Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.
III. volební období.
6. zasedání.
Tisk 785.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne..............................1932,
jímž se propůjčuje vnitrostátní účinnost Úmluvě o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě a jejímu Dodatkovému protokolu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Ustanovení Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě a jejího Dodatkového protokolu, sjednaných ve Varšavě dne 12. října 1929 a vyhlášených ve Sbírce zákonů a nařízení ze dne…………….. pod čís………………., mají po dobu své mezinárodní účinnosti též účinnost vnitrostátní.
§ 2.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministr veřejných prací, ministr spravedlnosti a ministr zahraničních věcí.
Důvodová zpráva.
Dne 12. října 1929 byla sjednána ve Varšavě Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, obsahující jednak předpisy o nákladních listinách leteckých (jízdenka, průvodka pro zavazadla, nákladní list letecký), jednak předpisy o odpovědnosti leteckého dopravce za škody způsobené při této dopravě osobám a věcem dopravovaným.
Poněvadž od Úmluvy jest očekávati příznivý vliv na rozvoj mezinárodní letecké dopravy, pokládala vláda za nutno, aby i Československá republika k ní přistoupila, a proto předložila Národnímu shromáždění návrh, aby projevilo s úmluvou tou souhlas. (Tisk senátu č. 663/1931 a tisk poslanecké sněmovny č. 1528/1931).
Obě sněmovny Národního shromáždění projevily již také s úmluvou souhlas.
Úmluva ta obsahuje však úchylky od právního řádu československého, jenž jednak nemá dosud zvláštních předpisů o nákladních listinách leteckých, jednak upravuje odlišně odpovědnost leteckého dopravce za škody způsobené osobám a věcem dopravovaným (§§ 29 až 40 zákona o letectví ze dne 8. července 1925, č. 172 Sb. z. a n.). Provedení zmíněné úmluvy vyžaduje tedy legislativního opatření, jímž by právní řád československý byl uveden v soulad s touto úmluvou.
Úmluva ovšem podle svého článku prvního vztahuje se jenom na mezinárodní leteckou dopravu osob a věcí, děje-li se za úplatu, nebo provádí-li ji letecký dopravní podnik, a to v posléz zmíněném případě i když jde o dopravu bezplatnou. Mezinárodní dopravou jest pak podle téhož článku taková doprava, při které místo odletu a místo určení, ať již dojde k přerušení dopravy nebo k překládání či nikoliv, jsou na území dvou smluvních států, nebo i na území pouze jednoho státu, avšak přelétá-li se při tom území druhého státu a je-li na tomto území stanovena zastávka. Vyplývá tedy z úmluvy pro Československou republiku závazek přizpůsobiti vnitrostátní právní řád předpisům této úmluvy pouze pokud jde o lety mezinárodní.
Vláda jest si vědoma toho, že různost předpisů upravujících tytéž otázky jinak pro lety mezinárodní a jinak pro lety vnitrostátní není ani trvale udržitelná, ani na prospěch letecké dopravě, a uvažuje proto o rozšíření platnosti příslušných ustanovení i na dopravu vnitrostátní. Bezodkladnému takovému rozšíření předpisů úmluvy i na dopravu vnitrostátní staví se však prozatím v cestu vážné překážky, jelikož to vyžaduje jednak novelisace obchodních zákonů, jednak novelisace zákona leteckého č. 172/1925 Sb. z. a n., kteréžto novelisace jsou sice již příslušnými ministerstvy připravovány, avšak práce nepokročily ještě tak, aby mohly býti uzákoněny současně s uvedením úmluvy ve vnitrostátní účinnost. Poněvadž pak vláda nepokládá za vhodno, aby přístup Československé republiky ku shora zmíněné úmluvě byl z tohoto důvodu oddalován, odhodlala se provésti změnu československého právního řádu prozatím jen v míře, jak toho závazek z úmluvy plynoucí nezbytně vyžaduje.
Poněvadž jde tu tedy prozatím jen o pouhé vtělení předpisů úmluvy do vnitrostátního právního řádu československého, předkládá vláda osnovu zákona, jímž se zmíněné smlouvě přímo přiznává po dobu její účinnosti mezinárodní též i účinnost vnitrostátní. Postup tento jest v daném případě dobře možný, poněvadž ustanovení smlouvy jsou stylisována tak, že mohou býti bez dalšího převzata za normy vnitrostátní.
Podrobná důvodová zpráva k úmluvě byla připojena k vládnímu návrhu schvalovacího usnesení Národního shromáždění (tisk senátu č. 663/1931 a tisk poslanecké sněmovny č. 1528/1931), na kterou se poukazuje.
Vláda vyslovuje přání, aby předloha byla přikázána v obou sněmovnách Národního shromáždění výboru zahraničnímu a výboru technicko-dopravnímu.
V Praze, dne 27. května 1932.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.