Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.
III. volební období.
6. zasedání.
Tisk 747.
Zpráva
branného výboru
k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 745) o vládním návrhu zákona o délce presenční služby a o některých změnách branného zákona a zákona ze dne 8. dubna 1927, čís. 53 Sb. z. a n.
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve své 179. schůzi dne 28. dubna 1932 vládní návrh, podle kterého zákon č. 51/1927 Sb. z. a n. pozbývá platnosti pro osoby odvedené v r. 1933 a později. Presenční služba vojenská těchto osob, nejsou-li zařaděny nebo přeloženy do náhradní zálohy, trvá 14 měsíců.
Podle §u 3 schválené osnovy může býti roční kontingent branců, stanovený §em 1 odst. 1. zákona č. 53/1927, ministrem národní obrany se souhlasem vlády podle potřeby zvýšen. Toto zvýšení nesmí však překročiti počet 5000 branců. Zákonem ze dne 8. dubna 1927 část první §u 1 je k zajištění potřebného mírového počtu vojska z branců v jednom kalendářním roce odvedených určeno pro vykonávání zákonité presenční služby 70.000 branců.
Poslanecká sněmovna pozměnila vládní návrh potud, že brancům, kterým byl z příčin existenčních povolen odklad presenční služby v minulých letech, přiznáno je také právo 14ti měsíční služby. Osob těch jest 13.967.
Branný zákon republiky Československé ze dne 19. března 1920, čís. 193 Sb. z. a n., v §u 17 o trvání presenční služby praví: Pravidelná presenční služba trvá 14 měsíců. § 61 (úhrada mírového početného stavu v r. 1920) poslední odstavec; odvedení příslušníci ročníku 1900, jakož i všichni v letech 1921 a 1922 odvedení, jsou bezvýjimečně povinni bezprostředně po skončení pravidelné presenční služby ještě k další činné službě v trvání 10 měsíců. Všichni v letech 1923 až 1925 odvedení jsou pak povinni po skončení pravidelné presenční služby ještě k další činné službě v trvání 4 měsíců. Vládním návrhem zákona, schváleným sněmovnou poslaneckou, splňuje se v plném rozsahu zákon ze dne 19. března 1920, jímž se stanoví pravidelná presenční služba vojenská 14 měsíců.
§ 4 poslaneckou sněmovnou schválené osnovy zákona o žádostech přeložení do náhradní zálohy po zařadění je plně zdůvodněn.
Stejně tak i § 5 v třetí části zákona o změně branného zákona o přezkoušení osob, které byly v odvodním řízení uznány za neschopné, má svoji oprávněnost.
§ 6 změna ustanovení o neuposlechnutí povolávacího rozkazu k nastoupení cvičení ve zbrani, podstatně zlepšuje dosud platný zákon.
U příležitosti projednávání branného zákona nutno poukázati na povážlivý zjev, kterému musí ministerstvo národní obrany a vojenská správa věnovati plnou pozornost. Je to soustavný vzrůst počtu vojenských invalidů poválečných. Jaké toho mohou býti příčiny? Jsou to buď nedosti pečlivé lékařské prohlídky branců při odvodech anebo nedostatečná péče zdravotní o vojíny po dobu presenční služby. V každém případě je zapotřebí zjednati energickou nápravu. Bude to znamenati také značné úspory finančních nákladů, kterých by bylo jinak třeba na zaopatření invalidů, jimž stát stejně nemůže plně nahraditi škody, které ztrátou zdraví ve vojenské službě utrpěli.
(Viz příloha I.)
V závěru zprávy uvádí se pro srovnání přehled o stavu branné povinnosti v jednotlivých státech evropských.
(Viz příloha II.)
Branný výbor navrhuje slavnému senátu, aby přijal osnovu zákona tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna ve znění sen. tisku č. ř. 745.
Dále doporučuje výbor, aby slavný senát schválil níže uvedených 5 resolucí.
V Praze, dne 3. května 1932.
V. Klofáč v. r.,
předseda.
Antonín Novák v. r.,
zpravodaj.
Resoluce:
1. Ministerstvo národní obrany, ministerstvo vnitra a ministerstvo financí se žádají, aby v době nejkratší vypracován a podán byl návrh zákona o započítání presenční vojenské služby do pořadí i do postupu (zvýšení služného) všech státních a veřejných zaměstnanců.
2. Budiž učiněno opatření, aby povolávání k vojenským cvičením dála se pokud jen možno v době sezonní nezaměstnanosti dotyčných záložníků.
3. Ministerstvo vnitra nechť urychleně předloží návrh zákona o zvýšení podpor rodin nemajetných záložníků povolaných k vojenskému cvičení. Budiž učiněno opatření, aby tyto podpory byly vypláceny hned v době trvání cvičení.
4. Ministerstvo národní obrany se vyzývá, aby spolu se súčastněnýmí ministerstvy učinilo co nejrychlejší opatření, aby strážní služba vojáků byla zrušena všude, kde nejedná se o objekty čistě vojenské, které jinak než vojensky střeženy býti nemohou.
5. Nástup služby pro studenty budiž zaveden k 1. srpnu, aby po 14 měsíční službě mohli bez dosavadního dvouměsíčního zpožďovaní pokračovati ve studiích.
Příloha I.
Měsíčník »Sociální služba« v čís. únor-březen 1932 otiskuje z péra ředitele zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Čechách Ondřeje Kypra zprávu o činnosti Zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Čechách v r. 1931 a mimo jiné píše:
»V těchto letech dostaví se úplný přelom v počtu pozůstalých odpadem sirotku. U invalidů, vdov a předků vcházíme do období mírné stabilisace, která bude snižována normálním odpadem, který ovšem nebude tak rychlý, jak se veřejnost domnívá. Naopak: blíží se okamžik, kdy pokles počtu invalidů válečných bude nahrazen vzrůstem invalidů poválečných. Upozorňuji povolané činitele na tuto skutečnost již dnes, poněvadž soudím, že lze vzrůstu poválečných invalidů zabrániti účelným a svědomitým výběrem osob, povolávaných k činné službě vojenské...
Pozoruhodný je v léčení přírůstek invalidů poválečných, trpících převážně plicními chorobami. Podle zaměstnání jsou hlavně řemeslníky, kde se patrně při odvodech neklade dosti důrazu na stav tělesné konstrukce a fysické zdatnosti.
Jelikož jde o pacienty mladé, bývá průběh tuberkulosy destruktivní a takový nemocný chodí z jednoho sanatoria do druhého bez valného výsledku.«
Povšechný přehled o poválečných poškozencích podle jednotlivých zemí koncem prosince 1931.
Pováleční poškozenci.
a) Pováleční invalidé:
1. Počet poválečných invalidů, přihlášených o důchod vůbec a vedených v patrnosti:
v Čechách . . . . . . 6.550
na Moravě . . . . . . 5.645
na Slovensku . . . . 1.942
na Podk. Rusi . . . 1.204
15.341
2. Počet poválečných invalidů, jímž důchod byl přiznán:
v Čechách . . . . . . .2.239
na Moravě. . . . . . .1.440
na Slovensku . . . . . .880
na Podk. Rusi . . . . . 321
4.880
3. Počet poválečných invalidů, jimž se důchod vyplácí:
v Čechách . . . . . . 1.683
na Moravě . . . . . . . 930
na Slovensku . . . . . 589
na Podk. Rusi . . . . 209
3.411
b) Poválečné vdovy:
1. Počet poválečných vdov, přihlášených o důchod:
v Čechách . . . . . . . 81
na Moravě . . . . . . . 36
na Slovensku . . . . . 69
na Podk. Rusi . . . . 24
210
2. Počet poválečných vdov, jimž důchod byl přiznán:
v Čechách . . . . . . . . 31
na Moravě . . . . . . . .14
na Slovensku . . . . . . 29
na Podk. Rusi . . . . . .11
85
3. Počet poválečných vdov, jimž důchod se vyplácí:
v Čechách . . . . . . . . .22
na Moravě . . . . . . . . 10
na Slovensku . . . . . . 27
na Podk. Rusi . . . . . . 5
64
c) Pováleční sirotci:
1. Počet poválečných sirotků, přihlášených o důchod:
v Čechách . . . . . . . 103
na Moravě . . . . . . . . 57
na Slovensku . . . . . 105
na Podk.Rusi . . . . 35
300
2. Počet poválečných sirotků, jimž důchod byl přiznán:
v Čechách . . . . . . . . 66
na Moravě . . . . . . . . 48
na Slovensku . . . . . . 79
na Podk. Rusi . . . . . .26
219
3. Počet poválečných sirotků, jimž důchod se vyplácí:
v Čechách . . . . . . . . 65
na Moravě. . . . . . . . 45
na Slovensku . . . . . .77
na Podk. Rusi . . . . . 21
208
d) Pováleční předci a sourozenci:
1. Počet poválečných předků a sourozenců, přihlášených o důchod:
v Čechách . . . . . . . 537
na Moravě. . . . . . . 244
na Slovensku . . . . .242
na Podk. Rusi . . . . 113
1.136
2. Počet poválečných předků a sourozenců, jimž důchod byl přiznán:
v Čechách . . . . . . .140
na Moravě . . . . . . . 79
na Slovensku . . . . . 65
na Podk. Rusi . . . . 42
326
3. Počet poválečných předků a sourozenců, jimž důchod se vyplácí:
v Čechách . . . . . . .128
na Moravě . . . . . . . 60
na Slovensku . . . . . 58
na Podk. Rusi . . . . 32
278
e) Úhrnem poválečných poškozenců:
1. Počet všech poválečných poškozenců, přihlášených o důchod vůbec a vedených v patrnosti:
v Čechách . . . . . . . 7 271
na Moravě . . . . . . . 5.982
na Slovensku . . . . . 2.358
na Podk. Rusi . . . . .1.376
16.987
2. Počet všech poválečných poškozenců, jimž důchod byl přiznán:
v Čechách . . . . . . . 2.476
na Moravě . . . . . . .1.581
na Slovensku . . . . .1.053
na Podk. Rusi . . . . . 400
5.510
3. Počet všech poválečných poškozenců, jimž důchod se vyplácí:
V Čechách . . . . . . . 1.898
na Moravě . . . . . . . 1.045
na Slovensku . . . . . . .751
na Podk. Rusi . . . . . .267
3.961
Příloha II.
Délka vojenské služby v jednotlivých státech Evropy.
Francie.
Rozsah vojenské služby.
Vojenská služba je pro všechny stejná, začíná 21. rokem, celkem trvá 28 let a to:
aktivní služba . . . . . 1 rok,
pohotovost . . . . . . .3 roky,
první záloha . . . . . .16 let,
druhá záloha . . . . . . 8 let.
Jednoletá aktivní služba vstoupila v platnost u ročníku, který nastoupil 15. října 1929.
Nástup nováčků se děje na dvakrát: 15. června ti, kteří se narodili před 1. červnem, 15. října zbytek ročníku.
Odklad a výhody.
Dva bratří, kteří patří k jednomu odvodnímu ročníku, mohou žádati, aby mohli vykonati aktivní službu jeden po druhém. Starší má přednost. Odklad se povoluje v míru ženatým, živitelům rodin, studentům a též jiným, jsou-li věcné motivy existenční. Také těm, kteří dlejí za hranicemi. Vždy jen na jeden rok a až do 25. roku u studentů, kteří studuji lékařství, lékárnictví, zubní lékařství a veterinářství, až do 27 let. Branná příprava je dobrovolná.
Polsko.
Všeobecná branná povinnost zavazuje ke službě presenční, v záloze a domobraně.
Presenční vojenská služba je u všech zbraní a služeb, vyjma jezdectvo a jezdecké dělostřelectvo, stanovena na dva roky, u obou výše zmíněných na dva roky a 1 měsíc. Ve skutečnosti je většinou kratší, u pěchoty 18-24 měsíců, u dělostřelectva, kromě jezdectva, 19 měsíců. U válečného námořnictva trvá presenční služba 2 roky a 3 měsíce. V záloze je mužstvo splnivší presenční povinnost, do 40 let, důstojnictvo do 50 let věku. V domobraně trvá vojenská povinnost do 50, u důstojníků do 60 let věku. K domobraně vtělují se méně schopní branci také hned u odvodu. Kromě všeobecné branné povinnosti ukládá branný zákon všem mužům od 17 do 60 let povinnost k pomocným službám, nekonají-li právě vojenskou službu. Osoby s nejméně středoškolským vzděláním, pokud vyhoví podmínkám pro školení záložních důstojníků, prodělávají presenční službu 15měsíční. Odklad nástupu presenční služby povoluje se do 23., nejvýše do 25. roku věku. Trvá-li u jednotlivých živitelů rodin a u majitelů zděděných hospodářství důvod k odkladu ještě ve 23. roce, jsou podrobeni 5měsíčnímu výcviku, načež odcházejí do zálohy. Povinná cvičení ve zbrani mužstvo 14 neděl, záložní důstojníci do 40 let 36 neděl.
Italie.
Trvání presenční služby 18 měsíců pro všechny zbraně a služby.
Výhody v plnění branné povinnosti.
Zavedena snížená presenční služba třech stupňů, pro brance v určitých rodinných podmínkách a to: snížení prvého stupně na 12 měsíců, druhého na šest měsíců, třetího na 3 měsíce.
Předvojenská výchova.
Předvojenská výchova je povinna pro všechny mladíky od 18 let. Provádí se ve dvou obdobích a sice: První rok 6 měsíců, druhý rok 4 měsíce. Program stanoví ministerstvo války, výcvik provádí fašistická národní milice.
Jugoslavie.
Presenční služba trvá 18 měsíců pro všechny zbraně a služby s výjimkou 24 měsíců u letectva a námořnictva. Členové Sokola slouží o 3 měsíce méně, splní-li ostatní předepsané podmínky. Na 9 měsíců zkracuje se presenční služba studentům maturantům, kteří složili zkoušku na záložního důstojníka. Ten, kdo tuto zkoušku nesloží, slouží 14 měsíců. A je-li členem Sokola a splnil-li ostatní předepsané podmínky, slouží o 45 dní méně.
Studentům bez maturity, kteří mají nejméně 6 tříd reálky nebo gymnasia, zkracuje se rovněž na 9 měsíců, složí-li zkoušku na záložního četaře. Ostatním brancům zkracuje se presenční služba na 9 měsíců za těchto podmínek:
1. V určitých rodinných podmínkách (stanovený určitý počet mužských členů v rodině, z nichž někteří podle počtu slouží plnou presenční službu, jiní zkrácenou).
2. Není-li v rodině (zádruze) žádný muž způsobilý k práci a platí-li dotyčná rodina více než 120 dinarů přímé daně ročně.
3. Živí-li dotyčný sám rodinu, neb zdědil-li polní hospodářství, které musí sám osobně obdělávati, neb zdědil-li dílnu, kterou musí sám vésti.
4. Jestliže ve válce padli nebo během konání vojenské služby zemřeli dva neb více členů rodiny. Platí do roku 1938.
5. Brancům, kteří byli odvedeni k plné presenční službě, ale u nichž během služby nastala některá z uvedených podmínek.
Předvojenská výchova provádí se podle zákona o »zřízení Sokola kr. Jugoslavie« a podle »zákona o fysické výchově a vojenské přípravě z r. 1929«.
Rumunsko.
Délka presenční služby 2 roky, u námořnictva, četnictva a hraničářů 3 roky. Absolventi vyšších a nižších škol slouží ve zbrani 1 rok. Branci z přebytku ročníků prodělají v období, kdy jich ročník presenčně slouží, sedmiměsíční vojenský výcvik. Do tohoto přebytku jsou pojati předně branci nejméně schopní pro vojenskou službu, dále pak branci, nevyhnutelně potřební pro vydržování rodiny a to podle potřeby. Branci osvobození od vykonávání voj. služby z rodinných důvodů, prodělávají v době, kdy jejich ročník presenčně slouží, tříměsíční výcvik.
Německo.
Mírová smlouva stanovila Německu armádu pouze tak početnou a vyzbrojenou, pokud to vyžaduje bezpečnost německých hranic a bezpečnost ústavního pořádku. Německá rozpočtová vydání na zbrojení jsou velmi značná a nelze si mysliti, že by to byla vydání na armádu 100.000 mužů a 15.000 námořníků, povolených mírovou smlouvou. Pro informaci uvádím data rozpočtu 1931.
Vydání vojenská (pozemní vojsko a námořnictvo):
A. osobní: 224,514.870 RM (1.796 mil. 118.960 Kč),
B. věcná: 422,877.730 RM (3.463 mil. 21.840 Kč),
celkem: 646,692.600 RM (5.259,140.800 Kč).
Řada vydání neobsažených v rozpočtu vojenské správy existuje v rozpočtech jiných ministerstev. Tak na příklad výdaje na letectví jsou obsaženy v rozpočtu ministerstva dopravy, výdaje na vojensky organisovanou policii v rozpočtu ministerstva vnitra. Německá vojenská správa je silně zainteresována na množství pokusů a studií nových bojových prostředků, ať jsou to zbraně nebo bojové plyny. Německý válečný průmysl, jehož činnost byla usměrněna mírovou smlouvou a mezispojeneckou kontrolní komisí, přenesl částečně své působiště do ciziny, kde v Holandsku, Švýcarsku, Švédsku, Španělsku a v Rusku vznikla řada podniků, které jsou sesterskými podniky německých zbrojních továren, neb jejich kapitál je z velké části v rukou německých. Také v personálu těchto továren je mnoho říšskoněmeckých důstojníků ve výslužbě.
Maďarsko.
Veřejně je trianonskou armádou jen honvédstvo, ve skutečnosti patří k armádě celní stráž (54 rot pěchoty ), říční stráž (12 obrněných lodí), letectvo (200 letounů), část státní policie (obrněná vozidla) a četnictvo. Počet 35.000 osob určených pro honvédskou armádu je daleko překročen. Organisace »Levente« vydávaná za tělocvičnou organisaci, provádí ve skutečnosti úplnou předvojenskou výchovu mládeže od 12 do 21 let věku. Veřejné rozpočtové výdaje na honvédskou armádu stouply ze 107 mil. Pengö v r. 1925/26 na 141 mil. Pengö, v r. 1931/32 činí tyto sumy 140 milionů a 178 milionů Pengö.
Rakousko.
Rakouská armáda tvoří sbor o 3.200 důstojníků a rotmistrů a 18.000 mužů. Vydání na armádu rakouskou obnášelo:
|
Druh vydání |
Roku. |
|||||||||
|
1926 |
1927 |
1928 |
1929 |
1930 |
1931 |
1932 |
||||
|
I. Osobní |
50,- |
59,- |
62,- |
64,5 |
65,5 |
66,- |
55,7 |
|||
|
II. Věcná |
17,5 |
26,- |
31,- |
35,- |
43,- |
44,5 |
27,- |
|||
|
Celkem |
67,5 |
85,- |
93,- |
99,5 |
108,5 |
110,5 |
82,7 |
|||
(milionů šilinků okrouhle)
Pro posouzení poměru vládních a parlamentních činitelů v armádě nutno zdůrazniti, že to byli jedině sociální demokraté, kteří každoročně poukazovali na zbytečnost zvyšovati vydání na armádu v době všeobecných tísnivých poměrů finančních v Rakousku, poukazujíce na to, že pro armádu, omezenou mírovou smlouvou, je dosti vysokým vydání ve výši z r. 1926 anebo 1927.
Činnost vojenské správy je schvalována vyjma sociálních demokratů všemi ostatními politickými stranami.
SSSR.
(Rusko.)
Obrana země se zbraní v ruce svěřuje se pouze pracujícím. Cifry o síle rudé armády neznám. Do armády vtělovány jsou pokud možno pouze osoby politicky spolehlivé. Prosévání u odvodů je v poslední době přísné. Synům samostatných rolníků, bývalých obchodníků a řemeslníků se armáda víc a více uzavírá. S odvodními komisemi spolupracují místní komunistické politické i odborové organisace. Ve službě je kázeň velmi přísná. Udržuje se energicky. Kázeňskou pravomocí jsou podle kázeňského řádu z r. 1930 vybaveni všichni velitelé, počínaje velitelem družstva. Vojenské soudy existují v rudé armádě i divisí armádních sborů a u vojenských okruhů. Jsou zvláštní trestní oddíly, do nichž jsou zařazováni vojíni potrestaní vojenskými soudy.
Politický aparát u pluku tvoří:
- vojenský komisař (odpadá, je-li velitel sám komunistou),
- plukovní kancelář rus. kom. strany (sekretář),
- plukovní kancelář Komsomolu (organisátor),
- političtí pomocníci u setnin,
- starší učitel,
- klub s předsedou,
- knihovna.
Živeno a oblečeno je vojsko velmi dobře. Pro vojsko je vše. V důstojnických školách je 67% původem dělníků. V celku: voják, přísně politicky střežený, je předmětem nejvyšší možné hmotné péče.
Pro zajímavost uvádím kázeňské tresty u vojáků bez hodnosti:
1. Upozornění.
2. Napomenutí.
3. Výtka.
4. Důtka.
5. Důtka před shromážděnou jednotkou.
6. Kasární vězení do jednoho měsíce.
7. Určení k pracem a službám mimo pořadí až na pětkrát.
8. Vězení na hlavní stráži do 20 dnů.
9. Zkrácení nebo odnětí příští řádné dovolené.
10. Zapsání na černou tabuli až na 1 měsíc.
11. Uveřejnění jmen před shromážděnou jednotkou vyjmenováním trestních činů.
12. Přečtení jmen a trestních činů při slavnostních příležitostech.
Trestati má právo každý velitel, počínaje velitelem družstva.
Pochvaly, odměny, vyznamenání.
1. Poděkování ústní před shromážděnou jednotkou a při slavnostním shromáždění, písemné nebo uveřejněné v rozkaze;
2. udělení dovolené mimo pořadí;
3. udělení cenného dárku s příslušným nápisem;
4. odevzdání pochvalného dekretu při slavnostním zasedání;
5. udělení cen a odznaků;
6. udělení fotografie vyznamenaného, vyfotografovaného s rozvinutým praporem jednotky;
7. zapsání do seznamu čestných průvodců praporu;
8. darování zbraně střelné nebo sečné a nápisem a dokladem;
9. mimořádné povýšení;
10. vyznamenání řádem pracovního Rudého Praporu;
11. udělení čestné revoluční zbraně;
12. vyznamenání řádem Rudého Praporu;
13. zapsání navždy do seznamu útvaru.