222 q	za	114 458 000 Kč	z toho do Německa	24 012 q	za	30 180 080 Kč

Letošního roku vydalo Německo, sledujíc dále své ochranářské snahy v obchodní politice, nouzové nařízení, jímž předpisuje dnem 1. září 1931 svým pivovarům povinné používání domácího chmele aspoň z 75% a zvýšilo dnem 12. října 1931 ochranné clo z ř. marek 60,- na ř. marek 150,-, když se sprostilo svých smluvních závazků s Francií a Belgií. Československé chmelařství, jež jest odedávna hlavním zásobitelem německých pivovarů, bylo těmito opatřeními hluboce dotčeno, ježto mu hrozilo úplné vytlačení z říšskoněmeckého trhu. Československá vláda ve snaze zabrániti dalšímu zhoršení obchodní bilance s Německem navázala příslušné jednání s Německem, jehož výsledek jakožto první etapa těchto snah jeví se v dodatkové úmluvě k československo-německé hospodářské dohodě z 29. června 1920 kterou se snižuje nově platná německá autonomní celní sazba na chmel z ř. marek 150,- na ř. marek 70,- za 100 kg. Mimo to německá vláda se zavázala, že bude blahovolně vyřizovati žádosti svých pivovarů o používání československého chmele podle § 2 svého nouzového nařízení o nuceném používání domácího chmele ze dne 21. srpna 1931. Sjednáním dodatkové úmluvy, jež platí do 31. srpna 1932, nemá býti dotčena konečná úprava obchodu chmelem mezi republikou Československou a Německem. O této úpravě má se vyjednávati s Německem ještě před 1. dubnem 1932 na podkladě výsledků rozprav, jež budou míti zástupci pěstitelů obou zemí o otázkách osevu a odbytu. Obě vlády se zavázaly, že budou tyto pěstitelské snahy podle možnosti podporovati.

Při sjednání dodatkové úmluvy vyhovělo proti tomu Československo německým přáním, aby dehtové barvy s obsahem nastavovadel až do 80% byly odbavovány v položce 625 československého celního sazebníku a aby žádosti o povolování dovozu hašeného vápna z Německa byly blahovolně vyřizovány; dodatečně, dne 1. prosince 1931, byly podle bodu 4. podpisového protokolu vyměněny mezi československým vyslanectvím v Berlíně a říšskoněmeckým zahraničním úřadem noty o vyclívání dehtových barev, které se současně předkládají ku projednání a schválení.

Dodatková úmluva zůstane v účinnosti po dobu trvání československo-německé hospodářské dohody ze dne 29. června1920, nejdéle však do 31. srpna 1932.

Vláda předkládajíc tento návrh oběma sněmovnám Národního shromáždění projevuje po stránce formální přání, aby tato předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem živnostensko-obchodním a v senátě výborem zahraničním a národohospodářským.

Text dodatkové úmluvy předkládá se ve zvláštních exemplářích ve znění českém a německém (částka 90 Sbírky zák. a nař. 1931).

V Praze, dne 11. prosince 1931.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

 

 

DODATKOVÁ ÚMLUVA

K ČESKOSLOVENSKO-NĚMECKÉ

HOSPODÁŘSKÉ DOHODĚ Z 29. ČERVNA 1920.

 

ZUSATZVEREINBARUNG

ZUM DEUTSCH-ČECHOSLOVAKISCHEN

WIRTSCHAFTSABKOMMEN

VOM 29. JUNI 1920.

 

Dodatková úmluva

k československo-německé hospodářské dohodě z 29. června 1920.

Mezi československou a německou vládou byla uzavřena tato dodatková úmluva k hospodářské dohodě mezi vládou československou a vládou německou ze dne 29. června 1920:

Článek 1.

(1) Německá vláda svoluje k dovozu chmele saz. čís. 30 německého celního sazebníku, pokud může býti tuzemskými pivovary ještě používán v mezích nařízení o používání tuzemského chmele ze dne 21. srpna 1931 (říš. zák. I, str. 454) ve várečném roce 1931/1932 až do 31. srpna 1932 za celní sazbu 70- Rm za 100 kg hrubé váhy, bude-li předložena celní sníženka hlavního celního úřadu Berlín-Charlottenburg v Berlíně.

(2) Dále bude německá vláda blahovolně vyřizovati žádosti podle § 2 nařízení o používání tuzemského chmele z 21. srpna 1931 o zahraniční chmel, pokud budou podávány tuzemskými pivovary k výrobě světlých typových piv.

Článek 2.

(1) Tuzemské pivovary podávají žádosti o udělení celní sníženky mimo výjimečné případy odst. 3. příslušným okresním celním komisařům. Ze žádosti musí býti patrno:

1. Množství zahraničního chmele, pro něž jsou žádány celní sníženky.

2. Počet celních sníženek, jež mají býti uděleny a množství, na něž mají zníti jednotlivé celní sníženky.

3. Množství zahraničního chmele, jež bylo zpracováno v pivovaře k výrobě piva pro tuzemskou spotřebu od 1. října 1931 až do dne předložení žádosti.

(2) Okresní celní komisař předloží žádost po přezkoumání správnosti údaje, předepsaného v odst. 1. č. 3 hlavnímu celnímu úřadu. Tento žádost přezkouší. K tomu cíli zjistí především celkovou spotřebu chmele v pivovaře v době od 1. října 1927 do 30. září 1930. Z ročního průměru, z toho vypočteného, odečte množství domácího chmele, jež odpovídá sazbě vyjádřené v procentech a stanovené pro onen pivovar; dále odečte množství zahraničního chmele, jež bylo použito pivovarem k výrobě piva pro tuzemskou spotřebu od 1. října 1931 do dne předložení žádosti. Odpovídá-li pak konečný výsledek množství zahraničního chmele, na které jsou žádány celní sníženky, potvrdí to hlavní celní úřad na žádosti a předá ji hlavnímu celnímu úřadu Berlín-Charlottenburg v Berlíně.

(3) Žádosti o udělení celních sníženek na zahraniční chmel, jenž může býti používán tuzemským pivovarem na základě výjimečného povolení, uděleného podle § 2 nařízení o používání domácího chmele z 21. srpna 1931, předkládá pivovar přímo hlavnímu celnímu úřadu Berlín-Charlottenburg v Berlíně s připojeným prvopisem výjimečného povolení

(4) Hlavní celní úřad Berlín-Charlottenburg udělí celní sníženku podle připojeného vzoru a odešle ji žadateli.

(5) Celní sníženka opravňuje pivovar, aby dal množství zboží v ní vyznačené na kterékoliv celnici celně projednati. Současně s přihláškou ku proclení budiž celnímu úřadu předložena celní sníženka.

(6) Celní sníženky platí pouze pro množství, na něž jsou vydány. Dovoz se může díti také v dílčích zásilkách; zbývající množství lze však přihlásiti u některého celního úřadu ke konečnému odbavení nejdéle do 31. srpna 1932.

(7) Chmel, pro který nebude předložena celní sníženka, může býti dovážen jen za autonomní celní sazbu.

Článek 3.

(1) Jako československý chmel dovolí československá vláda vyvážeti do Německa jen

chmel, který podle předpisů v republice Československé platných jest opatřen osvědčením původu (t. j. který podle platných československých předpisů jest v původním balení, opatřeném označením původu, pečetí a plombou) a který jest doprovázen ověřovací listinou příslušné známkovny.

(2) Československá vláda jest dále oprávněna, dáti svolení k vývozu takto vypraveného chmele jen tehdy, je-li provázen listinou, vydanou ústavem československou vládou k tomu pověřeným.

Článek 4.

(1) Československá vláda souhlasí s tím, aby dehtové barvy s obsahem kuchyňské soli, Glauberovy soli, dextrinu, sody nebo směsi těchto látek do 80% byly odbavovány v pol. 625 československého celního sazebníku.

(2) Dále bude blahovolně vyřizovati žádosti o povolování dovozu hašeného vápna z Německa.

Článek 5.

Tato úmluva bude ratifikována. Nabude účinnosti 10. dne po výměně ratifikačních listin, jež bude provedena v Praze a zůstane v účinnosti po dobu trvání hospodářské dohody z 29. června 1920, nikoliv však déle než do 31. srpna 1932. Smluvní strany si však vyhrazují uvésti dodatkovou úmluvu v prozatímní účinnost již před výměnou ratifikačních listin ve lhůtě dle možnosti nejbližší, jež bude ještě sjednána.

K čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto dodatkovou úmluvu ve dvou prvopisech v československém a německém jazyku a připojili své pečeti.

V Berlíně, dne 12. listopadu 1931.

L. S. Dr. CHVALKOVSKÝ v. r.

L. S. BERNHARD Dr. von BÜLOW v. r.

Vzor.

Příloha.

 

Celní sníženka

 

čís...............

 

(Pivovar)....................jest oprávněn

dáti odbaviti

............... q hrubé váhy

(slovy................. )

chmele za sníženou celní sazbu 70,- Rm za 100 kg hrubé váhy.

V Berlíně, dne................... 193...

Hlavní celní úřad

(Podpis)

(Úřední razítko)

..............................

 

Podpisový protokol.

Při podpisu dodatkové úmluvy k hospodářské dohodě československo-německé ze dne 29. června 1920, podepsané dnešního dne, zjištěna shoda v tom, že

1. uzavřením dodatkové úmluvy nemá býti dotčena pozdější konečná úprava obchodu chmelem mezi Československem a Německem;

2. navázaná jednání mezi zástupci pěstitelů chmele obou zemí o otázkách osevu a odbytu budou oběma vládami podle možnosti podporována;

3. československá a německá vláda zahájí ještě před 1. dubnem 1932 jednání, jež, přihlížejíc k výsledkům rozprav mezi zástupci pěstitelů chmele, mají vytvořiti podklad trvalé dohody o obchodu chmelem mezi oběma zeměmi.

4. Za jakých předpokladů bude při dovozu dehtových barviv do Československa upuštěno od zjištění obsahu nastavovadel ve smyslu článku 4. dodatkové úmluvy, má býti co nejdříve, ještě před vstoupením dodatkové úmluvy v účinnost, vyřešeno výměnou not.

Tak se stalo ve dvojím prvopise.

V Berlíně, dne 12. listopadu 1931.

Dr. CHVALKOVSKÝ v. r.

BERNHARD Dr. von BÜLOW v. r.

 

Vyslanectví republiky Československé

v Berlíně.

Berlín, dne 1. prosince 1931.

Pane státní tajemníku,

Odvolávaje se na dohodu sjednanou ve 4. bodě podpisového protokolu k dodatkové úmluvě z 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě, mám čest Vám oznámiti:

Přezkoušení obsahu nastavovadel dehtových barviv podle čl. 4, odst. 1. dodatkové úmluvy nebude při dovozu do Československa zpravidla prováděno, bude-li k zásilkám přiloženo výrobcovo prohlášení podle připojeného vzoru.

Používám také této příležitosti, abych Vám, pane státní tajemníku, opětně projevil výraz své obzvláštní úcty.

Dr. CHVALKOVSKÝ v. r.

Panu

státnímu tajemníkovi zahraničního úřadu

Dru B. W. von Bülow

v Berlíně.

 

Vzor.

 

Prohlášení.

Podepsaná................................... (jméno dodávající vyrábějící firmy)

v......................... (místo)........................….prohlašuje,

že zásilka..................... (počet a druh obalů), v ryzí váze.........

kilogramů............ (označení dehtového barviva), určená pro....................

........................... (jméno a bydliště příjemce), neobsahuje celkem více než

80% kuchyňské soli, Glauberovy soli, dextrinu a sody nebo směsi těchto látek.

Vyrábějící firma ručí za správnost uvedeného údaje a jest si vědoma toho, že kdyby se zjistila nesprávnost tohoto údaje, byla by její dehtová barviva vyloučena z celního projednávání bez předchozího chemického rozboru. Mimo to mohlo by nastati i stíhání podle důchodkového trestního práva.

 

(Místo vyhotovení a datum)

(Firma a podpis)

.......... …………………..

………………………………

 

Zahraniční úřad.

Berlín, dne 1. prosince 1931.

Pane vyslanče,

Mám čest potvrditi příjem dnešního Vašeho přípisu, ve kterém jste mně oznámil, odvolávaje se na dohodu sjednanou ve 4. bodě podpisového protokolu k dodatkové úmluvě z 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě, že

přezkoušení obsahu nastavovadel dehtových barviv podle čl. 4, odst. 1. dodatkové úmluvy nebude při dovozu do Československa zpravidla prováděno, bude-li k zásilkám přiloženo výrobcovo prohlášení podle připojeného vzoru.

Béřu Vaše prohlášení na vědomí a používám také této příležitosti, abych Vám, pane vyslanče, opětovně vyslovil ujištění své obzvláštní úcty.

BÜLOW v. r.

Československému vyslanci

panu Dru F. Chvalkovskému.

 

Zusatzvereinbarung

zum deutsch-čechoslovakischen Wirtschaftsabkommen vom 29. Juni 1920.

Zwischen der Deutschen und der Čechoslovakischen. Regierung ist die nachstehende ZusatzverPinbarwng zu dem Wirtschaftsabkommen zwischen der Deutschen Regierung und der Čechoslovakichen Regierung vom 29. Juni 1920 getroffen worden:

Artikel 1.

(1) Die Deutsche Regierung wird die Einfuhr vom Hopfen der Nr. 30 des deutschen Zolltarifs, der von im Inlande gelegenen Brauereien im Rahmen der Verordnung über die Verwendung von Inlandshopfen vom 21. August 1931 (Reichsgesetzbl. I, S. 454) in dem Braujahr 1931/32 noch verwendet werden kann, bis zum 31. August 1932 zum Zollsatz von 70- RM für den Doppelzentner Rohgewicht zulassen, wenn ein Zollermäßigungsschein des Hauptzollamtes Berlin-Charlottenburg in Berlin vorgelegt wird.

(2) Die Deutsche Regierung wird ferner Anträge auf Grund des § 2 der Verordnung über die Verwendung von Inlandshopfen vom 21. August 1931 wohlwollend behandeln, wenn diese Anträge von im Inlande gelegenen Brauereien für Auslandshopfen zur Herstellung von hellen Typenbieren gestellt werden.

Artikel 2.

(1) Der Antrag auf Erteilung eines Zollermäßigungsscheines ist, mit Ausnahme des Sonderfalls in Absatz 3, von der im Inland gelegenen Brauerei bei dem für sie zuständigen Bezirkszollkommissar einzureichen. Aus dem Antrag muß zu ersehen sein

1. die Menge des Auslandshopfens, für die Zollermäßigungsscheine beantragt werden;

2. die Zahl der zu erteilenden Zollermäßi­gungsscheine und die Menge, auf die die einzelnen Zollermäßigungsscheine lauten sollen;

3. die Menge des Auslandshopfens, die seit dem 1. Oktober 1931 bis zum Tage der Vorlage des Antrages im Brauereibetrieb zur Herstellung von Bier für den Inlandsverbrauch verwendet worden ist.

(2) Der Bezirkszollkommissar legt den Antrag nach Prüfung der Richtigkeit der in

Absatz 1, Ziffer 3 vorgesehriebenen Angabe dem Hauptzollamt vor. Dieses prüft den Antrag. Dazu stellt es zunächst den Gesamtverbrauch der Brauerei an Hopfen in der Zeit vom 1. Oktober 1927 bis 30. September 1930 fest. Von der hieraus sich ergebenden Jahresdurchschnittssumme zieht es die Menge an Inlandshopfen ab, die dem für die Brauerei festgesetzten Vomhundertsatz entspricht; ferner zieht es die Menge des Auslandshopfens ab, die in der Brauerei seit dem 1. Oktober 1931 bis zum Tage der Vorlage des Antrages zur Herstellung von Bier für den Inlandsverbrauch verwendet worden ist. Soweit die danach sich ergebende Endsumme sich deckt mit der Menge an Auslandshopfen, für die Zollermäßigungsscheine beantragt werden, bescheinigt das Hauptzollamt dies in dem Antrag und reicht ihn an das Hauptzollamt Berlin-Charlottenburg in Berlin weiter.

(3) Anträge auf Erteilung von Zollermäßigungsscheinen für ausländischen Hopfen, der auf Grund einer nach § 2 der Verordnung über die Verwendung von Inlandshopfen vom 21. August 1931 erteilten Ausnahmebewilligung von der im Inland gelegenen Brauerei verwendet werden kann, sind von dieser unter Vorlage der Urschrift der Ausnahmebewilligung unmittelbar an das Hauptzollamt Berlin-Charlottenburg in Berlin einzureichen.

(4) Das Hauptzollamt Berlin-Charlottenburg in Berlin erteilt den Zollermäßigungsschein nach dem anliegenden Muster und übersendet ihn dem Antragsteller.

(5) Der Zollermäßigungsschein berechtigt die Brauerei, die in ihm verzeichnete Warenmenge bei jeder Zollstelle abfertigen zu lassen. Er ist der Zollstelle mit der Anmeldung zur Verzollung vorzulegen.

(6) Die Zollermäßigungsscheine sind nur für die Menge gültig, für die sie ausgestellt sind. Die Einfuhr kann auch in Teilsendungen stattfinden; jedoch dürfen die Restmengen nur bis zum Ablauf des 31. August 1932 bei einer Zollstelle zur Schlußabfertigung angemeldet und gestellt werden.

(7) Hopfen, für den ein Zollermäßigungsschein nicht vorgelegt wird, kann nur zum autonomen Zollsatz eingeführt werden.

Artikel 3.

(1) Die Čechoslovakische Regierung wird als čechoslovakischen Hopfen nur solchen

Hopfen zur Ausfuhr nach Deutschland zulassen, welcher nach Maßgabe der jeweils in der čechoslovakischen Republik geltenden Vorschriften mit einer Herkunft-Bezeichnung versehen ist, das heißt sich nach den jeweils geltenden čechoslovakischen Vorschriften in Originalpackungen befindet, welche Herstellungsbezeichnung, Siegel und Plombe tragen, und der von der Beglaubigungsurkunde der zuständigen Signierhalle begleitet wird.

(2) Die Čechoslovakische Regierung ist weiter berechtigt, den so aufgemachten Hopfen nur dann zur Ausfuhr zuzulassen, wenn er von einer Urkunde begleitet ist, die von einer von der Čechoslovakischen Regierung dazu bestimmten Anstalt ausgestellt ist.

Artikel 4.

(1) Die Čechoslovakische Regierung wird Teerfarben mit einem Gehalt an Kochsalz, Glaubersalz, Dextrin, Soda oder Mischungen dieser Stoffe bis zu 80 vom Hundert zur Verzollung nach der Nummer 625 des čechoslovakischen Zolltarifs zulassen.

(2) Sie wird ferner Anträge auf Bewilligung der Einfuhr von Löschkalk aus Deutschland wohlwollend behandeln.

Artikel 5.

Dieses Abkommen soll ratifiziert werden. Es tritt am zehnten Tage nach dem Austausch der Ratifikationsurkunden, der in. Prag stattfinden soll, in Kraft und bleibt für die Dauer des Wirtschaftsabkommens vom 29. Juni 1920, jedoch nicht über den 31. August 1932 hinaus, in Geltung. Die vertragschließenden Teile behalten sich vor, das Zusatzabkommen bereits vor Austausch der Ratifikationsurkunden von einem noch zu vereinbarenden möglichst nahen Zeitpunkt ab vorläufig anzuwenden.

Zu Urkund dessen haben die Bevollmächtigten diese Zusatzvereinbarung in doppelter Urschrift in deutscher und čechoslovakischer Sprache unterzeichnet und mit ihren Siegeln versehen.

Berlin, den 12. November 1931.

L. S. BERNHARD Dr. von BÜLOW m. p.

L. S. Dr. CHVALKOVSKÝ m. p.

 

 

Muster.

Anlage.

 

Zollermäßigunsschein

 

Nr…………………………………...

Die…………………………………………………………….

ist berechtigt,

rh………………………………………………….. dz

(in Buchstaben:……………………………………………………………………. )

Hopfen zum ermäßigten Zollsatz von rh................. RM abfertigen zu lassen.

Berlin, den......................... 193...

Hauptzollamt ………………………………………………

(Unterschrift)

(Amtsstempel)

.................................

 

Zeichnungsprotokoll.

Bei der heute erfolgten Unterzeichnung der Zusatzvereinbarung zum deutsch-čechoslovakischen Wirtschaftsabkommen vom 29. Juni 1920 wurde Einverständnis über folgendes festgestellt

1. Durch den Abschluß der Zusatzvereinbarung soll einer späteren endgültigen Regelung des Hopfenverkehrs zwischen Deutschland und der Čechoslovakei nicht vorgegriffen werden.

2. Die beiden Regierungen werden die zwischen den Vertretern des Hopfenbaues beider Länder aufgenommenen Verhandlungen über Anbau- und Absatzfragen nach Möglichkeit fördern.

3. Die Deutsche und die Čechoslovakische Regierung werden noch vor dem 1. April 1932 Verhandlungen aufnehmen, die unter Berücksichtigung des Ergebnisses der Besprechungen zwischen den Vertretern des Hopfenbaues die Grundlage für eine dauernde Verständigung hinsichtlich des Hopfenverkehrs zwischen beiden Ländern schaffen sollen.

4. Die Frage, unter welchen Voraussetzungen bei der Einfuhr von Teerfarben nach der Čechoslovakei von einer Nachprüfung des Gehalts an den in Artikel 4 der Zusatzvereinbarung genannten Streckungsmitteln abgeehen wird, soll noch vor Inkrafttreten der Zusatzvereinbarung durch Notenwechsel geregelt werden.

Geschehen in doppelter Urschrift.

Berlin, den 12. November 1931.

BERNHARD Dr. von BÜLOW m. p.

Dr. CHVALKOVKÝ m. p.

 

Gesandtschaft der Čechoslovakischen Republik.

Berlin, den 1. Dezember 1931.

Herr Staatssekretär,

Mit Beziehung auf die in Ziffer 4 des Zeichnungsprotokolls zur Zusatzvereinbarung vom 12. November 1931 zum čechoslovakisch-deutschen Wirtschaftsabkommen getroffene Abrede beehre ich mich Ihnen folgendes mitzuteilen:

Eine Nachprüfung des Gehalts an den im Artikel 4, Abs. 1 des Zusatzabkommens genannten Streckungsmitteln wird bei der Einfuhr von Teerfarben nach der Čechoslovakei in der Regel nicht erfolgen, wenn den Sendungen eine Erklärung der Erzeugerfirma nach dem anliegenden Muster beigefügt ist.

Ich benutze auch diesen Anlaß, Ihnen, Herr Staatssekretär, die Versicherung meiner ausgezeichnetsten Hochachtung zu erneuern.

Dr. CHVALKOVSKÝ m. p.

An den

Staatssekretär des Auswärtigen Amts

Herrn Dr. B. W. von Bülow

in Berlin.

 

Muster.

Erklärung:

Die (Der) unterfertigte................................... (Name der liefernden

Erzeugerfirma) in...................... (Ort)...........

erklärt, daß die für...................................... (Name und Wohnort des

Bestellers) bestimmte Sendung von........................ (Anzahl und Gattung der

Behältnisse) im Reingewichte von.......... Kilogramm.........................

(Bezeichnung des Teerfarbstoffes) zusammen nicht mehr als 80% an Kochsalz, Glaubersalz,Dextrin und Soda oder an Gemenge dieser Streckungsmittel enthält.

Die Erzeugerfirma haftet für die Richtigkeit dieser Angabe und ist sich dessen bewußt, daß, falls die Unrichtigkeit der Angabe festgestellt wird, ihre Teerfarbstoffe von der Zollbehandlung ohne vorherige chemische Analyse ausgeschlossen werden. Außerdem kann eine Strafverfolgung nach dem Gefällsstrafrecht eintreten.

 

……………………………….

………………………………

(Ort und Tag der Ausstellung)

(Firma und Unterschrift)

 

Auswärtiges Amt.

Berlin, den 1. Dezember 1931.

Herr Gesandter,

Ich beehre mich, Ihnen den Empfang Ihres Schreibens vom heutigen Tage zu bestätigen, in dem Sie mir mit Beziehung auf die in Ziffer 4 des Zeichnungsprotokolls zur Zusatzvereinbarung vom 12. November 1931 zum deutsch-čechoslovakischen Wirtschaftsabkommen getroffene. Abrede folgendes mitgeteilt haben:

Eine Nachprüfung des Gehalts an den im Artikel 4, Abs. 1 des Zusatzabkommens genannten Streckungsmitteln wird bei der Einfuhr von Teerfarben nach der Čechoslovakei in der Regel nicht erfolgen, wenn den Sendungen eine Erklärung der Erzeugerfirma nach dem anliegenden Muster beigefügt ist.

Indem ich von der Erklärung Kenntnis nehme, benutze ich auch diesen Anlaß, um Ihnen, Herr Gesandter, die Versicherung meiner ausgezeichnetsten Hochachtung zu erneuern.

BÜLOW m. p.

An

den Čechoslovakischen Gesandten

Herrn Dr. F. Chvalkovský.