Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 720.

1. sen. J. J. Krejčího a druhů vládě o zřízení státního fondu elektrisačního pro finanční podporu elektrisace venkova, případně o prodloužení zákona o podpoře soustavné elektrisace venkova.

2. sen. Kotrby, Thoře, Trčky, Pastyříka, Slámy, Kianičky a druhů na p. ministra financí ohledně neudržitelného postupu, jímž berní správy kalkulují zisk živnostníků.

3. sen. Pánka, Šťastného, Berkovce a druhů na pp. ministry obchodu a financí ve věci dovozu strojů z cizozemska do Československé republiky.

4. sen. Foita a spol. na pp. ministry zemědělství a financí v záležitostí nedostatečného vybavení příslušného oddělení ministerstva zemědělství, vyřizujícího žádosti o státní podpory při živelních pohromách v roce 1931, úředními silami.

Zákonem ze dne 22. března 1929, čís 46 Sb. z. a n., pozměněn byl zákon č. 139/27 a na podporu soustavné elektrisace venkova bylo povoleno 35 milionů Kč ročně pro léta 1929-1933. U ministerstva veřejných prací nahromadilo se tolik žádostí, že již koncem r. 1930 byly přislíbením subvence na žádosti do té doby došlé veškery prostředky, které až do r. 1933 na základě zákona shora uvedeného jsou k disposici, zadány a teoreticky vyčerpány. Další žádosti došlé po r. 1930 není možno kladně vyříditi pro nedostatek prostředků přes to, že docházejí žádosti nejen těch obcí a družstev, které elektrisovati chtějí, ale i těch, které elektrisaci již provedly a pro nedostatek vlastních prostředků náklad s elektrisací spojený uhraditi nemohou.

Rozpočtový výbor senátu usnesl se dne 15. července 1931 na resoluci, v níž se vládě ukládá, aby v době co nejkratší zákon 46/29 byl novelisován a aby obnos Kč 35,000.000 byl podle žádané novely vkládán do rozpočtu na r. 1934-40.

Po venkově působí celá řada elektrisačních závodů, které vnucují občanstvu provádění elektrisace a předstírají, že obce a družstva subvenci určitě dostanou. Tím by se řada obcí v předpokladu, že budou státní podpory nadále poskytovány, pustila do nových vydání, které obec nebo družstvo při nynější hospodářské krisi nebudou moci zdolati.

Podepsaným jde především o to, aby elektrisace venkova nerušeně pokračovala a obcím, které již elektrisovaly, ale podporu za dnešního stavu dostati nemohou, bylo z finančních jejich nesnází pomoženo.

Na druhé straně však jde rovněž o to, aby obce a družstva měly jistotu, že subvencí se jim na elektrisaci dostane nebo že není naděje na obdržení subvence, a aby si uvědomily, že další elektrisaci jest možno prováděti pouze vlastními prostředky zájemníků, a aby spoléháním na subvenci nepouštěly se do vydání, kterých by unésti nemohly.

Táží se proto podepsaní:

Jest vláda ochotna v nejkratší době zákonodárným sborům předložiti novelu zákona č. 46/29?

Jest vláda ochotna nadále podpořiti soustavnou elektrisaci venkova a v jakém směru?

V Praze, dne 30. března 1932.

Šachl, Pavelka, Jílek, Fr. Novák, dr Hruban, Šabata, Kopřiva, dr Reyl, Kavan, dr Karas, dr Žiška.

Berní správy obdržely z nadřízených míst pokyny, obsahující kalkulační výpočty zisku jednotlivých odborů živnostenských a na základě jich mají prováděti zdaňování těchto poplatníků.

Dostala se nám do rukou kalkulace, týkající se pekařů a užasli jsme, s jak nemožnými a všem odborným pravidlům a skutečnostem odporujícími číslicemi se zde kalkuluje. Uvádíme jen namátkou, že stanoví se čistý zisk při provozování živnosti pekařské, který při zpracování bílé mouky činí prý 30-32,5 procent pracuje-li mistr sám, 20-23 procent pracuje-li dělník. Na zpracování chlebové mouky činí prý tento čistý zisk 29-30 procent pracuje-li mistr sám, 20-21 procent pracuje-li dělník. Jako jsou tato uvedená čísla naprosto nepravdivá, tak i ostatní obsahová část celé kalkulace neodpovídá skutečným výrobním a prodejním poměrům při živnosti.

Výnosem ministerstva pro zásobování lidu z roku 1924 byly vydány výrobní směrnice pro pekařství, jež jsou dosud v plné platnosti, a to ze dne 3. června 1924, č. j. 18.060/3401, odd. 1., na chléb a ze dne 20. listopadu 1924, č. j. 33.613/5896, odd. 1., na bílé pečivo. Kalkulační tyto směrnice stanoví čistý zisk pekaře při výrobě chleba na 5 procent, při výrobě bílého pečiva na 5, maximálně do 10 procent. Připomenouti dlužno, že od r. 1924, kdy tyto směrnice byly vydány, zvýšila se výrobní režie v důsledku nově zavedených břemen sociálního pojištění, poplatků, dávek veřejnoprávních, daní, nájemného a pod., což se stalo na účet zisku, který tím stlačen byl téměř pod existenční minimum výrobce. Podle seznamu žalovaných pekařů u rozhodčího soudu pražské plodinové bursy, kterýž seznam máme po ruce, za 7 měsíců žalováno bylo 640 majitelů pekařských živností, kteří se octli v důsledku poměrů v insolvenci, vyrovnání nebo konkursu. To jest záznam pouze pražské bursy. Přihlédneme-li k plodinovým bursám v Brně, Olomouci a Bratislavě, seznáme, že počet těchto rozvrácených živností nebude dalek celého tisíce.

Kdo sestavil kalkulace, jimiž se mají říditi berní správy při zdaňování pekařů, zřejmě není odborníkem a skryt pod rouškou anonymity či úředního tajemství, operuje neodpovědně čísly, jež uveřejněny vyvolaly v kruzích pekařstva pobouření a oprávněné rozhořčení.

Každý občan naší republiky, má-li podávati jejím úřadům věrohodná a nezkreslená vyjádření, číselně podpíraná, nesmí tak činiti výpočty, neodpovídajícími skutečným odborným poměrům, zásadám a zvyklostem, neboť by jednal jinak neodpovědně, v plném vědomí, že klame úřady a chce přivésti do neštěstí celý výrobní odbor pekařský.

Nemůžeme nevytknouti, že naše úřady opomíjejí v tak důležitých otázkách zákonné stavovské korporace a uchylují se k jednotlivcům, kteří nikdy nemohou míti té odpovědnosti, jako uvedené legitimní složky.

Podepsaní se táží pana ministra financí:

1. Jest p. ministrovi známo, že berním správám dány byly instrukce, jak mají postupovati při zdaňování jednotlivých výrobních odborů živnostenských, kteréž instrukce jsou doloženy kalkulacemi, jejichž původ se neuvádí?

2. Jest p. ministrovi známo, že zejména při zdaňování živnosti pekařské byly dány berním správám jako pomůcka kalkulace úžasně nesprávné a nemožné?

3. Jest p. ministr ochoten přikázati původci těchto kalkulací, aby tváří v tvář odborné komisi, kterou by jmenovala Zemská jednota českých společenstev pekařů v Čechách, své výpočty prokázal?

4. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření, by podobným neslýchaným způsobem byla prováděna daňová demoralisace, nepravdivými kalkulacemi vyvolávána nedůvěra fiskálních orgánů k poctivým daňovým přiznáním poplatníků a tito vznikajícími pak z toho předaňováním přivádění v existenční zkázu?

V Praze, dne 30. března 1932.

Foit, dr Havelka, Donát, dr inž. Botto, Ušák.

Stav naší obchodní bilance za poslední měsíce je znám a není třeba o něm šířiti slov. Jistě, že vzbuzuje vážné obavy, neboť při další klesající tendenci ohrozil by naši platební bilanci a tím i měnu. Proto chápeme všechna ochranná a obranná opatření, třeba i dost krutá, jako omezený vývoz československé koruny a cizích devis a s tímto spojený, silně omezený dovoz zboží a výrobků, po výtce zbytných, mnohdy však i těžko postradatelných, proto chápeme i zostřená celní opatření, nechápeme však, jak je v této těžké situaci možno, aby za desítky milionů Kč dovážely se k nám volně různé stroje, zejména z Německa, které sami v úplně dostatečné míře a v plněhodnotné jakosti vyrábíme v našich továrnách a nemůžeme je umístniti na domácím trhu. Chápeme to tím méně, jestliže je nám známo, v jaké krisi ocitá se právě v přítomné době náš kovoprůmysl a jak v důsledku nedostatku práce propouští tisíce a tisíce dělníků a úředníků. Máme za to, že zúčastněným ministerstvům je tento stav věcí velmi dobře znám a že i ona sledují s obavami rapidně klesající vývoz, a musíme míti také za to, že i se stejnými obavami pozorují a stopují naproti tomu relativně stoupající dovoz. Je povinností nás všech, pokud jde nám opravdu o zachování alespoň rovnováhy v zahraničním obchodu, pokud jde o vývoz a dovoz, aby se upozorňovalo na některé z hlavních příčin svrchu uvedené poruchy. Jedinou z nich je, že se stále ponechává volnost položky č. 538 celního sazebníku a jestliže se pod tímto číslem dovážejí k nám i takové stroje, jež, jak bylo již řečeno, vyrábíme sami ve stejné míře i jakosti. Jsou to jmenovitě chladící stroje, dále stroje pro průmysl potravinářský, mlékárenský a pivovarský, tudíž vesměs odbory, jež jsou odkázány výhradně na domácí konsum a nikoliv na export, a již z tohoto prostého důvodu měly by plné právo dožadovati se účinné domácí ochrany proti cizí konkurenci, neboť nemohou-li vyvážet a nemohou-li ani dosud pro cizí konkurenci prodávat, jak mají existovat?

A nejsou to snad pouze jednotlivci, nýbrž i veřejné úřady a korporace a státem nebo zemí subvencovaná družstva, která z nepochopitelných důvodů dávají přednost cizím výrobkům před domácími, opakujeme, stejně kvalitními a stejnými i v cenách.

Z těchto důvodů žádáme zúčastněná ministerstva, aby statisticky bylo zjištěno, jak je velký dovoz strojů a přístrojů v právě uvedených odborech: potravinářském, mlékárenském a pivovarském a mnoho-li činí příslušná hodnota v Kč. Dále žádáme, aby neprodleně byla dána položka č. 538 do povolovacího řízení a aby všem veřejným úřadům: státním, zemským, okresním i obecním, jakož i korporacím a družstvům subvencovaným z veřejných prostředků bylo nařízeno odebírati pouze stroje domácího původu a aby výjimky, ukáží-li se absolutně nutnými, připouštěny byly pouze za souhlasu zúčastněných ministerstev a konečně, aby bylo dohlédacím úřadům uloženo, aby vykonávaly přísnou kontrolu, pokud půjde o zachovávání těchto opatření, aby energicky bylo čeleno jednak vývozu našich peněz do ciziny a jednak zbytečnému rozrůstání nezaměstnanosti a tím také nákladům na nezaměstnané.

Z předeslaných důvodů táží se podepsaní pánů ministrů obchodu a financí:

Jest jim znám stav věcí, jak byl právě vylíčen, a jsou ochotni vyhovět žádostem na ně vzneseným?

V Praze, dne 30. března 1932.

dr Klouda, inž. Marušák, Vaněček, dr Milota, Šolc, Hubka, dr Veselý, Merta, Pichl, Riedl.

Zákony ze dne 16. července 1931, č. 122 Sb. z. a n., a ze dne 17. prosince 1931, č. 206 Sb. z. a n., mělo se pomoci postiženým živelními pohromami v roce 1931 tím, že stát zaručuje se za zápůjčky a přispívá i na zúročení těchto zápůjček 3 procenty. Tato výpomoc, která v mnohých případech je s to zabrániti zničení existence postiženého, je však velmi znehodnocována tím, že příslušné oddělení ministerstva zemědělství není vybaveno potřebným množstvím úředních sil, takže vázne vyřizování žádostí. A přece právě v těchto případech postižení potřebují rychlého vyřízení, aby si mohli opatřiti úvěr a za takto získané prostředky zakoupiti si potřebné věci do svých hospodářství, jako na př. krmivo, stelivo, osivo atd., provésti opravy budov a tak udržeti svá hospodářství v chodu. Zde platí více, než kde jinde: kdo rychle dává, dvakrát dává. Možno bez nadsázky tvrditi, že tento stav v mnohých případech úplně maří zamýšlené účinky zákona, neboť pozdním vyřízením žádosti i státní pomoc přijde pozdě, když již postižený je existenčně zničen. Podle našich informací odmítlo ministerstvo financí povoliti potřebné rozmnožení sil. Musíme však upozorniti, že zde šetří se na nepravém místě, protože jednak maří se úplně účinky zákona, a peníze vydané na pozdě vyřízené žádosti jsou bohužel v mnohých případech vydány zbytečně. Je proto naprosto nutno vybaviti příslušné oddělení ministerstva zemědělství náležitým počtem úřednických sil.

Podepsaní táží se pánů ministrů zemědělství a financí:

1. jsou-li jim výše uvedené okolnosti známy,

2. jsou-li ochotní vybaviti příslušné oddělení ministerstva zemědělství náležitým počtem úředních sil, třeba jen dočasným přeložením úředníků z jiných oddělení, a povoliti pro tento účel potřebné finanční prostředky?

V Praze, dne 30. března 1932.

dr Havelka, Donát, Olejník, Sáblík, Šelmec, Danko, Dresler, Chlebounová, Sechtr, dr Bačinský, Ušák, Fr. Novák, Stržil, Sehnal, Kroiher, Vraný, dr inž. Botto.