Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

5. zasedání.

Tisk 717.

1. ministra vnitra na interpelaci sen. Teschnera a soudr. o tom, jak velitelství četn. oddělení v Chebu vyřídilo podání německé národně socialistické strany dělnické v Teplé (tisk 664/4).

2. ministra národní obrany na interpelaci sen. dr Szilassyho a druhů o nehodách způsobených střelami ztracenými při vojenských cvičeních (tisk 682/4).

3. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr Szilassyho a druhů o rozdělení odměn spisovatelských a uměleckých na rok 1931 (tisk 682/5).

4. vlády na interpelaci sen. dr Medingera a soudruhů o likvidaci otázky staropensistů v nástupnických státech Rakousko-Uherska (tisk 538/3).

Vrchní strážmistr Josef Ježek zakročil dne 2. září 1931 v Městě Teplé proti holičskému učedníku Josefu Kohlovi, protože měl na řídítkách svého kola připevněn praporek se skobovým křížem v seskupení barev černo-bílo-červené.

Vrchní strážmistr vešel se zadrženým Kohlem do vestibulu nádražní budovy, kde mu praporek zabavil, načež jej po zjištění a sepsání osobních dat propustil. Četnická stanice učinila pak na Kohla udání okresnímu úřadu v Městě Teplé pro veřejné nošení praporku v nedovoleném seskupení barev a zabavený praporek tomuto udání připojila.

Trestní řízení není dosud skončeno.

Vrchní strážmistr Ježek byl podle platných předpisů povinen praporek zabaviti.

Neodporuje také platným předpisům, že zjištění a sepsání osobních dat Kohlových předsevzal v zájmu nenápadnosti se souhlasem příslušných železničních orgánů v nádražní kanceláři.

Vzhledem k shora uvedenému nemám příčiny k nějakému opatření z podnětu interpelace.

V Praze, dne 8. března 1932.

Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.

Oberwachtmeister Josef Ježek schritt am 2. September 1931 in Tepl Stadt gegen den Raseurlehrling Josef Kohl ein, weil dieser auf der Lenkstange seines Fahrrades eine Wimpel mit Hakenkreuz in der Farbengruppierung schwarz-weiss-rot befestigt hatte.

Der Oberwachtmeister trat mit dem angehaltenen Kohl in das Vestibul des Bahnhofsgebäudes, wo er ihm die Wimpel konfiszierte, worauf er ihn nach Sicherstellung und Aufnahme der Personaldaten entliess. Die Gendarmeriestation erstattete sodann gegen Kohl die Anzeige an das Bezirksamt in Tepl Stadt wegen öffentlichen Tragens einer Wimpel in unerlaubter Farbengruppierung und schloss die konfiszierte Wimpel dieser Anzeige an.

Das Strafverfahren ist bisher nicht abgeschlossen.

Oberwachtmeister Ježek war nach den geltenden Vorschriften verpflichtet die Wimpel zu konfiszieren.

Es widerspricht auch nicht den geltenden Vorschriften, dass er die Sicherstellung und Aufnahme der Personaldaten Kohl’s im Interesse der Unauffälligkeit mit Zustimmung der betreffenden Eisenbahnorgane in der Bahnhofskanzlei vornahm.

Mit Rücksicht auf das oben Angeführte finde ich keinen Grund zu irgendwelcher Verfügung aus Anlass der Interpellation.

Prag, am 8. Märtz 1932.

Der Minister des Innern:
Dr Slávik m. p.

Poukazuji na svoji odpověď tisk 625/3, kterou jsem poda1 na interpelaci senátora Nentvicha a druhů, tisk 492/2 téže věci se týkající.

V Praze, dne 11. března 1932.

Ministr národní obrany:
Dr Viškovský v. r.

Utalok Nentvich szenátor és társainak 492/2 ny.-sz. s ugyanazon tárgyat érintö interpellációjára adott 625/3. ny.-sz. válaszomra.

Praha, 1932. március 11. én.

A nemzetvédelmi miniszter:
Dr. Viškovský s. k.

Při udělování v interpelaci zmíněných odměn rozhoduje ministr školství a národní osvěty podle návrhů poroty za tím účelem jmenované. Jediným měřítkem jest umělecká hodnota děl přicházejících v úvahu, bez ohledu na národnost spisovatelů a umělců.

Poznamenávám, že v porotě, která za rok 1931 jednala o rozdělení cen, byli též znalci maďarské produkce slovesné a hudební na Slovensku.

V Praze, dne 10. března 1932.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.

Az interpellációban jelzett dijak kiosztása körül az iskola- és nemzetművelődésügyi miniszter az e célból nevzett biráló bizottság javaslatai alapján határoz. Mértékadó e tekintetben a számba jővő müvek müvészi értéke, tekintet nélkül az irók és müvészek nemzetiségére.

Megegyzem, hogy az 1931. évre szóló dijak kiosztásáról tárgyaló biráló bizottságban a szlovenszkói magyar irodalmi és zenei termékek szakértői is résztvettek.

Az iskola- és nemzetművelődésügyi miniszter:

Praha, 1932. március 10-én.

Dr. Dérer s. k.

Československá vláda se přičiňuje, aby římská úmluva z 6. dubna 1922, která upravuje otázku, o níž jedná interpelace, byla ratifikována všemi signatárními státy. Proto také Československo tuto úmluvu ratifikovalo dne 11. září 1926.

Zřízení rozhodčí komise, jak je na ni pamatováno v římské úmluvě o státní příslušnosti, a jak jí má na mysli také interpelace, není aktuelní, ježto o zřízení takových rozhodčích komisí postarala se Československá republika svého času již sama zvláštními úmluvami a to s Rakouskem a Polskem, tedy se státy, s nimiž bylo řešiti nejčastější sporné otázky státního občanství z doby likvidační. Sám čl. 4 římské úmluvy stanoví, že jeho ustanovení o rozhodčí komisi nejsou nijak na újmu ustanovením zvláštních smluv, které byly sjednány mezi súčastněnými státy.

Jak v poměru k uvedeným státům, tak i v poměru k ostatním státům vzniklým na půdě bývalého Rakousko-Uherska je snahou československé vlády, aby sporné případy byly vyřešeny pravidelným mezinárodním projednáním na základě blahovolného výkladu smluvních ustanovení a tím zřejmě počet pensistů sporné státní příslušnosti mizí. Příslušným šetřením, provedeným znovu po podání interpelace, se dokonce nepodařilo v Československu zjistiti více než jediný takový případ. Likvidace vyskytnuvších se případů docílilo se většinou prostě naturalisováním a vůbec nejsou známy případy – a ani interpelace jich konkretně neuvádí –, že by bezestátním pensistům v Československu nebyly blahovolně přiznány zaopatřovací požitky, jak to připouští sám prováděcí zákon k pensijním úmluvám (č. 159/26 Sb. z. a n.).

V Praze, dne 2. března 1932.

Předseda vlády:
Udržal v. r.

Die čechoslovakische Regierung ist bemüht, dass das römische Uebereinskommen vom 6. April 1922, welches die von der Interpellation berührte Frage regelt, seitens sämtlicher Signatarstaaten ratifiziert werde. Aus diesem Grunde hat auch die Čechoslovakei dieses Uebereinkommen am 11. September 1926 ratifiziert.

Die Errichtung einer Schiedskommission, wie dieselbe im römischen Staatsangehörigkeits-Uebereinkommen vorgesehen ist und wie sie auch die Interpellation im Sinne hat, ist nicht aktuell, da die Čechoslovakische Republik um die Errichtung derartiger Schiedskommissionen seinerzeit schon selbst durch besondere Uebereinkommen, und zwar mit Oesterreich und Polen, also mit Staaten, mit welchen am häufigsten strittige Fragen der Staatsangehörigkeit aus der Zeit der Liquidation zu lösen waren, gesorgt hat. Selbst der Art. 4 des römischen Uebereinkommens bestimmt, dass seine Bestimmungen über die Schiedskommission in keiner Weise die Bestimmungen besonderer Verträge beeinträchtigen, welche zwischen den beteiligten Staaten abgeschlossen wurden.

Sowohl im Verhältnisse zu den angeführten Staaten als auch im Verhältnisse zu den übrigen, auf dem Gebiete des ehemaligen Oesterreich-Ungarns entstandenen Staaten ist die čechoslovakische Regierung bestrebt, die strittigen Fälle durch reguläre internationale Verhandlungen auf Grund wohlwollender Auslegung der Vertragsbestimmungen zu lösen, und schwindet dadurch merklich die Anzahl der Pensionisten strittiger Staatsangehörigkeit. Durch bezügliche, neuerlich nach Einbringung der Interpellation gepflogene Erhebungen gelang es in der Čechoslovakei nicht mehr als sogar nur einen einzigen derartigen Fall sicherzustellen.

Die Bereinigung der vorgekommenen Fälle wurde zumeist einfach durch Naturalisierung erzielt und sind überhaupt keine Fälle bekannt – und selbst die Interpellation führt konkret keine solche an – dass den staatlosen Pensionisten in der Čechoslovakei die Versorgungsgenüsse nicht wohlwollend zuerkannt würden, wie dies selbst das Durchführungsgesetz zu den Pensionsübereinkommen (Nr. 159/26 S. d. G. u. V.) zulässt.

Prag, am 2. März 1932.

Der Vorstitzende der Regierung:
Udržal m. p.