Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 743.

Zpráva

imunitního výboru

o žádosti krajského soudu v Berehově ze dne 6. prosince 1929, čís. TI 22/29, za souhlas k trestnímu stíhání senátora dra Endre Korlátha pro přečin podle §u 24 zák. čl. XLI/1914 (čís. 9948/29 předs.).

Skutková podstata.

Prvá žádost za vydání byla předložena dne 6. června 1929 předsednictvu poslanecké sněmovny Národního shromáždění – poněvadž však poslanecká sněmovna před rozpuštěním Národního shromáždění nerozhodla o této žádosti, a spisy byly vráceny – a poněvadž dr Endre Korláth byl zvolen senátorem, byla žádost opětována a nyní podána senátu Národního shromáždění.

»Rolnická vzájomná Pokladnica, družstvo s r. o. v Berehově, podala dne 18. dubna 1929 krajskému soudu v Berehově trestní oznámení, které bylo dne 19. dubna 1929 předloženo státnímu zastupitelství v Berehově k návrhu. Státní zastupitelství v Berehově převzalo zastoupení obžaloby a konalo vyhledávání za tím účelem, aby se zjistilo, zda jest zde platná příčina zavésti trestní řízení proti určité osobě nebo, aby se oznámení odložilo.

Toto vyhledávání potkalo se s tímto výsledkem:

Bylo oznámeno, že člen Národního shromáždění dr Endre Korláth sepsal a dal v 10. číslu, IV. ročníku ze dne 10. března 1929 časopisu »Ruszinszkoi Magyar Gazda« tištěného v Berehově uveřejniti článek nazvaný »Egy pár megjegyzés Ruszinszkói öslakosságának és magyarságának gazdasági életéhez«, ve kterém uvádí o »Rolnické vzájemné Pokladnici« následující:

Bídou je pouze, že přidělování půdy se jen slibuje, půda však do věčného vlastnictví se nedává.

Stejně tak je tomu, jak jsme se informovali se vzájemnou rolnickou Pokladnou. I tato jen slibuje laciné zápůjčky pro celé Rusínsko, byly však dosud zřízeny pouze dvě pokladny a každé z těch dvou pokladen byl dán k disposici pouze obnos po Kč 250.000,-. K uspokojení nároků na úvěr všech obcí, ačkoliv jak je to nám známo, nepostačil by tento obnos ani pro jedinou obec, protože nyní každý gazda (rolník) potřebuje několik dobrých tisíc co zápůjčku. Bída je tedy hned v tom, že i tato nová banka poskytne větší půjčky a každému, kdo je na to odkázán teprve tehdy, až dříve sebere od zdejšího obecenstva bankovní vklady a inkasuje členské příspěvky z podílů. Správněji řečeno – ať tomu dobře rozumíme – tato nová banka zase nevrátí nám čerstvé peníze z těch, které nám byly svého času odebrány vládou na daních, dělnických pojišťovacích příspěvcích, válečných půjčkách a okolkovaných bankovkách, nýbrž hodlá a bude nám poskytovati půjčky z těch peněz, které jí zaplatíme buď co vklady nebo jako podíly.

Zde však špatně si vypočítala vláda a »Vz. R. P.« a špatně si to vypočítala i česká agrární strana, protože my nemáme na to peníze, abychom je vkládali do nové banky, protože máme-li tolik peněz, vložíme je spíše do staré banky, kterou známe již z dřívějška, která nepolitisuje a je zde již 50-100 let, a nikoli do nějaké nové banky, jejíž lidé jsou nám dnes známí, nevíme však, kde zítra budou a nevíme, kde však včera byli.

Ano, upisujeme my podíly – jeden nebo dva, ale jen v tom případě, dostaneme-li zároveň pro hlavu a po rodinách tolik laciných půjček, že můžeme vyplatiti naše dluhy u těch starých bank a můžeme se zachrániti před daňovými a jinými dražbami, vypsanými proti nám skoro každého týdne.

Na to však opravdu nemáme peníze, abychom upisovali podíly jen proto, aby pak z našich peněz poskytovala česká agrární strana svým přívržencům laciné půjčky. To neuděláme ani tehdy, i když agitátoři české agrární strany přijdou agitovati ve prospěch té nové banky k našim rodinám ve vesnicích nebo v městech od domu k domu.

Praobyvatelé Maďaři! Žijeme již 11. rok v této republice, buďme opatrnými vůči těm, kteří doposud jen stále slibovali půdu a peníze, avšak nedali ani to ani druhé.«

Článkem tím senátor dr Endre Korláth tvrdil a vyhlašoval o pokladnici takové skutečnosti, které mohou ohroziti její úvěr anebo zmenšiti její schopnost k úvěru.

Návrh.

Ježto tu jde o přečin proti bezpečnosti cti, tedy o čin trestný povahy soukromoprávní, není důvodu, proč by neměl býti dán průchod trestnímu řízení a imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát dal souhlas k trestnímu stíhání senátora dr Endre Korlátha pro přečin podle § 24 zák. čl. XLI/1914.

V Praze, dne 26. dubna 1932.

Šelmec v. r.,
předseda.

Dr Havelka Otakar v. r.,
zpravodaj.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP