Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 688.

1. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Merty, Riedla, ing. Marušáka a spol. ve věci postupu při obsazování míst okresních školních inspektorů v zemi Moravskoslezské (tisk 369/6).

2. ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda a soudr. ohledně neslýchaného postupu policejního komisaře Freiwalda při stávce dělnictva na regulaci říčky Chustnice v Chustu (tisk 577/1) a na interpelaci sen Nedvěda a soudr. v záležitosti povolení důchodu matce zastřeleného dělníka Mikloše Hincáka v Chustu (tisk 577/3).

3. vlády na interpelaci sen. Doudy a soudr. o náhradě škod vzniklých provalením se vody stát. rybníka v Kard. Řečici (tisk 604/1).

4. ministra financí na interpelaci sen. Kianičky, Thoře, Pastyříka, Slámy, Kotrby, Trčky a druhů ve věci podruhé vybírané daně z masa na čáře potravní daně (tisk 604/4).

5. vlády na interpelaci sen. dr Budaye a spol. ve věci obcházení úředního jazyka na Slovensku (tisk 621/1).

6. ministra financí na interpelaci sen. Curkanoviče, dr Bačinského, Votruby, Šelmece a druhů stran nepřiměřeně vysokých úroků požadovaných místními peněžními ústavy v Podkarpatské Rusi z hypotečních a směnečných úvěrů (tisk 658/2).

Kvalifikování okresních školních inspektorů v zemi Moravskoslezské ze řad středoškolských profesorů a cvičných učitelů provádí se na základě zákona č. 319/1917 ř. z. podle výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 4. dubna 1930, č. 38.662-VII/2, kvalifikačními komisemi, zřízenými při zemské školní radě v Brně podle § 15 cit. zákona. Okresní školní inspektory z řad učitelstva národních škol kvalifikuje na základě § 57, odst. 4. a podle § 12, odst. 6. vlád. nař. čís. 162/1928 Sb. z. a n. kvalifikační komise, jež byla zřízena rovněž u zemské školní rady v září 1931.

Ježto pak prakse při jmenování okresních školních inspektorů v zemi Moravskoslezské – shodná s praksí v zemi České – je v plném souhlasu s platnými zákonnými předpisy, neshledávám důvodů k jinakým dalším opatřením.

V Praze dne 7. ledna 1932.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.

Srážka mezi stávkujícími dělníky a mezi stráží bezpečnosti, chránící k práci ochotné dělnictvo před útokem stávkujících, je předmětem trestního řízení soudního, které není dosud ukončeno. Není mi proto možno o případu se zevrubněji zmíniti, podotýkám však, že dle výsledku administrativního šetření použila stráž bezpečnosti střelné zbraně v sebeobraně, v krajní nouzi, když nezbýval jí jiný prostředek, aby odvrátila přímý útok směřující a ohrožující na životě ji samu a pracující dělnictvo. Použití zbraně bylo tudíž zcela odůvodněno a stalo se v mezích zákonných předpisů.

Senátor Lokota, který podnítil dav stávkujících k útoku, sám se tohoto útoku činně zúčastnil a stal se tak důvodně podezřelým z ozbrojeného shluknutí a násilí, byl po spáchaném činu bez přestání stíhán bezpečnostními orgány a hned po dopadení v dělnickém domě zatčen, takže byl ve smyslu trestního řádu dopaden při trestném činu samém. Bylo tudíž jeho zatčení podle §u 25 ústavní listiny oprávněno a nebyla jeho imunita zatčením porušena.

K zatčení Kovalského neshledali bezpečnostní orgány důvodu, ježto dle jich zjištění senátora Lokotu nenapadl.

Odborový tajemník Derkač byl k policejnímu komisařství předveden a tam vyslechnut pro důvodné podezření z návodu k trestným činům. Když podezření se nepotvrdilo, byl ihned propuštěn na svobodu. Není pravda, že by byl při této příležitosti aktuárský tajemník Freiwald, vedoucí tehdy správu policejního komisařství v Chustu, označil jmenovaného za intelektuálního původce krveprolití v Chustu.

Vojenská asistence byla povolána, ježto bylo dle úsudku policejního komisařství zapotřebí tohoto opatření, aby byl zajištěn veřejný klid a pořádek.

Aktuárský tajemník Freiwald nemohl dne 21. července 1931 dáti určitou informaci o jednání mezi stávkujícími a zaměstnavatelem, ježto dostavila se v tu dobu právě komise, vyslaná z Užhorodu k vyšetření případu. Zatím co byl jmenovaný úředník jinak zaneprázdněn, sešel se na dvoře obecního domu (v budově je též umístěno policejní komisařství) větší zástup stávkujících dělníků. Aktuarský tajemník Freiwald vyzval na to shromážděné, aby si zvolili důvěrníky k vyjednávání se zaměstnavatelem, které se bude konati na obecním úřadě. Vyjednávání opětovně uvázlo a proto aktuárský tajemník Freiwald na vyzvání stran několikráte do něho zasáhl. Není naprosto odůvodněna domněnka, že by byl dotyčný úředník stranil podnikatelské firmě, u níž byli stávkující zaměstnáni, a jednal v jejím zájmu.

Pokud jde o rentu pro matku usmrceného dělníka Hincáka, podotýkám, že v tomto směru mohlo by – při nedostatku jiných zákonných předpisů – přicházeti v úvahu pouze ustanovení zákona ze dne 18. března 1920, čís. l87 Sb. z. a n. o příspěvku k náhradě škod výtržnostmi způsobených. Dle výslovného ustanovení zákona může býti tento příspěvek poskytnut pouze tehdy, zažádá-li o něj poškozená osoba sama ve lhůtě zákonem stanovené, což se v tomto případě nestalo. Ježto provádění citovaného zákona náleží v obor působnosti ministerstva vnitra, převzal jsem též v tomto bodě místo pana ministra sociální péče odpověď.

Postupu policejního komisařství v Chustu, resp. postupu aktuárského tajemníka Freiwalda nelze vzhledem k vylíčeným okolnostem nic vytýkati.

Jak již uvedeno, použila stráž bezpečnosti střelné zbraně nikoliv proto, aby zlomila odpor kladený jí při úředním úkonu, nýbrž při oprávněné obraně. Zbraně bylo zde tudíž použito v mezích § 79 trestního zákona, který v takovém případě vylučuje trestnost jednání při každé osobě vůbec.

Vzhledem k uvedeným všem okolnostem nemám příčiny k nějakému opatření z podnětu těchto interpelací.

V Praze dne 7. ledna 1932.

Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.

Rybník Píchovský, jehož stavidlo se v noci dne 3./X. 1931 uvolnilo měří pouze 1,42 ha. Jedná se tedy o docela malý rybníček který nechová takové množství vody, aby byly ohroženy životy občanů. Rybník tento převzat byl cestou pozemkové reformy od velkostatku Kardašova Řečice. Uvolnění stavidla na rybníčku Píchovském způsobeno bylo tím, že čápek u hlavního sloupce byl malý a krátký, což dozorčí orgán viděti nemohl a předpokládal, že spoj je náležitě provedena, jak to u takových vodních staveb bývá. Uvolnění stavidla stalo se vyšší mocí, nikoliv zaviněním dozorčích orgánů.

Nároky poškozených byly za přítomnosti jejich právního zástupce, zástupců obecního úřadu, Rolnické vzájemné pojišťovny a ředitelství státních lesů a statků v Třeboni na místě samém prozkoumány a urovnány, takže škoda, kterou utrpěli drobní zemědělci, byla plně nahrazena.

V Praze, dne 3. prosince 1931.

Předseda vlády:
Udržal v. r.

Ministr zemědělství:
Bradáč v. r.

Přihlížejíc k podaným interpelacím organisací řeznických ve věci vrácení daně z masa podle ustanovení §u 8 a 9 zákona o dani z masa uvažovalo ministerstvo financí o obnovení t. zv. »Revisní kanceláře« u okresního finančního ředitelství (oddělení pro potravní daň na čáře) v Praze, která by v zastoupení venkovských finančních úřadů I. stolice vyřizovala žádosti podnikatelů masné živnosti za vrácení daně z masa podle cit. ustanovení zákona o dani z masa.

Ježto však způsob vracení daně z masa revisní kanceláří nebyl by ve shodě s ustanoveními §u 8 a 9 zákona o dani z masa, jakož i se zřetelem k tomu, že by při naznačené úpravě vracení daně z masa byl vážně ohrožen příjem na dani z masa ve státním rozpočtu preliminovaný, bylo ministerstvo financí nuceno při vracení daně z masa ponechati postup, stanovený v cit. zákonných předpisech a vyrozumělo o tom vynesením z 13. listopadu 1931 č. 109.618 zemské finanční ředitelství v Praze a Zemskou Jednotu společenstev řezníků a uzenářů v Praze.

Za tím účelem, aby podnikatelům masné živnosti nebyl opožděným vracením daně z masa zadržován potřebný provozovací kapitál, bylo cit. vynesením podřízeným úřadům uloženo, aby žádosti podnikatelů masné živnosti na vrácení daně z masa podle cit. zákonných ustanovení s největším urychlením vyřizovaly.

Pokud se slovenských poměrů týče, dlužno podotknouti, že ze Slovenska nebylo si dosud stěžováno do opožděného vrácení daně z masa podle zmíněných zákonných ustanovení.

Jestliže podnikatel masné živnosti, dovážející maso do uzavřeného místa s potravní daní na čáře a uplatňující nárok na vrácení daně z masa, prokáže, že maso dovážené do území čáry potravní daně bylo na venkově řádně zdaněno, může bezpečně počítati s tím, že mu bude po předchozím přezkoumání jeho žádosti venkovským finančním úřadem I. stolice za podmínek, stanovených v §u 8 a 9 zákona vrácena daň částkou, která byla v uzavřeném místě na čáře potravní daně znovu zapravena. Zaplatil-li pak podnikatel masné živnosti ve skutečnosti jen jednu daň z masa (resp. v uzavřených místnostech potravní daň na čáře z masa), nelze přisvědčiti názoru interpelace, že by vybíráním daně z masa, kterou nese v zásadě spotřebitel masa, byl řeznický stav šikanován.

Podotýkám ještě, že organisace řezníků vyslovily také požadavek, aby u zabitého dobytka a syrového masa, které se dopravuje do území potravní daně na čáře, z něhož daň byla zaplacena podle předpisů §u 8 zákona o dani z masa, bylo upuštěno od vybírání státní daně na čáře.

Při slyšení zástupců organisací řeznických v ministerstvu financí bylo úředníky tohoto ministerstva vysvětleno, že požadavek takový nemá naprosto žádné opory ani v zákoně o dani z masa, zejména ne však v zákoně o potravní dani na čáře podle jehož sazebníku, tvořícího součást zákona (položka 1) podroben jest potravní dani na čáře dobytek a maso, podléhající dani z masa. Daň pak se vybírá podle sazeb a ustanovení zákona o dani z masa.

Se zřetelem k vylíčeným okolnostem nemám proto důvodu, abych v této věci učinil další opatření.

V Praze, dne 30. listopadu 1931.

Ministr financí:
Dr Trapl v. r.

Předpisem o tiskopisech ČSD provedla s platností od 1. dubna 1931 státní správa železniční normalisaci formátů, druhu papíru a knihařského provedení tiskopisů u železniční správy používaných a zjednodušila z důvodů úsporných hospodaření tiskopisy.

Při tom nebylo v úmyslu změniti něco na dosavadní úpravě po stránce jazykové. Se slovenským textem vydávají se veškeré tiskopisy, jež si obstarává slovenský sklad tiskopisů přímo, a mimo to přesně účtované nebo prodejné tiskopisy, vydávané podle nových předpisů skladem tiskopisů na Smíchově, jichž se užívá ve styku se stranami, a jež vykazují značnější spotřebu. Pouze tiskopisy, jichž spotřeba jest malá a u nichž vydání s dvojím textem vedlo by k závažnému zdražení jejich nákladu, mají býti vydávány pouze s textem jediným. Takovéto tiskopisy jsou vydány s textem slovenským nebo českým, při čemž se při přesunech tiskopisů mezi sklady stává, že se slovenské tiskopisy užívají v zemích mimo slovenských a české na Slovensku. V tomto směru byla zachována tudíž samozřejmá zásada, že znění české a slovenské jest si úplně postaveno na roveň.

Uvedený postup nepříčí se zásadám jazykového zákona a nemá proto vláda příčiny k opatření v interpelaci žádaném.

V Praze, dne 20. ledna 1932.

Předseda vlády:
Udržal v. r.

Snížení úroků ze zápůjček na snesitelnou míru věnujeme nejbedlivější pozornost, a to zejména na Podkarpatské Rusi, kde jest tento problém nejpalčivější. V popředí stála snaha po vybudování vhodnějšího systému peněžních ústavů, než jaký tu byl v době převratu. Proto jsme obmezovali počet akciových bank, poněvadž tyto ústavy pro svou výdělečnou povahu nemohly opatřiti širším vrstvám lidovým levný úvěr, a podporovali jsme zřizování lidových peněžních ústavů (spořitelen a úvěrních družstev). Umožňovali jsme dále tvorbu úspor berním zákonodárstvím a pokud to jen bylo možno, neodčerpávali jsme nově utvořených úspor pro potřeby hospodářství veřejného, ponechávajíce je potřebám soukromého podnikání. Tyto cesty byly správné a nesly ovoce. Úrok pozvolna klesal a kursy ukládacích cenných papírů stoupaly. Avšak tento slibný vývoj byl náhle zastaven nastalou světovou hospodářskou krisí a doprovázející ji nedůvěrou. Také stát byl nucen použíti část národních úspor pro své účely. To vše způsobilo napětí na peněžním trhu a zvýšení úroku. Tomu se snaží státní finanční správa čeliti získáním zahraniční půjčky a všemožnou úsporností ve všech odvětvích veřejné správy, abychom se opět dostali na cesty, po kterých jsme dříve s úspěchem kráčeli. Tímto způsobem dospějeme též ke snížení úroků ze zápůjček.

V Praze, dne 17. ledna 1932.

Ministr financí:
Dr Trapl v. r.