Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 779.

Za účelem urychlení a usnadnění soustavné elektrisace jsou u nás zřizovány všeužitečné elektrické podniky, které požívají různých právních a finančních výhod, pomocí jichž je možno elektrickou energií zásobiti i ty kraje a ta místa, kterým by soukromé elektrárny elektrický proud dodati nemohly.

Podle § 4 elektrisačního zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., mohou býti za všeužitečné elektrické podniky prohlášeny elektrické podniky náležející státu nebo korporacím územní samosprávy nebo smíšeným společnostem po případě družstvům, na nichž jsou veřejné korporace zúčastněny aspoň 60% kapitálu. Poněvadž této 60%ní účasti veřejných činitelů nebylo vždy možno pro nedostatek finančních prostředků dosáhnouti, bylo zákonem ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., připuštěno dočasné zvýšení účasti soukromého kapitálu na těchto podnicích, a to tak, že při založení podniku musilo veřejným činitelům náležeti aspoň 25 % kapitálu podniku, při čemž jim však musilo býti vyhrazeno právo, že mohou do 20 let převzíti tolik soukromého kapitálu, aby jejich účast činila 60%.

Na podkladě posléz uvedeného zákona byly pak založeny dva všeužitečné elektrické podniky, a to podnik Družstevních závodů v Dražicích nad Jizerou a podnik Podkarpatoruských elektráren, akciové společnosti v Užhorodě. Kromě těchto dvou výjimek nepodařilo se však zříditi všeužitečný elektrický podnik s majoritní účastí soukromých činitelů, poněvadž soukromý kapitál, zejména bankovní, považoval za příliš krátkou i maximální lhůtu 20 let, po kterou mu měla býti zajištěna majorita v podniku. To platí zejména o elektrických podnicích v severozápadních Čechách, které dosud náležejí kapitálu soukromému.

Tomuto stavu má býti odpomoženo novelou, podle níž mají býti soukromí činitelé povinni postoupiti svůj kapitál v podniku veřejným činitelům, t. j. státu, zemi, okresům nebo obcím, až do 60 % základního kapitálu teprve po 20 letech, nejpozději však do 30 roků.

Navržený zákon zároveň stanoví dva způsoby, jak po uplynutí zmíněné lhůty má býti provedeno převedení podniku do rozhodujícího vlivu veřejných činitelů. Po uplynutí této lhůty budou totiž soukromí činitelé povinni přenechati státu za náhradu tolik základního kapitálu, aby účast veřejných činitelů činila aspoň 60% anebo budou po této době povinni předati státu za náhradu celý podnik. O tom, které z těchto dvou alternativ bude v budoucnosti použito, musí se státi dohoda mezi státem a soukromými činiteli ještě před prohlášením podniku za všeužitečný.

Osnova přiznává všem právním jednáním, majetkovým převodům a listinám, jichž bude třeba k provedení tohoto zákona, osvobození od kolků a poplatků, poněvadž celá tato akce směřuje k tomu, aby tyto podniky byly zařazeny do rámce soustavné elektrisace, jejíž zájmy prohlašuje elektrisační zákon za zájmy veřejné.

Novela má podrobná ustanovení o tom, jak bude provedena dohoda o předání podílů resp. o předání celého podniku a stanoví též zejména, že přejímací cena, nedojde-li mezi veřejnými činiteli a soukromými činiteli k dohodě, bude stanovena podle zásad vyvlastňovacího řízení.

Novelou má býti zřejmě nahrazeno u podniků, které jsou ochotny se za podmínek novely dobrovolně přeměniti na elektrické podniky všeužitečné, použití § 28 elektrisačního zákona, podle něhož taková přeměna se může státi i nuceně. Možno důvodně očekávati, že po provedení této dobrovolné přeměny přikročí tyto podniky opět k investiční činnosti, v níž vzhledem k nejistotě vznikající jim z § 28 elektrisačního zákona v poslední době ustaly, takže od novely možno očekávati i zvýšení zaměstnanosti domácích průmyslů a živností v oboru elektrisačním.

Technicko-dopravní výbor projednal ve své schůzi dne 19. května 1932 vládní návrh novelisace zákona o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace (tisk č. 768) a navrhuje schválení osnovy zákona ve znění dole otištěném s připojenou resolucí.

V Praze, dne 19. května 1932.

Havlena v. r.,
předseda,

K. Sáblík v. r.,
zpravodaj.

ze dne...............................................................1932,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

§ 1 zák. č. 258/1921 Sb. z. a n. se mění a bude zníti takto:

Ҥ 1.

(1) Za všeužitečné elektrické podniky mohou býti podle § 4 zák. č. 438/1919 Sb. z. a n. výjimečně prohlášeny též elektrické podniky, které v době prohlášení za všeužitečné náležejí společnostem (společenstvům), v nichž stát nebo ostatní veřejní činitelé uvedení v § 2 cit. zákona (země, okresy, obce) jsou zúčastněni aspoň 25 procenty základního kapitálu (kmenového kapitálu, společenstevních podílů). Na takové podniky se vztahují všechny zákonné předpisy platné pro všeužitečné elektrické podniky.

(2) Ve stanovách společnosti (společenstva) podle odst. 1. musí však býti

A) pojata jedna z těchto alternativ:

1. buď musí býti soukromým činitelům zúčastněným na společnosti (společenstvu) uložena povinnost, aby po uplynutí 20 roků, nejpozději však do 30 roků po prohlášení podniku za všeužitečný na vyzvání ministerstva veřejných prací státu přenechali pro stát nebo pro ostatní veřejné činitele tolik základního kapitálu společnosti (společenstva), aby úhrnná účast státu a ostatních veřejných činitelů byla aspoň 60% základního kapitálu v té době vydaného; za tím účelem musí společnost (společenstvo) míti v době sjednané při prohlášení elektrického podniku za všeužitečný aspoň 60% svého základního kapitálu v podílech znějících na jméno a musí převzíti ve stanovách povinnost, že při přechodu těchto podílů na stát nebo na ostatní veřejné činitele zapíše do seznamu podílů jako majitele toho veřejného činitele, který jí bude označen ministerstvem veřejných prací;

2. anebo musí býti společnosti (společenstvu) uložena povinnost, aby po uplynutí 20 roků, nejpozději však do 30 roků po prohlášení podniku za všeužitečný přenechala na vyzvání ministerstva veřejných prací celý elektrický podnik prohlášený za všeužitečný státu pro stát nebo pro ostatní veřejné činitele;

B) zajištěn státu a ostatním veřejným činitelům nejméně takový počet členů představenstva (správní rady, jednatelů) a jiných správních orgánů, jakož i kontrolních orgánů (dozorčí rady, revisorů účtů), který odpovídá jejich kapitálové účasti;

C) stanoveny podmínky pro převzetí podle písm. A) tak, že přejímací cena bude určena buď dohodou nebo, nedojde-li k dohodě, okresním soudem sídla společnosti (společenstva). Zásady ocenění, které budou směrodatnými pro dohodu o přejímací ceně, musí býti mezi stranami sjednány již při přeměně podniku na všeužitečný a podléhají schválení ministrů veřejných prací a financí; při určení přejímací ceny soudem budiž postupováno v zemích České a Moravskoslezské obdobně podle zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., o vyvlastňování k účelu stavby železnic a provozování jízdy po nich, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské obdobně podle zák. čl. XLI/1881 o vyvlastnění. Hodnota staveb, zařízení a jakýchkoli majetkových podstat, pokud byly pořízeny z příspěvku poskytnutých veřejnými činiteli, budiž vždy vyloučena z přejímací ceny.

(3) Použije-li stát práva na převzetí podílů podle odst. 2., písm. A), č. 1, bude povinen, pokud strany nesjednaly nic jiného, převzíti pro sebe nebo pro ostatní veřejné činitele také zbytek základního kapitálu za přejímací cenu stanovenou podle odst. 2., písm. C), požádají-li o to v té době soukromí činitelé na společnosti (společenstvu) v té době zúčastnění.

(4) Kdyby v případě převzetí podle odst. 2., písm. A), č. 1, majitel podílu znějícího na jméno nepřevedl do tří měsíců po stanovení přejímací ceny podle odst. 2., písm. C), tento svůj podíl na nabyvatele, kterého mu označilo ministerstvo veřejných prací, jest toto ministerstvo oprávněno složiti přejímací cenu pro dosavadního majitele u okresního soudu sídla společnosti (společenstva), o čemž budiž společnost (společenstvo) vyrozuměna. V tomto případě je společnost (společenstvo) povinna nejpozději do tří měsíců po tomto vyrozumění na místo dosavadního majitele podílu znějícího na jméno zapsati v seznamu těchto podílů nového nabyvatele (veřejného činitele). Po uplynutí této lhůty pozbývá podíl veškerých práv vůči společnosti (společenstvu) a tato jest povinna vydati novému nabyvateli (veřejnému činiteli) nový podíl na jeho jméno znějící.

(5) Podíly společnosti (společenstva) náležející státu a ostatním veřejným činitelům musí zníti na jméno a smějí býti převedeny zase jen na veřejné činitele; tento převod se může státi jen se souhlasem ministerstva veřejných prací, kteréžto omezení převoditelnosti jest vyznačiti na těchto podílech. Státu přísluší vždy předkupní právo na podíly náležející ostatním veřejným činitelům.

(6) Všechna právní jednání, majetkové převody, podání, knihovní zápisy, jakož i listiny, jichž jest třeba k provedení ustanovení tohoto paragrafu a k založení společností (společenstev) v odst. 1. uvedených, jsou na podkladě osvědčení ministerstva veřejných prací osvobozeny od kolků a poplatků.

(7) Ministerstvu veřejných prací přísluší právo dozírati, zda všeužitečné elektrické podniky slouží soustavné elektrisaci.”

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti jej se ukládá ministru veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Vládě se doporučuje, aby žádosti obecních elektráren o přiznání všeužitečnosti byly blahovolně vyřizovány, jestliže jejich kapitál je plně ve vlastnictví obcí.