Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 765.

I.

Již několik roků ozývá se ve veřejnosti hlas po snížení presenční služby vojenské na míru, stanovenou zákonem ze dne 19. března 1920. Stalo se tak usnesení obou komor Národního shromáždění v posledních dnech. V předcházejících jednáních v branném výboru docházel uplatnění názor vojenské správy, zastupovaný také ministrem Národní obrany, že požadované zkrácení presenční služby vojenské přímo závisí od zvýšení počtu déle sloužících poddůstojníků. Závažnost tohoto problému vystihuje ve vyjádření ministerstva N. O. tato věta: Správné nebo nesprávné vyřešení znamená buď udržeti armádu na žádoucí výši, nebo ji podlomiti.

Tato skutečnost vedla k nezbytnému opatření kterým se usnadní získat nezbytný počet déle sloužících poddůstojníků. Je samozřejmo, že čím kratší je presenční služba, tím intensivnější musí být výcvik branců. V poměru k ročnímu kontingentu branců 70.000 jeví se potřeba trvale sloužících instruktorů číslicí 13.500. Naše vojenská správa se prozatím spokojuje číslicí 8000. Je to číslice prozatímní, tak trochu nouzová.

I pro tuto bylo však třeba náležitých předpokladů. Proto přítomná předloha a později zákon chce řešit především hospodářské postavení déle sloužících a současně další existenční zabezpečení jich a jejich rodin. I po této úpravě zůstává značná diference v poměru k opatřením, platným v jiných státech.

Francie se svými 551.000 km2 je okrouhle čtyřikrát tak veliká jalo naše republika. Počtem obyvatelstva však – 41,060.000 – už jen třikrát. Při svém presenčním stavu 419.000 branců má 106.000 déle sloužících. Ovšem značně lépe opatřených než budou naši i podle naší zákonné předlohy. Německo honoruje své déle sloužící asi třikrát hodnotněji než u nás. Tyto číslice uvádějí se jen pro srovnání s poměry kolem nás.

Vláda svůj návrh zákona doprovází obsáhlou důvodovou zprávou, která důkladně přesvědčuje o naléhavosti úpravy poměrů déle sloužících podle předložené osnovy zákona. Branný výbor proto navrhuje, aby slavný senát schválil osnovu zákona tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou a jak je obsažena v tisku senátu č. 751. Dále doporučuje výbor schválení připojené resoluce.

V Praze, dne 11. května 1932.

Bergman v. r.,
místopředseda.

F. Šťastný v. r.,
zpravodaj.

II.

Přítomná předloha upravuje vlastně dvě odchylné materie, a to žold mužstva armády a osob jim na roveň postavených (§ 2 a 3) a hmotné postavení osob délesloužících (§ 4-22).

Ohledně žoldu osob mužstva neděje se ve hmotném obsahu podstatná změna; pouze slučují se dosavadní různé platy v jediný žold, jehož obnos zůstává stejný. V tomto směru tedy nenastává státu žádný nový náklad; zjednodušuje se pouze administrativa.

Hmotné postavení osob délesloužících se podstatně zlepšuje. Neboť dosavadní jejich honorování nebylo takové, aby vábilo způsobilé vrstvy k dobrovolnému vstupu do armády. Avšak vojenská správa nutně potřebuje většího počtu takových osob, aby při zkrácené presenční službě mohla provésti intensivnější výcvik mužstva.

Proto nutno dosavadní nedostatečné honorování těchto instruktorů zlepšiti. Osobám těm ponechává se žold a náhradní zaopatřování (§ 6) a zvyšují se prémie (vstupní, měsíční – § 4 a 5), zaopatření v případě invalidity a zavedením pense pro ty, kteří déle než po 8letí budou konati službu (§ 10). Konečně přiznává se pozůstalým nárok na pohřebné a na zaopatření vdov a dětí (§ 14); slibuje se i započtení této služby do veřejné služby civilní (§ 16) a usnadňuje se jim i přechod do soukromé služby civilní (§ 17).

Vedle toho zůstává v platnosti jejich nárok na zaopatření ve veřejné službě civilní podle zákona č. 54 z r. 1927. Naturální ubytování poskytuje se pouze svobodným.

Vojenská správa doufá, že vzhledem na zlepšení hmotného zaopatření (a snad i vzhledem na přítomnou nezaměstnanost) podaří se jí získati do 1. října 1933 asi 8000 déle sloužících, jichž je nutně třeba ku provedení snížení presenční služby mužstva. Tím by se docílilo, že asi 9 mužů svěřeno by bylo jednomu instruktoru. Docílí-li se 13.500 déle sloužících, bylo by pak možno přikázati jednomu učiteli pouze asi 6 mužů. Ve Francii je maximální počet mužů pouze 4.

Pokud se týče nákladu na toto zlepšení, dlužno upozorniti, že dosavadních 5000 déle sloužících vyžaduje nákladu 37 1/2 mil. Kč. Zlepšení příjmů a zvýšení počtu jejich na 8000 instruktorů bude vyžadovati asi více o 44 2/3 mil. Kč, takže celkově bude třeba normálního nákladu 82,296.000 Kč. Úspory ze snížení presenční služby nedosahují této částky.

Snížení doby presenční služby jest však požadavkem sociálním nejširších vrstev, a tedy dlužno mu přinésti tuto oběť. Větší náklad letošního roku musí dojíti úhrady úsporami ve schváleném rozpočtu (§ 20). Pro leta příští bude nutno zařaditi jej do rozpočtu státního na dotyčný rok Rozpočtový výbor s ohledem na nutnou výchovu vojska navrhuje přijetí osnovy zákona ve znění senátního tisku č. 751 a resoluce dole otištěné.

V Praze, dne 12. května 1932.

Frant. Jan Kroiher v. r.,
místopředseda.

Dr J. Karas v. r.,
zpravodaj.

Vládě se ukládá, aby k zajištění potřebného počtu déle sloužících nejenom zlepšila jejich hmotné postavení po dobu aktivní služby, ale postarala se o zajištění dostatečného počtu míst ve státní a veřejné službě pro ně blahovolným výkladem zákona a loyální spoluprací všech státních a veřejných úřadů. Podle možnosti budiž působeno i na soukromé podniky, aby přijímaly déle sloužící na vhodná místa.