Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 699.

1. ministra školstva a národnej osvety na interpeláciu sen. dra Budaya a spol. vo veci vysielania velkého počtu českých učiteľských síl na Slovensko (tisk 573).

2. ministra vnitra na interpelaci sen. Mikulíčka, Nedvěda a soudr. o stálém zabavování periodického časopisu »Slovácko« v Hodoníně vycházejícího, censorem okresního úřadu v Přerově (tisk 658/4).

3. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Hakena a soudr. o persekučním přeložení učitele Františka Hoffmanna z Velkého Újezda u Olomouce (tisk 621/2).

4. vlády na interpelaci sen. Stöhra, Lipperta, Luksche, Kahlera a soudr. stran nedostatečné jazykové znalosti státních úředníků v okresu Planá (tisk 577/5).

5. ministra financí na interpelaci sen. Spiese, Stöhra, Luksche, Kahlera a soudr. stran opatření o užívání jazyka při styku berních úřadů s obecními úřady v německém území (tisk 577/4).

Na počiatku školského roku 1931/32 boli na Slovensku ustanovení všetci skúšaní kandidáti profesúry – Slováci i neskúšaní kandidáti profesúry v tých oboroch, v ktorých je nedostatok skúšaných.

Prijímanie kandidátov do slovenských ústavov učiteľských deje sa podľa výsledku prijímacej skúšky; pri tom podľa smerníc o tom vydaných žiaci zo Slovenska majú prednosť pred uchádzačmi z Čiech a Moravy.

Tiež pri ustanovovaní učiteľov na štátnych národných školách na Slovensku dbá sa zásady, že Slovákom náleží vždy prednosť pred Čechy rovnako kvalifikovanými.

V Prahe dňa 18. januára 1932.

Minisiter školstva a národnej osvety:
Dr Dérer v. r.

Okresní úřad v Přerově, vykonávaje tiskovou prohlídku časopisu »Slovácko«, zabavil č. 18., 19. a 24. tohoto časopisu, shledav v obsahu některých míst uvedených čísel, jež jsou v interpelaci částečně uvedena, skutkovou podstatu trestných činů dle zákona na ochranu republiky a dle § 300 tr. zák. Věta: »Zaklínají dělnictvo před dalšími akcemi« v interpelaci citovaná, nebyla zabavena.

Krajský soud v Olomouci, jako soud tiskový, nálezy ze dne 14. února 1931, č. Tl VIII. 38/31/2, ze dne 14. února 1931, č. Tl VIII. 31/31/2 a ze dne 25. února 1931, čís. Tl VIII. 44/31/2 zabavení okresním úřadem v Přerově provedená v plném rozsahu potvrdil, uznav tak, že opatření ta byla zákonem odůvodněna.

Vzhledem k tomu nemám důvodu činiti opatření v interpelaci žádaná.

V Praze dne 26. ledna 1932.

Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.

Učitel František Hoffmann choval se v životě mimoškolním tak, že zájmy školní služby byly povážlivě ohroženy. Zemská školní rada byla proto nucena přeložiti jej podle § 55 služební pragmatiky učitelstva národních škol na jiné místo.

V Praze dne 28. ledna 1932.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.

Přednostové státních úřadů v Plané, nejsou-li německé národnosti, ovládají náležitě jazyk německý; stejně jest tomu u přiděleného personálu, pokud přichází ve styk se stranami, zejména u četnictva a finanční stráže.

I přednosta berní správy, který nastoupil službu v Plané teprve v březnu 1931, ovládá jazyk německý dostatečnou měrou, a není správným tvrzení, že by potřeboval k jednání se stranami tlumočníka. Pouze asi ve dvou případech přibral si k jednání se stranou již déle u úřadu sloužícího berního tajemníka jen proto, že nebyl ještě přesně obeznámen s poměry intervenujících poplatníků a s obsahem jejich podání, a pak proto, aby měl kontrolu, že správně rozuměl jejich dialektu. Jinak jedná se stranami vždy sám a nikdy nedošly stížnosti se strany poplatníků na jeho jazykovou kvalifikaci.

Vrchní lesní komisař inž. Novotný, teprve nedávno tam přeložený, ovládá němčinu do té míry, že se stranami se dohovoří.

Pokud páni interpelanti vyslovují požadavek, aby zaměstnanci státních úřadů byli znalí též lidového nářečí v místě obvyklého se podotýká, že při posuzování jazykové kvalifikace nemůže se pro nedostatek zákonné normy vyžadovati od státních zaměstnanců též znalost lidového nářečí. Ostatně znalost lidové mluvy mohou osvojiti si i zaměstnanci německé národnosti, pokud nejsou místními rodáky, teprve delším pobytem v kraji a osobním stykem s obyvatelstvem.

V Praze dne 18. ledna 1932

Předseda vlády:
Udržal v. r.

Die Vorstände der staatlichen Behörden in Plan, wenn dieselben nicht deutscher Nationalität sind, beherrschen entsprechend die deutsche Sprache; das Gleiche gilt bezüglich des zugeteilten Personals, insoferne dassalbe mit den Parteien in Verkehr tritt, namentlich bezüglich der Gendarmerie und Finanzwache.

Auch der Vorstand der Steueradministration, welcher den Dienst in Plan erst im März 1931 angetreten hat, beherrscht die deutsche Sprache genügend und unrichtig erscheint die Behauptung, er bedürfe zur Verhandlung mit den; Parteien eines Dolmetsches. Nur etwa in zwei Fällen hat er zur Verhandlung mit den Parteien einen beim Amte schon länger dienenden Steuersekretär nur aus dem Grunde zugezogen, weil er mit den Verhältnissen der intervenierenden Sfeuerträgern und mit dem Inhalte ihrer Eingaben noch nicht genau vertraut war, und dann aus dem Grunde, um eine Kontrolle zu haben, daß er ihren Dialekt richtig verstanden hat. Sonst verhandelt er mit den Parteien jedesmal selbst und es sind noch nie seitens der Steuerträger irgendwelche Beschwerden bezüglich der sprachlichen Qualifikation desselben eingelaufen.

Oberforstkommissär Ing. Novotný, welcher erst unlängst dahin versetzt wurde, beherrscht die deutsche Sprache dermaßen, daß er sich mit den Parteien verständigt.

Insoferne die Herren Interpellanten die Forderung aussprechen, es sollen die Bediensteten der Staatsämter auch den ortsüblichen Dialekt beherrschen, wird bemerkt, daß bei der Beurteilung der sprachlichen Qualifikation mangels einer gesetzlichen Norm von den Staatsbediensteten nicht auch die Kenntnis des Dialektes verlangt werden kann. Übrigens können sich selbst die Bediensteten deutscher Nationalität, soferne sie nicht Einheimische sind, die Kenntnis der im Volke üblichen Mundart erst nach längerem Aufenthalte in der Gegend und durch persönlichen Verkehr mit der Bevölkerung aneignen.

Prag, am 18. Jänner 1932.

Der Vorsitzende der Regierung:
Udržal m. p.

Dopisování úřadů finanční správy ve státním jazyce obcím jakožto úřadům zakládá se na ustanoveních jazykového zákona a nařízení a na stálé judikatuře nejvyššího správního soudu a odpovídá platnému právnímu stavu. Příslušné pokyny v této věci vydalo podřízeným úřadům ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra.

Tyto pokyny upravují však pouze jazykovou stránku dopisů státních finančních úřadů obcím, nikoliv naopak, a rozlišují případy, kdy se finanční úřady obracejí na obce jako na úřady, a jsou proto povinny užívati pouze státního jazyka, a případy, kdy obec má vůči státnímu úřadu postavení soukromé strany i s případným jazykovým menšinovým právem. Ohledně jazykové stránky dopisů obcí finančním úřadům jest v těchto pokynech poukázáno prostě na ustanovení odst. 1 čl. 78 jaz. nař.

Vyšetřováním provedeným presidiem zemského finančního ředitelství v Praze, jehož obvodu se interpelovaná věc asi týká, soudě podle citovaného jednacího čísla, nemohlo však býti zjištěno, že by některým jemu podřízeným úřadem byl vydán oběžník ve znění v interpelaci uvedeném, které by ovšem nevystihovalo správně pokyny ministerstvem financí vydané a zemským finančním ředitelstvím v Praze dále nezměněně intimované.

Přes to byly presidiem zemského finančního ředitelství v Praze veškery jeho podřízené úřady znovu upozorněny na to, že při styku státních finančních úřadů s obcemi jest nutno přesně rozlišovati, obrací-li se finanční úřad na obec jako na stranu anebo jako na úřad, v kterémžto posledním případě ovšem musí finanční úřad užívati výhradně jen jazyka státního. Pokud však jde o jazykovou stránku přípisů (podání, odpovědí) obcí státním finančním úřadům, bylo znova připomenuto, že pro ně platí ustanovení odst. 1. čl. 78 jaz. nař., t. j., že obce s jednacím jazykem pouze německým mají za podmínek čl. 18 jaz. nař. jazyková menšinová práva a to bez ohledu na to, vystupují-li jako samosprávný úřad nebo jako strana.

V Praze, dne 13. ledna 1932.

Ministr financí:
Dr Trapl v. r.

Die Korrespondenz der Behörden der Finanzverwaltung mit den Gemeinden als Behörden in der Staatssprache beruht auf den Bestimmungen des Sprachengesetzes und der Sprachenverordnung sowie auf der ständigen Judikatur des obersten Verwaltungsgerichtes und entspricht dem geltenden Rechtszustande. Die bezüglichen Weisungen in dieser Angelegenheit wurden an die Unterbehörden seitens des Finanzministeriums im Einvernehmen mit dem Ministerium des Innern erlassen.

Diese Weisungen regeln jedoch nur die sprachliche Seite der Zuschriften der staatlichen Finanzbehörden an die Gemeinden, nicht umgekehrt, und unterscheiden solche Fälle, in welchen sich die Finanzbehörden an die Gemeinden als an Behörden wenden, und daher verpflichtet sind, ausschließlich die Staatssprache zu gebrauchen, und solche Fälle, in welchen die Gemeinde der staatlichen Behörde gegenüber die Stellung einer privaten Partei samt dem eventuellen sprachlichen Rechte einer Minderheit hat. Bezüglich der sprachlichen Seite der Zuschriften der Gemeinden an die Finanzbehörden ist in diesen Weisungen einfach auf die Bestimmungen des Abs. 1 des Art. 78 der Sprachenverordnung hingewiesen.

Durch die vom Präsidium der Finanzlandesdirektion in Prag, deren Sprengel die interpellierte Angelegenheit, nach der zitierten Geschäftszahl zu schließen, wohl betrifft, gepflogenen Erhebungen konnte jedoch nicht sichergestellt werden, daß seitens einer ihr unterstehenden Behörde ein Runderlaß in der in der Interpellation, angeführten Fassung ergangen wäre, welche allerdings die vom Finanzministerium erlassenen und von, der Finanzlandesdirektion unverändert weiter intimierten Weisungen nicht richtig wiedergeben würde.

Dessenungeachtet wurden vom Präsidium der Finanzlandesdirektion in Prag alle Unterbehörden denselben neuerlich darauf aufmerksam gemacht, daß beim Verkehr der staatlichen Finanzbehörden mit den Gemeindes genau zu unterscheiden ist, ob sich die Finanzbehörde an die Gemeinde als an eine Partei oder als an eine Behörde wendet, in weich letzterem Falle allerdings die Finanzbehörde ausschließlich nur die Staatssprache zu gebrauchen hat. Sofern es sich jedoch um die sprachliche Seite der Zuschriften (Eingaben, Antworten) der Gemeinden an die staatlichen Finanzbehörden handelt, so wurde neuerlich in Erinnerung gebracht, daß für sie die Bestimmungen des Abs. 1 des Art. 78 der Sprachenverordnung zu gelten hat, d. i. daß Gemeinden mit nur deutscher Geschäftssprache unter den Bedingungen des Art. 18 der Sprachenverordnung die sprachlichen Rechte der Minderheiten genießen, und zwar ohne Rücksicht darauf, ob sie als autonome Behörde oder als Partei auftreten.

Prag, am 13. Jänner 1932.

Der Finanzminister:
Dr. Trapl m. p.