Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6 zasedání.

Tisk 784.

1. ministra financí na interpelaci sen. Thoře, Pastyříka, Kianičky, Slámy, Kotrby, Trčky a druhů na ministra financí ve věci vyměřování a vymáhání daní středních a malých poplatníků (tisk 604/3).

2. ministra průmyslu, obchodu a živností na interpelaci sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a spol. v záležitosti nepřiměřeně vysokých cen tabulového skla diktovaných kartelem skláren (tisk 697/3).

3. ministra vnitra na interpelaci sen. dr Farkase a druhů pro konfiskaci 14. čísla politického týdeníku “Világszabadság”, vycházejícího v Košicích (tisk 679/2).

Ministerstvo financí již opětovně uložilo podřízeným úřadům jak v normativních výnosech (na př. ve výnosu ze dne 13. XI. 1928, č. 124121/28), tak i při všech jiných příležitostech (konferencích, dohlídkách atd.), aby braly bedlivý zřetel k individuelním poměrům každého jednotlivého případu a hleděly se dopátrati objektivní pravdy, kolik v tom kterém případě skutečný důchod, výnos či obrat činí. Zejména byl kladen důraz na to, aby přiznání poplatníků byla brána za východisko pro zjištění daňového základu a aby bylo podle příslušných zákonných předpisů o formálním řízení při vyměřování daní postupováno za spolupůsobení poplatníkova. Stane-li se snad přes to, že nebyly při vyměřování daně v rozsahu zákonem stanoveném zachovány zmíněné formální předpisy, napraví vyměřovací úřad tuto vadu v odvolacím řízení.

Neobyčejně vysoká číslice daňových nedoplatků a potřeba jak státu, tak i samosprávných svazků činí nevyhnutelně nutným, aby daňové nedoplatky byly přes panující hospodářskou krisi co nejdůrazněji vymáhány. Postup tento je tím více odůvodněn, že jednak mnohé kategorie poplatnictva touto krisí nebyly buď vůbec dotčeny nebo byly jí postiženy jen v menší míře, jednak jsou přečetní poplatníci, kteří i při nynějším přechodném zhoršení výdělečných poměrů jsou tak situováni, že daně bez obtíží platiti mohou. Ministerstvo financí však, nezapomínajíc oněch kruhů poplatnictva, které krisí skutečně trpí, nařídilo podřízeným úřadům, aby při vymáhání daní nepostupovaly šablonovitě, nýbrž s náležitým zřetelem k hospodářským poměrům jednotlivých kategorií poplatnictva, pokud se týče jednotlivých poplatníků vůbec a aby exekučních prostředků do všech důsledků použily jen u těch poplatníků, u nichž je zjištěno, že předepsané jim daně zaplatit mohou, avšak z liknavosti neplatí.

Pokud jde o zdaňování velkých kombinovaných podniků daní z obratu, jest známou skutečností, že podniky, které si samy vyrábějí suroviny, polotovary nebo pomocné látky, potřebné k výrobě, jsou proti jiným výrobním podnikům ve výhodě potud, že tyto suroviny, polotovary nebo pomocné látky nemají zatíženy daní z obratu z dřívějších dodávek jich.

Jak v našem, tak i v cizím (německém, rakouském) zákonodárství o dani z obratu byly učiněny pokusy odstraniti tuto výhodu zdaňováním fingovaných dodávek mezi jednotlivými částmi koncentrovaných podniků. Všechny takové pokusy ukázaly se však prakticky neproveditelnými, zejména pro nemožnost spolehlivě oceniti a kontrolovati tyto fingované dodávky, jakož i přesně vymeziti části koncentrovaných podniků, které by bylo možno s hlediska daňového považovati za samostatné závody. Po těchto zkušenostech bylo od zásadního zdaňování fingovaných dodávek uvnitř koncentrovaných podniků daní z obratu všude upuštěno.

Zmíněná výhoda koncentrovaných podniků se však u nás postupně stále více odstraňuje rozšiřováním paušalování daně z obratu, při němž jsou sazby paušálu, kterým je kryta daň z obratu ze všech dodávek dotyčného předmětu, stejné, ať povinnost platiti je stíhá výrobní podnik koncentrovaný či výrobní podnik jiný.

V Praze, dne 14. května 1932.

Ministr financí:
Dr Trapl v. r.

Prodejní sdružení českých tabuláren, akc. spol. v Praze jest společnou prodejnou firem v interpelaci uvedených, které vyrábějí tabulové sklo strojové. Mimo to zabývá se firma Engels a spol. v Bílině a firma Antonín Maier v Košťanech výrobou tabulového skla foukaného. S těmito firmami, které konkurují Prodejnímu sdružení, nemá toto cenové dohody.

Pokud jde o vývoj cen tabulového skla byly tyto u skla strojového v r. 1925 brutto ceníková cena 16,50 Kč, netto (ceníková cena po srážce skonta, premie a daně z obratu) 14,71 Kč a v roce 1932 brutto 18,45 Kč a netto 15,20 Kč. Ceny tabulového skla foukaného byly v roce 1925 brutto 12,50 Kč, netto 11,14 Kč a v běžném roce jsou brutto 17,- Kč, netto 13,19 Kč za 1 m2 pruhů. Z uvedených dat jest patrno, že ceny netto od r. 1925 do r. 1932 stouply u skla strojového asi o 3,3% a u skla foukaného asi o 18,4%. Oproti cenám předválečným znamenají tyto ceny při tabulovém skle strojovém 6,4 násobnou výši a při skle foukaném výši 8,7 násobnou. Naproti tomu neodpovídá valutární zvýšení výrobních nákladů tomuto poměru, nýbrž jest vyšší.

Ustálení cen tabulového skla strojového bylo dosaženo teprve v posledních letech, kdy bylo lze dospěti k jisté výrobní stabilitě. V dobách počátečních po zavedení strojové výroby tabulového skla u nás bylo nutno prodávati je mnohdy i pod cenou skla foukaného, neboť neodpovídala jeho kvalita požadavkům konsumu. Nebylo proto možno dříve ceny tohoto druhu skla standardisovati.

Exportní ceny tabulového skla strojového, které se řídí podle cen světových, jsou skutečně nižší cen tuzemských. Jako i v jiných odvětvích přináší též v tomto případě domácí konsum oběti v zájmu zachování exportu. Export tohoto skla jest však pro udržení jeho výroby nezbytně nutným, neboť množství vyrobeného a prodaného skla jest nejpodstatnější složkou jeho výrobní ceny a jelikož činí domácí spotřeba pouze 13-15% celkové výroby, znamenalo by znemožnění exportu nejen stoupnutí výrobních a prodejních cen, nýbrž i zmenšení výroby a tím též omezení zaměstnanosti.

Z uvedeného jest patrno, že závisí na exportu tabulového skla strojového nejen výše tuzemských jeho cen, ale i existence tohoto odvětví sklářské výroby vůbec.

Podaří-li se při současných mezinárodních jednáních udržeti export za ceny, které by kryly alespoň výrobní náklady, bude možno přikročiti ke snížení cen v tuzemsku.

V Praze, dne 18. května 1932.

Ministr obchodu:
Dr Matoušek v. r.

Policejní ředitelství v Košicích provedlo zabavení 14. čísla politického týdenníku »Világszabadság« na základě rozhodnutí a nařízení státního zastupitelství a spočívá proto tvrzení interpelace na nesprávné informaci.

V Praze, dne 18. května 1932.

Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.