Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 788.

Navrhovaným zákonem stanoví se, že minerální oleje, získané v tuzemsku i dovezené z ciziny, s hutností pod 790° (benzin), mohou se používati k pohonu motorů jen po smísení s lihem. Vládním nařízením může se tato povinnost rozšířiti také na jiné oleje, podléhající spotřební dani, nebo může býti na ně zavedena dávka vyrovnávací.

Vládním nařízením mají býti stanovena bližší ustanovení o odběru, ceně, jakosti, denaturaci způsobu mísení, dozoru atd. Zřizuje se též zvláštní komise při ministerstvu financí pro zkoumání otázek souvisejících s používáním lihu k pohonu motorů. Zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1932.

Míchání lihu s benzinem má veliký význam národohospodářský. Pro stát a obchodní jeho bilanci tím, že by se dovoz benzinu, obnášející r. 1931 as 4,200.000 q v ceně 524 mil. Kč zmenšil o 400.000 q v ceně as 52 milionů Kč.

Za to spotřebovali bychom lihu k mísení as 500.000 hl. Tím zvýšen byl by odbyt brambor, jejichž produkce v posledních letech zvýšila se z důvodu toho, že v horských krajinách omezilo se pěstování ovsa, pro nějž následkem motorisace a úbytku koní není odbytu, i úplného téměř zániku lnářství. – Rovněž zmenšení výroby cukru způsobilo přebytek řepy, kterou bylo by možno alespoň z části zpracovati na líh k účelům technickým.

Zvýšená výroba lihu poskytne ovšem také práci mnohým dělníkům, takže možno počítati s obnosem mzdy 80 mil. Kč, znamená též zvýšenou potřebu uhlí o 15-20.000 vagonů, zvýšení dopravy na drahách atd.

Poměr mícháni lihu s benzinem stanoví se tak, že míchati se má 20-25% lihu do 75-80% benzinu. – Po stránce technické není proti mísení námitek, osvědčilo se v mnohých státech, kde již po léta jest zavedeno.

Národohospodářský výbor pojednal o této předloze zákona o mísení lihu s benzinem ve své schůzi dne 1. června 1932 a usnesl se doporučiti slavnému senátu schválení osnovy zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou (sen. tisk č. 780).

Dále doporučuje výbor schválení připojené resoluce.

V Praze, dne 1. června 1932.

Jan Kotrba v. r.,
místopředseda.

K. Sáblík v. r.,
zpravodaj.

Míchání lihu do benzinu je otázkou výslovně národohospodářskou; stanovisko toto bylo však opuštěno a přeneseno rozhodování na pole politické, kde uplatňovaly svoje názory nejen strany koaliční, ale i mnozí jednotlivci.

Zákony tyto nikterak nezatěžují široké vrstvy lidové a zatížení spotřebitelů, majitelů výbušných motorů, zvlášť automobilistů, nikterak není v poměru k prospěchu, který přinese míchání lihu na poli národohospodářském.

Politické, mnohdy osobní důvody oddalovaly upravení tohoto zákona po dlouhé měsíce.

Výhody z tohoto zákona vyplývající neprospějí jen zemědělcům, ale přivodí větší zaměstnanost v těchto závodech líh vyrábějících, zmenší nezaměstnanost i také ve strojním průmyslu, neboť vedle nových lihovarů budou se rekonstruovati lihovary stávající.

Obchodní bilance se zlepší o značnou částku, o kterou se zmenší dovoz benzinu. Nastane větší spotřeba uhlí a tím se poněkud zvýší provoz nákladu na drahách.

Spotřeba lihu je následkem všeobecné krise na ústupu, a to dosti značném. Tímto zásahem nového zákona se spotřeba skoro zdvojnásobí a bude trvalá, stabilní, neboť rozvoj automobilismu pro lidové upotřebení bude vzrůstat, zvlášť zlepší-li se národohospodářské poměry. Rozvoj automobilismu bude jistě záviset na vzájemné úpravě provozních poměrů mezi železnicí a nákladními i osobními auty.

Zatížení autodopravy nějakými vysokými dávkami dnes již ministerstvem železnic napověděnými by nikterak rozvoji neprospělo, naopak snad jej i zeslabilo.

Zemědělec a jeho organisace s ministerstvem zemědělství v čele vedly houževnatý boj o tento zákon z důvodu, že jevila se v posledních letech nadvýroba zemáků, pro něž nenalézalo se upotřebení.

V příznivějších letech, zvlášť v roce 1926 až 1928 upravoval horský zemědělec půdu, zvětšoval plošný obsah tím, že súžoval široké meze, zbavoval se kazů a mnohá pastviska i menší parcely lesní schopné k polnímu hospodářství byly přeměněny na pole.

Len, který se dříve pěstoval na rozloze 60 tisíc hektarů, se bezcelným přívozem lnu cizího omezoval až na nepatrný zbytek, zaujímající sotva dnes 8 tisíc hektarů. Na této půdě se s velké části pěstují zemáky a tím vysvětluje se vzrůst plochy věnované pro pěstování zemáků za posledních let o 27%.

Vedle uvedených okolností je pokrok i v pěstování zemáků na značném postupu, a to jednak úpravou půdy, používáním umělých hnojiv, střídáním satby a volbou vyzkoušených odrůd. Tento pokrok přičítáme, a to právem, družstevním lihovarům, které svým posláním se plně věnovaly dříve zanedbanému zemědělskému odvětví.

Tímto zásahem dostoupila sklizeň po jednom hektaru za posledních roků té výše, jakou vykazovalo Německo před 14 lety. Tou dobou jsme my sklízeli 102 q po 1 hektaru, kdežto nyní sklízíme již v průměru přes 150 q po 1 hektaru.

Upadající textilní průmysl měl neblahý vliv na spotřebu škrobu, tak že i tento průmysl snížil svoji výrobu více jak o polovinu své dřívější kapacity.

Škrobárny upotřebí sotva 2% veškeré sklizně a dosavadní lihovarský průmysl asi 4%. Nynější úpravou zpracuje se celkem v průmyslu asi 10% veškeré zemákové sklizně.

Tedy asi tolik, co při přezimování dýcháním a hnilobou se v bramborové úrodě ztrácí.

Také tak často se opakující výtky, že družstevní lihovary slouží jen velkým sedlákům a statkářům, nejsou nikterak oprávněné, neboť podle statistiky je v těchto lihovarech členů asi 18.000, z nichž do 20 ha půdy pro lihovarství započitatelné je 16.000 členů.

Směsi lihobenzinové se užívá již skoro ve všech okolních státech, a i tam, kde nemají právě přebytek v zemácích, jako ve Francii, a to s velkým uspokojením i po stránce výkonnosti motorů.

Ostatně i u nás vykonané důkladné zkoušky, zvlášť s vozy Tatra, vypadly velmi příznivě a uvádějí naopak ještě mnohé výhody při upotřebení lihobenzinové směsi.

Nově založené družstvo na výrobu butanolu v Třešti na Moravě, od kterého zvlášť se očekává velký prospěch nejen pro okres třešťský, ale i okresy sousední, netrpělivě také čeká na příznivé vyřešení dnes projednávaných zákonů.

Živnostensko-obchodní výbor projednal osnovu zákona ve své schůzi dne 31. května 1932 a navrhuje schválení osnovy ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a otištěném v sen. tisku č. 780.

Dále doporučuje výbor slavnému senátu k schválení resoluci dole otištěnou.

V Praze, dne 31. května 1932.

Vilém Votruba v. r.,
místopředseda.

F. Foit v. r.,
zpravodaj.

Rozpočtový výbor připojuje se ke zprávám výboru národohospodářského a živnostensko-obchodního a doporučuje podle svého usnesení ze dne 2. června 1932 slavnému senátu schválení osnovy zákona ve znění sen. tisku č. 780. Rovněž doporučuje výbor schválení resolucí dole otištěných.

V Praze, dne 2. června 1932.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

F. Foit v. r.,
zpravodaj.

Vláda se vybízí, aby vykonala přípravy pro zřízení »Ústavu pro výzkum nového upotřebení lihu« s úkolem badati a hledati nové způsoby použití lihu v našem hospodářském životě.

Ministerstva financí a zemědělství se důtklivě žádají, aby urychleným způsobem vyřídila žádost družstva pro výrobu butanolu v Třešti na Moravě.