Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 768.

ze dne..........................................................1932,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

§ 1 zák. č. 258/1921 Sb. z. a n. se mění a bude zníti takto:

§ 1.

(1) Za všeužitečné elektrické podniky mohou býti podle § 4 zák. č. 438/1919 Sb. z. a n. výjimečně prohlášeny též elektrické podniky, které v době prohlášení za všeužitečné náležejí společnostem (společenstvům), v nichž stát nebo ostatní veřejní činitelé uvedení v § 2 cit. zákona (země, okresy, obce) jsou zúčastněni aspoň 25 procenty základního kapitálu (kmenového kapitálu, společenstevních podílů). Na takové podniky se vztahují všechny zákonné předpisy platné pro všeužitečné elektrické podniky.

(2) Ve stanovách společnosti (společenstva) podle odst. 1. musí však býti

A) pojata jedna z těchto alternativ:

1. buď musí býti soukromým činitelům zúčastněným na společnosti (společenstvu) uložena povinnost, aby po uplynutí 20 roků, nejpozději však do 30 roků po prohlášení podniku za všeužitečný na vyzvání ministerstva veřejných prací státu přenechali pro stát nebo pro ostatní veřejné činitele tolik základního kapitálu společnosti (společenstva), aby úhrnná účast státu a ostatních veřejných činitelů byla aspoň 60% základního kapitálu v té době vydaného; za tím účelem musí společnost (společenstvo) míti v době sjednané při prohlášení elektrického podniku za všeužitečný aspoň 60% svého základního kapitálu v podílech znějících na jméno a musí převzíti ve stanovách povinnost, že při přechodu těchto podílů na stát nebo na ostatní veřejné činitele zapíše do seznamu podílů jako majitele toho veřejného činitele, který jí bude označen ministerstvem veřejných prací;

2. anebo musí býti společnosti (společenstvu) uložena povinnost, aby po uplynutí 20 roků, nejpozději však do 30 roků po prohlášení podniku za všeužitečný přenechala na vyzvání ministerstva veřejných prací celý elektrický podnik prohlášený za všeužitečný státu pro stát nebo pro ostatní veřejné činitele;

B) zajištěn státu a ostatním veřejným činitelům nejméně takový počet členů představenstva (správní rady, jednatelů) a jiných správních orgánů, jakož i kontrolních orgánů (dozorčí rady, revisorů účtů), který odpovídá jejich kapitálové účasti;

C) stanoveny podmínky pro převzetí podle písm. A) tak, že přejímací cena bude určena buď dohodou nebo, nedojde-li k dohodě, okresním soudem sídla společnosti (společenstva). Zásady ocenění, které budou směrodatnými pro dohodu o přejímací ceně, musí býti mezi stranami sjednány již při přeměně podniku na všeužitečný a podléhají schválení ministrů veřejných prací a financí; při určení přejímací ceny soudem budiž postupováno v zemích České a Moravskoslezské obdobně podle zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., o vyvlastňování k účelu stavby železnic a provozování jízdy po nich, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské obdobně podle zák. čl. XLI/1881 o vyvlastnění. Hodnota staveb, zařízení a jakýchkoli majetkových podstat, pokud byly pořízeny z příspěvků poskytnutých veřejnými činiteli, budiž vždy vyloučena z přejímací ceny.

(3) Použije-li stát práva na převzetí podílů podle odst. 2., písm. A), č. 1, bude povinen, pokud strany nesjednaly nic jiného, převzíti pro sebe nebo pro ostatní veřejné činitele také zbytek základního kapitálu za přejímací cenu stanovenou podle odst. 2., písm. C), požádají-li o to v té době soukromí činitelé na společnosti (společenstvu) v té době zúčastnění.

(4) Kdyby v případě převzetí podle odst. 2., písm. A), č. 1, majitel podílu znějícího na jméno nepřevedl do tří měsíců po stanovení přejímací ceny podle odst. 2., písm. C), tento svůj podíl na nabyvatele, kterého mu označilo ministerstvo veřejných prací, jest toto ministerstvo oprávněno složiti přejímací cenu pro dosavadního majitele u okresního soudu sídla společnosti (společenstva), o čemž budiž společnost (společenstvo) vyrozuměna. V tomto případě je společnost (společenstvo) povinna nejpozději do tří měsíců po tomto vyrozumění na místo dosavadního majitele podílu znějícího na jméno zapsati v seznamu těchto podílů nového nabyvatele (veřejného činitele). Po uplynutí této lhůty pozbývá podíl veškerých práv vůči společnosti (společenstvu) a tato jest povinna vydati novému nabyvateli (veřejnému činiteli) nový podíl na jeho jméno znějící.

(5) Podíly společnosti (společenstva) náležející státu a ostatním veřejným činitelům musí zníti na jméno a smějí býti převedeny zase jen na veřejné činitele; tento převod se může státi jen se souhlasem ministerstva veřejných prací, kteréžto omezení převoditelnosti jest vyznačiti na těchto podílech. Státu přísluší vždy předkupní právo na podíly náležející ostatním veřejným činitelům.

(6) Všechna právní jednání, majetkové převody, podání, knihovní zápisy, jakož i listiny, jichž jest třeba k provedení ustanovení tohoto paragrafu a k založení společností (společenstev) v odst. 1. uvedených, jsou na podkladě osvědčení ministerstva veřejných prací osvobozeny od kolků a poplatků.

(7) Ministerstvu veřejných prací přísluší právo dozírati, zda všeužitečné elektrické podniky slouží soustavné elektrisaci.”

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti jej se ukládá ministru veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Zákonem č. 258/1921 Sb. z. a n. mělo býti v zájmu urychleného provedení soustavné elektrisace umožněno soukromému kapitálu, aby se zúčastnil na všeužitečných elektrických podnicích ve větší míře, než jak to dovoluje elektrisační zákon č. 438/1919 Sb. z. a n. Podle § 4 elektrisačního zákona může totiž účast soukromého kapitálu na těchto podnicích činiti nejvýše 40% základního kapitálu podniku, kdežto podle § 1 zákona č. 258/1921 Sb. z. a n. může činiti až 75%. Tato zvýšená účast soukromého kapitálu jest však tímto zákonem časově omezena tak, že veřejní činitelé mohou do 20 let převzíti tolik soukromého kapitálu, aby jejich účast činila 60%.

Toto časové omezení zvýšené soukromé účasti naráželo však v některých územích na námitky soukromého kapitálu, který označuje i maximální lhůtu 20 let za příliš krátkou, takže za všeužitečné elektrické podniky podle § 1 zákona č. 258/1921 Sb. z a n. byly dosud prohlášeny jen dva podniky, a to elektrický podnik Družstevních závodů, společenstva s ručením obmezeným v Dražicích n. Jizerou a elektrický podnik Podkarpatoruských elektráren, akciové společnosti v Užhorodě.

U obou těchto podniků byly podmínky pro použití § 1 zákona č. 258/1921 Sb. z. a n. zvlášť příhodné. Tak soukromému kapitálu zúčastněnému na Dražických závodech a skládajícímu se převážně z družstevních podílů místních konsumentů elektrické energie záleží především na tom, aby cena energie byla pokud možno nejnižší. Tutéž snahu mají i veřejní činitelé a jelikož tu šlo výhradně o soukromý kapitál místní, nečinili v případě tom soukromí činitelé proti prohlášení podniku za všeužitečný žádných námitek, naopak s ohledem na výhody, kterých požívají všeužitečné elektrické podniky, tento čin uvítali. V případě druhém (Podkarpatoruské elektrárny) zakoupila domácí strojírna Českomoravská-Kolben-Daněk elektrický podnik od soukromého cizozemského kapitálu, načež umožnila bez jakýchkoli výhrad zřízení všeužitečného podniku za účasti veřejného kapitálu, prohlásivši, že ochotně postoupí veřejným činitelům svůj kapitál v tomto elektrickém podniku i před uplynutím 20 let.

Jiné jsou však poměry u elektrických podniků, na nichž je zúčastněn soukromý kapitál bankovní, jako je tomu na př. v severozápadních Čechách. Kapitálu tomu jde nejen o jeho přiměřené zúročení, nýbrž i o zabezpečení jeho využití po jistou řadu let. Poněvadž okresy a obce v územích, kde jsou tyto podniky, nemohou si v nynější době opatřiti tolik finančních prostředků, aby provedly výkup těchto podniků, byť i se to stalo za částečné účasti státu a země, jeví se v případech těch nutným, – má-li býti v příslušných územích provedena soustavná elektrisace, kterou usnadňují jediné zákonné výhody poskytnuté všeužitečným elektrickým podnikům, – aby doba zvýšené soukromé kapitálové účasti byla přiměřeně prodloužena a tak náležité využití tohoto kapitálu zajištěno.

Navrhuje se proto, aby první odstavec § 1 zákona č. 258/1921 Sb. z. a n. byl změněn v tom směru, aby dosavadní ustanovení, podle něhož veřejní činitelé mohli nejdéle do 20 roků převzíti 60% základního kapitálu podniku, bylo nahrazeno novým ustanovením, podle něhož budou soukromí činitelé povinni postoupiti svůj kapitál v podniku veřejným činitelům až do 60% základního kapitálu teprve po 20 letech, nejpozději však do 30 roků. Tato lhůta bude sjednána mezi státem a soukromými činiteli před přeměnou podniku v podnik všeužitečný.

Způsob, jak má býti po uplynutí této doby provedeno převedení podniku do rozhodujícího vlivu veřejných činitelů, může býti podle navrženého zákona dvojí: buď budou soukromí činitelé povinni přenechati státu za náhradu tolik základního kapitálu, aby účast veřejných činitelů byla aspoň 60% základního kapitálu, anebo budou povinni po uplynutí této doby předati státu za náhradu celý podnik. V prvním případě bude však stát povinen – pokud se nestane jiná dohoda – převzíti všechny ostatní podíly soukromých činitelů, budou-li to soukromí činitelé žádati. V obou případech (buď převzetí podílů nebo převzetí celého podniku) bude však podnět k převzetí vycházeti od státu a nikoliv od soukromých činitelů. Která z těchto alternativ bude pojata do stanov, bude dohodnuto se soukromými činiteli před přeměnou podniku v podnik všeužitečný.

Pod označením “podíly” míněny jsou buď akcie u společností akciových nebo kmenové vklady u společností s r. o. nebo závodní podíly u společenstev.

Přejímací cena, nedojde-li k dohodě o ní, bude v obou případech stanovena okresním soudem podle předpisů o vyvlastňování. Zásady pro ocenění dohodou budou sjednány již při přeměně podniku na všeužitečný.

Poněvadž podíly (akcie) soukromých činitelů znějí pravidelně na majitele, mohlo by se převzetí těchto podílů po shora zmíněné době státi prakticky velmi obtížným, po případě i nemožným. Tomu má čeliti ustanovení, že 60% všech podílů musí v době, která bude sjednána již při prohlášení podniku za všeužitečný, zníti na jméno a že po případě podíl dosavadního majitele se stane bezúčinným, jakož i že společnost bude povinna vydati veřejnému činiteli podíl nový. Předpokladem jest ovšem, že přejímací cena byla pro dosavadního majitele složena u soudu.

Poněvadž všechny úkony prováděné na podkladě tohoto zákonného ustanovení se dějí v zájmu soustavné elektrisace a tudíž v zájmu veřejném, je spravedlivo, aby všem těmto právním jednáním, listinám atd. bylo přiznáno poplatkové osvobození.

Jinak se na ustanoveních zákona č. 258/1921 Sb. z. a n. věcně ničeho nemění.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl přikázán v obou sněmovnách výboru technicko-dopravnímu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 14. května 1932.

Předseda vlády:
Udržal v. r.

Ministr veřejných prací:
Ing. Dostálek v. r.