Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 725.

ze dne.......................................................1932

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pro katastrální území, v kterých před knihovním provedením konečného rozhodnutí státního pozemkového úřadu o přídělech (§ 27 přídělového zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n.) a dohod jím schválených bylo scelovací řízení zahájeno a není ještě knihovně provedeno, platí tato ustanovení:

1. Jestliže podle stavu scelovacího řízení zbývá už jen vyhotoviti pomůcky pro opravu pozemkové knihy a provedení změny v pozemkovém katastru, přihlédne se v těchto pomůckách k rozhodnutím státního pozemkového úřadu o přídělu a k dohodám o směně ze zabrané půdy, jakož i k předběžným polohopisným nástinům o nich vyhotoveným (bod 2), tím způsobem, že v grafickém podkladu pro katastrální mapu a v seznamu parcel budou náhradní pozemky, přikázané při scelování přídělcům místo jejich pozemků ze zabrané půdy, vyznačeny jako samostatné parcely parcelními čísly. Za tím účelem zašle státní pozemkový úřad svá rozhodnutí, dohody o směně a předběžné polohopisné nástiny (bod 2) o nich vyhotovené místnímu komisaři pro agrární operace. Podle těchto pomůcek a podle pomůcek pro opravu pozemkové knihy a provedení změny v pozemkovém katastru, dodaných místním komisařem pro agrární operace, zapíše se pro přídělce právo vlastnické k pozemkům jim přiděleným (směněným), anebo k pozemkům přikázaným jim v náhradu za pozemky přidělené (směněné) s omezeními a závadami uloženými nabyvateli státním pozemkovým úřadem.

2. Jestliže scelovací řízení dosud nepokročilo tak, jak jest ustanoveno pod č. 1, mohou býti knihovní zápisy o přídělech a o směnách ze zabrané půdy prováděny podle rozhodnutí státního pozemkového úřadu nebo podle dohod o směně, a přidělené (směněné) pozemky mohou býti prozatímně děleny, dílce odepsán do nových knihovních vložek anebo připsány k jinému knihovnímu tělesu také podle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených státním pozemkovým úřadem podle zákona ze dne 5. dubna 1922, č. 126 Sb. z. a n., o prozatímním dělení katastrálních parcel podle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení. K povolení takových zápisů není potřebí souhlasu místního komisaře pro agrární operace, doručí se mu však povolující usnesení se snímkem předběžného polohopisného nástinu. Zápisy se povolí s výhradou, že o takových pozemcích platí dále ustanovení § 29 zákona ze dne 7. června 1883, č. 92 ř. z., a § 68 zákona ze dne 13. února 1884, č. 30 mor. z. z., anebo § 68 zákona ze dne 28. prosince 1887, č. 12 slez. z. z. z roku 1888, o scelování zemědělských pozemků.

§ 2.

Při zápisech podle § 1, č. 2, vyznačí se v pozemkové knize na listu statkové podstaty, že jak zápisy, tak hranice dělených parcel jsou prozatímní; v mapě pozemkové knihy a v mapě katastrální se dělení takových parcel neprovede. Konečné zápisy a zákresy se provedou podle pomůcek pro opravu pozemkové knihy a provedení změny v pozemkovém katastru, dodaných místním komisařem pro agrární operace nejpozději do čtyř let od započetí scelovacích prací. Soud vede ve zvláštním seznamu v patrnosti parcely prozatímně dělené a dohlíží z úřední povinnosti na dodržení čtyřleté lhůty; projde-li lhůta marně, oznámí to zemské komisi pro agrární operace.

Tento zákon nabude účinnosti pro zemi Moravskoslezskou dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, zemědělství a financí.

V některých obcích v Moravskoslezské zemi střetlo se přídělové řízení podle zákona č. 81/1920 Sb. z. a n. se scelovacím řízením podle zákonů č. 92/1883 ř. z. a č. 30/1884 z. z. mor., pokud se týče č. 12/ 1888 z. z. slez. Poněvadž buď zároveň anebo přímo po přídělovém řízeni došlo ke scelení pozemků, nemohl státní pozemkový úřad již provésti v pozemkových knihách příděly, nýbrž vyhotovil podle výsledků přídělového řízení grafický plán v kopii katastrální mapy, který vzali přídělci na vědomí podpisem souhlasu nabyvatelů. Jakmile bylo zahájeno scelovací řízení, bylo znemožněno podle uvedených zákonů o scelování zemědělských pozemků vykonati v knihách změny, zejména dělením přidělených pozemků. Grafický plán stal se podkladem řízení úřadů pro agrární operace, které nařídily pak, aby byl v přírodě vytýčen již nový stav, t. j. náhradní pozemky po scelení. Státní pozemkový úřad nemohl proto již provésti přesné měření, kterého jest třeba pro zhotovení geometrických plánů se všemi náležitostmi, ježto takové měření předpokládá, že dělící čáry jsou v přírodě vytýčeny a vymezníkovány. I když byly některé přidělené pozemky v přírodě vytýčeny, nebyly vymezníkovány, ale tento stav potrval v přírodě jen krátce, byl nahrazen vytýčením náhradních pozemků po scelení. Původní hraniční čáry zmizely a kromě toho zhotovení přesných plánů bylo by příliš nákladné, ale i bezúčelné, když v knihách a v mapách bude pak proveden nový stav vzniklý scelením. Zaknihování přídělů podle staršího stavu bylo by jen přechodné, ale soudy namnoze zamítly žádosti za odepsání přídělů a vklad vlastnického práva na dělené pozemky podle předběžných prozatímních nástinů, požadujíce přesné plány vyhovující předpisům katastrálního zákona. Takové plány však státní pozemkový úřad již dodati nemůže. Zákonem ze dne 5. dubna 1922, č. 126 Sb. z. a n. bylo povoleno k urychlení přídělového řízení, aby ve lhůtě a u soudů, které ustanoví ministerstvo spravedlnosti, byly pozemky zatímně děleny a dělení a zápisy zatímně v knihách vykonány podle předběžných prozatímních nástinů nemajících všech náležitostí jinak předepsaných. Ministerstvo spravedlnosti ustanovilo vyhláškou ze dne 8. března 1923, č. 56 Sb. z. a n., tříletou lhůtu ode dne vyhlášky a spolu soudy, u nichž bylo možno takto zatímně děliti pozemky. Státní pozemkový úřad vyhotovil podle grafických plánů takové předběžné prozatímní nástiny i pro některá jiná katastrální území, která nebyla zahrnuta ve vyjmenovaných okresech. Scelovacím řízením bylo však znemožněno jednak provésti přesné měření, jednak knihovní provedení přídělů, a uplynutím ustanovené lhůty a tím, že nebyla ona ustanovení zákona rozšířena včas na další okresy, vyvinul se tento stav: V některých okresech v zemi Moravskoslezské nebyly a nemohly býti asi ve 20 katastrálních územích přidělené pozemky připsány přídělcům, kteří nemajíce takto zajištěno knihovní vlastnictví a nemohouce si získati reální úvěr, naléhají na knihovní provedení. Přidělené pozemky a zejména dělené, splynuly ve scelovacím obvodu s jinými a byly scelovacím řízením jinak jako náhradní pozemky přikázány. Stav z doby přídělu již neexistuje a celá katastrální mapa scelovacího obvodu se změní. Ale scelovací řízení vyžaduje delší doby, někdy i dvou a více let, než může býti podle pomůcek vyhotovených ve scelovacím řízení opravena mapa a rovněž celá pozemková kniha týkající se scelovacího obvodu. Namnoze bude třeba pozemkovou knihu nově založiti. Užíti ustanovení zákona č. 126/1922 Sb. z. a n. i v těchto případech tak, že by byly jmenovány další soudy a ustanovena nová přechodná lhůta, pokládalo ministerstvo spravedlnosti za nemožné, ježto zmocnění udělené mu uvedeným zákonem bylo vyhláškou č. 56/1923 Sb. z. a n. vyčerpáno a zákon pozbyl tím a uplynutím ustanovené lhůty účinnosti. Kde však scelovací řízení již pokročilo tak, že se již vyhotoví pomůcky pro opravu pozemkových knih a tím i pro provedení změn v pozemkovém katastru, může dojíti v nejbližší době ke knihovnímu provedení a bylo by zbytečno, zatím děliti pozemky podle pouhých nástinů a je připsati zatímně v knihách přídělcům podle starého stavu. Aby však přídělové řízení bylo zároveň provedeno a skončeno, bude třeba přihlížeti při vyhotovení oněch pomůcek místním komisařem pro agrární operace k přídělům a pomůcky pro opravu knihy vyhotoviti tak, aby byl z nich patrný převod na přídělce a výměna přidělených pozemků za náhradní. Kde však nelze ještě přikročiti k opravě pozemkové knihy podle těchto pomůcek v nejbližší době, – což zjistí státní pozemkový úřad dotazem u místního komisaře pro agrární operace – mohli by přídělci utrpěti újmy a proto se navrhuje, aby nehledíc k novému stavu, který nastane scelovacím řízením, bylo umožněno alespoň zatímně provésti v knihách příděly podle rozhodnutí státního pozemkového úřadu a jeho nástinů jako přechodné stadium. Tomu vyhověti má tento návrh zákona, když podle platných ustanovení nebylo by možno za scelovacího řízení provésti v knihách změny podle staršího stavu ani podle zatímních nástinů ani vyhotoviti přesné plány podle onoho staršího stavu a po scelovacím řízení opět nebylo by možno provésti potřebné zápisy a změny podle rozhodnutí státního pozemkového úřadu a jeho nástinů, které by neodpovídaly novému stavu a novému označení parcelními čísly.

Vláda doporučuje, aby tento návrh byl k podání zprávy přikázán v senátu výborům ústavně-právnímu a národohospodářskému a v poslanecké sněmovně výborům ústavně-právnímu a zemědělskému.

V Praze dne 15. dubna 1932.

Předseda vlády:
Udržal v. r.

Ministr spravedlnosti:
Dr Meissner v. r.