Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 789.

I.

Předlohou touto novelisují se a doplňují dosavadní zákony o výrobě lihu, a to v následujících ustanoveních:

1. Otázka zdanění lihu se nově upravuje tím způsobem, že dosavadní daň 15 Kč z 1 hl. stupně a zvláštní příplatek 8,- Kč, odváděný »Společností pro zpeněžení lihu«, slučují se v jednotnou daň 23,- Kč z 1 hl. stupně alkoholu. Vedle této státní daně platí se z lihu zvláštní dávka zemská 2,- Kč a paušál daně obratové 1,80 Kč. Celkový výnos daně pro stát činí přes 600 mil. Kč. Novelou touto zavádí se ještě zvláštní kontrolní poplatek 40 h z lihu, určeného k povinnému mísení s pohonnými látkami, což má vynésti asi 20 mil. Kč. U lihovarů produkčních (ovocných pálenic) zrušuje se dosavadní paušalování daně a zavádí se zdanění podle kontrolního měřidla. Pěstitel ovoce nebo vína, který vyrábí líh (ať jednotlivě nebo sdruženě) pouze z vlastního ovoce nebo vinných matolin, a vyrobí nejméně 50 hl. st. alkoholu, požívá úplné slevy daně z 25 hl. st. lihu, jehož však musí použíti jen pro vlastní potřebu.

2. Novelou zákona upravuje se poměr výroby jednotlivých skupin lihovarů, totiž lihovarů zemědělských, průmyslových, drožďáren a pálenic ovoce.

V souvislosti se zákonem o mísení lihu s benzinem umožňuje se zvyšování výroby jmenovitě v lihovarech zemědělských, což má veliký význam pro zemědělství jmenovitě v krajinách horských, kde umožňuje odbyt zvýšené produkce brambor, ale také zlepšení chovu dobytka a tím zvýšení produkce masa, mléka a tuků.

V zákoně tomto bere se zřetel též na těžkou situaci řepařství následkem poklesu vývozu cukru. Osevná plocha řepy zmenšila se o 43%, a v krajích řepařských nahrazuje se řepa částečně osázením brambory. Proto umožňuje se zákonem i v těchto krajích, na pomezí oblastí bramborářských, výjimečně lihovary pro zpracování brambor i řepy zakládati.

Rovněž se stanoví, že v průmyslových lihovarech používati možno k výrobě lihu jako hlavních surovin melasy, cukru a řepy v poměru stanoveném ministerstvem financí, obchodu, zemědělství a zásobování. Nové prům. lihovary mají se povolovati především ke zpracování cukrovky, event. cukru surového.

Ustanovení, podle něhož zemědělské lihovary povinny byly vyráběti líh převážně ze surovin vlastní sklizně, a podle něhož mohly tedy zpracovati až 49% nakoupených surovin cizích, změňuje se tak, že lihovary ty smějí zpracovati nejvýše 30% surovin cizích. Možno však zpracovati též obilí k semílání nezpůsobilé, ovšem jen v případech nadvýroby.

Dále se stanoví zákonem rozdělení lihové výroby na jednotlivé druhy lihovarů: zemědělské (družstevní a nedružstevní), průmyslové a lihovary spojené s výrobou droždí.

3. K provedení takového hospodaření lihem, jímž by zabezpečena byla nižší cena lihu pro technické účely, stanovena jest závěra veškerého lihu, v tuzemsku vyrobeného nebo sem dovezeného, a disposice tímto lihem jest vyhrazena finanční správě státu, která však může ho svěřiti zvláštní společnosti obchodní pod dozorem státu. Pro záležitosti hospodaření lihem zřizuje se též při ministerstvu financí lihová komise, složená ze zástupců všech skupin interesentů.

Národohospodářský výbor projednal ve své schůzi dne 1. června 1932 usnesení poslanecké sněmovny (tisk sen. 781) a navrhuje schválení osnovy zákona ve znění usneseném sněmovnou poslaneckou. Dále doporučuje výbor ke schválení připojenou resoluci.

V Praze, dne 1. června 1932.

Jan Kotrba v. r.,
místopředseda.

K. Sáblík v. r.,
zpravodaj.

II.

Stručný nástin dnešního stavu: Vázané hospodářství lihem počalo již za války a přeneslo se po převratu i na naše území státní, kde pro distribuci lihu zřízena byla Československá komise lihová. Její funkce trvala do r. 1923, kdy provádění vázaného hospodaření lihem bylo přeneseno na Společnost pro zpeněžení lihu, spol. s r. o., jejíž poměr k státu upraven byl smlouvou. Stalo se tak na základě zmocňovacího zákona z r. 1920 a pozdějšími nařízeními oprávněnost této společnosti prodlužována a má končiti dnem 31. srpna 1932.

Smlouvou touto vyhradil stát jmenované společnosti privilegované právo prodeje lihu z prvé ruky, začež se společnost zavazuje platiti státu nehledě ke spotřební dani Kč 1500,-, zemské přirážce Kč 200,- a dani z obratu Kč 180,-, za každý odbytý hektolitr zdaněného alkoholu částku Kč 800,-.

Jaká je zamýšlená úprava tímto návrhem zákona?

Nová úprava hospodaření lihem, což se nyní děje zákonem a nikoli nařízením na základě zmocňovacího zákona jako dosud, obsahuje hlavně ustanovení o dani z lihu, o nové úpravě poměrů ovocných pálenic, dále o stanovení a distribuci výroby na všechny skupiny spotřebních lihovarů a konečně ustanovení o hospodaření lihem, a to na podkladě dvou možností: buď formou státního monopolu (propolu), nebo formou zvláštní obchodní společnosti pod dohledem státu. Tato otázka není posud vyřešena a stane se tak později, a tato předloha má k tomu účelu poskytnouti zákonný podklad. Důkaz, že je třeba nového velkého lihového zákona.

Jak se upravuje daň z lihu?

Dosavadní daň výrobní a spotřební činí z každého hl. stupně alkoholu 15 Kč. K dani spotřební vybírá se poplatek 8 Kč na základě úmluvy se Společností pro zpeněžení lihu, a k dani výrobní licenční poplatek v téže výši na základě zákona. K tomu přistupuje zemská dávka 2 Kč a paušál obratové daně 1,8 Kč, takže celkové zatížení činí 26,80 Kč. Zatížení toto se novým zákonem nemění; dosavadní skutečný stav se pouze staví na zákonnou basi. Líh v konsumu zdražen nebude.

Dále se nově upravuje zdanění lihu v produkčních lihovarech tím, že se odstraňuje paušalování, a zavádí všeobecné zdanění podle skutečného výrobku. Tím se ulehčuje daňové technice. Potřebám pěstitelů ovoce poskytuje se částečné osvobození od daně. Živnostenským výrobcům snižuje se daň o 10% a to proto, že platí daň předem z celé ohlášené výroby. Konečně produkčním lihovarům dostává se ještě i výhody v čl. VI, § 4, odst. 4, kde za určitých předpokladů může býti povoleno daněprosté uskladnění výrobků.

Dále zvyšuje se kontrolní poplatek z motorického lihu z původních 30 h na 40 h, a to proto, poněvadž v důsledku mísení lihu s benzinem, kteréžto zákonné opatření současně se projednává s tímto zákonem, nastane úbytek celních příjmů (dovoz nafty a p. pohonných látek).

Konečně v čl. IV. odst. 3 navrhuje se možnost osvobození surového řepového cukru k výrobě lihu od spotřební daně, a to k tomu účelu, aby bylo možno užíti také surového cukru k výrobě lihu pro případ, že by nebylo dostatek melasy, nutné k preliminované výrobě lihu.

Jaké budou finanční důsledky s hlediska rozpočtového a státní pokladny.

Jak bylo již řečeno, přímé zvýšení daně z lihu nenastává. Celkový výnos daně pro stát činí okrouhle 600 milionů Kč, tato částka zvýší se nyní kontrolním příplatkem, zvýšeným z 30 hal. na 40 hal., což se odhaduje částkou asi 20 milionů Kč. Naproti tomu zavedením povinného mísení lihu s pohonnými látkami nastane snížení státních příjmů z minerálních olejů přibližně asi o 43 miliony Kč.

Tento úbytek má se uhraditi zvýšením jmenovaného kontrolního poplatku. Také odstranění paušalového poplatku při výrobě lihu z ovoce a zavedení řádné výrobní daně z lihu podle kontrolního měřidla vynese státní pokladně jistý zisk. Naproti tomu těmto výrobcům dostává se výhody v tom, že při výrobě aspoň 50 hl. st. alkoholu ponecháno bude 25 hl. st. alkoholu zcela daněprostě, ovšem tento nesmí býti prodáván v obchodě.

Ze zmíněného poplatku kontrolního, jehož výnos odhaduje se na 20 mil. Kč, přikáže se 70% silničnímu fondu. Nejdůležitější je ovšem, pokud jde o stránku rozpočtovou, že částka 200 milionů Kč, kterou platila Společnost pouze na základě smlouvy, stává se nyní definitivním, zákonem stanoveným příjmem státu. Tato okolnost má také význam pro živnostníky, kteří používají ve svých živnostech zdaněného lihu a mohou tudíž při odběru lihu dosíci od finanční správy úvěru pouze pro vlastní spotřební daň a zemskou přirážku, nikoli však také pro smluvní poplatek, který musí Společnosti zaplatiti ihned při odběru.

Několik cifer:

Vázané hospodaření vyneslo státní pokladně:

1918-19 167 mil. Kč,

1919-20 376 mil. Kč,

1920-21 274 mil. Kč,

1921-22 223 mil. Kč,

1922-23 243 mil. Kč,

1923-24 208 mil. Kč,

1924-25 218 mil. Kč,

1925-26 214 mil. Kč.

1926-27 197 mil. Kč,

1927-28 211 mil. Kč,

1928-29 217 mil. Kč,

1929-30 209 mil. Kč.

1930-31 189 mil. Kč.

Výrobní alkoholový kontingent připadající na lihovary konsumní je rozdělen takto:

a) lihovary zemědělské 73%, dříve podle smlouvy 65,26%,

b) lihovary průmyslové, nespojené s výrobou droždí, 23%, dříve 29,50%,

c) lihovary průmyslové, spojené s výrobou droždí, 4%, dříve 5,24%.

Pokud jde o kontingent stanovený pro zemědělské lihovary připadá:

53,78% pro skupinu družstevních lihovarů a

46,22% pro skupinu nedružstevních lihovarů.

Podkladem pro toto rozdělení je uznaná plocha pozemková podle zásad uvedených v §u 2.

Družstevních lihovarů existuje 328 s 18.000 členy a s celkovou výměrou 305 tisíc ha.

Mísení lihu s benzinem znamená odbyt asi 40.000 vagonů průmyslových brambor.

Vyslovuje se v zákoně zásada, aby nově zřizované průmyslové lihovary byly přednostně zřizovány pro zpracování cukrovky, což prospěje řepařství.

Pro průmyslové lihovary, z nichž některé jsou již zařízeny na zpracování řepy, určí se poměr pro použití hlavních surovin, kterými jsou melasa, řepa a cukr.

Státní průmyslový lihovar v Leopoldově pro zpracování řepy bude znovu uveden v činnost a dostane se mu zvláštního výrobního oprávnění (35.000 hl.).

Zvláštní daň z lihu vyrobeného z řepy proponovaná vládou padla.

Pokud jde o produkční lihovary, existuje asi 617 pálenic zemědělských, 218 paušalovaných pálenic živnostenských tudíž celkem asi 835 paušalovaných pálenic s celkovou zdaněnou výrobou 1850 hl. a 88 průmyslových pálenic s kontrolním měřidlem s celkovou výrobou 2.441 hl. Tyto pálenice slouží k zpracování ovoce.

Hlavní suroviny pro zemědělské lihovary jsou: brambory, řepa, kukuřice. Melasa dovolena pouze jako přísada do 25%. Také obilí nezpůsobilé k semílání možno použít za zvláštních podmínek.

Pokud jde o výrobu lihu spočívá na rovnováze výroby a spotřeby. Roční kontingent stanoví ministr financí. Na akci mísení lihu s benzinem počítá se s přírůstkem 500.000 hl., takže celková výroba roční může dosáhnouti asi 1,035.000 hl. Poněvadž mají konsumní lihovary poskytnouti líh pro mísení s benzinem za cenu velmi levnou, vyslovila se zásada, aby zvýšený kontingent rozdělil se mezi stávající konsumní lihovary.

Přednostně se vyhrazuje zvláštní reserva 8.000 hl. ročně po dobu 5 roků, určená ku podělení nových členů družstevních lihovarů, kteří budou přijati po 1. květnu 1932.

Skupině družstevních lihovarů má býti přidělen podíl 25.000 hl. na úhradu výrobních oprávnění pro lihovary vzniklé před 1. dubnem. Výrobní oprávnění u zemědělských lihovarů omezuje se na 2.000 hl. V důsledku rozvoje automobilismu vzroste spotřeba lihu určeného k mísení, což umožní zřizování nových lihovarů.

Zřizování nových lihovarů je vyhrazeno ministerstvu financí v dohodě s ministerstvem zemědělství.

Pokud se týče hospodaření lihem, je tendencí tohoto zákona zachovati vázanost, zejména také se zřetelem na zájmy veřejné, zabezpečení nižší ceny technického lihu a přihlížením k potřebám zemědělských lihovarů a tím k potřebám zemědělství vůbec, zejména pokud jde o krajiny chudší, t. zv. bramborářské. Novelou touto určují se také závěra veškerého v tuzemsku vyrobeného nebo sem z ciziny dovezeného lihu, jakož i příslušné disposice s ním.

Za účelem řízení lihového hospodářství zřizuje se tímto zákonem při ministerstvu financí lihová komise, složená z 31 členů všech skupin interesovaných na výrobě, distribuci a konsumu lihu, kterážto komise je vybavena zvláštní, v zákoně vymezenou působností.

Průměrná denní výroba zemědělského lihovaru počítá se nejvýš na 4 litry (dosud 3) na 1 ha započítatelné plochy nejvýše však celkem 10 hl. (dosud 7,5 hl.) a ročně v jednom závodě nejvýš 2.400 hl. (dosud 1500 hl.).

Pro státní finance padá hlavně na váhu vázanost hospodaření lihem, což se v zákoně vyjadřuje oběma eventualitami a to buď státním monopolem na účel státu, nebo pověřením obchodní společnosti, jež bude hospodařiti svým jménem a na svůj účet.

V prvém případě stane se tak buď zvláštním zákonem, nebo v rámci zákona 404/1922, v druhém případě pak smlouvou, kterou uzavře ministr financí s dotyčnou společností na dobu nejvýš 4 let. Smlouva podléhá schválení vlády. V zákoně jsou podrobně stanoveny podmínky pro uzavření podobné smlouvy.

Rozpočtový výbor pojednal obšírně o této předloze a usnesl se doporučiti plenu senátu schválení osnovy zákona ve znění, jak je otištěno v senátním tisku č. 781.

Dále vyslovuje rozpočtový výbor souhlas s resolucí navrženou národohospodářským výborem.

V Praze, dne 2. června 1932.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

Pánek v. r.,
zpravodaj.

Ministr financí se vyzývá, aby učinil taková opatření, aby se zřetelem k ulehčení agendy příslušných úřadů při ověřování dokladů potřebných pro přiznání hospodářského charakteru zemědělských, zvláště pak družstevních lihovarů, bylo považováno za postačující, když předložena budou sumární potvrzení o poměrech vlastnictví a rozsahu zemědělských usedlostí s lihovary spojených podle jednotlivých členů, ověřená příslušnými soudy pozemkovými a berními úřady.