Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.
III. volební období.
6. zasedání.
Tisk 726.
Vládní návrh
Zákon
ze dne............................................................1932
o vnitrostátní účinnosti mezinárodních smluv o sociálním pojištění.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Ustanovení mezinárodních smluv o sociálním pojištění, vyhlášených ve Sbírce zákonů a nařízení, mají po dobu své mezinárodní účinnosti též účinnost vnitrostátní.
(2) Podrobnosti potřebné k jejich provedení může stanoviti vláda nařízením.
§ 2.
Zákon ze dne 7. dubna 1920, č. 220 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje, aby upravila mezistátní styk v oboru sociálního pojištění, pozbývá platnosti.
§ 3.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej ministři sociální péče a zahraničních věcí v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Ve stadiu příprav směřujících k ratifikaci úmluvy mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o sociálním pojištění a k jejímu vnitrostátnímu provedení bylo s hlediska ústavnosti uvažováno o zmocnění daném vládě zákonem ze dne 7. dubna 1920, č. 220 Sb. z. a n., aby sjednal, mezistátní smlouvy, upravující vzájemné vztahy v oboru sociálního pojištění (§ 1 zákona).
Aby se předešlo všem ústavním pochybnostem, usnesla se vláda ve schůzi 6. listopadu 1931, aby co nejdříve byl vypracován návrh na zrušení zákona č. 220/1920 Sb. z. a n., po případě na jeho nahrazení jiným zákonným předpisem nezávadným po stránce ústavní.
Ježto však zákony o sociálním pojištění nemají, hledíc k právě uvedenému zmocňovacímu zákonu, všeobecné klausule obvyklé u jiných podobných zákonů, že tam, kde mezinárodní smlouvy mají pro věci upravené zákonem zvláštní ustanovení, platí tato, doporučuje se tuto věc se zřetelem k navrhovanému zrušení zmíněného zmocňovacího zákona upraviti novým všeobecným ustanovením zákonným.
Tomu má býti vyhověno předloženou osnovou zákona o vnitrostátní účinnosti mezinárodních smluv o sociálním pojištění, jejíž naléhavost a nezbytnost je níže podrobně odůvodněna.
V jednotlivostech poznamenává se k osnově toto:
K § 1, odst. 1.:
Osnova sleduje, hledíc k velkému sociálně-politickému významu mezinárodních smluv o sociálním pojištění, základní myšlenku uvésti tyto úmluvy co nejdříve ve vnitrostátní účinnost, neboť jenom tak bude tu co nejrychleji sjednán právní předpoklad pro uskutečnění plnění a zabezpečení jiných smluvních výhod.
To má býti umožněno ustanovením, že mezinárodní smlouvy o sociálním pojištění nabývají vnitrostátní účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů a nařízení.
Myšlenka, aby úmluvy o sociálním pojištění byly uvedeny co nejdříve ve vnitrostátní účinnost, byla ostatně vedoucím motivem již u zákona č. 220/1920 Sb. z. a n. Tento důvod pak platí, a to ve zvýšené míře i dnes, jak o tom svědčí velmi četné a naléhavé žádosti z nejrůznějších kruhů interesentů, domáhajících se zabezpečení nároků ze sociálního pojištění, získaných ve druhých státech, a požadujících nejrychlejší aktivování úmluv uvedeného oboru, zvláště se sousedními státy.
K § 1., odst. 2.:
Poněvadž nelze vylučovati, že při povádění smluv se ukáže potřeba upraviti určité podrobnosti, bylo za tou příčinou do osnovy vloženo ustanovení, jímž se zmocňuje vláda stanoviti nařízením podrobnosti potřebné ku provedení smluv.
Velmi závažné důvody by ovšem mluvily pro rozšíření návrhu zákona i na pole úmluv z oboru pracovního práva a ochrany zaměstnanců ve stycích mezinárodních vůbec. Aby však co nejvíce bylo urychleno ústavní projednání navrhovaného zákona, omezuje se osnova zatím jen na úmluvy z oboru sociálního pojištění.
Vláda projevuje přání, aby tento návrh byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výboru sociálně-politickému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 15. dubna 1932.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr sociální péče:
Dr Czech v. r.