Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 740.

V některých obcích země Moravskoslezské provádí se řízení přídělové i řízení scelovací a současnost obou těchto řízení způsobila obtíže při provádění zápisů ve knize pozemkové.

Protože obě tato řízení si navzájem znemožňují opatření přesných plánů měřičských, jakých je potřebí k povolení knihovních zápisů, hodlá ministerstvo spravedlnosti zmenšiti nynější obtíže tím, že by pozemky byly děleny jen zatímně a dělení a zápisy knihovní by byly vykonávány rovněž jen zatímně jen podle předběžných prozatímních nástinů, které by neměly všech náležitostí požadovaných předpisy pro knihy pozemkové.

Jde tedy o zákonnou úpravu přechodného stadia, jež jest ve věcech knihy pozemkové sice neobvyklé, ale má odstranit nesnáze vznikající z nynějšího stavu a přídělcům umožnit, aby aspoň zatímně jim byly připsány v pozemkové knize příděly podle rozhodnutí státního pozemkového úřadu.

Soudy mají ovšem míti ve zvláštní patrnosti pozemkové částice takto prozatímně dělené a zapsané, a mají dohlížeti, aby čtyřletá lhůta pro provedení konečných zápisů a zákresů stanovená nebyla překročována.

Návrh zákona má ulehčiti nesnáze vznikající ze současného provádění přídělů a scelování a proto jest účelný a vhodný, a ústavně-právní výbor navrhuje, aby jej slavný senát schválil ve znění dole otištěném.

V Praze, dne 26.dubna 1932.

Dr. Witt v. r.,
předseda.

Dr. Veselý v. r.,
zpravodaj.

Přídělci půdy státním pozemkovým úřadem zabrané a novým nabyvatelům přidělené usilují o to, aby přidělená půda byla jim co nejdříve v pozemkové knize knihovně do vlastnictví připsána, jelikož to pro ně má velkou důležitost.

Ještě větší důležitost má však takový knihovní přípis pozemků těch v obcích země Moravskoslezské, v níž se provádí scelování pozemků, a to na Moravě dle zemského zákona č. 30/1884 z. z. moravského, a ve Slezsku dle zemského zákona č. 12/1888 z. z. slezského. Poněvadž buď zároveň anebo přímo po přídělovém řízení došlo ke scelení pozemků, nemohl státní pozemkový úřad již provésti v pozemkových knihách příděly, nýbrž vyhotovil podle výsledků přídělového řízení grafický plán v kopii katastrální mapy, který vzali přídělci na vědomí podpisem souhlasu nabyvatelů. Jakmile bylo zahájeno scelovací řízení, bylo znemožněno podle uvedených zákonů o scelování zemědělských pozemků vykonati v knihách změny, zejména dělením přidělených pozemků. Grafický plán stal se podkladem řízení úřadů pro agrární operace, které nařídily pak, aby byl v přírodě vytýčen již nový stav, t. j. náhradní pozemky po scelení. Státní pozemkový úřad nemohl proto již provésti přesné měření, kterého jest třeba pro zhotovení geometrických plánů se všemi náležitostmi, ježto takové měření předpokládá, že dělící čáry jsou v přírodě vytýčeny a vymezníkovány.

I když byly některé přidělené pozemky v přírodě vytýčeny, nebyly vymezníkovány, ale tento stav potrval jen krátce, byv nahrazen vytýčením náhradních pozemků po scelení. Původní hraniční čáry zmizely a kromě toho zhotovení přesných plánů bylo již příliš nákladné, ale i bezúčelné, když v knihách a v mapách bude pak proveden nový stav vzniklý scelením.

Zaknihování přídělů podle staršího stavu bylo by jen přechodné, ale soudy namnoze zamítly žádosti za odepsání přídělů a vklad vlastnického práva na dělené pozemky podle předběžných prozatímních nástinů, požadujíce přesné plány vyhovující předpisům katastrálního zákona. Takové plány však státní pozemkový úřad již dodati nemůže. Zákonem ze dne 5. dubna 1922, č. 126 Sb. z. a n., bylo povoleno k urychlení přídělového řízení, aby ve lhůtě a u soudů, které ustanoví ministerstvo spravedlnosti, byly pozemky zatímně děleny a dělení a zápisy zatímně v knihách vykonány podle předběžných prozatímních nástinů, nemajících všech náležitostí jinak předepsaných. Ministerstvo spravedlnosti ustanovilo vyhláškou ze dne 8. března 1923, č. 56 Sb. z. a n., tříletou lhůtu ode dne vyhlášky a spolu soudy, u nichž bylo možno takto zatímně děliti pozemky.

Státní pozemkový úřad vyhotovil podle grafických plánů takové předběžné prozatímní nástiny i pro některá jiná katastrální území, která nebyla zahrnuta ve vyjmenovaných okresích. Scelovacím řízením bylo však znemožněno jednak provésti přesné měření, jednak knihovní provedení přídělů, a uplynutím ustanovené lhůty a tím, že nebyla ona ustanovení zákona rozšířena včas na další okresy, vyvinul se tento stav: V některých okresích v zemi Moravskoslezské nebyly a nemohly býti asi ve 20. katastrálních územích přidělené pozemky připsány přídělcům, kteří nemajíce takto zajištěno knihovní vlastnictví a nemohouce si získati reální úvěr, naléhali na knihovní provedení. Přidělené pozemky, zejména dělené, splynuly ve scelovacím obvodu s jinými a byly scelovacím řízením jinak jako náhradní pozemky přikázány.

Stav z doby přídělu již neexistuje a celá katastrální mapa scelovacího obvodu se změní. Ale scelovací řízení vyžaduje delší doby, než může býti podle pomůcek vyhotovených ve scelovacím řízení opravena mapa a rovněž celá pozemková kniha týkající se scelovacího obvodu. Namnoze bude třeba pozemkovou knihu nově založiti.

Kde scelovací řízení pokročilo již tak, že se již vyhotoví pomůcky pro opravu pozemkových knih a tím i pro provedení změn v pozemkovém katastru, může dojíti v nejbližší době ke knihovnímu provedení na základě tohoto návrhu zákona a bylo by zbytečno zatím děliti pozemky podle pouhých nástinů a připsati je zatímně v knihách přídělcům podle stavu před scelováním. Kde však nelze ještě přikročiti k opravě pozemkové knihy podle těchto pomůcek v nejbližší době – což zjistí státní pozemkový úřad dotazem u místního komisaře pro agrární operace – mohli by přídělci utrpěti ujmy, pročež se navrhuje, aby nehledíc k novému stavu, který nastane scelovacím řízením, bylo umožněno alespoň zatímně provésti v knihách příděly podle rozhodnutí státního pozemkového úřadu a jeho nástinů jako přechodné stadium.

Má tedy tento návrh zákona za účel urychlení zápisů přidělené půdy v knihách pozemkových přídělcům v obcích Moravskoslezských, v nichž se scelování provádí, a má také za účel usnadnění a zjednodušení prací státnímu pozemkovému úřadu i úřadům pro agrární operace, které scelování pozemků provádějí, a národohospodářský výbor doporučuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění dole otištěném i s připojenou resolucí.

V Praze, dne 21. dubna 1932.

K. Sáblík v. r.,
předseda.

Dr Rozkošný v. r.,
zpravodaj.

ze dne....................................................1932

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pro katastrální území, v kterých před knihovním provedením konečného rozhodnutí státního pozemkového úřadu o přídělech (§ 27 přídělového zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n.) a dohod jím schválených bylo scelovací řízení zahájeno a není ještě knihovně provedeno, platí tato ustanovení:

1. Jestliže podle stavu scelovacího řízení zbývá už jen vyhotoviti pomůcky pro opravu pozemkové knihy a provedení změny v pozemkovém katastru, přihlédne se v těchto pomůckách k rozhodnutím státního pozemkového úřadu o přídělu a k dohodám o směně ze zabrané půdy, jakož i k předběžným polohopisným nástinům o nich vyhotoveným (bod 2), tím způsobem, že v grafickém podkladu pro katastrální mapu a v seznamu parcel budou náhradní pozemky, přikázané při scelování přídělcům místo jejich pozemků ze zabrané půdy, vyznačeny jako samostatné parcely parcelními čísly. Za tím účelem zašle státní pozemkový úřad svá rozhodnutí, dohody o směně a předběžné polohopisné nástiny (bod 2) o nich vyhotovené místnímu komisaři pro agrární operace. Podle těchto pomůcek a podle pomůcek pro opravu pozemkové knihy a provedení změny v pozemkovém katastru, dodaných místním komisařem pro agrární operace, zapíše se pro přídělce právo vlastnické k pozemkům jim přiděleným (směněným) anebo k pozemkům přikázaným jim v náhradu za pozemky přidělené (směněné) s omezeními a závadami uloženými nabyvateli státním pozemkovým úřadem.

2. Jestliže scelovací řízení dosud nepokročilo tak, jak jest ustanoveno pod č. 1, mohou býti knihovní zápisy o přídělech a o směnách ze zabrané půdy prováděny podle rozhodnutí státního pozemkového úřadu nebo podle dohod o směně, a přidělené (směněné) pozemky mohou býti prozatímně děleny, dílce odepsány do nových knihovních vložek anebo připsány k jinému knihovnímu tělesu také podle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených státním pozemkovým úřadem podle zákona ze dne 5. dubna 1922, č. 126 Sb. z. a n., o prozatímním dělení katastrálních parcel podle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení. K povolení takových zápisů není potřebí souhlasu místního komisaře pro agrární operace, doručí se mu však povolující usnesení se snímkem předběžného polohopisného nástinu. Zápisy se povolí s výhradou, že o takových pozemcích platí dále ustanovení § 29 zákona ze dne 7. června 1883, č. 92 ř. z., a § 68 zákona ze dne 13. února 1884, č. 30 mor. z. z., anebo § 68 zákona ze dne 28. prosince 1887, č. 12 slez. z. z. z roku 1888, o scelování zemědělských pozemků.

§ 2.

Při zápisech podle § 1, č. 2, vyznačí se v pozemkové knize na listu statkové podstaty, že jak zápisy, tak hranice dělených parcel jsou prozatímní; v mapě pozemkové knihy a v mapě katastrální se dělení takových parcel neprovede. Konečné zápisy a zákresy se provedou podle pomůcek pro opravu pozemkové knihy a provedení změny v pozemkovém katastru, dodaných místním komisařem pro agrární operace nejpozději do čtyř let od započetí scelovacích prací. Soud vede ve zvláštním seznamu v patrnosti parcely prozatímně dělené a dohlíží z úřední povinnosti na dodržení čtyřleté lhůty; projde-li lhůta marně, oznámí to zemské komisi pro agrární operace.

§ 3.

Tento zákon nabude účinnosti pro zemi Moravskoslezskou dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, zemědělství a financí.

Vládě se ukládá, aby se vším urychlením předložila Národnímu shromáždění ku projednání návrh zákona na plánovité provádění scelovacího řízení v celém území republiky Československé. Dlouhotrvající krise našeho zemědělství vynucuje si urychlené řešení této záležitosti.