Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 741.

Zákonem, který je předmětem ústavního projednávání, má býti vládě poskytnuta možnost, aby mohla nařízením stanoviti podrobnosti potřebné ku provedení mezinárodních smluv o sociálním pojištění, které budou sjednány a vyhlášeny ve Sbírce zákonů a nařízení a které mají po dobu své mezinárodní účinnosti též účinnost vnitrostátní.

Přijetím tohoto zákona pozbývá platnosti zákon ze dne 7. dubna 1920, čís. 220 Sb. z. a n., kterým byla vláda zmocněna, aby upravila mezistátní styk v oboru sociálního pojištění.

V důvodové zprávě se uvádí:

Ve stadiu příprav směřujících k ratifikaci úmluvy mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o sociálním pojištění a k jejímu vnitrostátnímu provedení bylo s hlediska ústavnosti uvažováno o zmocnění daném vládě zákonem ze dne 7. dubna 1920, č. 220 Sb. z. a n., aby sjednala mezistátní smlouvy, upravující vzájemné vztahy v oboru sociálního pojištění (§ 1 zákona).

Aby se předešlo všem ústavním pochybnostem, usnesla se vláda ve schůzi 6. listopadu 1931, aby co nejdříve byl vypracován návrh na zrušení zákona č. 220/1920 Sb. z. a n., po případě na jeho nahrazení jiným zákonným předpisem nezávadným po stránce ústavní.

Ježto však zákony o sociálním pojištění nemají, hledíc k právě uvedenému zmocňovacímu zákonu, všeobecné klausule obvyklé u jiných podobných zákonů, že tam, kde mezinárodní smlouvy mají pro věci upravené zákonem zvláštní ustanovení, platí tato, doporučuje se tuto věc se zřetelem k navrhovanému zrušení zmíněného zmocňovacího zákona upraviti novým všeobecným ustanovením zákonným.

Tomu má býti vyhověno předloženou osnovou zákona o vnitrostátní účinnosti mezinárodních smluv o sociálním pojištění, jejíž naléhavost a nezbytnost je níže podrobně odůvodněna.

V jednotlivostech poznamenává se k osnově toto:

Osnova sleduje, hledíc k velkému sociálně-politickému významu mezinárodních smluv o sociálním pojištění, základní myšlenku uvésti tyto úmluvy co nejdříve ve vnitrostátní účinnost, neboť jenom tak bude tu co nejrychleji sjednán právní předpoklad pro uskutečnění plnění a zabezpečení jiných smluvních výhod.

To má býti umožněno ustanovením, že mezinárodní smlouvy o sociálním pojištění nabývají vnitrostátní účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů a nařízení.

Myšlenka, aby úmluvy o sociálním pojištění byly uvedeny co nejdříve ve vnitrostátní účinnost, byla ostatně vedoucím motivem již u zákona č. 220/1920 Sb. z. a n. Tento důvod pak platí, a to ve zvýšené míře i dnes, jak o tom svědčí velmi četné a naléhavé žádosti z nejrůznějších kruhů interesentů, domáhajících se zabezpečení nároků ze sociálního pojištění, získaných ve druhých státech, a požadujících nejrychlejší aktivování úmluv uvedeného oboru, zvláště se sousedními státy.

Poněvadž nelze vylučovati, že při provádění smluv se ukáže potřeba upraviti určité podrobnosti, bylo za tou příčinou do osnovy vloženo ustanovení, jímž se zmocňuje vláda stanoviti nařízením podrobnosti potřebné ku provedení smluv.

Velmi závažné důvody by ovšem mluvily pro rozšíření návrhu zákona, i na pole úmluv z oboru pracovního práva a ochrany zaměstnanců ve stycích mezinárodních vůbec. Aby však co nejvíce bylo urychleno ústavní projednání navrhovaného zákona, omezuje se osnova zatím jen na úmluvy z oboru sociálního pojištění.

S ohledem na značný počet příslušníků našeho státu pracujících v různých státech cizích a zase naopak s ohledem na značný počet příslušníků států cizích pracujících u nás, vyslovil sociálně-politický výbor s tímto vládním návrhem zákona o vnitrostátní účinnosti mezinárodních smluv o sociálním pojištění svůj souhlas a doporučuje osnovu zákona slavnému senátu ke schválení ve znění dole otištěném.

Vedle toho usnesl se sociálně-politický výbor doporučiti vládě, aby s ohledem na to, že až dosud došlo k dojednání úmluv v oboru sociálního pojištění pouze s říší Německou a republikou Rakouskou, s urychlením přikročeno bylo ke vzájemným úmluvám se všemi státy, které mají sociální pojištění uzákoněno a jejichž příslušníci pracují u nás anebo příslušníci naši ve státech cizích.

Dále vyslovil sociálně-politický výbor přání, aby, jak se v důvodové zprávě uvádí, že velmi vážné důvody vyžadují rozšíření návrhu zákona i na pole mezinárodních úmluv z oboru pracovního práva a ochrany zaměstnanců ve stycích mezinárodních, vláda s urychlením připravila návrh zákona i v těchto shora jmenovaných otázkách.

V Praze, dne 26. dubna 1932.

V. Johanis v. r.,
předseda.

Ant. Berkovec v. r.,
zpravodaj.

ze dne..........................................................1932

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Ustanovení mezinárodních smluv o sociálním pojištění, vyhlášených ve Sbírce zákonů a nařízení, mají po dobu své mezinárodní účinnosti též účinnost vnitrostátní.

(2) Podrobnosti potřebné k jejich provedení může stanoviti vláda nařízením.

§ 2.

Zákon ze dne 7. dubna 1920, č. 220 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje, aby upravila mezistátní styk v oboru sociálního pojištění, pozbývá platnosti.

§ 3.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej ministři sociální péče a zahraničních věcí v dohodě se zúčastněnými ministry.