Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 705.

Zahraniční výbor doporučuje slavnému senátu tuto dodatkovou úmluvu ke schválení usnesením jak následuje:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 12. listopadu 1931, podpisový protokol téhož data a vyměněné noty ze dne 1. prosince 1931, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, čís. 193 Sb. z. a n.

Zároveň odůvodňuje výbor tento svůj návrh vysvětlivkami, jimiž vláda v tisku 674 svůj návrh podporuje a z nichž sluší bráti v úvahu hlavně dva momenty, totiž:

1. naše obchodně-politické styky s Německem všeobecně;

2. naše snahy po umožnění vývozu chmele do Německa zvlášť.

Obchodně-politické styky Československa s Německem jsou upraveny hospodářskou dohodou ze dne 29. června 1920, jež je vybudována na doložce o nejvyšších výhodách, ale nemá dosud příslušné celně tarifní přílohy. K sjednání celně tarifní smlouvy s Německem dosud nedošlo pro silně ochranářský kurs, jejž Německo sleduje již několik let, hlavně u položek zemědělských. Naše bilance zahraničního obchodu s Německem proto také se stále zhoršovala v náš neprospěch, takže významné naše aktivum se změnilo od roku 1928 ve velké passivum, které dosáhlo v roce 1929 částky 1 miliardy 53,819.000 Kč, v roce 1930 1.020,358.000 Kč a v prvých devíti měsících roku 1931 879 milionů 732.000 Kč.

Československo usiluje již po léta, aby upravilo v celně tarifním oboru své obchodní styky s Německem, leč ku provedení tohoto úmyslu nemohlo dojíti pro zmíněné tendence německé obchodní politiky. V poslední době byl jimi nejvíce postižen náš tradiční vývoz, zejména chmele, ječmene a sladu, z nichž otázka chmele byla zatímně vyřešena dodatkovou úmluvou z 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920.

Úprava vývozu našeho ječmene, sladu a ještě jiných československých výrobků je na programu dalšího obchodně politického jednání s Německem.

Z Československa vyvezlo se chmele:

Letošního roku vydalo Německo, sledujíc dále své ochranářské snahy v obchodní politice, nouzové nařízení, jímž předpisuje dnem 7. září 1931 svým pivovarům povinné používání domácího chmele aspoň z75 % a zvýšilo dnem 12. října 1931 ochranné clo z ř. marek 60,- na ř. marek 150,-, když se sprostilo svých smluvních závazků s Francií a Belgií. Československé chmelařství, jež jest odedávna hlavním zásobitelem německých pivovarů, bylo těmito opatřeními hluboce dotčeno, ježto mu hrozilo úplné vytlačení z říšskoněmeckého trhu. Československá vláda ve snaze zabrániti dalšímu zhoršení obchodní bilance s Německem navázala příslušné jednání s Německem, jehož výsledek jakožto první etapa těchto snah jeví se v dodatkové úmluvě k československo-německé hospodářské dohodě z 29. června 1920, kterou se snižuje nově platná německá autonomní celní sazba na chmel z ř. marek 150,- na ř. marek 70,- za 100 kg. Mimo to německá vláda se zavázala, že bude blahovolně vyřizovati žádosti svých pivovarů o používání československého chmele podle § 2 svého nouzového nařízení o nuceném používání domácího chmele ze dne 21. srpna 1931. Sjednáním dodatkové úmluvy, jež platí do 31. srpna 1932, nemá býti dotčena konečná úprava obchodu chmelem mezi republikou Československou a Německem. O této úpravě má se vyjednávati s Německem ještě před 1. dubnem 1932 na podkladě výsledků rozprav, jež budou míti zástupci pěstitelů obou zemí o otázkách osevu a odbytu. Obě vlády se zavázaly, že budou tyto pěstitelské snahy podle možnosti podporovati.

Tato úmluva je tedy oběma smluvními stranami považována za prozatímní, a to jen na krátkou dobu do 31. srpna 1932, do kteréž doby má býti pracováno na konečné úpravě obchodu chmele mezi republikou Československou a Německem, jakož i na úpravě vývozu československého ječmene, sladu a ještě jiných československých výrobků. Přizpůsobení obchodní smlouvy mezi Československem a Německem potřebám československého zemědělství, průmyslu i obchodu patří k nejdůležitějším obchodně-politickým potřebám Československa, a je žádoucno, aby se našim zástupcům podařilo při jednání o úpravě obchodu chmelem, které má započíti před 1. dubnem 1932, dosíci pro obchodní styky Československa s Německem vůbec pokud možno největšího zlepšení posavadních obchodně-politických poměrů.

Při jednání o této dodatkové úmluvě bylo ovšem také Československo nuceno vyhověti některým přáním Německa, a to hlavně v tom, aby dehtové barvy s obsahem nastavovadel až do 80% byly odbavovány v položce 625 československého celního sazebníku a aby žádosti o povolování dovozu hašeného vápna z Německa byly blahovolně vyřizovány; dodatečně, dne 1. prosince 1931, byly podle bodu 4. podpisového protokolu vyměněny mezi československým vyslanectvím v Berlíně a říšskoněmeckým zahraničním úřadem noty o vyclívání dehtových barev, které se současně předkládají ku projednání a schválení.

Dodatková úmluva zůstane v účinnosti po dobu trvání československo-německé hospodářské dohody ze dne 29. června 1920, nejdéle však do 31. srpna 1932.

V Praze, dne 23. února 1932.

Dr Klouda v. r.,
místopředseda.

Dr Rozkošný v. r.,
zpravodaj.

Národohospodářský výbor jednal o vládním návrhu tisk č. 674 ve své schůzi dne 26. ledna 1932 a navrhuje v souhlasu s výborem zahraničním:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 12. listopadu 1931, podpisový protokol téhož data a vyměněné noty ze dne 1. prosince 1931, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, čís. 193 Sb. z. a n.

V Praze, dne 26. ledna 1932.

Jan Kotrba v. r.,
místopředseda.

Dr Rozkošný v. r.,
zpravodaj.