Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 766.

I.

Počiatkom roku 1924 rozhodlo ministerstvo zemedelstva, že poskytne z vlastných prostriedkov podporu na elektrizáciu vonkova. V rokoch 1924, 1925 a 1926 povolilo úhrnom 15,209.381,17 Kč na tento účel.

Zákonom zo dňa 1. červenca 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finančnej podpore elektrizácie vonkova, bola povolená na roky 1927-1931 ročitá čiastka 10 milionov Kč.

Zákon zo dňa 22. brezňa 1929, č. 46 Sb. z. a n., zvyšuje podporu na 35 milionov Kč ročite a rozširuje dobu na roky od 1929 do 1933.

Pomerne značný záujem obcí o elektrizáciu vynútil prax, že podpory na elektrizáciu sa prisľubovaly už vopred a na úkor rokov následujúcich. Dôsledkom čoho bolo, že koncom roku 1930 rozdelovala sa už dotácia, určená na rok 1933. t. j. dotácia posledná. Dosavadné prostriedky boly teda vyčerpané a nastala v elektrizácii vonkova stagnácia, ktorá má neblahé následky i národohospodárské i sociálné, lebo priemysel, produkujúci potreby k elektrizácii omedzil prácu a zvýšila sa nezamestnanosť.

Úhrnom bolo v smysle uvedených zákonov na podporu elektrizácie vonkova povolených 196,455.754,72 Kč, ktoré boly, ako to už bolo prv poznamenané, do konca 1930 úplne vyčerpané.

V dôsledku poskytnutej podpory na elektrizáciu stav na vonkove, je tento:

z 15.423 obcí máme 8338 elektrizovaných, neelektrizovaných ostalo 7.085 obcí.

Celková potreba na prevedenie sústavnej elektrizácie vonkova činí ešte vždy 370 milionov Kč. Keďže terajšie finančné pomery štátu nepovolujú zadovážiť tak veľký obnos pre realizovanie plánu naraz, snaha je tá, aby bola zabezpečená čiastka 175 milionov na pokračovanie v práci v elektrizácii vonkova a to do konca roku 1940.

Ak bude povolená na podporu elektrizácie vonkova ročitá čiastka 25 milionov Kč, bude činiť celková investícia na elektrizáciu okrúhle 9krát toľko, t. j. 225 milionov, lebo 2krát toľko, ako je podpora, budú investovať obce, 3krát toľko bude stáť súkromná domová inštalácia s pripojenými hospodárskými a živnostenskými strojami a 3krát toľko budú stáť prímerné vedenia a rozšírenia elektrární. Všetko toto bude znamenať rozmach práce a zmenšenie nezamestnanosti.

Výbor technicko-dopravní, pokonavší v schôdzke, konanej dňa 12.kvetňa 1932, o tomto predmete, navrhuje slávnému senátu, aby prijal zákon o finančnej podpore elektrizácie vonkova v znení senátneho tisku č. 752 a aby tiež schválil rezolúcie dolu odtlačené.

V Prahe, dňa 13. kvetňa 1932.

J. Havlena v. r.,
predseda.

Šelmec v. r.,
zpravodaj.

II.

Aby elektrisace venkova soustavně a rychleji pokračovala, rozhodlo se ministerstvo zemědělství v r. 1924, že použije vlastních rozpočtových prostředků též na podporu soustavné elektrisace a povolilo k tomu cíli v letech 1924-25-26 15 mil. 209.381,12 Kč, avšak mohlo vyplatiti pouze 8,723.649,99 Kč.

Zákonem ze dne 1. července 1926, čís. 139 Sb. z. a n., byla na podporu elektrisace povolena roční částka 10,000.000 Kč pro leta 1927-31. Podle tohoto zákona bylo v letech 1927 a 1928 vyplaceno 20,000.000 Kč. Poněvadž žádosti o podporu elektrisace se hromadily tou měrou, že nebylo možno vyhověti jim pro nedostatek prostředků, byl vydán zákon ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n., jímž se pro leta 1929-1933 obnos tento zvyšuje na 35 mil. Kč ročně. Avšak toto zákonné opatření stalo se příliš pozdě, neboť rozpočet na r. 1929 byl již schválen a proto použilo se vedle rozpočtové položky 10,000.000 Kč, zařazených do rozpočtu podle zákona 139/26, též rozpočtových přebytků 17 mil. 900.000 Kč, tedy jen 27.900.000 Kč.

Teprve pro leta 1930-1933 mohlo ministerstvo veřejných prací počítati s celou částkou zákonem povolenou, ročně 35,000.000 Kč, tedy pro leta 1930-33 s obnosem 140,000.000 Kč, takže celkem od r. 1924 bylo k disposici 196.633.649.99 Kč.

Z tohoto obnosu bylo dosud povoleno pro 3.824 žadatele 179,516.434,72 Kč, na 1883 přípojky 12,624.975 Kč, a na ulehčení břemen ve zvláště zřetele hodných případech 4,314.325 Kč, úhrnem 196 mil. 455.754,72 Kč, takže tím veškery prostředky dosavadními zákony byly zhruba vyčerpány.

Tento obnos bylo lze povoliti na žádosti došlé do konce r. 1930. Vyplaceny sice ještě nebyly neboť mohou býti uvolněny teprve v rozpočtových letech 1932 a 1933.

Avšak po roce 1930, do konce března 1932, došlo k ministerstvu veřejných prací nových 1.800 žádostí, na jejichž kladné vyřízení není zatím prostředků.

Ministerstvo veřejných prací již častěji snažilo se prosaditi novelu zákona 46/29, avšak pro odpor ministerstva financí prodloužení zákona uzákoněno nebylo.

Rozpočtový výbor senátu usnesl se dne 15. července 1931 na resoluci, v níž se vládě ukládá, aby v době co nejkratší byl zákon 46/29 novelisován a obnos 33.000.000 Kč byl podle žádané novely vkládán do rozpočtu na r. 1934-40.

Interpelací senátora J. J. Krejčího a druhů ze dne 30. března 1932 byla vláda kategoricky dotazována, zda hodlá přijíti s novelisací zákona či nikoliv, aby zájemníci mohli býti upozorněni, že elektrisovati mohou pouze za vlastní prostředky a aby nepodléhali svodu elektrotechnických závodů, které vnucovaly provádění elektrisace tvrdíce, že subvence je pro zájemníky zajištěna, ač pro ni prostředků nebylo.

Vláda předložila 15. dubna návrh zákona, kterým se pro leta 1934-38 vkládá do rozpočtu 20 mil. Kč. Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny pozměnil vládní návrh tím, že roční obnos byl zvýšen na 25,000.000 Kč a účinek zákona stanoven na leta 1934-40 včetně.

Tím bude nově zajištěna podpora v úhrném obnosu 175,000.000 Kč. Počítá-li se, že vlastní náklad zájemníků činí téměř dvojnásobek podpory na rozvod v obci, a trojnásobek na zařízení v domácnostech a hospodářstvích, bude za podpory podle tohoto zákona provedeno prací přibližně za 1.050,000.000 Kč, čímž zvýší se zaměstnanost a umožní se obcím ležícím v krajích chudších a méně pokročilých, aby mohly držeti stejný krok s kraji hospodářsky lépe vybavenými a mohly v konkurenci s těmito kraji obstáti.

Avšak ani tento obnos nestačí na vybudování soustavné elektrisace. Neboť z celkového počtu 15.423 obcí v naší republice, je dosud 7.085 obcí neelektrisovaných. Jestliže vedle obcí, které prováděly elektrisaci za vlastní prostředky bez podpory státu, byla dosud za podpory v částce 196,455.754 Kč provedena elektrisace ve 3.824 obcích, bylo by potřebí k dokončení elektrisace v 6.400 obcích – s vyloučením asi 600 obcí, kde provádění elektrisace nebylo by z příčin ekonomických účelno – zapotřebí obnosu 370 mil. Kč.

Doufejme, že hospodářská situace po r. 1940 bude taková, že bude možno zákon o podpoře soustavné elektrisace venkova opětně prodloužiti a vydatnějšími prostředky nadati.

Poněvadž žádostí po r. 1930 došlých, avšak dosud nevyřízených, je přes 1800 a teprve v r. 1934 bude jim moci býti vyplacena podpora, jde o značné časové zpoždění, které působí, že interkalární úroky pohltí značnou část poskytnuté podpory. Proto rozpočtový výbor projevuje přání, aby již v prvém kvartále r. 1934 byla ministerstvem financí uvolněna větší část z preliminovaného obnosu 25,000.000 Kč a družstvům elektrisačním vyplacena.

Elektrárenské svazy využívají svého poloúředního postavení a nabízejí provádění vnitřního zařízení na úkor soukromých elektrotechnických závodů. Tím jednak škodí oprávněným živnostníkům, jednak jsou dražší, neboť zájemníci dávají přednost svazům, bojíce se, že by obec nově elektrisovaná nebyla včasně na síť zapojena, kdyby od svazu vnitřní zařízení její zájemníci neodebrali. Rovněž je nutno, aby pro zlevnění proudu odstraněna byla dvojí kolej tím, že by svazy byly zrušeny a agenda jejich soustředěna byla na všeužitečné elektrárny.

Navržený zákon umožní další provádění elektrisace a tím rozmnoží zaměstnanost; podniky, které jsou při provádění elektrisace zaměstnány, mohou platiti daně a tímto příjmem, jakož i úsporami na podporách v nezaměstnanosti navrátí se státu, co na podporách soustavné elektrisace vynaloží.

Rozpočtový výbor projednal usnesení poslanecké sněmovny ve schůzi dne 12. května a doporučuje, aby slavný senát schválil osnovu zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou.

V Praze, dne 13. května 1932.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

Jan Jiří Krejčí v. r.,
zpravodaj.

1. Vláda se vyzývá, aby s urychlením předložila poslanecké sněmovně novelu zákona č. 338/1921 Sb. z. a n., o dani z vodní síly, podle které by vodní síly budované po válce byly od daně z vodní síly osvobozeny na dobu 50 let. Novelou tou nechť jest dále všeobecně osvobozena energie z vodních sil, použitá pro výrobu elektrotechnickou.

2. Ministerstva veřejných prací a obchodu se žádají, aby svým vlivem působila k urychlenému sjednání dohody mezi živnostmi instalatérskými a elektrárnami všeužitečnými, obecními i soukromými, aby v provádění soukromých instalací domovních od rozvodné desky počínaje, prováděných při subvencovaných sítích, bylo přihlíženo k nezaměstnanosti panující v elektrotechnických živnostech instalatérů.

3. Vláda se vyzývá, aby s největším urychlením byly ihned po schválení projednávané novely zákona č. 46/1929 Sb. z. a n., vyřízeny všechny ministerstvu veřejných prací předložené žádosti obcí a el. družstev o udělení subvence na elektrisaci, aby obce mohly ještě v letošní jarní době přikročiti ke stavbě subvencovaných zařízení, čímž se značnou měrou ulehčí nezaměstnanosti panující v živnostech a průmyslu elektrotechnickém.

4. Technicko-dopravní výbor doporučuje, aby při provádění prací podle tohoto zákona byli dle možnosti zaměstnáváni v první řadě dělníci z povolání.

5. Vláda se vyzývá, aby po živnostensku pracujícím mlynářům a majitelům vodních elektráren, pokud dodávají proud do sítě primérní ať elektráren všeužitečných či soukromích, t. j. nedodávají proud přímo do konsumu, byla daň z vodní síly snížena na úroveň daně uhelné za 1 hod. HP.

6. Vládě se ukládá, aby ihned po schválení tohoto zákona byly dotace zákonem povolené dány ministerstvu veřejných prací k disposici, aby toto mohlo obcím a elektr. družstvům subvence namnoze již povolené vyplatiti.

7. Vládě se ukládá, aby hleděla nalézti cesty k tomu, by interkalární úroky, vzniklé podnikajícím z toho, že příspěvky nejsou včas vypláceny, byly těmto dle možnosti honorovány.